Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Rusko nechce s Ukrajinou vyjednávat o ukončení války, řekl Zelenskyj

Rusko nechce s Ukrajinou vyjednávat o ukončení války, stále posílá na bojiště tisíce nových vojáků a skrytě pokračuje v částečné mobilizaci, kterou už označilo za skončenou. Ve svém pravidelném večerním projevu to v pátek řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj má ruská armáda na Donbase těžké ztráty a přišla tam o více vojáků, než během obou čečenských válek.
Vladimir Putin

Putin považuje evakuaci Chersonu za nutnost

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle deníku Kommersant prohlásil, že z ukrajinského Chersonu je potřeba evakuovat všechny civilisty, kteří žijí v zónách "nejnebezpečnějších operací". Výzvu dnes zopakovaly i okupační úřady, spolu s vyhlášením zákazu vycházení. O necelou hodinu později ale prohlášení bez dalšího vysvětlení smazaly ze svých sociálních sítí a uvedly, že pro obyvatele Chersonu žádná omezení neplatí.
Vladimir Putin

Střet Ruska s nynějším ukrajinským režimem byl podle Putina nevyhnutelný

Střet Ruska s ukrajinským "neonacistickým režimem" byl nevyhnutelný, řekl v projevu ke Dni národní jednoty ruský prezident Vladimir Putin. Boje na Ukrajině se podle něj odehrávají uvnitř jednoho národa, přičemž Ukrajinci jsou hlavní obětí podněcování nenávisti vůči Rusům. Informovala o tom agentura TASS.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinci hlásí těžké boje v oblasti Donbasu

Ukrajinská armáda hlásí těžké boje v Donbasu, cílem ruských útoků jsou především města Bachmut, Soledar a Avdijivka. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na armádního mluvčího Serhije Čerevatého. Podle dřívějších vyjádření zde Rusko počet svých útoků ztrojnásobilo.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

V ruské armádě se rozmáhá vyhrožování dezertérům zastřelením, tvrdí Londýn

Ruská armáda pravděpodobně začala na Ukrajině nasazovat takzvané blokační nebo protiústupové jednotky, jejichž úkolem je odrazovat ruské vojáky od útěku tak, že jim hrozí zastřelením. Tato praktika svědčí o nízké morálce ruských vojáků a jejich neochotě bojovat, uvedlo na twitteru britské ministerstvo obrany, které se odvolává na informace britské vojenské rozvědky.
Dmitrij Medveděv

Rusko vede svatou válku proti Satanovi, prohlásil Medveděv

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv v souvislosti s invazí na Ukrajinu uvedl, že Rusko válčí proti "umírajícímu světu" s jeho "nemravnými zvyky" a že jeho konečným cílem je zastavit "nejvyššího vládce pekla". O koho konkrétně se podle něj jedná, neupřesnil, uvedl deník Kommersant.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinští vojáci odráží až 80 ruských útoků za den, uvedl Zalužnyj

Ruská vojska na některých úsecích fronty ztrojnásobila intenzitu svých bojových akcí a podnikají až 80 útoků denně proti ukrajinským obráncům, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Na tuto situaci upozornil velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě, amerického generála Christophera Cavoliho.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové se patrně stáhnou z Chersonu, uvedl zástupce okupační správy

Ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti, řekl podle listu Kommersant zástupce ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov. Na západním břehu Dněpru přitom leží také samotné středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se podařilo ruským vojskům od začátku invaze na Ukrajinu obsadit.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko a Ukrajina si vyměnili válečné zajatce, vrátilo se 214 vojáků

Ukrajina dnes propustila 107 ruských vojáků, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Stejný počet válečných zajatců se vrátil i na Ukrajinu, informovala agentura Ukrinform. Podle šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Andrije Jermaka 74 propuštěných ukrajinských vojáků bránilo ocelárny Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu.
Jan Lipavský

Lipavský: Speciální tribunál by byl potřeba pro stíhání za zločin ruské agrese

Speciální trestní tribunál by byl potřeba pro to, aby mohlo být souzeno ruské nejvyšší politické vedení za agresi proti Ukrajině. Poslancům to na dnešním zasedání zahraničního výboru řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Česko podle něj spolu s Ukrajinou či pobaltskými státy patří k "jádrové skupině", která vznik tribunálu iniciuje.
Vladimir Putin

Putin podmiňuje návrat k dohodě vyšetřením útoku na flotilu v Sevastopolu

Rusko podmiňuje návrat k dohodě o bezpečných námořních koridorech v Černém moři podrobným vyšetřením útoku, který podle Moskvy o víkendu provedla Ukrajina proti základně ruského námořnictva v Sevastopolu. V telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, informovala agentura Reuters.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Ruské útoky podle Zelenského poškodily 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury

Ruské útoky poškodily 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury a země potřebuje pomoc Evropské unie, apeloval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešním setkání s eurokomisařkou pro energetiku Kadri Simsonovou. Terčem ruských raket, střel a dronů se staly především tepelné a vodní elektrárny a teplárny, a tak Ukrajina musela pozastavit vývoz elektřiny do EU.
Senát ČR

Češi bojující za Ukrajinu jednali podle senátního výboru v zájmu Česka

Čeští dobrovolníci, kteří pomáhali ukrajinským ozbrojeným složkám v boji proti ruské agresi, jednali podle senátního výboru pro obranu v zájmu České republiky a její bezpečnosti. Výbor se na tom dnes shodl jednomyslně. Reagoval tak podle senátora Václava Lásky (SEN 21) na desítky případů trestních řízení, v nichž figurují Češi kvůli službě v ukrajinské, tedy zahraniční armádě.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajina se obává, že Rusko nasadí balistické střely dodané Íránem

Rusko čeká na dodávku dalších zbraní z Íránu včetně balistických raket, uvedla americká stanice CNN s odvoláním na nejmenované západní představitele. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda novinářům řekl, že jeden typ raket bude mít dolet 300 kilometrů a druhý 700 kilometrů a že Ukrajina nemá efektivní prostředky, jak se jim bránit.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ukrajinská města opět hlásí exploze

Ukrajinskými městy Poltava a Mykolajiv dnes v noci otřásly exploze. Podle ruskojazyčného serveru BBC ale zatím nejsou hlášeny masivní ruské útoky jako v pondělí ráno a v předchozích týdnech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve oznámil, že Rusko na jeho zemi vyslalo v pondělí 55 střel.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské síly dnes opět podnikly rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ruské síly dnes opět podnikly rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Série výbuchů se v ranních hodinách ozvala v Kyjevě, kde bylo podle starosty Vitalije Klička zasaženo zařízení dodávající elektrickou energii 350.000 domácnostem. V ukrajinské metropoli dnes spolu jednali ministři české a ukrajinské vlády. Útoky byly hlášeny z mnoha míst napříč celou zemí, včetně Charkova, Záporoží či Kryvého Rihu.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská agrese proti Ukrajině si vyžádala životy 7938 civilistů, včetně 430 dětí

Ruská agrese proti Ukrajině si vyžádala životy 7938 civilistů, včetně 430 dětí, dalších 10.897 lidí utrpělo zranění. Uvedl to dnes ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin s odvoláním na poznatky z vyšetřování. Kromě toho bylo do Ruska podle něj deportováno na 9400 ukrajinských dětí. Kostin zdůraznil, že jde pouze o oficiálně potvrzené údaje, podchycené ve vyšetřovacích spisech.
Petr Fiala

Fiala: Zprávy z fronty na Ukrajině vyvolávají naděje ohledně blížící se porážky ruských vojsk

Aktuální zprávy z fronty na Ukrajině vyvolávají naděje ohledně blížící se porážky ruských vojsk, ovšem ani po jejich vytlačení by krize spojená s válkou zdaleka nebyla u konce. V komentáři pro bruselský web Politico to dnes napsal český premiér Petr Fiala. Západ se podle něj musí ve věci angažovat roky, ve snaze odvrátit vznik "permanentní hrozby" na hranici Evropy.

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 5 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 6 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 7 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 8 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 10 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 11 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 12 hodinami

Donald Trump

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

před 14 hodinami

Mrazivé počasí neskončilo. Teploty budou do konce týdne klesat

Předpověď počasí na nadcházející dny nepotěší řidiče ani příznivce slunečného počasí. Dnešek se ponese ve znamení zatažené oblohy a místy se objeví mlhy, které mohou být i mrznoucí. V severní polovině území se očekává déšť, přičemž na severní Moravě hrozí tvorba nebezpečné ledovky. Teploty se budou pohybovat nejčastěji mezi -1 a +4 °C, ale jihozápad Čech a části Slezska se mohou těšit až na 6 °C.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy