Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ukrajina, ilustrační foto

V Kyjevě, kde má dnes jednat česká vláda, se ozývají výbuchy

Série výbuchů se dnes v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, informovala agentura Reuters s odvoláním na svědky ve městě. Exploze oznámily také regionální úřady v severní, východní a střední části Ukrajiny, včetně měst Charkov, Záporoží či Kryvyj Rih. V ukrajinské metropoli se dnes má uskutečnit společné jednání ministrů české a ukrajinské vlády.
Vladimír Putin

Putin válku proti Ukrajině v roce 2023 nezastaví, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin válku proti Ukrajině v roce 2023 nezastaví. Americký institut pro studium války (ISW) ve své analýze počítá s tím, že Putin bude v zimě sledovat vliv války na situaci v Evropě, a na základě toho rozhodne, zda na Ukrajinu na jaře vyšle odvedené vojáky, anebo se rozhodne jinak.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové tvrdí, že Ukrajinci vedli útok na flotilu v Sevastopolu z obilného koridoru

Jedno z ukrajinských dálkově ovládaných hladinových plavidel použitých při útoku na Černomořskou flotilu v Sevastopolu bylo vypuštěno z civilní lodi, která se nacházela v koridoru určeném pro vývoz ukrajinských zemědělských produktů. Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo obrany. Kyjev se k odpovědnosti za sobotní akci nepřihlásil.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Útok na Krymu je podle ISW přiměřenou reakcí na ruské bombardování

Sobotní pravděpodobně ukrajinský útok na ruskou Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol byl přiměřenou reakcí na ruské bombardování civilní infrastruktury po celé Ukrajině. Ve své pravidelné analýze bojů na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Kyjev se k odpovědnosti za útok zatím nepřihlásil.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové viní Ukrajince z teroristického útoku na flotilu v Sevastopolu

Dnešní útok ukrajinských dronů na Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol byl největším od začátku takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu. Uvedl to Ruskem dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvozžajev. Ministerstvo obrany v Moskvě vydalo v této souvislosti prohlášení o "teroristickém" útoku na ruské lodě, z nichž jedna utrpěla podle něj lehčí škody.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Wagnerovci verbují i na Západě. Dobrovolníci bojují ve válce i na straně Ruska, upozorňují experti

Bezpečnostní expert Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz vysvětlil, že výcvikové mise ze strany NATO i EU jsou zásadně rutinní záležitost. „Probíhaly a probíhají v řadě zemí po světě mnoho let. Historicky jde samozřejmě o Irák či Afghánistán, v současnosti pak některé africké země. Obvykle jde o výcvik regulérních ozbrojených sil či policie,“ popsal Drmola.
Ocelárna Azovstal v Mariupolu, ilustrační fotografie.

Na Ukrajinu se při další výměně zajatců vrátili i obránci Azovstalu

Na Ukrajinu se při další výměně zajatců vrátilo 52 lidí včetně obránců mariupolských oceláren Azovstal. Informoval o tom dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Lídr doněckých separatistů Denis Pušilin dříve ohlásil výměnu 50 ruských vojáků za 50 ukrajinských.
Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Mobilizace v Rusku byla dokončena, řekl Šojgu. Putin ji neukončil

Částečná mobilizace v Rusku týkající se operace na Ukrajině byla dokončena, ohlásil dnes podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten 21. září tuto mobilizaci nařídil po sérii neúspěchů a ztrát ruských vojsk ve válce proti Ukrajině. Mobilizaci podle médií provázely zmatky, nedostatky a přehmaty, což nakonec připustily i úřady.
Frank-Walter Steinmeier

Steinmeier: Válka na Ukrajině přinesla přelom v německo-ruských vztazích

Ruský vpád na Ukrajinu způsobil "epochální přelom" v německo-ruských vztazích, které po léta formoval sen Michaila Gorbačova o "společném evropském domě", řekl dnes v projevu německý prezident Frank-Walter Steinmeier. V něm zároveň varoval Němce, že kvůli válce přicházejí těžké časy, v nichž musejí prokázat svou odolnost.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajinská armáda je odhodlaná ruské invazní síly porazit, říká český bojovník

Nálada v ukrajinské armádě je poněkud kolísavá, přetrvává v ní ale odhodlání ruské invazní síly porazit. O vítězství nikdo nepochybuje, nikdo ale také nechce zemřít zbytečně, popsal v rozhovoru s ČTK atmosféru v ukrajinských ozbrojených silách bývalý český voják, který se dobrovolně vypravil na Ukrajinu, aby pomohl napadené zemi v boji proti ruské vojenské agresi.
Vladimir Putin

Putin stojí o jednání se Západem. Biden reagoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné "podněcování války na Ukrajině", kterou ale šéf ruského státu zahájil svým rozkazem k vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února. Rusko podle Putina pouze brání své právo na existenci.
Ruská armáda, ilustrační fotografie

Stav ruské armády je žalostný, ukazují dokumenty ukořistěné v Charkovské oblasti

Stav ruské armády na Ukrajině je dlouhodobě špatný a dál se zhoršil během léta letošního roku, po kterém následovala ukrajinská protiofenziva. Píše to americký Institut pro studium války (ISW), podle kterého jeho hodnocení podporuje i materiál agentury Reuters založený na dokumentech a osobních denících nalezených v opuštěném ruském stanovišti v Balakliji v Charkovské oblasti.
CIA

CNN: Šéf CIA navštívil v říjnu Ukrajinu, aby se setkal se Zelenským

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns podle informací televize CNN dříve tento měsíc navštívil Ukrajinu, aby se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli. Zpravodajský web CNN to napsal ve středu s odvoláním na dva nejmenované zdroje obeznámené s cestou.

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 6 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 8 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 9 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 9 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 12 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 12 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 14 hodinami

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy