Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda pokračuje v ofenzívě v Chersonské oblasti na jihu země

Ukrajinská armáda pokračuje v ofenzívě v Chersonské oblasti na jihu země a v Luhanské oblasti na východě, zatímco ruská vojska se pokoušejí o útoky v Donbasu na východě Ukrajiny u Bachmutu a Avdijivky, vyplývá z údajů amerického Institutu pro studium války (ISW). Britská rozvědka podle zprávy britského ministerstva obrany upozornila na význam železnic pro ruské ozbrojené síly a zranitelnost tratí vůči sabotážím.
Vladimir Putin

Putin opět varoval před údajnou hrozbou použití špinavé bomby Ukrajinou

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes připojil k ruským představitelům, kteří v posledních dnech šíří nepodložená tvrzení o přípravách Kyjeva na použití takzvané špinavé bomby. Ministr obrany Sergej Šojgu v této souvislosti hovořil se svými protějšky v Číně a Indii, informovalo ruské vydání stanice BBC.
Olaf Scholz

Scholz chce vypracovat plán obnovy Ukrajiny ještě před koncem války

Musíme podpořit obnovu Ukrajiny i s ohledem na její cestu do EU, řekla dnes podle agentury Reuters v Berlíně Ursula von der Leyenová na úvod mezinárodní konference o obnově Ukrajiny. Mezinárodní koordinační platforma pro rekonstrukci musí podle ní vzniknout co nejdříve, nejlépe do konce roku, či začátkem roku příštího. Také německý kancléř Olaf Scholz, který jednání se šéfkou Evropské komise pořádá, se podle agentury DPA vyslovil pro co nejrychlejší vypracování plánu rekonstrukce, a to ještě před koncem války.
Policie ČR, ilustrační foto

Ze schvalování ruské invaze na Ukrajinu česká policie stíhá nebo obvinila zatím 44 lidí

Ze schvalování ruské invaze na Ukrajinu česká policie stíhá nebo obvinila zatím 44 lidí. Celkem eviduje 83 takových případů. Od konce září se policie zabývala zhruba tisícovkou podnětů. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz, kterému to řekl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Oproti minulému měsíci jde o mírný nárůst. Ruská armáda zahájila vpád na Ukrajinu letos 24. února.
Vladimír Putin

Putin: Rusko musí zrychlit rozhodování ohledně svých akcí na Ukrajině

Rusko musí zrychlit způsob, jakým přijímá rozhodnutí ohledně svých vojenských akcí na Ukrajině. Prezident Vladimir Putin to dnes řekl ruské koordinační radě pro zajištění potřeb "speciální vojenské operace", jak Moskva označuje svou pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovala o tom ruská agentura TASS. Další členové rady slíbili posílit bezpečnosti příhraničních regionů a zlepšit zásobování armády.
Dmytro Kuleba

Kuleba: Nejnovější ruské obviňování Kyjeva působí dojmem, že Moskva něco chystá

Ruské obviňování Kyjeva z přípravy takzvané špinavé bomby působí dojmem, že Moskva plánuje operaci pod cizí vlajkou. Dnes to podle agentury Reuters novinářům řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. S tvrzením, že se Ukrajina chystá použít zbraň, která způsobí radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivního materiálu pomocí běžné trhaviny, přišel o víkendu ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Západní představitelé i Kyjev ho označili za falešné.
Ukrajina, Kyjev

Kyjev vyhlásil letecký poplach, z Běloruska odstartovaly drony

V ukrajinském hlavním městě Kyjevě, kde je právě na neohlášené návštěvě německý prezident Frank-Walter Steinmeier, byl vyhlášen letecký poplach, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Varování před nálety dal do souvislosti s informacemi nejmenovaných zdrojů z rozvědky, podle kterých z Běloruska odstartovalo deset ruských dronů Šáhed-136 íránské výroby, používaných k přímým útokům na cíl.
MIM-23 Hawk

USA zvažují, že Ukrajině dodají starší systémy protivzdušné obrany Hawk

Spojené státy zvažují, že na Ukrajinu dodají starší systémy protivzdušné obrany Hawk. Agentuře Reuters to sdělili dva nejmenovaní američtí činitelé. Washington tím chce podpořit obranu Kyjeva proti ruskému ostřelování a náletům bezpilotních letounů, které v posledních dvou týdnech poškodily ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské síly se patrně připravují na obranu jihoukrajinského města Cherson

Ruské síly se patrně připravují na obranu jihoukrajinského města Cherson, domnívají se analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Nejisté je postavení ruských jednotek na severu Chersonské oblasti, který pravděpodobně ukrajinské jednotky znovu získají pod svou kontrolu do konce letošního roku, píše se v dnešní zprávě institutu.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinská armáda informuje o osvobození čtyř vesnic na Donbasu

Ukrajinské síly vytlačily ruské vojáky ze čtyř vesnic na Donbasu na východě Ukrajiny, sdělil dnes v pravidelném večerním hlášení generální štáb ukrajinské armády. Ukrajinci kromě toho podle štábu za uplynulých 24 hodin odrazili ruské útoky u měst Soledar a Bachmut na Donbasu a pokračují v protiofenzivě také na jihu Ukrajiny.
Emmanuel Macron

Macron hovořil s papežem Františkem o dění na Ukrajině i eutanázii

Papež František dnes přijal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s manželkou Brigitte na soukromé audienci ve Vatikánu. Necelou hodinu spolu hovořili o válce a humanitární situaci na Ukrajině, přijímání migrantů nebo debatě o eutanázii ve Francii, informovaly světové agentury. Macron se s papežem setkal potřetí.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj vyzval Izrael, aby poslal Ukrajině zbraně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Izrael, aby se přidal k západním zemím a dodal Kyjevu zbraně. Na konferenci zorganizované izraelským listem Haarec ukrajinský prezident také sdělil, že neutrální postoj Izraele pomohl k vytvoření spojenectví mezi Ruskem a Íránem, který Moskvě dodává útočné bezpilotní letouny.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinci chtějí dál bojovat, o vyjednávání s Ruskem nestojí, ukázal průzkum

Skoro devět desetin Ukrajinců, přesněji 86 procent, nemá zájem o vyjednávání s Moskvou a domnívá se, že je nutné pokračovat v ozbrojeném boji i v případě, že Rusko nepřeruší ostřelování ukrajinských měst, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. Informoval o výsledcích průzkumu veřejného mínění, který kyjevský sociologický ústav KMIS uskutečnil o uplynulém víkendu.
Sergej Kužegetovič Šojgu, ruský politik po otci tuvinského původu. V letech 1991–2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Po krátkém působení v roli gubernátora Moskevské oblasti se v listopadu 2012 stal ruským ministrem obrany. Má hodnost armádního generála a je také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace. Je členem strany Jednotné Rusko.

Šojgu se obává, zda Ukrajina nepoužije špinavou bombu. Podle Kyjeva je to lež

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes telefonicky hovořil se svými protějšky ze Spojených států, Francie, Británie a Turecka. Ve třech těchto telefonátech podle tiskových agentur hovořil o obavách Moskvy z toho, že by Ukrajina mohla v konfliktu použít takzvanou špinavou bombu. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruské tvrzení za absurdní a nebezpečnou lež a popřel, že by se Kyjev k něčemu takovému chystal.

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy