Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Vladimír Putin

Putin vyhlásil ve čtyřech ukrajinských oblastech stanné právo

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Podle ruské agentury TASS šéf Kremlu na dnešním zasedání bezpečnostní rady oznámil, že podepsal dekret o vyhlášení stanného práva ve "čtyřech nových oblastech Ruska", jak Moskva nazývá okupovaná ukrajinská území, na která si činí nároky. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast.
Záporožská jaderná elektrárna

Ukrajinští vojáci se údajně pokusili dobýt Záporožskou jadernou elektrárnu

Proruský představitel Rusy okupované části Záporožské oblasti tvrdí, že se ukrajinské ozbrojené síly pokusily dobýt zpět Záporožskou jadernou elektrárnu. Člen okupační správy Vladimir Rogov podle ruské agentury RIA Novosti uvedl, že se ukrajinské jednotky v noci na dnešek pokusily vylodit ve městě Enerhodar, kde se atomová elektrárna nachází, a po několikahodinové bitvě ruské síly útok odrazily. Kyjev se k této informaci nevyjádřil.
Ursula von der Leyenová

Ursula von der Leyenová označila ruské útoky na civilní infrastrukturu za teror

Za projevy čirého teroru dnes označila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ruské útoky na civilní infrastrukturu na Ukrajině. Je podle ní zcela zjevné, že ruská armáda se dopouští válečných zločinů. Šéfka unijní exekutivy při jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku zároveň zopakovala, že Evropská unie bude Kyjev dál podporovat.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové kvůli ukrajinské ofenzivě chystají evakuaci obyvatel Chersonské oblasti

Rusko se kvůli ukrajinské protiofenzivě chystá evakuovat obyvatele okupované Chersonské oblasti. Shodně to dnes uvedli Moskvou dosazený gubernátor oblasti Volodymyr (Vladimir) Saldo a velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Generál sdělil, že vojenská situace v oblasti napjatá, a nemůže proto vyloučit nutnost přijmout těžká rozhodnutí.
Lidé hledají úkryt v kyjevském metru, ilustrační foto.

Ukrajina hlásí exploze v Kyjevě, Charkově nebo Dnipru

Ukrajinské úřady hlásí nové exploze v několika regionech země. Ruské invazní síly podle nich ráno podnikly vzdušné útoky na Kyjev, Charkov, Dnipro i další města. V metropoli Rusové mířili na objekty kritické infrastruktury na severovýchodě města, píše agentura Unian. Útok na kyjevské energetické zařízení si vyžádal životy dvou lidí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na městskou prokuraturu.
Volodymyr Zelenskyj

Ukrajina během týdne přišla o 30 procent elektráren, uvedl Zelenskyj

Rusko zničilo za týden 30 procent ukrajinských elektráren, což způsobilo masivní výpadky v dodávkách elektrického proudu po celé zemi, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru. Vzdušné údery zaměřené na energetickou a kritickou infrastrukturu označil za "další druh ruských teroristických útoků".
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily celkem 218 zajatců

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily celkem 218 zajatců. Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že se na Ukrajinu vrátilo více než 100 žen a šlo o první případ od začátku konfliktu, kdy se z ruského zajetí vrátily výlučně ukrajinské ženy.
Ruská armáda

Rusko opět útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Rusko dnes stejně jako minulé pondělí podniklo rozsáhlé útoky raketami a bezpilotními letouny napříč Ukrajinou. Útočné drony íránské výroby se podle ukrajinských představitelů snesly na Kyjev, kde byl zasažen mimo jiné obytný dům. Nejméně tři lidé tento útok nepřežili. O třech mrtvých informovaly rovněž úřady v Sumské oblasti na severu Ukrajiny.
Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Rusko opět zaútočilo. Centrem Kyjeva dnes ráno otřáslo několik explozí

Centrem ukrajinského hlavního města Kyjeva dnes ráno otřáslo několik explozí. Informovala o tom ukrajinská média i světové tiskové agentury. Podle zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka zemřeli tři lidé, další jsou zranění. Útoky měly na svědomí ruské bezpilotní letouny, tvrdí ukrajinští představitelé.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko se přihlásilo k dnešním útokům na Ukrajině, zasáhly stanovené objekty

Rusko dnes na Ukrajině provedlo přesné útoky na armádní cíle a objekty energetické soustavy, tvrdí Moskva. Podle Ukrajiny ale dnes ruské síly zasáhly mimo jiné obytný dům v Kyjevě, pod jehož troskami zůstali uvězněni lidé. Za teror proti ukrajinským civilistům dnešní rozsáhlé ruské raketové a dronové útoky označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Josep Borrell

Borrell: EU potřebuje důkazy o nasazení íránských dronů na Ukrajině

Evropská unie bude hledat konkrétní důkazy, zda Írán skutečně dodává ruské armádě drony využívané k útokům proti cílům na Ukrajině. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož zatím unie nechystá sankce za íránskou podporu ruské agrese.

Aktuálně se děje

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

včera

včera

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

26. března 2026 21:58

Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání

V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy