hrady a zámky

Přes web lze cvičit jógu a navštívit přitom zámek

Hrady Střekov či Hasištejn vyvrací fámy o králi Janu Lucemburském

Král Jan Lucemburský, v cizině známý též jako Jan Slepý či Jan Český, je v rámci české historiografie a studia hradního stavitelství považován spíše za krále cizince, který výstavbě hradů nevěnoval přílišnou pozornost. Jeho zakladatelské činnosti byla připisována jen hrstka staveb. Nové výzkumy však ukazují něco jiného.

Český ráj – krajina plná přírodních krás a hradních zřícenin

Když se řekne Český ráj, každý si jistě vybaví nádhernou krajinu se skalními věžemi a ladnými křivkami řeky Jizery. Celá oblast je bohatá nejen na přírodní, ale i kulturní památky v podobě hradů a hradních zřícenin. Je to dáno především díky příhodným terénním a přírodním podmínkám, které dokázali středověcí stavitelé obdivuhodně skloubit s architekturou.

Rytířská jeskyně skrývá unikátní hrad, jediný svého druhu u nás

Fenomén jeskynního hradu je v našich zemích téměř neznámý. Byť se jednalo o velice progresivní typ hradu, setkáme se u nás pouze s jedinou ukázkou. Nachází se v Jihomoravském kraji v oblasti Moravského krásu a nese příznačné jméno Rytířská jeskyně.

Zámek Mělník v sobě ukrývá jeden z nejstarších kamenných hradů

Zámek Mělník je neodmyslitelným symbolem soutoku Vltavy a Labe. Dnes je známý jako sídlo rodu Lobkoviců, ale významnou kapitolou jeho historie bylo období, kdy sloužil jako věnné sídlo manželek českých knížat a králů, počínaje kněžnou Emmou. Málokdo si přitom uvědomí, že jeho bájné počátky sahají až do dob kněžny Ludmily. Původní hrad, schovaný v jádře zámku, patří mezi nejstarší u nás.

Jak se lišila domácnost na středověkém hradě a v podhradí?

I ve středověku platila určitá „předpojatá“ pravidla, jako dnes, kdy se lidé velikostí a stylem provedení svého domu snaží reprezentovat sebe sama. Ve středověku však větší roli hrála symbolika a pragmatičnost. Mezi bydlením na hradě a v podhradí byl na jedné straně propastný rozdíl, na druhé straně se však okem dnešního člověka příliš nelišilo.

Opatření proti koronaviru: Kina mohou přijít o 100 milionů měsíčně. Hrady a zámky se zavřou do odvolání

Národní památkový ústav (NPÚ) do odvolání uzavřel památkové objekty s celoročním provozem a odkládá zahájení hlavní návštěvnické sezony na neurčito. ČTK to dnes řekla mluvčí NPÚ Jana Hartmanová. Památkový ústav má ve své správě stovku hradů, zámků a dalších objektů.

Hrad Kunžvart: Tichý a záhadný strážce šumavského hvozdu

Dnes již osamělá zřícenina hradu Kunžvart se nachází v jižních Čechách, konkrétně v okrese Prachatice nedaleko státní hranice s Německem. Ač byla jeho kamenná věž přirozenou dominantou okolí, dnes již zůstává skryta v lesním porostu před zraky návštěvníků a hlubším zájmem odborníků. I díky tomu si uchovává mnohé otázky a záhady.

Hrad Český Šternberk patří k nejstarším dochovaným hradům u nás

Majestátní sídlo rodu Šternberků se tyčí na protáhlé ostrožně nad řekou Sázavou, ve které se zrcadlí už téměř 780 let. Dnes jeho palácová křídla připomínají rostlý zámek, který si však přes všechny úpravy uchoval prvky hradní architektury. Dodnes je domovem potomků svého zakladatele. Zajímavostí však nabízí mnohem více.

Katastrofa pro české památky aneb poválečné konfiskace

Už samotné období 2. světové války přineslo pro české památky mnoho těžkostí, kdy byly hrady, zámky, ale třeba též paláce či vily, nevybíravě a hrubě upravovány pro potřeby štábů, vojenských jednotek či vůdčích osobností nacistického Německa. Některé cenné sbírky či vybavení byly nenávratně rozkradeny. Lepší časy nepřišly ani po konci války, které se z počátku nesly ve víru zmatků, pomstychtivosti a hrabivosti. Kulturní dědictví české historie tehdy utrpělo těžké ztráty.

Archeologové objevili na zámku v Břeclavi tři kostry, jsou staré asi 1000 let

Archeologové objevili v základech břeclavského zámku kosterní pozůstatky tří lidí. Jsou staré asi 1000 let, řekl dnes ČTK David Mahovský z břeclavské radnice. Kostry byly v těsné blízkosti a v extrémních pozicích. Podle archeologa Miroslava Dejmala mohli být lidé svázaní a mohlo jít o násilnou smrt. Archeologové budou nález dál zkoumat.

Hrad Vysoký Chlumec střeží okolní kraj již téměř 640 let

Vysoký Chlumec, označovaný někdy jako zámek, si přes všechny mladší úpravy uchoval prvky hradní architektury. Jeho dávnou středověkou slávu dodnes umocňuje jeho situování na dominantním kopci, z kterého shlíží na kopcovitou krajinu kolem. Ve své době byl představitelem módního typu hradu. Pohodlnou rezidencí i pevností zůstal až dodnes, jelikož zůstává veřejnosti nepřístupný coby soukromé sídlo.

Pokus, omyl. Jak se stavěl hrad na příkladu hradu Vrškamýk

Malebné zříceniny hradu Kamýk nad Vltavou, původně Vrškamýk, se nachází na ostrohu nedaleko stejnojmenného městečka. Na základě nedávného archeologického výzkumu je možné demonstrovat nejen stavební historii hradu Vrškamýk, ale obecně výstavbu středověkých hradů. Byť dodnes jejich zříceniny působí promyšleným dojmem s citem pro krajinu, stavěli tehdejší stavitelé do jisté míry stylem pokus, omyl.

Falc nebo hrad? Architektura prozrazuje tajemství jedinečnosti Chebska

Cheb a jeho středověká dominanta dodnes fascinuje návštěvníky nejen z domova, ale i ze zahraničí. Jedná se o stavbu na svou dobu velice okázalou a na našem území zcela neobvyklou. Nejedná se totiž o hrad, ale o falc. Takovýto typ středověké rezidence se nevyskytuje nikde jinde u nás. Jak je to možné?

Trest smrti vyhladověním. Odsouzený umíral dlouhé dny

Umírání hlady a žízní je velice kruté. V minulosti se jednalo o jeden z trestů smrti, ke kterému mohl být delikvent odsouzen. Hlady a žízní odsouzenec umíral dlouhé dny, často navíc zazděný v temné kobce nebo zavřený v těsné kleci.

Hrad Cornštejn. Středověká pevnost, nebo pohodlná rezidence?

Ostré hroty cimbuří a polorozbořené paláce hradu Cornštejn se dnes zrcadlí na hladině Vranovské přehrady. Kdysi se však hrdě vypínal vysoko nad řekou Dyjí. Při pohledu na jeho ruiny se na první pohled nedá rozhodnout, byl-li spíše pohodlnou rezidencí, či odolnou pevností.

Tempo pokroku: Kdy a kde se u nás objevuje první zámecký výtah?

Velkolepě laděná schodiště patřila k hlavním prvkům zámecké reprezentace. Byla též jednou z hlavních vizitek majitele. Během 18. a 19. staletí nároky na reprezentaci narůstají a nejzámožnější jedinci hledají nové a unikátní způsoby, které by jednak umožnily větší komfort, ale též ukázaly jejich výsadní postavení. Mezi tyto prvky pokroku patří i uplatnění výtahu v zámeckých interiérech.

Záhada zámku Náchod: Byl pravým domovem Boženy Němcové?

Zámek Náchod se dnes nachází poblíž česko-polských hranic a je nepřehlédnutelnou dominantou stejnojmenného východočeského města. Dnes se zde tyčí jako pomyslný maják české státnosti v pohraničním hvozdu, ale nebylo tomu tak vždy. Byť zámek nepatří mezi nejznámější tuzemské památky, mezi jeho majitele patří osoby se zvučným jménem, například možná matka Boženy Němcové.

Hrad Hasištejn: Sídlo krále, šlechty, ale i významného humanisty

Dodnes velkolepé zříceniny hradu Hasištejn se nachází na české straně Krušných hor nad obcí Místo. Mezi jeho majitele patřili například páni ze Šumburka či páni z Lobkovic. Nejnovější studie přinesly přesnější výsledky o době jeho založení, které lehce mění představu o jeho stáří. Na zajímavosti jeho historie však nic neubírají, ba naopak.

Hrad Lichnice vyvolává otázku. Byly velké hrady 13. století pouze dílem krále?

Majestátní zříceniny hradu Lichnice připomínají velkolepou hradní architekturu, která dodnes v lidech vyvolává silné emoce a zájem. Zdejší rozdrobené kulisy dávné slávy ohromí nejednoho návštěvníka o to více, když si uvědomí, že dnes vidí pouhé torzo hradu, který byl vystavěn již v polovině 13. století. I proto si mnoho badatelů myslelo, že se původně jednalo o královský hrad. Zdá se však, že je vše jinak.