komentář

Končící vláda dala ekonomice další ránu pěstí. Ta nová bude mít co slepovat

Komentář

Komentář

Přestat svítit či topit? Nemožné. Česko ani Evropa přitom nemají ucelené balíčky na energetickou krizi

Ceny elektřiny, zemního plynu, nafty, ropy a vůbec komodit, které slouží k nějakému tomu „pohonu“ míří stále výš a výš. Což o to, řeknete si, jistě, tak nebudu jezdit autem, ale třeba vlakem nebo autobusem, když je ta ropa tak drahá (mimochodem, přijde mi, že vývoj ceny ropy a posléze benzínu tu obyvatelé tak nějak ignorují, protože intenzita dopravy, alespoň v místě mého bydliště, je oproti zvyklostem vskutku o dost vyšší“ právě v těchto dnech), jenže přestat svítit nebo topit, zvláště před nadcházející zimou moc nepůjde. Lidi trápí otázka, jak to pak všechno zaplatí. Přijdou na řadu svíčky, když nebudou mít na drahou elektřinu a plyn?

Komentář

Ropná krize může doprovázet tu energetickou. Rostoucí cena černého zlata komplikuje lidem život

Ještě ani neutichly diskuse o tom, jak se bude ve světě řešit energetická krize v podobě extrémního nárůstu cen elektrické energie a zemního plynu pro spotřebitele, a máme tu, zdá se další problém. Pamětníci jistě znají palcové titulky novin ze sedmdesátých let minulého století, vysmívající se tomu, že západní svět potkaly ropné krize. Jasně, žili jsme v socialismu, který žádné krize neznal, přece. Jenže něco podobného tu máme dnes. A reálně. Černé zlato, jak se ropě s oblibou říká, totiž vystoupalo na cenu kolem 80 dolarů za barel, což je nejvíce za posledních několik let. A to nevěstí vůbec nic dobrého.

Komentář

Krach levice v Česku. Uplácení důchody nestačí, voliči dali košem komunistickým manýrům

Nejstarší levicová strana v tuzemsku, ČSSD, se poprvé v novodobé historii České republiky nedostala do parlamentu. Znamená to, že ideály levicové politiky jsou vyčpělé nebo je jen její političtí zástupci nebyli kvůli vlastní neschopnosti a aroganci při osmiletém vládnutí s komunisty a populisty prosadit a uplatnit? Možná je ale pravdou to, jak už mediálním světem zaznělo, že levicoví voliči, kteří nechtěli být spojováni s komunistickou mašinérií, měli zkrátka už dost stále intenzivnějšího a užšího propojování „socdem“ se stranou, která tu zabíjela lidi, kradla jejich majetky a oslavovala masové vrahy, a to jenom kvůli třídním rozdílům.

Komentář

Demokracie v Česku není mrtvá. Všichni teď věří v lepší budoucnost

Alea iacta est, Kostky jsou vrženy. Vítězem parlamentních voleb v České republice se stala možná pro někoho překvapivě koalice Spolu, sdružení politických stran ODS, KDU-ČSL a TOP09. Porazili společně populistické hnutí Ano Andreje Babiše. Nová parlamentní komora bude poprvé od konce druhé světové války bez zástupců ČSSD a komunistů. Překvapivá je i masivní (téměř 65,5 procent oprávněných voličů) účast lidí ve volbách. Ukazuje na to, že v Česku lidé neztratili zájem o svou budoucnost, že jim vadí cílené rozdělování společnosti, tak jak to provozovalo dosavadní vládní hnutí Ano, ČSSD a komunisti. Musím také říct, že jsem měl původně připravený jiný, smutnější komentář, ale volby ukázaly, že věřit až do poslední chvíle v dobrý výsledek a spoléhat se na to, že lidé přece nejsou tak hloupí, se tu pořád vyplácí.

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Prezident Havel by dnes oslavil 85. narozeniny. Kritiku Studentských listů ustál, rozený demokrat

Vzpomínat na Václava Havla (1936-2011), disidenta, dramatika, vůdčí osobu Listopadu 1989 a následně československého i českého prezidenta, který by se dnes dožil 85. narozenin, není vůbec jednoduché. Při vyslovení jeho jména se mně ale okamžitě vybaví Havlova největší přednost. Byl rozeným demokratem, o čemž jsem se přesvědčil osobně, když mu část redakce Studentských listů, v níž jsem působil jako šéfredaktor, vytýkala, že neprovedl debolševizaci, anebo jsme kritizovali jeho okolí. Nikdy se neurazil, nebyl arogantní. Výtky ustál. Pokaždé vyslechl názor oponenta a poté s ním debatoval. Pan Václav Havel mně moc chybí.

Komentář

Vzkaz ČNB vládě: Děláte to blbě, bráníme vašemu utrácení

Politika utrácení českého státu, zdá se, narazila na hranice. Před dalším nedobrým vývojem státních financí totiž strážce cenové a měnové stability v tuzemsku, centrální banka, postavila hráz. Zvýšila úrokové sazby. A to nečekaně o dost ‒ o 0,75 procenta. Máme tak nejvyšší úroky od roku 1997. A i když se její kroky projeví až se zpožděním, jde o jasný vzkaz voličům před nacházejícími parlamentními volbami.

Komentář

Čechům je úplně jedno, kdo to tady řídí? Voliči mají tři možnosti

Brzo budou volby do parlamentu. To jste si asi všimli. A i když se to říká pokaždé, tak tentokrát budou fakt důležité. Nepůjde v nich totiž o nic menšího, než o to, jestli je tahle republika svéprávnou zemí, nebo nějakou variací na byzantskou oligarchii. Jestli budeme mít normální vládu normálních politických stran, nebo povládne trestně stíhaný populista spolu s komunisty a extremisty.

Komentář

Jak podniká stát? Miliardové ztráty České pošty hovoří jasně, nemluvě o drahách

Černobílé vidění světa se prý dnes nehodí. Řeč je tu o tom, zda má stát vlastnit nějaké podniky a spravovat je (rozuměj nalévat do nich peníze daňových poplatníků) nebo nemá. Takhle jednoduché to je. Jenže to je jen teorie. Křiklavým případem desítky let nikam nevedoucího rozhodování o tom, zda mít nebo nemít státní firmy, je třeba Česká pošta a České dráhy. Nyní před volbami se jednoduchá otázka stala ošklivou slovní hříčkou sociálních demokratů, kteří se z toho snaží udělat bič na své konkurenty.

Komentář

Bude bydlení luxusem pro skupinu nejbohatších?

Drahé a stále víc nedostupné bydlení zadělává v Česku na vážné problémy. Řešení je i přes nějaké vládní aktivity spíše v nedohlednu. Nejen vládní politici, ale zatím ani ti opoziční, se s vysvětlováním reálných kroků, které by napomohly zmírnit rostoucí napětí s pořizováním si bydlení, nijak nepředháněni. Viditelnou a vše objímací aktivitou je zatím jen zvyšování sociálních dávek, důchodů a dotací. Otázka proto je, nezaděláváme si zbytečně na budoucí opravdu vážné komplikace?

Komentář

Babiš kvůli volbám obětuje životy Čechů. Už podruhé

Situace se opakuje. Je září, počet nakažených stoupá, a po opatřeních není ani vidu, ani slechu. Stejnou situaci jsme zažili téměř přesně před rokem, kdy premiér Andrej Babiš kritizoval WHO, prohlašoval, že trasování se zvládá, a tvrdil, že omezení nebudou. Výsledek jeho předvolební agitace? Povolební lockdown a tisíce mrtvých během nejhorší vlny, jakou Česko od začátku pandemie zažilo. Zatím se zdá, že úspěšně směřujeme k tomu samému.

Komentář

KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Svatý Václav se projevil jako schopný politik a zachránce národa. Jeho odkaz je aktuální i dnes

Svatý Václav, jehož výročí si dnes připomínáme jako Den české státnosti, má v našich dějinách mimořádné místo. Jeho význam pro českou společnost je hned dvojí. Jednak se stal hlavním patronem českého národa a do dějin se zapsal i jako člověk, který stál u samých počátků české státnosti. Ačkoli se jedná o významnou osobnost, panovníkův život je obestřený řadou záhad. Do současnosti nejsou úplně objasněné okolnosti jeho zavraždění, za kterým má stát bratr Boleslav. Otazníky také panují nad tím, zda k hrůznému činu ve Staré Boleslavi došlo 28. září v roce 935 anebo už v roce 929. K jeho odkazu, který je po tisících letech aktuální i dnes, se Češi obrací pokaždé, když je jim nejhůře. Svatý Václav se projevil jako velmi schopný politický vůdce, státník a zachránce národa.

Komentář

Plaťte mi, aby za mě makali jiní. Zaručený příjem řeší otázku pohodlí

Dejte mi třicet tisíc korun, manželce taky a můžou za nás „makat“ další. Tak nějak by měl dle podporovatelů nápadu platit lidem tzv. zaručený příjem, nástroj k vyřešení nezaměstnanosti. Jenže ‒ nápad je jedna věc (a nechme stranou to, kdo a proč s ním přišel) a druhá věc je skutečnost, zda pomáhá nebo ne. Jak totiž ukázala řada experimentů s touto sociální státní platbou v různých zemích, zaručený příjem je spíše ke škodě fungování pracovního trhu. Je proto otázkou, proč se v Česku objevují tendence (volby?) se jej pokusit zavést.

Komentář

Zdražování v Česku šláplo na plyn. Kdo inflaci zastaví?

Srpnem letošního roku skončily nejen prázdniny, ale také desítky let dlouhá doba, kdy se celková průměrná inflace nedostala nad čtyři procenta. Zdražování, jak se také lidově inflaci přezdívá, v srpnu přineslo zvýšení cen v průměru o 4,1 procenta. Jde sice o „dramatické“ číslo, ale nejeden ekonom vyzývá k tomu, abych z růstu inflace nebyli hysteričtí. Na druhou stranu by nám však nemělo být jedno, jak si s nastalou situací poradí nebo by chtěli poradit odpovědní vládní činitelé.

Komentář

Babiš si hraje na mluvčího Zemana, Ovčáček mlčí a vyzývá k volbě ANO

Aby se udržel u moci, nestydí se před národem ponížit. Premiér Andrej Babiš (ANO) se sám dehonestoval, když se samovolně pasoval do role tiskového mluvčího prezidenta Zemana, o němž téměř nikdo neví, proč je vlastně hospitalizovaný. Ministerský předseda veřejnosti oznámil, že zdravotní stav nejvyššího ústavního činitele není vážný. Musel dát před oponenty najevo, že jeho pozice je stále silná a neotřesitelná, když uvedl, že pán Hradu je v pořádku. Šéf vlády se přitom modlí, aby se hlavě státu nic nestalo, protože jinak by po volbách ztratil klíčového spojence a nemusel by sestavovat kabinet. Ba co víc, přišel by o chráněnce v kauze Čapí hnízdo, v níž Babiš hraje o vlastní svobodu. Mohl by konečně poznat, že právo platí pro všechny.

Komentář

Landův Žlutý špendlík s "Právem na odpor" ukazuje problém spolků v Česku

Zpěvák Daniel Landa založil v krátké době už další protestní iniciativu, tentokrát Žlutý špendlík. Chce s ní prosadit právo na odpor. Novinkou je, že se k jeho spolku nově přidávají i lékaři či právníci. A i přes rychlý růst lidské základny Landovy iniciativy, není jisté, zda hnutí se svými požadavky uspěje nebo bude mít, jako v řadě dalších případů, spíše jepičí život.

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Před 70 lety prorazil Vlak svobody železnou oponu. Bolševická moc se mstila

Jejich odvaha a statečnost ohromila demokratický svět. Čtveřice mužů - výpravčí Karel Truxa, strojvůdce Jaroslav Konvalinka, úředník Václav Trobl a zubní lékař Jaroslav Švec - odmítala snášet nesnesitelné komunistické bezpráví, a tak přesně před 70 lety 11. září 1951 prorazili vlakem železnou oponu. Osobní spoj číslo 3717 na trase mezi Chebem a Aší dostal přezdívku Vlak svobody. Na Západě, v německém Selbu, se tak nečekaně ocitlo 111 cestujících a 32 lidí se rozhodlo pro nový život. Zatímco pluralitní státy byly netradičním útěkem nadšeny, bolševická moc zuřila a mstila se. Navrátivší tvrdě vyslýchala a v rámci akce „Selb“ poslala pět osob na doživotí a dalších 65 odpůrců režimu na 570 let vězení.

Komentář

Babiš selhal i jako otec. Na syna se neštítí použít praktiky komunistického režimu. Hlavní je přece vyhrát volby

Praktiky komunistického režimu mu nejsou cizí. Premiér Andrej Babiš v rodinném sporu se svým synem vrací čas do hluboké totality, kdy nepříjemní rivalové, s nimiž si vládci nevěděli rady, byli prohlašovaní za duševně nemocné a nesvéprávné. Ministerský předseda si dobře uvědomuje, že jeho potomek, který na policii vypovídá proti otci jak v případě údajného únosu na Krym, tak ohledně kauzy Čapí hnízdo, ohrožuje vybudované politické impérium, a to necelý měsíc před volbami. Šéf kabinetu je proto ochotný své dítě na veřejnosti dehonestovat a tvrdit, že je psychický chorý, což sekta hnutí ANO před svým guru ráda papouškuje. Babiš neselhává jen jako premiér země, ale debakl utrpěl i v roli otce. Opět ukazuje, že se neštítí ničeho, hlavní je neztratit svůj elektorát a vyhrát.

Komentář

Zdražuje pivo. Padne podle oblíbeného pořekadla vláda?

Od října budou pít Češi dražší pivo. Navyšování cen jako první oznámila největší domácí pivovarnická značka, Plzeňský Prazdroj. Nejvíc nyní zdražení piva pocítí ti, kteří chodí do hospod. Naplní se tak okřídlené heslo, známé především z totalitních časů o tom, že ti páni, kteří zdraží pivo, odpadnou od moci?

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci

Duše národa se po jejich násilnickém vpádu nikdy nezhojila. Slzy vlastenců, kteří od časného rána 21. srpna 1968, museli na ulicích přihlížet přítomnosti sovětských tanků a jejich vazalů z Varšavské smlouvy, neoschly ani po 53 letech. Invaze socialistických armád vrátila snílky o demokracii do tvrdé normalizační reality. Šok přišel i o rok později, kdy občané při demonstracích umírali z rukou tuzemských kremelských zrádců. Protesty ze srpnů z let 1988 a 1989 k tragickému výročí ale otevřely cestu k Listopadu 1989. Je smutné, že zmíněné tragické období a jeho důsledky je absolutně nedostatečně reflektováno při výuce dějepisu. Mnozí bohužel i v kalendáři přehlédnou, že datum 21. srpna je Dnem památky obětí invaze a následné okupace Varšavské smlouvy.