recenze

RECENZE: Stálo to čekání za to? Opar tajemství se nad poslední řadou seriálu Hry o trůny vypařil

RECENZE: Úchvatné citové vydírání. Na Oscara nominovaná Mirai, dívka z budoucnosti, nadchne hlavně rodiče

RECENZE – Mirai znamená budoucnost. Zároveň se tak jmenuje i novorozená sestřička rozmazleného Kuna, jejíž pubertální verze se v novém počinu jednoho z nejoblíbenějších anime režisérů současnosti vrací do minulosti, aby svého bratra přesvědčila, že ji nemusí považovat za uzurpátorku jeho minuaturního království.

RECENZE: Řbitov zvířátek se řadí mezi ty lepší Kingovské adaptace. Oživuje ducha 80. let

RECENZE – Román Řbitov zvířátek je podle Stephena Kinga tou nejděsivější knihou, co kdy napsal. Vyvolat děs a hrůzu se pokoušejí také tvůrci nové filmové adaptace. Výsledek jejich pokusu není ani špatný, ani dobrý, ale až bytostně polovičatý.

Nebezpečné vztahy v Brně: Proč znovu inscenovat Valmonta? Po premiéře je odpověď jasná

RECENZE - Sedmou inscenací sedmdesáté čtvrté sezony Městského divadla v Brně byl známý příběh Nebezpečné vztahy, inscenován také jako Nebezpečné známosti, nebo Valmont. Původně byl napsaný formou sto sedmdesáti pěti dopisů dost excentrického autora, Choderlose de Laclose v roce 1782.

RECENZE: Bajgarova Teroristka vtipkuje o vážných věcech. Avšak bez nadsázky

RECENZE – Režisér a scénárista Radek Bajgar po Teorii tygra přichází s další komedií. Tentokrát se bývalá učitelka postaví se zbraní v ruce místnímu mafiánovi. Chvíli je tu humor, absurdita a pak vážné sociální drama s výrazným morálním dilematem. To však zůstává nezodpovězeno. Teroristka totiž netuší, co chce svým divákům vlastně sdělit.

RECENZE: Duše dítěte, tělo poloboha, IQ tykve. Shazam! pokračuje v trendu barevného DC

RECENZE – Čaroděj mu dal schopnosti, aby chránil svět proti sedmi smrtelným hříchům. Co na tom, že je mu jen čtrnáct? Po vyslovení magické formule se z něj totiž stane Superman na steroidech! Jeden z nejbizarnějších komiksových hrdinů si našel cestu až do kin a jeho největší zbraní je vědomí vlastní absurdity a dětinský smysl pro humor.

RECENZE: Kniha Bohemian Rhapsody se vydává cestou oscarového filmu. Obraz vítězí nad textem

RECENZE – Stěží bychom za minulý rok nalezli film, jenž by se dočkal takové pozornosti jako Bohemian Rhapsody. Vítěz několika Zlatých globů a Oscarů včetně nejlepšího mužského hereckého výkonu v hlavní roli. V Čechách pak nejnavštěvovanější film čítající více než 1,5 milionů diváků. Poslaní knihy Bohemian Rhapsody je více než jasné, přivést čtenářům střípky ze zákulisí filmového megahitu.

RECENZE: Jiří Kratochvíl oslavuje Paříž a Milana Kunderu. Bez něj by byla jeho tvorba poloviční

RECENZE – Dnes, 1. dubna 2019, slaví Milan Kundera devadesáté narozeniny. Na konci minulého roku vydalo brněnské nakladatelství Větrné mlýny novou knihu spisovatele Jiřího Kratochvíla. Spojitost mezi těmito událostmi není náhodná. V knize s názvem Je suis Paris se Kratochvíl vzpovídá ze svého okouzlení Paříží a velmi osobního vztahu ke Kunderovi.

RECENZE: Mrazivá one-man show Arctic aneb dánská hvězda vs. divočina

RECENZE – Příběhy o trosečnících snažících se přežít v horách jsou velmi vděčným filmovým tématem. A na kombinaci krásné přírody, bezútěšné životní situace a vypjatého herectví láká i Arctic: Ledové peklo, které láká zejména na zpustlého specialistu na přežití s tváří Madse Mikkelsena.

RECENZE: Přemýšlíte dostatečně kriticky? Američtí psychologové důkazy hledají v historii

RECENZE – Dnešní svět přímo vybízí ke kritickému myšlení. Ať už jde o věci z každodenního života nebo o internet plný všemožných fake news. Není proto divu, že se velké firmy jako Google či Facebook pokoušejí zabránit šíření těchto zpráv. Autoři knihy Kůň uměl počítat opouštějí technologický aspekt a nahlížejí na záležitost kritického myšlení z hlediska psychologie.

Opera buffa studentů JAMU: Tajné manželství přináší vynikající pěvecké výkony i vtipnou režii

Il Matrimonio segreto (Tajné manželství), je komorní opera, naposledy hraná v brněnské Redutě v roce 1985 nepatří u nás mezi totálně známé tituly, i když kolem roku 1800 byla hrána nejméně ve třiceti městech Evropy, včetně Prahy. Je škoda, že módní vlna tohoto žánru začala v Evropě v první polovině dvacátého století upadat, vždyť původně to byl nejoblíbenější hudebně dramatický žánr evropských divadel. Důkazem může být třeba i to, že císař Leopold II. zvolil Domenica Cimarolsa, autora výše zmíněné opery za svého dvorního skladateli.

RECENZE: Kniha Světlo ženy líčí portét lidí zlomených životem. Oslní i po jazykové stránce

RECENZE - Próza Světlo ženy připomíná zapomenutého velikána druhé poloviny 20. století. Za obrazností Romaina Garyho se schovává melancholický příběh dvou bytostí a jejich hledání naděje a lásky. Oslní především přesvědčivými postavami než strukturou příběhu.

RECENZE: Provázkovský Hráč je žánrový kočkopes. Nahota jako deus ex machina

RECENZE – Inscenace klasického románu Dostojevského s názvem Hráč zaujme především anarchistickým přístupem k předloze. Režisér Michal Hába v ní dekonstruuje cokoliv, co mu přijde pod ruku. Po vzoru hesla Všechna noc imaginaci se divák dočká podívané bilancující na hraně nahoty, šoku a zcizení.

RECENZE: Stoletý stařík se vrátil, aby zachránil svět. Postaví se třeba proti Kim Čong-unovi

RECENZE – Před necelými deseti lety Jonas Jonasson vydal humorný román Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel, jenž se stal světovou senzací. Svědčí o tom počet prodaných kusů, přes čtyřicet překladů a podařená filmová adaptace. Po dlouhé odmlce se Jonasson rozhodl napsat pokračování, v němž by ještě jednou odvyprávěl absurdní patálie Alana Karlssona. I když struktura děje zůstala identická, kniha se potýká s řadou problémů.

RECENZE: Skleněný pokoj je plný chladu. Nemá daleko od reklamy na vilu Tugendhat

RECENZE - Snímek Skleněný pokoj sleduje dějiny Československa prostřednictvím vily Tugendhat a osudů jejích obyvatel. Film láká kromě adaptace stejnojmenného románu Simona Mawera také na mezinárodní herecké obsazení v čele s Carice van Houten ze seriálu Hry o trůny. Za tím vším se však skrývá vizuálně podmanivá prázdnota.

RECENZE: Vítěz letošních Oscarů jde proti rasismu s humorem. Jediným protivníkem mu je očividný scénář

RECENZE – Komediálně laděná road movie nesoucí název Zelená kniha na konci února překvapila vítězstvím Oscara pro nejlepší film. K tomu si odnesla nejlepší původní scénář a mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Humorně lidským způsobem pojednává o rasismu ve Spojených státech, kde dva nepravděpodobné protiklady naleznou společnou řeč.

RECENZE: Captain Marvel je šablonovitá marvelovka na jedno zhlednutí. Zachraňují ji pouze herecké výkony

RECENZE – Do filmového universa společnosti Marvel po 21 celovečerních snímcích konečně přichází první ženský superhrdinský film věnovaný Captain Marvel. Ten funguje jako prequel k tomu, co bude příští měsíc uzavírat čtvrtý díl Avengers. Bohužel je Captain Marvel generickou marvelovkou, na níž divák snadno zapomene.

RECENZE: Kniha Walden aneb Život v lesích podává inspirativní pohled na přírodu a život. Její sdělení je naléhavě aktuální

RECENZE – Před více než 160 lety vyšla kniha, která ovlivnila celé generace lidí a stala se inspirací pro skauting, tramping nebo třeba hnutí hippies. Její autor H. D. Thoreau v ní zachycuje nejen svoji zkušenost z pobytu v přírodě, ale také uvažuje nad vztahem člověka a přírody nebo smyslem života. Takový je a bude Walden aneb Život v lesích.

RECENZE: Proč Ježíš nic nenapsal nebo kdy se zrodil první román? Dějiny literatury jsou dějinami lidské inteligence

RECENZE – Na počátku bylo slovo, nejdříve se předávalo ústně, o několik století později písemně. Kdyby se vyprávění neprotnulo s písmem, nevznikla by literatura a regály knihkupectví a knihoven by zely prázdnotou. Kniha Svět ve slovech je nejen oslavou čtení, ale také velkým vyprávěním o síle příběhů utvářet národy, historii a civilizaci.

RECENZE: Colette je rutinní historické drama. Ani sám režisér neví, co chtěl filmem říct

RECENZE – Údělem životopisných filmů je kromě pravdivého vystižení dané doby také zajímavé zachycení života konkrétních jedinců. V případě spisovatelky Sidonie-Gabrille Colette píšící erotické romány v první polovině 20. století by to mělo být snadnou záležitostí, ve filmu tomu tak není. Režisér Wash Westmoreland si totiž není vůbec jistý, co chce svým snímkem divákovi sdělit.