epidemie

Naše země zasáhla před 155 lety epidemie cholery. Jak o ní referoval dobový tisk?

Terezínu konec války úplnou úlevu nepřinesl. Udeřila smrtící epidemie

V koncentračních táborech žili vězni ve velmi bídných podmínkách. Špína, zima, hlad a nevyhovující hygienické poměry – to byla každodenní realita. Není divu, že se zde šířila nejrůznější onemocnění. To se stalo i v Terezíně, kde v dubnu roku 1945 propukla epidemie skvrnitého tyfu, která si vyžádala několik set obětí.

Vojtěch chce od pátku regulovat hromadné vnitřní akce, lístky budou jen k sezení

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce od pátku omezit počet návštěvníků hromadných akcí ve vnitřních prostorách, například v klubech. Lístky na ně se mají nově prodávat jen k sezení, nikoli k stání. Ministr to dnes řekl poslancům v rámci debaty o vývoji epidemie koronaviru.

Koronavirus nelze srovnávat se španělskou chřipkou, imunita se vytvořit nemusí, přiznává expert

Prodělání nemoci covid-19 nemusí ihned automaticky znamenat vytvoření si doživotní imunity proti novému typu koronaviru, který jí způsobuje. Na světě už byly zaznamenány tři případy opětovné nákazy. I tak tomu ale biochemik Jan Konvalinka nepřikládá příliš velký význam.

Španělsko hlásí 3781 nakažených za den, nejvíce od konce dubna

Ve Španělsku se za posledních 24 hodin potvrdilo 3781 nakažených koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvíce od konce dubna a o 187 případů více než o den dříve. Informoval o tom deník La Vanguardia s odvoláním na nejnovější údaje ministerstva zdravotnictví. Nejvíce nových případů zaznamenal opět madridský region.

Hrozí druhá vlna epidemie? Slovensko nařídí karanténu pro navrátilce z dalších šesti zemí

Slovensko od začátku září zařadí kvůli pandemii nemoci covid-19 šest států včetně Chorvatska mezi rizikové země. Znamená to, že obyvatelé Slovenska budou muset po návratu do vlasti z Chorvatska, Španělska, Francie, Nizozemska, Belgie a Malty nastoupit do domácí karantény a následně až na výjimky podstoupit test na koronavirus. Například Chorvatsko patří mezi oblíbené destinace Slováků při letní dovolené. Česko nadále zůstává na slovenském seznamu takzvaných méně rizikových států. Bratislava také omezuje hromadné akce.

V Praze za 24 hodin přibylo 76 nových případů koronaviru

Počet prokázaných případů nemoci covid-19 vzrostl v Praze od středečního večera o 76 na celkových 4767 od začátku epidemie. Podobný denní nárůst zaznamenali hygienici v metropoli i v předchozích dvou dnech.

Švédové ztrácí trpělivost. Za laxní přístup k epidemii mohou padat hlavy

Švédové podle dostupných informací ztrácejí důvěru laxnímu přístupu své vlády k epidemii koronaviru. Podle jejich názoru bylo rozhodnutí nepřijímat žádná opatření šílené, přičemž jim za pravdou začínají dávat i politické strany, které vyžadují jeho revizi před konáním parlamentních voleb, které se uskuteční v roce 2022. Možná budou dokonce padat hlavy.

V této zemi mají jasno. Druhá vlna epidemie koronaviru přijde

Protinožci jsou z hlediska zvládnutí epidemie koronaviru považováni za premianty. Díky včasnému přijetí přísných restriktivních opatření se jim podařilo dostat situaci pod kontrolu a nyní si mohou dovolit podobně jako jiné země postupné uvolňování. Drtivá většina Australanů je ale přesvědčená, že právě v důsledku toho nastoupí druhá vlna nákazy. Obávají se mimo jiné také socioekonomických dopadů.

Vakcína proti koronaviru v létě? Expert řekl, co můžeme očekávat

S epidemií nového typu koronaviru by mohla lidstvu nápomocná vakcína. Podle dostupných zdrojů vstupují do třetí fáze jejího testování tři různé verze. Prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí skupiny Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Jan Konvalinka je nicméně toho názoru, že ještě chvíli potrvá než se bude moct proti SARS-CoV-2 očkovat.

Vědci zjistili, jestli mohou být potraviny zdrojem nákazy koronaviru

Obavy z možné druhé vlny epidemie nového koronaviru nabírají na síle. Velké vášně vzbudil případ údajného šíření infekce lososy paradoxně opět na čínském trhu, ale tentokrát ne ve Wu-chanu, nýbrž v Pekingu. Úřady z tohoto důvodu apelovaly na veřejnost, aby se vyvarovala konzumace syrového lososího masa, ač přesný původ nákazy stále ještě neznají.

Žádní odpovědní lidé a covidioti? Britský profesor varuje před polarizací

Lidé během pandemie covid-19 nejprve propadli panice a začali vykupovat potraviny, aby se pak následně shromažďovali ve veřejných parcích. To se přirozeně stalo předmětem kritiky jak vládních představitelů, tak i odborné veřejnosti. Někteří experti však zastávají názor, že připisování masového šíření nákazy nedisciplinovanosti lidí je zavádějící, a že odvádí pozornost od skutečných příčin úmrtí na koronavirus.

Budeme opakovat chyby předků? Zkušenosti se španělskou chřipkou jsou alarmující

Po čase stráveném v karanténě se Česko i celý svět postupně vracejí k normálu, byť za přísných hygienických podmínek, včetně nošení roušek a dezinfekcí. Zatímco si někteří užívají znovu získaných "svobod", včetně možnosti si opět zajít do kavárny nebo ke kadeřnici, jiní varují před přílišným optimismem, a varují před opakováním chyb našich předků v době španělské chřipky.

Měsíc dva to vydržíme, planeta si oddychla. U Jílkové perlil muž s odznakem "chvilkařů"

Ve čtvrtek se v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové opět probíral koronavirus. Tématem tentokrát bylo postupné rozvolňování přijatých opatření. Je jeho průběh rozumný, anebo by měl být rychlejší? Mnoho lidí se tak moc bojí infekce, že raději ani nejdu k lékaři, a vůbec raději nevycházejí ven. Mají k tomu ale důvod, anebo se pouze přehnaně bojí?

Zlehčování epidemie? Docházelo k tomu i v případě moru

Mnozí o koronaviru hovořili jako o nemoci podobné "obyčejné" chřipce a značně situaci zlehčovali. Ukázalo se však, že se jedná o závažné onemocnění. V historii bývala stejně zlehčována třeba i morová epidemie. Nakonec však vždy vyšlo najevo, že izolace nemocných a omezení kontaktu mezi lidmi patří mezi nejúčinnější preventivní opatření.

Poslední morová epidemie zasáhla Evropu před více než 300 lety. Jak probíhala u nás?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla Evropu před více než tři sta lety. První nemocní byli zaznamenáni roku 1711, poslední o deset let později. Na našem území se mor šířil v letech 1713 až 1715.

Jak se bojovalo s poslední morovou epidemií v 18. století?

Poslední vlna morové epidemie zasáhla naše země v letech 1713 až 1715. Jak se v této době bojovalo proti této epidemii, to víme díky dochovaným písemným pramenům poměrně přesně. Dne 2. února 1705 vydalo Zemské hejtmanství v Brně infekční řád pro Markrabství moravské. Zde byly uvedeny pokyny pro vrchnostenské úřady, duchovní, zdravotní ředitele, lékaře, lékárníky, lazebníky, vedoucí nemocnic a špitálů, pošťáky, řemeslníky, hrobníky i čističe domů, které měly zabránit šíření morové nákazy.