Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Válka na Ukrajině vloni stála světovou ekonomiku přes 1,6 bilionu dolarů

Válka na Ukrajině v loňském roce stála světovou ekonomiku více než 1,6 bilionu dolarů (35,6 bilionu Kč). Informoval o tom dnes list Rheinische Post s odvoláním na studii německého hospodářského institutu IW. Válka na Ukrajině vedla k výraznému růstu cen energie a potravin i k výpadkům v dodavatelských řetězcích.
Billboard ve Varšavě vyzývá Bidena, aby dal Ukrajině stíhačky F-16

Billboard ve Varšavě vyzývá Bidena, aby dal Ukrajině stíhačky F-16

Ukrajinští aktivisté si v centru Varšavy pronajali elektronický billboard, na kterém místo reklamy promítají výzvu americkému prezidentovi, aby poskytl Ukrajině americké stíhačky F-16. Výzvu budou promítat až do středy, dokdy má trvat návštěva prezidenta Joea Bidena v polské metropoli.
Boris Johnson

Johnson a Trussová vyzvali vládu, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny

Britští expremiéři Boris Johnson a Liz Trussová dnes vyzvali vládu svého nástupce Rishiho Sunaka, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny. Dvojice s apelem vystoupila během debaty v dolní komoře britského parlamentu o vývoji ruské invaze. Johnson kromě toho vyjádřil názor, že Čína se chystá dodávat zbraně Rusku, které válku proti sousední zemi vede už skoro rok.
Ruská armáda

Rusko má u frontové linie 350 tisíc vojáků, EU musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, řekl Borrell

Ruská armáda chystá u frontové linie 350 tisíc vojáků na klíčové příští týdny války. Evropská unie proto musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, zejména zásobování municí. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož z debaty o společných nákupech zbraní a munice nevzešel žádný konkrétní návrh. Ministři se podle něj shodli na nutnosti rychle schválit desátý balík protiruských sankcí, který bude přijat do pátečního prvního výročí ruského vpádu na Ukrajinu.
Americký prezident Joe Biden navštívil Kyjev, kde ho přivítal Volodymyr Zelenskyj (20. února 2023, Kyjev, Ukrajina). Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Biden v Kyjevě. Návštěva se do poslední chvíle držela v tajnosti

Dnešní příjezd amerického prezidenta Joea Bidena do Kyjeva se do poslední chvíle držel v tajnosti, uvádí stanice CNN. Biden odletěl prezidentským speciálem Air Force One z Andrewsovy základny pod rouškou tmy v neděli ve čtvrt na pět ráno místního času. Novináři, kteří s ním letěli, nemohli mít s sebou žádná zařízení. Bílý dům dokonce zveřejnil na dnešek harmonogram, podle něhož měl být prezident ve Washingtonu, povšiml si deník The New York Times.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Ve Sněmovně se budou skloňovat lidská práva v Číně a její podpora Ruska. Panují obavy z materiální pomoci v Putinově válce

Dnes se v Poslanecké sněmovně odehrává konference s názvem Vztahy s Čínou v uplynulém desetiletí. Probíhá pod záštitou Výboru pro bezpečnost PS ČR a jeho předsedy Pavla Žáčka, zahraničního výboru a jeho předsedy Marka Ženíška a poslankyně a členky zahraničního výboru Evy Decroix. Na akci se podílí také projekt Sinopsis s účastí některých zahraničních partnerů.  
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinci podle Kyjeva odrazili útoky u sedmi obcí na východě země

Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili ruské útoky u sedmi obcí na východě země, uvedl dnes ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Invazní síly podle něj nadále soustředí své hlavní úsilí na vedení útočných akcí ve směrech na ukrajinská města Kupjansk v Charkovské oblasti nebo mimo jiné na Lyman, Bachmut a Avdijivku v Doněcké oblasti.
Charkov po raketovém ostřelování na začátku války.

V Charkově zavládla panika, mnoho lidí město opouští, říká Ukrajinka

Mnoho lidí v Charkově se bojí, že ze severu z Ruska přijde nový velký útok na město. I proto někteří Charkov opouštějí, říká v rozhovoru s ČTK Ukrajinka Natalija Zubarová. I v posledních dnech město na východě Ukrajiny zasáhlo několik raketových útoků, často byly vyhlašovány letecké poplachy a následně se ozvalo několik výbuchů. 
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Rok po začátku války zůstává většina Čechů na straně Západu, vyplývá z průzkumu

Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky dnes ČTK poskytl projekt České zájmy v EU.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Tři lidé nepřežili ruské ostřelování Chersonské oblasti

Při dnešním ruském ostřelování obcí v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny dnes o život přišli tři civilisté z jedné rodiny. Další zásah způsobil škody na energetické infrastruktuře, informovaly ukrajinské úřady. Podle gubernátora ruské Belgorodské oblasti zemřela v důsledku ukrajinské dělostřelecké palby 12letá dívka.
Německo, ilustrační fotografie.

Německo bude stát válka na Ukrajině zhruba čtyři procenta HDP

Válka na Ukrajině bude stát německou ekonomiku do konce letošního roku kolem 160 miliard eur (3,8 bilionu Kč), což odpovídá zhruba čtyřem procentům hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Peter Adrian v rozhovoru s listem Rheinische Post. Válka tak podle něj sníží německý HDP o 2000 eur (téměř 50.000 Kč) na osobu, napsala agentura Reuters.
Předchozí články Další články

před 3 hodinami

Prezident Pavel nepůjde ke komunálním volbám

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Evropská unie

Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům

Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Skupina G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy

Skupina ekonomicky nejrozvinutějších zemí G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy ze svých rezerv v průběhu následujících čtyř měsíců. Tento krok je přímou reakcí na silný tlak ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, která požadovala, aby evropské státy využily své zásoby nafty. Podle společného prohlášení lídrů skupiny začne uvolňování zásob okamžitě a jako první přijde na řadu právě nafta. Hlavním cílem celého opatření je zklidnit situaci na trhu a zamezit prudkému růstu cen ropných produktů.

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Prezident Pavel nepůjde ke komunálním volbám

Prezident České republiky Petr Pavel dnes odjel na soukromou zahraniční cestu. Do svého oficiálního pracovního programu se navrátí v pondělí 19. října 2026, kdy má naplánováno přijetí nově nastupujících velvyslanců. 

před 5 hodinami

Francouzská policie

Demonstrace se mění v nepokoje. Francie zavírá stovky škol

Francouzské střední školy čelí rozsáhlé krizi, v jejímž důsledku zůstává přibližně čtyři sta vzdělávacích zařízení po celé zemi zcela uzavřeno. Vlna studentských protestů, která vypukla teprve před týdnem v pařížském regionu, se s neuvěřitelnou rychlostí rozšířila do všech koutů Francie a postupně přerostla v agresivní pouliční střety. Dospívající studenti v posledních ročnících lyceí masově blokují přístupové cesty k budovám, zakládají před branami branami branami branami ohně a pouštějí se do přímých konfrontací s těžkooděnci. Situace v mnoha městech eskaluje a úřady zatím nenacházejí efektivní způsob, jak hnutí uklidnit.

před 6 hodinami

krimi

Smrtící injekci přežila. Co teď bude s odsouzenou americkou vražedkyní?

Američanka odsouzená k trestu smrti Christa Pike přežila ve státě Tennessee pokus o popravu pomocí smrtící injekce. V současné době se nachází v kritickém stavu v nemocnici, kde dostává lékařskou péči zachraňující život. K selhání došlo poté, co jí byly aplikovány dvě fatální dávky pentobarbitalu. Její obhájci odmítli sdělit podrobnější informace o jejím aktuálním zdravotním stavu. Pokud by byla poprava dokončena, stala by se první popravenou ženou v Tennessee po 200 letech.

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Smit Machchhar a indický premiér

"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota

Indický kapitán letecké společnosti Flydubai Smit Machchhar popsal dramatické okamžiky v kokpitu, kde ho během středečního letu napadl jeho druhý pilot. Útočník kapitána pobodal a podle izraelských úřadů se pravděpodobně pokusil letadlo s více než 180 lidmi na palubě poslat k zemi. Těžce zraněný kapitán se však dokázal zvednout a odemknout dveře kabiny, aby dovnitř pustil cestující a další členy posádky. Svým rozhodným činem tak zabránil hrozící katastrofě a zachránil životy všech lidí na palubě.

před 9 hodinami

Filip Turek

Turek se omluvil Hnutí Duha za to, že jej veřejně označil za parazity

Poslanec za hnutí Motoristé sobě a čestný prezident této strany Filip Turek zaslal oficiální omluvu neziskové organizaci Hnutí Duha za to, že ji veřejně označil za parazity. Ve své omluvě Turek výslovně přiznal, že jeho tehdejší prohlášení bylo nepravdivé a představovalo neoprávněný zásah do dobré pověsti tohoto ekologického spolku. 

před 9 hodinami

Smit Machchhar

Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou

Kapitán indického původu Smit Machchhar se stal středem mezinárodního uznání poté, co svým hrdinským činem zachránil letadlo společnosti FlyDubai (let FZ 1073) mířící z Dubaje do Tel Avivu. Během letu byl přímo v kokpitu pobodán druhým pilotem ománské národnosti, který se podle dosavadních informací pokusil se strojem zřítit. Útok vedl k prudkému klesavému manévru, při němž Boeing 737 MAX ztratil téměř 4 300 metrů (14 000 stop) výšky během necelých třiceti sekund.

před 10 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu

Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie i přes nesouhlas amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bílý dům tvrdí, že ukrajinské údery zhoršují celosvětový nedostatek nafty a zvyšují ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Energetičtí analytici však podle The Guardian upozorňují, že hlavním důvodem růstu cen je spíše konflikt v Íránu a s ním spojené poruchy na globálních trzích. Ukrajinská strana přesto v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu nepolevuje.

před 11 hodinami

FlyDubai

Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví

Nedávný útok na palubě letu společnosti FlyDubai FZ 1073 z Dubaje do Tel Avivu obnovil mezi odborníky na leteckou bezpečnost debatu o pravidlech uzamykání pilotních kabin. Ačkoli pohotová reakce pobodaného kapitána a zásah cestujících zabránily zřícení stroje se více než 170 lidmi na palubě, bezpečnostní opatření zavedená po teroristických útocích z 11. září 2001 čelí rostoucí kritice. Dveře kokpitu konstruované jako nedobytná pevnost měly původně chránit posádku před teroristy, v praxi však v některých případech brání záchraně, pokud hrozba pochází přímo od jednoho z pilotů.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly

Ománský druhý pilot společnosti flydubai napadl kapitána a pokusil se zřítit letadlo mířící z Dubaje do Izraele. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua prošel útočník radikální islámskou indoktrinací a vykazoval sebevražedné úmysly. Tragédii na palubě stroje s více než sto sedmdesáti cestujícími zabránil rychlý zásah izraelských pasažérů a náhradní posádky, která letadlo stabilizovala. Stroj následně bezpečně přistál v Saúdské Arábii.

před 12 hodinami

krimi

Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu

Guvernér amerického státu Tennessee Bill Lee pozastavil všechny popravy v regionu nejméně do konce roku a nařídil nezávislé vyšetřování poté, co v tamním vězení selhal pokus o popravu smrtící injekcí. Padesátiletá Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za vraždu z roku 1995, přežila aplikaci dvou dávek smrtící látky a ve vážném stavu byla převzata do péče zdravotníků v mimovězeňském zařízení.

před 13 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před dalším stupňováním konfliktu na Ukrajině a prohlásil, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně včetně jaderných v případě napadení ruské kaliningradské exklávy.

před 15 hodinami

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré

Hlavní houbařská sezóna se nachýlila ke svému konci, ale počasí babího léta nadále láká k výletu do lesa. Není přitom vyloučeno, že na houby stále narazíte. Stále populárnější jsou u sběračů i druhy, které nejsou z těch nejznámějších. V českých lesích se například objevil hřib štíhlotřenný, který pochází ze Severní Ameriky.

včera

Ilustrační fotografie.

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.

včera

Donald Trump

Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil

Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace. 

včera

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy