Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Zelenskyj nezvykle ostře kritizoval vedení Kyjeva
Na Krymu byli zlikvidováni íránští instruktoři, kteří pomáhali ruské armádě s naváděním dronů, tvrdí Kyjev
Kreml počítá s tím, že na Ukrajině zemře až 100.000 mobilizovaných vojáků
Při ruském ostřelování Chersonu dnes zahynulo 15 lidí
Ukrajina vyzývá firmy, aby Rusku nedodávaly čipy k navádění raket
Dodávky proudu se na Ukrajině podařilo obnovit na 70 procent
Rusové jen od října zabili ze vzduchu desítky ukrajinských civilistů
Bez našeho vítězství na Ukrajině nikdy nezavládne mír, bez proudu vydržíme tři roky, řekla Zelenská
Ukrajinští vojáci za uplynulý den odrazili ruské útoky u 11 obcí
Forbes: Rusko už utratilo za válku 82 miliard dolarů, čtvrtinu ročního rozpočtu
Ruské ostřelování rezidenční části Chersonu zabilo sedm lidí, uvádí Kyjev
Moskva vyhrožuje Ukrajině: Utrpení civilního obyvatelstva skončí, když splníte naše požadavky
Ukrajina podle komise eviduje více než 15 tisíc nezvěstných
Na Ukrajině se den po útocích podařilo obnovit dodávky proudu
Europoslanci odsoudili zapojení Běloruska do války na Ukrajině. Lukašenka chtějí před mezinárodním soudem
Rusko posílá vzkaz Kyjevu. Peskov řekl, jak má být možné ukončit utrpení Ukrajinců
Rusko může na Ukrajině použít chemické zbraně, obávají se USA
Zelenskyj vyzval OSN, aby podnikla kroky, které zastaví ruské nálety
Rusko podniklo další masivní údery na Ukrajinu. Kyjev byl bez proudu a vody, Moldavsko mělo problémy
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Julie Tymošenková čelí obvinění z korupce. Měla se pokusit rozbít vládu Zelenského
před 52 minutami
Neznám ho, ale bude problém. Trump se nevybíravě pustil do premiéra Grónska
před 2 hodinami
Armagedon, trafika Turkovi... Opozice před hlasováním o důvěře cupuje vládu
před 2 hodinami
Trump trvá na ovládnutí Grónska: Cokoliv jiného než kontrola USA je nepřijatelné
před 3 hodinami
Počasí přispěchá s další ledovkou. Nebezpečí pomine zítra
před 4 hodinami
Strach v Arktidě: Gróňané se děsí budoucnosti pod nadvládou Donalda Trumpa
před 4 hodinami
Dál protestujte, pomoc je na cestě, vzkázal Trump demonstrujícím Íráncům
před 5 hodinami
Bez proudu, vody a tepla v -19. Život v Kyjevě se stává nesnesitelným
před 6 hodinami
Sněmovna v obležení řečníků: Babišova vláda čeká na verdikt o důvěře, počká si na něj hodiny
před 6 hodinami
Islámská republika v krizi: Režim umírá pomalu, ale ke konci má ještě daleko
před 7 hodinami
Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu
před 7 hodinami
2400 mrtvých v Íránu. Teherán dnes plánuje popravovat demonstranty, Trump hrozí tvrdou odplatou
před 9 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Mrznout má hlavně v noci, teplejší bude sobota
včera
Britská královna Camilla poprvé popsala napadení ve vlaku
včera
Babišova vláda určila nové zmocněnce. Turek se musí spokojit s dočasným řešením
včera
Augusta po dalším úspěchu na juniorském MS potvrdil konec u dvacítky
včera
Tragédie v rakouských Alpách. Český chlapec spustil lavinu, zraněním podlehl
včera
"Protestujte, pomoc je na cestě." Trump poslal zajímavý vzkaz do Íránu
včera
Výhled meteorologů až do února. Počasí se má vrátit k zimnímu normálu
včera
Žádný internet, žádné hovory. Íránská vláda vypilovala okamžitý informační blackout celého státu k dokonalosti
Americký prezident Donald Trump vyhlásil nová pětadvacetiprocentní cla pro země, které obchodují s Íránem, čímž riskuje obnovení rozsáhlé obchodní války především s Čínou. Ačkoliv Trump na sociálních sítích uvedl, že tato sekundární cla vstupují v platnost okamžitě, analytici upozorňují na nedostatek konkrétních detailů či oficiálních exekutivních příkazů. Hlavním cílem tohoto kroku je odříznout íránský režim od financí v reakci na brutální potlačování domácích protestů, ovšem prosazení takových opatření v praxi bude podle odborníků mimořádně náročné.
Zdroj: Libor Novák