Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Ukrajinu zasáhly rakety, jsou mrtví i zranění. Snaží se nás zničit, řekl Zelenskyj

Rusko dnes ráno v několika vlnách zasáhlo města napříč Ukrajinou při rozsáhlých útocích, které si podle Kyjeva vyžádaly mrtvé a zraněné a poškodily energetickou infrastrukturu. Moskva na sousední zemi podle ukrajinské armády vypálila desítky raket a nasadila i bezpilotní letouny a letectvo poté, co v neděli Ukrajinu obvinila z útoku na strategický Kerčský most, spojnici Ruska s nelegálně anektovaným Krymem.
Ukrajina, Kyjev

Klid v Kyjevě narušily ruské rakety, město opět ovládla panika

Anželika Teranisová sedí na malé tašce ve vlhkém tmavém sklepě domu, ve kterém v Kyjevě bydlí. Vedle ní posedává v přepravce její kočka. Čekají na signál, že už je po útocích a ony mohou vyjít ze svého úkrytu ven. "Tohle je terorismus. Nechápu, proč není Rusko za teroristickou zemi označováno," říká 52letá učitelka dějepisu.
Vít Rakušan

Rakušan či Bartoš odsoudili ruské raketové útoky na ukrajinská města

Dnešní raketové útoky na ukrajinská města jsou dalším očividným projevem ruského cynismu a barbarství. Uvedlo to na twitteru ministerstvo zahraničí s tím, že cílit na civilisty je zbabělé. Premiér Petr Fiala (ODS) poznamenal, že ruské útoky nejsou zaměřeny na poškození vojenské infrastruktury, ale jde o vraždění civilistů a šíření strachu. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) hovoří o mstivých válečných zločinech. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je nutné dále podporovat Ukrajinu.
Vladimír Putin

Putin potvrdil, že dnešní údery jsou odvetou za poškození mostu na Krym

Ruský prezident Vladimir Putin dnes potvrdil, že ranní rozsáhlé údery napříč ukrajinským územím jsou odvetou za "teroristické útoky" proti Rusku včetně sobotního poškození strategického Kerčského mostu na anektovaný Krym. Střely dlouhého doletu podle něj zasáhly ukrajinská energetická, vojenská a komunikační zařízení.
Čína, ilustrační fotografie.

Čína po ruském raketovém úderu vyzvala ke zklidnění situace na Ukrajině

Čínské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo ke zklidnění situace na Ukrajině. Děje se tak poté, co několika ukrajinskými městy, včetně metropole Kyjeva, dnes otřásly výbuchy, které agentura Reuters označuje za zřejmou ruskou mstu za víkendové poškození Kerčského mostu, vedoucího z Ruska na anektovaný poloostrov Krym.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko navzdory ukrajinskému tlaku postupuje na Bachmut, uvádí Londýn

Rusko se i přes protiútok ukrajinských sil dál snaží o ofenzivu v centrální části Donbasu, zejména u města Bachmut. Ruské síly k němu za poslední týden postoupily asi o dva kilometry, uvedla dnes britská vojenská rozvědka. V Rusku sílí kritika prezidenta Vladimira Putina, uvádí analytici amerického Institutu pro studium války (ISW).
Rusko, Kreml

Válka vadí ruské armádě i elitám. Podle zpravodajců by mohlo dojít i k převratu

Už sedm měsíců trvající ruská invaze na Ukrajinu uvrhla ruskou vládnoucí elitu do nejistoty, uvádí zdroje listu The Guardian. Nedávné neúspěchy Ruska na bojišti, kde i tento týden ukrajinské síly pokračují v dobývání Moskvou okupovaného území, vedly uvnitř ruského vedení k bezprecedentnímu rozkolu. Kreml vnitřní spory podporuje tím, že hledá obětního beránka, který ponese za vojenské zostuzení vinu.
Válka na Ukrajině: Zatímco válka na Ukrajině změnila situaci v globálních dodávkách obilí, vyšetřování WSJ odhaluje, jak Rusko v tichosti institucionalizovalo krádež stovek tisíc tun obilí z nově okupovaných oblastí Ukrajiny, jenž ve směřují ke spojencům Ruska, včetně zemí Středního východu.

Jak funguje ruský byznys s ukradeným ukrajinským obilím? Česko neohrozí, jiné země ano

Dohoda podepsaná v Turecku mezi Ukrajinou, Ruskem a OSN o uvolnění exportu obilí z Ukrajiny vstoupila v platnost již více než dva měsíce zpět. Blokáda ukrajinského pobřeží loďstvem okupantů donutila obránce ponechat všechno toto obilí zahnívat ve skladech. Nicméně dobytá území byla pro ruskou válečnou mašinerii doslova rájem. Investigativním novinářům z agentury AP se po intenzivním vyšetřování podařilo prokázat, že si obilí Rusové odvážejí do svých přístavů, kde je smícháno s tím jejich. Díky tomu pak mohou pod falešnou dokumentací ručit za to, že jde o jejich obilí, nikoliv to kradené z Ukrajiny.
Ukrajinská armáda

Postup na severovýchodě a jihu podle experta potvrzuje, že ukrajinské síly převzaly iniciativu

Aktuální ukrajinský postup na severovýchodě a jihu země podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany potvrzuje, že ukrajinské síly převzaly iniciativu. Vzhledem k nadcházející zimě a vyčerpanosti obou stran očekává snížení intenzity bojů. Případné použití jaderných zbraní označil za velmi nepravděpodobnou variantou. Stojar to řekl ČTK.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Na východě Ukrajiny jsme osvobodili téměř 2500 kilometrů čtverečních, řekl Zelenskyj

Ukrajinské ozbrojené síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 sídel na východě země. Ve svém pravidelném videoprojevu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dnes také BBC řekl, že ruští představitelé začali společnost připravovat na použití jaderných zbraní. Rusko podle něj ale není připravené to učinit.
Evropští politici přicházejí na Pražský hrad na neformální summit EU. (7.10.2022)

V Praze proběhl neformální summit EU, řešily se energie i Ukrajina

Řešením vysokých cen energií a další pomocí Ukrajině ve válce s Ruskem se dnes na neformálním summitu v Praze zabývali premiéři a prezidenti zemí Evropské unie. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) má stále větší podporu oddělení cen plynu od cen elektřiny. Ministerský předseda též navrhoval uvolnění emisních povolenek z tržní rezervy tak, aby se snížila jejich cena, jež má na ceny tepla a elektřiny vliv.
Evropští politici přicházejí na Pražský hrad na neformální summit EU. (7.10.2022)

EU na summitu v Praze vyjádřila Ukrajině podporu všemi prostředky, řekl Michel

Země Evropské unie na dnešním neformálním summitu v Praze podle předsedy Evropské rady Charlese Michela opětovně vyjádřily plnou finanční, humanitární, vojenskou i politickou podporu Ukrajině. Příležitost k tomu měli díky vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve videoprojevu k lídrům EU požádal státy sedmadvacítky o další dodávky zbraní a munice, doplnil Michel.

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy