Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Válka na Ukrajině stagnuje, spěje k patové situaci, míní expert

Dynamika konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany stagnuje, obě strany podle něj dospěly do kulminačního bodu, kdy aktivity na jedné i druhé straně nevedou k žádoucímu efektu. Petráš to napsal v analýze pro ČTK.
Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Od dronů po autonomní bojové roboty. Analytici popisují novou éru války

Nasazení bezpilotních letounů v bojích na Ukrajině urychlily technologický trend, který by mohl brzy přinést na bojiště první plně autonomní bojové roboty, a zahájit tak novou éru válčení. Napsala to dnes agentura AP. Čím déle bude válka trvat, tím je pravděpodobnější, že drony budou identifikovat, vybírat i útočit na cíl bez asistence člověka, domnívají se vojenští analytici, bojovníci a výzkumníci v oblasti umělé inteligence. Vize využití plně autonomních zbraní zároveň vyvolává pochyby, zda je technologie dostatečně spolehlivá, aby nezabíjely civilisty.
Vladimir Putin, ruský prezident

Putin nařídil promítání propagandistických filmů o válce na Ukrajině v ruských kinech

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruskému ministerstvu kultury, aby zajistilo promítání dokumentárních filmů o válce na Ukrajině v ruských kinech. Resort kultury má také poskytnout potřebnou podporu ruským dokumentaristům, aby mohly vzniknout snímky ukazující "odvahu" a "hrdinství" ruských vojáků. Vyplývá to z nařízení vládě zveřejněného na webu Kremlu.
Ruská armáda, ilustrační foto

Kyjev: Rusko sice válku proti Ukrajině prohrává, ale nechystá se ji ukončit

Rusko sice válku proti Ukrajině prohrává, ale nechystá se ji ukončit a v letošním roce naopak chystá novou ofenzívu, varuje podle agentury Ukrinform ukrajinská rozvědka. Ruská armáda podle tajné služby může v příštích čtyřech či pěti měsících ztratit dalších 70.000 vojáků, na což je ovšem vedení Ruska připraveno.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj se obává zesílení ruských útoků drony

Rusko chystá zesílení útoků na Ukrajinu pomocí bezpilotních letounů, uvedl v noci na dnešek ve videoprojevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská protivzdušná obrana podle něj jenom v prvních dvou dnech roku 2023 sestřelila 80 ruských dronů.
Boris Jelcin a George H. W. Bush v Bílém domě. Komentář

30 let od START II. Pokus o hlubší spolupráci USA a Ruska zkrachoval, Kreml dál rachotí jadernými zbraněmi

Mělo se jednat o další milník na cestě k bezpečnějšímu světu a ukázku spolupráce někdejších studenoválečných supervelmocí. Před 30 lety, 3. ledna 1993, podepsali prezidenti Spojených států George H. W. Bush a Ruska Boris Jelcin smlouvu START II, která dále výrazně omezovala strategické jaderné arzenály obou zemí. Následující vývoj však zamezil jejímu uvedení do praxe a učinil z ní jeden ze symbolů pozvolného krachu pokusů budovat korektní vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.
Ukrajinská armáda

Osvobodili jsme 40 procent okupovaného území, shrnuje rok Zalužnyj

Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily 40 procent území, které od loňského února obsadila ruská invazní armáda. Ve svém shrnutí uplynulého roku to na sociálních sítích uvedl náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Ten dále mimo jiné píše, že pyrotechnici napadené země zlikvidovali na 42.000 výbušných předmětů a partnerské země vycvičily přes 20.000 ukrajinských vojáků.
HIMARS

Ukrajinská armáda uvedla, že zabila v první den nového roku přes 700 vojáků

Ruská armáda v první den nového roku přišla o dalších 720 vojáků a 44 dronů. Celkové ruské ztráty od začátku útoku na Ukrajinu loni na konci února dosáhly 107.440 vojáků, 3 031 tanků, 6 093 obrněných vozidel a 1836 dronů, tvrdí ukrajinský generální štáb ve výčtu ruských ztrát, který aktualizuje každý den. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Ukrajinci jsou proti ústupkům Rusku v zájmu míru, ukázal průzkum

Bez ohledu na ustavičné vzdušné útoky a teror agresora je většina Ukrajinců nadále proti územním ústupkům Rusku, i kdyby měly vést k ukončení války. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum Kyjevského mezinárodního institutu KMIS, podniknutý minulý měsíc.
Generál Jiří Šedivý

Válka na Ukrajině nemusí skončit podle našich představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu

Západ se musí připravit na možnost, že válka na Ukrajině neskončí přesně podle jeho představ, varuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Existují podle něj varianty úplného vítězství Ukrajiny, ale i takové, které nebudou odpovídat ideálnímu scénáři. Souhlasí s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem, který varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou. Šedivý to řekl v rozhovoru pro ČTK.

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Andrej Babiš

Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením

Vláda premiéra Andreje Babiš (ANO), která od dnešního dne žádá Sněmovnu o důvěru, se zavázala mimo jiné zaměřit se systematicky na podporu duševního zdraví obyvatelstva. Klíčovým nástrojem pro koordinaci a dohled nad touto agendou se stane Rada vlády pro duševní zdraví, o jejímž ustavení rozhodl kabinet na pondělním zasedání. Vláda také jmenovala nové zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost a pro umělou inteligenci a schválila návrh novely zákona o podpoře bydlení, která má zpřesnit pravidla pro poskytování poradenství osobám v bytové nouzi.

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky

O čem se mluvilo již před samotným turnajem hokejových juniorů, nyní potvrdil samotný kouč české „dvacítky“ Patrik Augusta. Po dvou bronzech a jednom stříbru se rozhodl na lavičce reprezentace této věkové kategorie skončit, přičemž tak učinil krátce poté, co letos dokráčel se svým mužstvem až ke stříbru na mistrovství světa v americkém Minneapolisu. Podle svých slov hodlá dál v trenérské kariéře pokračovat, akorát jen na klubové úrovni. Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik by chtěl pak mít jméno Augustova nástupce do konce ledna.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Írán

Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti

Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová pětadvacetiprocentní cla pro země, které obchodují s Íránem, čímž riskuje obnovení rozsáhlé obchodní války především s Čínou. Ačkoliv Trump na sociálních sítích uvedl, že tato sekundární cla vstupují v platnost okamžitě, analytici upozorňují na nedostatek konkrétních detailů či oficiálních exekutivních příkazů. Hlavním cílem tohoto kroku je odříznout íránský režim od financí v reakci na brutální potlačování domácích protestů, ovšem prosazení takových opatření v praxi bude podle odborníků mimořádně náročné.

před 5 hodinami

Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda

Tři měsíce po podzimních volbách, předstoupila nová vláda Andreje Babiše před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Jednání, které doprovází ostrá debata a rozsáhlá kritika ze strany opozice, by mělo vyvrcholit hlasováním pravděpodobně ve středu ve večerních hodinách. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů má v dolní komoře zajištěnou většinu 108 hlasů, což potvrdil i předseda Sněmovny Tomio Okamura.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům

Rozhodující chvíle pro americkou politiku na Blízkém východě se blíží. Prezident USA Donald Trump stojí před otázkou, jak reagovat na brutální zásah íránského režimu proti vlastním občanům. Před několika dny prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrujícím na pomoc, pokud proti nim vláda v Teheránu použije násilí. Nyní, když na veřejnost pronikají zprávy o stovkách až tisících mrtvých, svět s napětím očekává, zda šéf Bílého domu svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ přetaví v činy.

před 6 hodinami

Jun Sok-jol

Jihokorejská prokuratura požaduje pro bývalého prezidenta Sok-jola trest smrti

Jihokorejská prokuratura v úterý překvapila veřejnost požadavkem na trest smrti pro bývalého prezidenta Jun Sok-jola. Ten čelí obvinění z vlastizrady a vedení vzpoury v souvislosti s neúspěšným pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Žalobci v závěrečné řeči u soudu v Soulu označili Juna za hlavního strůjce povstání, které na několik hodin uvrhlo jednu z nejvyspělejších demokracií Asie do hlubokého chaosu.

před 7 hodinami

Demonstrace v Íránu

Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000

V Íránu dochází k událostem, které mnozí pozorovatelé i samotní Íránci označují za „moment pádu Berlínské zdi“. Podle nejnovějších zpráv, které se i přes přísnou cenzuru a rozsáhlý výpadek internetu dostávají do světa, čelí země bezprecedentnímu krveprolití. Korespondent BBC Persian Jiyar Gol a zdroje agentury Reuters naznačují, že počet obětí tvrdého zásahu bezpečnostních složek proti demonstrantům může dosahovat až dvou tisíc.

před 8 hodinami

Demonstrace v Íránu

Co by následovalo, kdyby demonstranti sesadili vládnoucí režim? To neví ani sami Íránci

Průzkumy veřejného mínění v Íránu, které zveřejnil výzkumný institut GAMAAN, ukazují na hluboký rozkol mezi obyvatelstvem a vládnoucím teokratickým režimem. Zatímco v otázce nutnosti změny režimu panuje mezi Íránci vzácná shoda, představy o tom, co by mělo následovat po pádu islámské republiky, zůstávají nejednotné. Tato zjištění přicházejí v době, kdy země čelí největší vlně násilných represí za poslední desetiletí.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Andrej Babiš

Babiš přemluvil SPD a sehnal hlasy. O odvolání Okamury se hlasovat nebude

V úterý dopoledne se v Poslanecké sněmovně rozhořela debata, která má vyvrcholit hlasováním o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů si jde pro posvěcení zákonodárců tři měsíce po říjnových volbách. Přestože koalice disponuje pohodlnou většinou 108 hlasů, cesta k dohodě nebyla do poslední chvíle přímočará, zejména kvůli neshodám ohledně zahraniční politiky.

před 9 hodinami

Cestovní pas, ilustrační foto

Nejsilnější pasy světa: V TOP 10 se umístilo i Česko, Slovensko si vede ještě lépe

Televize CNN zveřejnila nový žebříček nejmocnějších cestovních dokladů planety. Podle aktuální zprávy Henley Passport Index, která čerpá z exkluzivních dat Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), vládne světu mobility asijský městský stát Singapur. Jeho občané se bez nutnosti žádat předem o vízum dostanou do 192 z celkem 227 sledovaných destinací. Singapur si tak upevnil pozici globálního lídra v oblasti cestovní svobody.

před 10 hodinami

Záchranná služba, ilustrační foto

Nemocnice se kvůli ledovce plní zraněnými. Pražská záchranka vyhlásila traumaplán

Českou republiku v úterý zasáhla silná ledovka, která způsobila rozsáhlé komplikace v dopravě a vedla k extrémnímu nárůstu úrazů. Situace v hlavním městě se vyostřila natolik, že pražská záchranná služba musela před devátou hodinou ranní vyhlásit takzvaný traumaplán. Toto opatření umožňuje záchranářům efektivněji řídit výjezdy a prioritně se věnovat pacientům, kteří jsou v přímém ohrožení života.

před 11 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda si jde pro důvěru Sněmovny. SPD neví, jestli ji podpoří, opozice chce za skandální výroky pád Okamury

V úterý dopoledne startuje v Poslanecké sněmovně klíčová schůze, na které bude kabinet Andreje Babiše usilovat o získání důvěry. Vládní koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů disponuje silou 108 hlasů, což jí dává velmi dobrou šanci na úspěch. Přestože jednání začne v 11 hodin, očekává se, že debata bude extrémně dlouhá a k samotnému hlasování se zákonodárci dostanou nejdříve ve středu večer.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump uvalil cla na země obchodující s Íránem a zvažuje raketové údery. Čína se bouří

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou vlnu ekonomického tlaku, když oznámil zavedení plošného 25% cla na veškeré zboží ze zemí, které udržují obchodní styky s Íránem. Tento krok přichází jako přímá reakce na brutální potlačování protivládních protestů v íránských ulicích, kde podle lidskoprávních organizací zahynuly již stovky lidí. Trump na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že jeho nařízení je konečné a vstupuje v platnost s okamžitou účinností, což vyvolalo šok na světových trzích.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Česko pokryla ledovka

Česko pokryla ledovka, stojí vlaky i MHD. Pokud nemusíte, nevycházejte, žádají dopravci

Varování meteorologů se potvrdila a Českou republiku zasáhla silná ledovka, která od časného rána ochromuje běžný život. Nejkritičtější situace panuje v dopravě, kde namrzající déšť vytvořil na cestách i trolejích nebezpečnou vrstvu ledu. Největší potíže pociťují cestující na železnici, protože led na vedení znemožňuje plynulý provoz vlakových souprav. Kvůli těmto technickým potížím musely dráhy odřeknout řadu klíčových spojů v ranní špičce.

před 14 hodinami

Počasí se v příštích dnech neuklidní. Hrozí mrznoucí mlhy i další ledovka

Nadcházející dny přinesou do Česka velmi náročné meteorologické podmínky, které pocítí zejména řidiči a chodci. Úterní ráno a dopoledne bude kritické především v Čechách, na Vysočině a na jihozápadní Moravě, kde hrozí silná ledovka. Meteorologové varují, že vrstva ledu může dosahovat tloušťky až 5 mm.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy