Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Válka na Ukrajině: Bojuje se, navzdory příměří. V Bachmutu dál umírají lidé

Ruská armáda dodržuje dočasné příměří vyhlášené na frontové linii na Ukrajině kvůli pravoslavným Vánocům a ukrajinská armáda ruské pozice ostřeluje, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Podle britské rozvědky ale i ruská armáda pokračuje v bojích. Úřad ukrajinského generálního prokurátora dnes oznámil, že v pátek po začátku příměří ruská vojska ostřelovala Bachmut a zabila tam dva lidi, dalších 13 osob zranila. Jednostranné příměří vyhlášené Ruskem má skončit dnes o půlnoci (22:00 SEČ).
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Ruská armáda zesiluje integraci na východě Ukrajiny, děti posílá na Vánoce do Ruska

Ruská armáda a představitelé okupační správy na východě Ukrajiny se zaměřují v nucené integraci i na děti, které například nyní vozí z okupovaných území do Ruska na akce související s pravoslavnými Vánocemi. Chtějí je tak přesvědčit, že život v Rusku je lepší než na Ukrajině. Napsal to ve své poslední zprávě americký Institut pro studium války (ISW), z něhož citovala ruská verze serveru BBC.
Pentagon

Cíl Putina ovládnout území Ukrajiny se nezměnil, míní Pentagon

Cíl ruského prezidenta Vladimira Putina ovládnout území Ukrajiny se nezměnilo. Uvedlo to v dnešním prohlášení ministerstvo obrany Spojených států. Pentagon k aktuálnímu vývoji poznamenal, že i dnes na Ukrajině pokračovaly boje, a to navzdory Putinově výzvě k vánočnímu příměří. Kyjev však tento krok odmítá jako pokrytecký. Stejně ho dnes označil i šéf unijní diplomacie Josef Borrell.
Pentagon

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 3,75 miliardy dolarů

Spojené státy poskytnou další vojenskou pomoc ve výši 3,75 miliardy dolarů (přibližně 84 miliard korun) Ukrajině a jejím sousedům na východním křídle Severoatlantické aliance. Podle agentury AP to dnes oznámil Bílý dům. Do Kyjeva zamíří vojenská pomoc ve výši téměř tří miliard dolarů, sousedním zemím poskytne Washington 682 milionů dolarů. Je to zatím největší balík vojenské pomoci USA pro Kyjev. Součástí pomoci pro Ukrajinu, která se od loňského února brání ruské vojenské agresi, budou poprvé i obrněná vozidla Bradley.
Ruská armáda, ilustrační foto

Palba neustala. Rusko navzdory příměří dál útočí na civilní cíle, tvrdí Kyjev

Dělostřelecká palba u východoukrajinského Bachmutu pokračuje z obou stran navzdory příměří, které od dnešního poledne moskevského času (10:00 SEČ) jednostranně vyhlásilo Rusko. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na své reportéry na místě. Poradce ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko po začátku příměří na telegramu upozornil na ruské ostřelování Kramatorsku nedaleko Bachmutu a později také na ruské ostřelování nemocnice v Doněcké oblasti. Ruská státní televize Rossija-1 spojovaná s prokremelskou propagandou předtím tvrdila, že příměří platí podle plánu podél celé frontové linie na Ukrajině.
Rusko, Kreml

Rusko se s přibývajícími neúspěchy snaží dávat útoku proti Ukrajině náboženský rozměr

Moskevský patriarcha Kirill, mocný spojenec prezidenta Vladimira Putina, v předvečer pravoslavných Vánoc vyzval k dočasnému příměří na Ukrajině. Při své dlouhodobé podpoře ruské invaze si tento duchovní, jenž stojí v čele ruské pravoslavné církve, osvojuje rétoriku středověkých křížových výprav, píše agentura AFP. Ta zároveň upozorňuje, že s přibývajícími neúspěchy Ruska na bojišti se představitelé v Moskvě čím dal více snaží dávat vojenské agresi náboženský rozměr.
Ruská armáda, ilustrační foto

BBC zná identitu 11.000 Rusů, kteří padli na Ukrajině. Skutečné ztráty jsou výrazně vyšší

Z otevřených zdrojů zjistil ruskojazyčný servis britské stanice BBC ve spolupráci se serverem Mediazona jména více než 11.000 Rusů, kteří přišli o život během invaze na Ukrajinu. Mezi potvrzenými oběťmi je i 500 vojáků, kteří byli do bojů vysláni na základě mobilizace vyhlášené ruským prezidentem Vladimirem Putinem loni v září. BBC podotýká, že skutečné ruské ztráty na životech budou výrazně vyšší.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko přijde držení anektovaných území draho, míní Britové

Vydržovat Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR) na východě Ukrajiny, které Rusko loni anektovalo, bude pro Moskvu znamenat velkou zátěž. Dnes to ve své pravidelné svodce uvedla britská vojenská rozvědka. Do těchto separatistických území významné množství peněz proudilo ještě před začátkem současné ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku.
Ruská armáda, ilustrační foto

Na ukrajinské frontě má platit jednostranné příměří. U Bachmutu se ozývá palba

Dělostřelecká palba u východoukrajinského Bachmutu pokračuje z obou stran navzdory příměří, které od dnešního poledne moskevského času (10:00 SEČ) jednostranně vyhlásilo Rusko. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na své reportéry na místě. Poradce ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko po začátku příměří na sociální síti telegram napsal, že ruské střely dvakrát zasáhly Kramatorsk, který leží několik desítek kilometrů od Bachmutu.
Vladimír Putin

Putinem vyhlášené dočasné příměří je podle ISW asi informační operací

Dočasné příměří v bojích na Ukrajině, které mají ruské jednotky na příkaz prezidenta Vladimira Putina dodržovat od dnešních 10:00 SEČ, je podle amerického Institutu pro studium války (ISW) zřejmě jen informační operací s cílem poškodit pověst Ukrajiny. Kyjev oznámený 36hodinový klid zbraní odmítá, příměří podle něj bude možné jen po stažení ruské armády z ukrajinského území.
Vánoční výzdoba Bílého domu ve Washingtonu, USA (2. prosince 2022).

Bílý dům: Wagnerovci jsou u Bachmutu i kvůli nerostům

Velitel ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny (v ruském přepisu Vagnerovy), miliardář Jevgenij Prigožin, prahne po zisku soli a sádrovce z dolů v okolí ukrajinského Bachmutu. To mu podle zástupce Bílého domu citovaného agenturou Reuters dodává motivaci o město bojovat.
OSN, ilustrační fotografie.

OSN nevyšetří ostřelování Olenivky. Na místo se nedostala

Generální tajemník OSN António Guterres rozpustil misi, která měla vyšetřit loňské ostřelování věznice v okupovaném ukrajinském městě Olenivka, při němž zahynuli ukrajinští váleční zajatci. Členové týmu OSN se na místo neštěstí nemohli dostat, řekl Guterresův mluvčí podle agentury Reuters. Olenivka se nachází na východě Ukrajiny, na území ovládaném Moskvou podporovanými separatisty.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan telefonoval s Putinem, Zelenskému nabídl zprostředkování jednání o míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil se svými protějšky z Ruska a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Putinovi řekl, že úsilí o mír na Ukrajině by podpořilo jednostranně vyhlášené příměří a vize spravedlivého řešení. Zelenskému nabídl, že Ankara je připraven být prostředníkem v jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na kancelář tureckého prezidenta.
Rusko, ilustrační foto

Válka a mezinárodní izolace těžce dopadají na běžné Rusy. Zemí se šíří deprese

Boris začal poprvé v životě užívat antidepresiva loni na konci února, krátce poté, co ruské tanky vjely přes hranice na Ukrajinu. Třiatřicetiletý vedoucí inženýr moskevské stavební firmy dokázal překonat závažnou psychickou krizi během pandemie covidu-19, aniž by navštívil lékaře nebo užíval nějaké prášky. Ale tentokrát zjistil, že už si sám poradit nedokáže, napsal zpravodajský server The Moscow Times.
Vladimir Putin

Putin brzy zemře, věří šéf ukrajinské rozvědky. Ruský prezident je prý smrtelně nemocný

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov očekává další útoky na ruském území. Naznačil to v dnes odvysílaném rozhovoru s americkou stanicí ABC News, aniž by řekl, zda za dosavadními údery v Rusku stál Kyjev. Náčelník vojenské zpravodajské služby rovněž prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin je smrtelně nemocný, má zřejmě rakovinu a pravděpodobně brzy zemře.

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Írán

Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti

Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová pětadvacetiprocentní cla pro země, které obchodují s Íránem, čímž riskuje obnovení rozsáhlé obchodní války především s Čínou. Ačkoliv Trump na sociálních sítích uvedl, že tato sekundární cla vstupují v platnost okamžitě, analytici upozorňují na nedostatek konkrétních detailů či oficiálních exekutivních příkazů. Hlavním cílem tohoto kroku je odříznout íránský režim od financí v reakci na brutální potlačování domácích protestů, ovšem prosazení takových opatření v praxi bude podle odborníků mimořádně náročné.

před 3 hodinami

Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Hlasování o důvěře: Česko se zaměří na protidronovou obranu. Euro nepřijmeme, prohlásila vláda

Tři měsíce po podzimních volbách, předstoupila nová vláda Andreje Babiše před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Jednání, které doprovází ostrá debata a rozsáhlá kritika ze strany opozice, by mělo vyvrcholit hlasováním pravděpodobně ve středu ve večerních hodinách. Koaliční kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů má v dolní komoře zajištěnou většinu 108 hlasů, což potvrdil i předseda Sněmovny Tomio Okamura.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval ochranu íránských demonstrantů. Ani my nevíme, co teď udělá, přiznává Bílý dům

Rozhodující chvíle pro americkou politiku na Blízkém východě se blíží. Prezident USA Donald Trump stojí před otázkou, jak reagovat na brutální zásah íránského režimu proti vlastním občanům. Před několika dny prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrujícím na pomoc, pokud proti nim vláda v Teheránu použije násilí. Nyní, když na veřejnost pronikají zprávy o stovkách až tisících mrtvých, svět s napětím očekává, zda šéf Bílého domu svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ přetaví v činy.

před 5 hodinami

Jun Sok-jol

Jihokorejská prokuratura požaduje pro bývalého prezidenta Sok-jola trest smrti

Jihokorejská prokuratura v úterý překvapila veřejnost požadavkem na trest smrti pro bývalého prezidenta Jun Sok-jola. Ten čelí obvinění z vlastizrady a vedení vzpoury v souvislosti s neúspěšným pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Žalobci v závěrečné řeči u soudu v Soulu označili Juna za hlavního strůjce povstání, které na několik hodin uvrhlo jednu z nejvyspělejších demokracií Asie do hlubokého chaosu.

před 6 hodinami

Demonstrace v Íránu

Íránci mluví o novodobém pádu Berlínské zdi. Mrtvých mohou být až 2000

V Íránu dochází k událostem, které mnozí pozorovatelé i samotní Íránci označují za „moment pádu Berlínské zdi“. Podle nejnovějších zpráv, které se i přes přísnou cenzuru a rozsáhlý výpadek internetu dostávají do světa, čelí země bezprecedentnímu krveprolití. Korespondent BBC Persian Jiyar Gol a zdroje agentury Reuters naznačují, že počet obětí tvrdého zásahu bezpečnostních složek proti demonstrantům může dosahovat až dvou tisíc.

před 6 hodinami

Demonstrace v Íránu

Co by následovalo, kdyby demonstranti sesadili vládnoucí režim? To neví ani sami Íránci

Průzkumy veřejného mínění v Íránu, které zveřejnil výzkumný institut GAMAAN, ukazují na hluboký rozkol mezi obyvatelstvem a vládnoucím teokratickým režimem. Zatímco v otázce nutnosti změny režimu panuje mezi Íránci vzácná shoda, představy o tom, co by mělo následovat po pádu islámské republiky, zůstávají nejednotné. Tato zjištění přicházejí v době, kdy země čelí největší vlně násilných represí za poslední desetiletí.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš přemluvil SPD a sehnal hlasy. O odvolání Okamury se hlasovat nebude

V úterý dopoledne se v Poslanecké sněmovně rozhořela debata, která má vyvrcholit hlasováním o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů si jde pro posvěcení zákonodárců tři měsíce po říjnových volbách. Přestože koalice disponuje pohodlnou většinou 108 hlasů, cesta k dohodě nebyla do poslední chvíle přímočará, zejména kvůli neshodám ohledně zahraniční politiky.

před 7 hodinami

Cestovní pas, ilustrační foto

Nejsilnější pasy světa: V TOP 10 se umístilo i Česko, Slovensko si vede ještě lépe

Televize CNN zveřejnila nový žebříček nejmocnějších cestovních dokladů planety. Podle aktuální zprávy Henley Passport Index, která čerpá z exkluzivních dat Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA), vládne světu mobility asijský městský stát Singapur. Jeho občané se bez nutnosti žádat předem o vízum dostanou do 192 z celkem 227 sledovaných destinací. Singapur si tak upevnil pozici globálního lídra v oblasti cestovní svobody.

před 8 hodinami

Záchranná služba, ilustrační foto

Nemocnice se kvůli ledovce plní zraněnými. Pražská záchranka vyhlásila traumaplán

Českou republiku v úterý zasáhla silná ledovka, která způsobila rozsáhlé komplikace v dopravě a vedla k extrémnímu nárůstu úrazů. Situace v hlavním městě se vyostřila natolik, že pražská záchranná služba musela před devátou hodinou ranní vyhlásit takzvaný traumaplán. Toto opatření umožňuje záchranářům efektivněji řídit výjezdy a prioritně se věnovat pacientům, kteří jsou v přímém ohrožení života.

před 9 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda si jde pro důvěru Sněmovny. SPD neví, jestli ji podpoří, opozice chce za skandální výroky pád Okamury

V úterý dopoledne startuje v Poslanecké sněmovně klíčová schůze, na které bude kabinet Andreje Babiše usilovat o získání důvěry. Vládní koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů disponuje silou 108 hlasů, což jí dává velmi dobrou šanci na úspěch. Přestože jednání začne v 11 hodin, očekává se, že debata bude extrémně dlouhá a k samotnému hlasování se zákonodárci dostanou nejdříve ve středu večer.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump uvalil cla na země obchodující s Íránem a zvažuje raketové údery. Čína se bouří

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou vlnu ekonomického tlaku, když oznámil zavedení plošného 25% cla na veškeré zboží ze zemí, které udržují obchodní styky s Íránem. Tento krok přichází jako přímá reakce na brutální potlačování protivládních protestů v íránských ulicích, kde podle lidskoprávních organizací zahynuly již stovky lidí. Trump na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že jeho nařízení je konečné a vstupuje v platnost s okamžitou účinností, což vyvolalo šok na světových trzích.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Česko pokryla ledovka

Česko pokryla ledovka, stojí vlaky i MHD. Pokud nemusíte, nevycházejte, žádají dopravci

Varování meteorologů se potvrdila a Českou republiku zasáhla silná ledovka, která od časného rána ochromuje běžný život. Nejkritičtější situace panuje v dopravě, kde namrzající déšť vytvořil na cestách i trolejích nebezpečnou vrstvu ledu. Největší potíže pociťují cestující na železnici, protože led na vedení znemožňuje plynulý provoz vlakových souprav. Kvůli těmto technickým potížím musely dráhy odřeknout řadu klíčových spojů v ranní špičce.

před 12 hodinami

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

včera

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy