Československo

K porážce nacismu přispěli i čs. dobrovolníci. Zvláštní úlohu sehrálo takzvané vládní vojsko

Zámek Náměšť nad Oslavou – pozapomenuté letní sídlo prezidenta republiky

Mluví-li se o sídle prezidenta republiky, každý si jistě vybaví Pražský hrad, popřípadě zámek v Lánech. Pravdou ovšem je, že českoslovenští prezidenti měli původně v rámci republiky více sídel, mezi něž patřil též moravský zámek v Náměšti nad Oslavou. Tento původně gotický hrad nabízí poutavou historii od středověku až po počátky našeho moderního státu.

Pamětnice osvobození: Byl strach, šířily se zvěsti o krutosti Rusů

Dnes čtyřiaosmdesátiletá Aloisie Foltýnková jako devítiletá zažila osvobozovací boje v rodných Markvartovicích na Opavsku. Před frontou se i s pěti sourozenci schovala ve sklepě. Když do vesnice přišli sovětští vojáci, raději před nimi nemluvila. Jako obyvatelka Hlučínska, které patřilo k Německu, mluvila jen německy.

ÚSTR má doklady o vyšetřování československých občanů v SSSR

Digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). První část dokumentů byla v březnu digitalizována na Ukrajině.

Po sovětských okupantech zbyly v Česku pachuť a ekologické škody

Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla rozmístěna sovětská vojska. To se změnilo po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jednotky z Maďarska, Bulharska a Polska sice postupně československé území opustily, sovětská vojska však zůstala téměř 23 let.

Česká vlajka slaví jubileum. Modrý klín budil vášně, Masaryk měl jiný návrh

Česká vlajka 30. března oslaví 100 let od svého vzniku. Slovenská archivní správa ministerstva vnitra chystá výstavu, přestože se Slovensko po rozpadu federace vlajky zřeklo a později České republice vyčítalo, že si ji ponechala. Podle ústeckého vexilologa Aleše Brožka se při navrhování československé státní vlajky uvažovalo kupříkladu o umístění pěti hvězd. Měly představovat Česko, Slovensko, Moravu, Slezsko a Podkarpatskou Rus.

Tajné dokumenty odhalili, co psala CIA o sametové revoluci a Československu

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) před časem zpřístupnila výňatky z více než stovky denních analytických hlášení, zachycujících hroucení komunismu ve střední a východní Evropě v letech 1989 a 1990.

"Pozdě, ale přece!" Slovenský tisk komentuje stíhání Jakeše, Štrougala a Vajnara

Stíhání tří představitelů někdejšího komunistického Československa v souvislosti s používáním střelných zbraní na hranicích je aktem spravedlnosti, rozhodnutí policie ale přichází pozdě. Píše se to dnes ve slovenském tisku v souvislosti se stíháním generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara za zneužití pravomocí.

Doprava 30 let po revoluci: Jak dnes cestujeme?

Od roku 1989 se v Česku změnilo cestování vlakem. Na hlavních železničních tratích se doba cestování zkrátila o třetinu. Před 30 lety trvala cesta vlakem z Prahy do Ostravy 4,5 hodiny a do Brna se jezdilo za 3,5 hodiny. Staré vozy nahradili nové soupravy a lidé cestují ve vozech s Wi-Fi připojením a klimatizací.

Úspěchy Občanského fóra jsou výhra ve volbách i kultivovaný rozchod, tvrdí historik

Největším úspěchem Občanského fóra (OF) byla výhra v parlamentních volbách v červnu 1990. Ve srovnání s jinými zeměmi střední a východní Evropy lze ale za úspěch považovat rovněž poměrně rychlý a kultivovaný rozchod OF. V rozhovoru s ČTK to uvedl historik Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

ČSR položila základy slovenské státnosti, míní Čaputová. Vyzdvihla Štefánika a Masaryka

Výročí vzniku Československa je důležité také pro Slovensko, protože založení společného státu Čechů a Slováků 28. října 1918 položilo i základy slovenské státnosti. Novinářům to dnes řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která zároveň poukázala na zlepšení životní úrovně a vzdělanosti Slováků v období první Československé republiky. Podle premiéra Petera Pellegriniho oslavy výročí založení Československa nejsou žádným přežitkem nebo oslavou čechoslovakismu.

Jak ČSSR uspíšila pád berlínské zdi: Historik upozornil na málo známou skutečnost

Československá vláda na podzim 1989 tlačila na Německou demokratickou republiku, aby vyřešila krizi na západoněmecké ambasádě v Praze, přes níž se od jara pokoušely dostat na Západ tisíce východních Němců. Podle historika Oldřicha Tůmy z Ústavu pro soudobé dějiny tím uspíšila pád berlínské zdi. Praha a východní Berlín byly přitom do poslední chvíle blízcí spojenci, kteří si přáli udržení statu quo.

Steinmeier: NDR by nepadla bez boje Východoevropanů za svobodu

Pád berlínské zdi a komunistické Německé demokratické republiky (NDR) by podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera zřejmě vůbec nebyl možný bez boje lidí v sousedních zemích - včetně Československa - za svobodu. Steinmeier to dnes řekl v Lipsku, které si připomíná 30. výročí rozsáhlé demonstrace, jenž podle mnohých historiků východnímu Německu zlomila vaz.

Horská bitva s nacisty: Českoslovenští vojáci se před 75 lety poprvé probili do vlasti

Karpatsko-dukelská operace sovětské armády měla podpořit Slovenské národní povstání (SNP), které vypuklo 29. srpna 1944. Trvala téměř dva měsíce od 8. září do 28. října 1944. Sovětští a českoslovenští vojáci po urputných bojích 6. října 1944 poprvé vstoupili na území Němci obsazeného Československa.

Při demonstracích v srpnu 1969 zemřelo víc lidí, než se uvádělo

Obětí potlačených demonstrací v srpnu 1969 v Československu bylo sedm, a ne pět, zjistili historici. Zranění utrpělo 50 lidí, ačkoliv se doposud uvádělo, že jich bylo 31. Při dnešním křtu nové knihy, která se věnuje právě událostem před 50 lety, to oznámili historici v čele s Danielem Povolným. V den ročního výročí okupace země vojsky Varšavské smlouvy, který v knize nazývá Dnem hanby, se českoslovenští občané postavili komunistickému režimu. Demonstrace byly ale zastaveny příslušníky československé armády a bezpečnostních složek režimu.

Pendrekový zákon měl legalizovat zásahy proti demonstrantům

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, po Palachově týdnu a dalších událostech následujícího roku začali lidé stále více vyjadřovat svůj nesouhlas s nastupující érou normalizace. V létě 1969 se konaly demonstrace v řadě českých měst. Po potlačených protestech k prvnímu výročí invaze byl před 50 lety, 22. srpna 1969, přijat takzvaný pendrekový zákon, který krvavé zásahy proti demonstrantům legalizoval.

Milovaný i nenáviděný? Dubček podepsal okupaci Československa, zabil se v autě

V roce 1968 ztělesňoval Alexander Dubček snahu o reformu vládního režimu v Československu. Pokus nastolit "socialismus s lidskou tváří" však po několika měsících ukončila ruská ozbrojená intervence. Jako hlavní symbol takzvaného Pražského jara musel Dubček následně odejít z veřejného života, do něhož se mohl znovu zapojit až po změnách v Československu nastartovaných událostmi z listopadu 1989. Jeho obnovenou politickou kariéru ale počátkem listopadu 1992 ukončila těžká autonehoda.

Merkelová poděkovala Maďarsku, mluvila i o Československu

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes ve videu zveřejněném na stránkách spolkové vlády poděkovala Maďarsku za jeho přínos ke sjednocení Německa. Připomněla v něm také, že k tomu přispěly i činy lidí v Polsku a Československu. Merkelová se společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v pondělí zúčastní nedaleko města Šoproň oslav 30. výročí takzvaného panevropského pikniku.

Černá skvrna české historie: Pendrekový zákon vyústil v odsouzení 1526 lidí

Takzvaný pendrekový zákon, který v srpnu 1969 zlegalizoval krvavé zásahy proti demonstrantům, vyústil v odsouzení 1526 lidí. Ne všichni byli uvězněni, řada trestů byla podmíněných. V rozhovoru s ČTK to uvedl Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režimů. Opatření, které platilo od 22. srpna do konce prosince 1969, dávalo i zákonné podklady pro budoucí čistky v úřadech a institucích.

Srpen 1969: Před 50 lety komunisté brutálně potlačili demonstrace

Po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ většina obyvatel Československa rezignovala a myšlenky Pražské jara z roku 1968 se postupně ztrácely pod nastupující normalizací. První výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy však bylo veřejností vnímáno jako jedna z posledních příležitostí vyjádřit svůj nesouhlas a ve dnech kolem 21. srpna 1969 se Československem přelila vlna protestních demonstrací. Reakce vládnoucího režimu byla brutální - během pouličních bojů zahynulo celkem pět osob a mnoho bylo zraněno.