Profil editora

Jakub Jurek

Jakub Jurek

redaktor, komentátor

Vystudoval evropská studia a mezinárodní vztahy na olomoucké univerzitě. Zaměřuje se hlavně na zahraniční dění, cizí mu nejsou ani české luhy a háje. Na serveru EuroZprávy.cz působí od roku 2022.

Zpráva úspěšně odeslána

Zprávu se nepodařilo odeslat. V případě opakování této chyby nás kontaktujte přímo na e-mail redakce@eurozpravy.cz

Napište autorovi

Zbývá 1000 znaků.

Přečtěte si poučení o sbírání a ukládání informací, souvisejících s vaším dotazem.

Související články:

Ministerstvo vnitra

Česko i přes rozpory s Moskvou ruským občanům pomáhá. Loni registrovalo 157 příchozích Rusů

Ruský prezident Vladimir Putin 21. září loňského roku vyhlásil částečnou vojenskou mobilizaci. Armádě na ukrajinských bojištích chyběli muži. Mnoho z nich zemřelo, utrpělo zranění nebo upadlo do zajetí. Tato vojenská mobilizace způsobila něco, s čím ruský vůdce zřejmě nepočítal – útěk desítek až stovek tisíc mužů pryč ze země. Jejich situaci a možnosti EuroZprávy.cz zmonitorovaly. 
Lucie Martin-Nešporová, právnička a bývalá diplomatka.

Babiš prezidentem? Napadá mě slovo ostuda. Šíří dezinformace, sám uvěřil i tomu, že je diplomat, říká Martin-Nešporová

Právnička a bývalá diplomatka Lucie Martin-Nešporová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotila české předsednictví v Radě Evropské unie i různá vyjádření kandidátů z kampaně před prvním kolem prezidentské volby. „Obecně nelze vykládat právo tak, že si přečtete jeden paragraf a bez souvislostí si jej vyložíte, jak se Vám zlíbí. Tím spíš, že jde o Ústavu,“ komentovala například tvrzení Jaroslava Bašty (SPD) o tom, že by odvolal vládu. „Pan Babiš prezidentem v kontextu například výsledků Evropské komise ke střetům zájmu? Tak mě napadá asi slovo ostuda,“ dodala zkušená právnička s mnohaletými zkušenostmi z Francie.
Karel Komínek, odborník na politický marketing, politický konzultant a stratég z Institutu politického marketingu.

Nový prezident musí oslovit 3 miliony Čechů. Expert pro EZ o další strategii Babiše i šancích Pavla

Odborník na politický marketing, politický konzultant a stratég Karel Komínek z Institutu politického marketingu v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil možný průběh kampaně před druhým kolem prezidentských voleb. „V politické komunikaci vždy platí, že na výsledek má mnohem větší vliv to, co si lidé myslí než to, co je realita,“ nastínil Komínek. Očekává, že všudypřítomná kampaň ovládne velkou část společenské debaty pro příští dva týdny. 
Evropa

Evropa zažila masivní propad: Nejlépe ho zvládají Španělé se Švýcary, nejhůře jsou na tom Maďaři a Turci

Evropa už rok čelí bezprecedentní krizi způsobené především ruskou agresí na Ukrajině. Nejde pouze o krizi energetickou a ekonomickou, svůj díl odnášejí i státy jako takové. Nejhůře je na tom samozřejmě Ukrajina, která je v otevřené válce s Ruskem od 24. února loňského roku. V rámci Evropské unie měli zřejmě největší problémy Maďaři po nezvládnutém managementu cen pohonných hmot. Země jako Malta a Řecko pravděpodobně nedodržují sankce uvalené EU proti Rusku. Dalším problémem je inflace.
Andrej Babiš

Kdyby mě vyšetřovali, musel bych být kontaktován, tvrdí Babiš. Na jednu věc ale zapomněl

Andrej Babiš se vytrvale staví proti informacím, že je vyšetřován ve Francii pro praní špinavých peněz. Při tiskové konferenci po prvním kole prezidentských voleb kritizoval deník Le Monde za údajně mylné zprávy o tomto vyšetřování. „Pokud má někdo být vyšetřován, tak ho někdo musí kontaktovat,“ vzpouzel se Babiš proti dotazu amerického novináře. Francouzský server v polovině loňského roku upozornil na to, že získal informace o předběžném vyšetřování. Právě součástí této fáze trestního řízení mohou být i telefonní odposlechy, o kterých vyšetřovaná osoba nemá vědět.
David Broul

Pavel je napříč NATO respektován, Babiše si EU pamatuje jako populistu vyšetřovaného pro podvody, říká politolog

Politolog David Broul z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz komentoval výsledky prvního kola letošních prezidentských voleb. „Největší rozdíl bude patrný právě v přístupu obou kandidátů. Rozvážný a klidný Pavel proti roztěkanému a neomalenějšímu Babišovi,“ očekává Broul. Podle něj může Andrej Babiš teoreticky spojit síly s SPD, proti jejímuž kandidátovi Jaroslavu Baštovi se vyhraňoval. „Od několika zahraničních politiků i diplomatů jsem v průběhu minulého roku slyšel úlevu nad tím, že v čele vlády již nestojí trestně stíhaný Andrej Babiš,“ řekl Broul v rozhovoru.
Danuše Nerudová

Kauza Mendelu nebo nezkušenost? Nerudová u voleb oproti průzkumům ztratila, stojí za tím více faktorů

Někoho překvapil neúspěch Danuše Nerudové více, jiného až tak moc ne. Bývalou rektorku Mendelovy univerzity nejvíce potopila právě kauza, která se její alma mater týká. Nerudová nedokázala porazit Andreje Babiše a Petra Pavla dokonce ani v Brně, kde působí. Dokázala zde sice překonat svůj celorepublikový průměr a získala přes 15 procent, ale ani zdaleka to nestačilo. Co způsobilo úbytek voličů, se kterým žádný předvolební průzkum nepočítal?
Lidé volí v prezidentských volbách.

První vesnice sečteny: Jak v nich lidé hlasovali?

Volební místnosti v prezidentské volbě 2023 ve 14:00 zavřely dveře voličům a komisaři se vrhli na počítání hlasů. Prozatím k 15. hodiněvede Andrej Babiš s 38,90 procenty hlasů, druhý je Petr Pavel s 31,68 procenty. Jak se volilo na místech, která byla sečtena jako první?
Andrej Babiš

Babiš nemá znalosti o fungování NATO. Pavlovi nemohl „vylobovat“ jednu z vedoucích pozic, jak se chlubil

Při včerejší debatě televize Nova kandidát na prezidenta Andrej Babiš prokázal neznalost základních informací o NATO, které jsou od hlavy státu očekávané. Konkrétně šlo o volbu jednoho z nejvyšších představitelů NATO. Pozici předsedy Vojenského výboru Severoatlantické aliance totiž zastával jeho konkurent generál Petr Pavel a Babiš se snažil přisvojit si za to zásluhy.
Jakub Lysek

Přímá volba byla chyba. Zeman byl destruktivní prezident, Babiš není nebezpečnější, hodnotí politolog Lysek pro EZ

Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, proč kandidáti na prezidenta České republiky často mluví o tématech, které nijak nezasahují do pravomocí hlavy státu. „Určitě každému kandidátovi pomůže, pokud bude zdůrazňovat své přednosti, ať už reálné, či domnělé,“ komentuje politolog. Navíc se domnívá, že pokud by ANO za případného prezidentování vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny, tak politický systém ČR nebude v ohrožení. „I když by byl Andrej Babiš prezident, nepomůže to hnutí ANO jít nad svých 33 až max 36 procent podporovatelů. Navíc si myslím, že pro hnutí ANO je lepším koaličním partnerem ODS, nikoliv SPD,“ říká Lysek. 
PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. přednáší na vysoké škole CEVRO Institut a na Institutu politologických studií FSV UK. Ve své odborné činnost se věnuje především následujícím tématům: Komparativní politologie, ústavní instituce, strany a stranické systémy, politické systémy severských zemí, severské země v mezinárodních vztazích.  (Foto: Mgr. Ondřej Kubový)

Prezidentské volby nezrodí nového Masaryka či Havla, říká pro EZ politolog Brunclík. Po Zemanovi zůstává katalog hříchů

Politolog Miloš Brunclík, který se při své práci zaměřuje mimo jiné na parlamentní a poloprezidentské systémy, v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil různé prezidentské pravomoci. Přiblížil také svůj názor na kauzy točící se kolem tří nejsilnějších kandidátů. „Velice záleží na tom, jakým způsobem se k těmto svým nedostatkům kandidáti postaví,“ řekl Brunclík.
Andrej Borisovič Zubov

Zubov exkluzivně: Rusku vládne mafie, její hlavou je Putin. Jadernou zbraň by odpálil, letos už na to byl připravený

Ruský historik a disident Andrej Borisovič Zubov v roce 2014 vydal článek brojící proti anexi Krymského poloostrova Ruskem, dostal zákaz vyučovat v ruských školách. Letos v září byla situace již tak napjatá, že se rozhodl ze své vlasti odejít. Nyní přednáší studentům Masarykovy univerzity v Brně a přijal naše pozvání na rozhovor, ve kterém popsal svou cestu z Ruska do České republiky a své náhledy na ruské a ukrajinské politické vedení. „Jediným systémem v Rusku je mafie a její hlavou je Putin,“ říká Zubov v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.
Pavel Fischer

Jsme cílem psychologické války, Ukrajina je obětí válečného šílenství, říká pro EZ kandidát na prezidenta Fischer

Volby prezidenta České republiky se blíží a v redakci EuroZprávy.cz jsme pokládali jednotlivým kandidátům zásadní otázky. Jedním z respondentů je senátor Pavel Fischer, který se účastnil také voleb v roce 2018. V nich získal 10,23 % hlasů a s odstupem zhruba 16 % za Jiřím Drahošem skončil na třetím místě. V politické dráze pokračuje jako senátor v okrsku Praha 12. Fischer se v rozhovoru vyjadřuje ke členství v EU a NATO, prozradil také, jak chce oslovit mladé lidi.
Budova ruského velvyslanectví v Praze, v jehož rámci v minulosti působili agenti pod diplomatickým krytím.

Ruští agenti se o Česko nepřestali zajímat. BIS je sleduje, po začátku války na Ukrajině vnímá změnu v jejich práci

Aktivity ruských zpravodajských služeb na území České republiky ani po konci studené války nevymizely. Potvrdil to mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha pro EuroZprávy.cz, ale také samotná BIS ve své výroční zprávě za rok 2021. Kromě zapojení ruských agentů ve Vrběticích vztahy výrazně ochladila ruská invaze na Ukrajinu. 
Vladimír Baar

Profesor Vladimír Baar v rozhovoru pro EZ: Co stojí za invazí na Ukrajinu, hrozí Rusku rozpad a dočkáme se někdy klidu?

Expert na kulturní a politickou geografii profesor Vladimír Baar z Ostravské univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil, co stojí za ruskou invazí na Ukrajinu a proč historický kontext nemusí nutně hrát až takovou roli. Zodpověděl také otázky týkající se nestability Ruska jako státu. „V 90. letech jsem byl na Dálném východě a tam se chovali úředníci v podstatě způsobem: ‚Moskva daleko, my si tady zavádíme naše pravidla.‘ To ale Putin zarazil,“ zavzpomínal v rozsáhlém rozhovoru profesor, který dříve v působil jako rektor Ostravské univerzity.

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy