Profil editora

Jakub Jurek

Jakub Jurek

redaktor, komentátor

Vystudoval evropská studia a mezinárodní vztahy na olomoucké univerzitě. Zaměřuje se hlavně na zahraniční dění, cizí mu nejsou ani české luhy a háje. Na serveru EuroZprávy.cz působí od roku 2022.

Zpráva úspěšně odeslána

Zprávu se nepodařilo odeslat. V případě opakování této chyby nás kontaktujte přímo na e-mail redakce@eurozpravy.cz

Napište autorovi

Zbývá 1000 znaků.

Přečtěte si poučení o sbírání a ukládání informací, souvisejících s vaším dotazem.

Související články:

Jan Holzer

Rusko se posouvá k totalitě, naznačuje politolog. Holzer vysvětlil, jak Rusové přistupují k možné změně režimu

Politolog prof. Jan Holzer z Katedry politologie a Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil komplikovanost rozboru současného ruského režimu. Podle něj je těžké jej v tento moment hodnotit, jelikož se Rusko nachází ve válce a je pro okolí v podstatě uzavřené. Navíc si nemyslí, že by Rusové toužili po svržení režimu. „Ruské obyvatelstvo vždy bylo připraveno nést oběti, lidé jsou k tomu mentálně připraveni a vychováváni. Individuum je vůči státu podřízené,“ nastínil Holzer v rozhovoru.
Andrej Babiš

Kandidatura Babiše na prezidenta je ostuda, s jeho výhrou by politická kultura v ČR klesla, soudí politolog

Za šest týdnů vypukne volební klání mezi devíti kandidáty, jejichž přihlášky potvrdilo Ministerstvo vnitra jako platné. Největší rozruch způsobil bývalý premiér a nynější poslanec Andrej Babiš. Po roce mlžení a popírání své kandidatury ji 31. října potvrdil s tím, že povede pozitivní kampaň. Prezentuje se jako krizový manažer, který bude pracovat pro občany. Přitom společnost prokazatelně rozděluje, jak potvrdil politolog Pavel Šaradín v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. „Tím, že si vytváříte nepřítele, neustále na něj útočíte, tak si zároveň formujete tu část společnosti, která chce útočit s vámi. Jako prezident by v tom samozřejmě pokračoval,“ upozornil politolog, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Richard Q. Turcsányi

Žádná z velmocí nechce riskovat jaderný útok na své území. Odborník popsal, jak se mění pozice USA, Ruska a Číny

Programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS), výzkumník na Univerzitě Palackého v Olomouci a odborný asistent na Mendelově univerzitě v Brně Richard Q. Turcsányi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně popsal vzájemné vztahy Ruska, Číny a USA. Podle něj Čína uplatňuje své zájmy ve velkém kontrastu oproti těm ruským a americkým. „Ruský Dálný Východ, například území kolem současného Vladivostoku, byla historicky pod vlivem Číny – poslední císařská dynastie Qing například pocházela z blízkého území. V Číně se dnes toto téma příliš neotevírá hlavně z důvodu přátelských vztahů s Ruskem,“ popsal výzkumník. Ani v blízké době se na tom podle něj nic nezmění.
Vladimir Putin

Analytik o budoucnosti Ukrajiny i Ruska. Baxa vysvětluje, co by mohl přinést případný Putinův pád

Válka na Ukrajině se protáhne do příštího roku. Pro EuroZprávy.cz to říká strategický analytik Fabian Baxa z Univerzity obrany v Brně, který střídavě pracoval na mezinárodních a národních pracovištích OSN nebo NATO se zaměřením na analýzu situace v zájmových oblastech, plánování operací a rozvoje schopností. Nyní se podle serveru Obrana a strategie zaměřuje na trendy vývoje bezpečnostní situace a charakteru ozbrojených konfliktů. Baxa upozorňuje, že případný konec dnešní ruské vládnoucí garnitury v čele s Vladimirem Putinem nemusí nutně znamenat změnu k lepšímu.
Dezinformační scéna posílila během covidové pandemie, častým terčem dezinformací byly vakcíny.

Česko bojuje s dezinformacemi. Je pět základních otázek, které by si měl člověk při čtení zpráv položit, vysvětluje Žabka

Dezinformační scéna na sociálních sítích a v médiích především od začátku covidové pandemie a posléze války na Ukrajině výrazně posílila. V této změně hraje roli mnoho faktorů. Strach z covidu byl prvním z nich, následně velkou část společnosti obtěžovala opatření proti této nemoci. Mnozí pak nejsou zastánci vakcinace. Tohoto využívají alternativní média či buřiči na sociálních sítích, kteří nejen českou společnost postupně rozdělili.
Tomáš Řepa

Raketa byla pod dohledem, na reakci bylo zřejmě málo času, vysvětluje expert. Naznačil možný další postup NATO vůči Rusku

Raketu, která v pohraničním městě Przewodów na pomezí Polska a Ukrajiny zabila dva civilisty, zřejmě vypálily síly ukrajinské protivzdušné obrany. „Nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek,“ řekl vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně při rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Aktivace článku 5 o společné obraně podle jeho slov momentálně nepřichází v úvahu. 
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Češi nechybí na COP27, svět musí naslouchat i Rusku. Jurečka se pro EZ vyjádřil k omezení aut se spalovacími motory

Summity o změnách klimatu v rámci Organizace spojených národů jsou komplikované od svého počátku. Snahy o ochranu klimatu a životního prostředí ve světě existují a jsou velmi silné. Problémem je politika, která se dostává do každé oblasti, od zdravotnictví, přes cestovní ruch, až právě po environmentální politiku. Lidé politizaci vnímají, a nejen aktivistická hnutí se proti čím dál horším klimatickým podmínkám bouří. 
Vladimir Putin

Rusku hrozí po pádu Chersonu kolaps. Svět by ztratil přehled o jeho jaderných zbraních, varuje expert

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina se může velice brzy rozpadnout. Cherson byl jediným hlavním městem některé z ukrajinských oblastí, které se ruské armádě podařilo dobýt. Teď je zpět v rukou Ukrajinců a Putinovi docházejí možnosti, jak kolaps ruského medvěda na Ukrajině odvrátit. Bezpečnostní analytik Lukáš Visingr se obává, že pro Rusko může znamenat další neúspěch už totální kolaps. „Proti tomu bude vypadat válka na Ukrajině jako taková malá nepříjemnost. Rusko se rozpadne na dvacet států a deset z nich bude mít jaderné zbraně. A my nebudeme vědět kterých 10. Bude to jako rozpad Jugoslávie, akorát stokrát horší a s jadernou příchutí,” řekl pro EuroZprávy.cz.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové si v Chersonu koledují o masakr. Analytik vysvětluje, co hrozí ustupujícím jednotkám

Blíží se bitva o Cherson, nebo se Rusové skutečně stahují? Zatímco ještě ve čtvrtek se spekulovalo o dalších krocích ruské armády, dnes o nich začíná být stále více jasno. Podle Ukrajiny nařídil ruský ministr obrany Sergej Šojgu stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru, kde leží hlavní část Chersonu, a i vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr je přesvědčen, že nejde o past. Pro server EuroZprávy.cz vyjádřil přesvědčení, že se ruské jednotky opravdu stahují. 
Výcvik členů BIS

Spolupráce s Mosadem nebo CIA je pro ně klíčová. BIS se střetává s ruskými agenty i nebezpečnými zločinci

Informační služby, někdy známé jako tajné služby, jsou součástí bezpečnostní sféry prakticky každé země. V České republice nás na základě sběru informací o nejrůznějších hrozbách takto chrání Bezpečnostní informační služba, obecně známá jako BIS. Činnost BIS spadá do mnoha odvětví, ať už jde o teroristické hrozby, organizovaný zločin, nebo rozkrývání přítomnosti cizích agentů na území ČR. „Spolupracujeme s takovými službami, jako jsou americké CIA a FBI, izraelské Mosad a Shabak, dále pak MI5 a MI6 z Velké Británie, a mnoho dalších,“ vyjmenoval mluvčí BIS Ladislav Šticha pro EuroZprávy.cz. 
Milan Kubek

Kubka mrzí, že během pandemie neplatilo příměří. Šéf lékařské komory varuje před chřipkou a upozorňuje na krizi ve zdravotnictví

Ředitel České lékařské komory Milan Kubek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jsou zdravotnická zařízení v krizi. „Mezi řediteli nemocnic panuje čisté zděšení. Nejde jen o energie, jde zde také o nárok zaměstnanců na zvýšení platů a mezd a jediné zdroje příjmů jsou peníze od zdravotních pojišťoven a ty nebudou stačit,“ říká lékař. Zmínil také momentální stav pandemie covidu a přicházející chřipkové období. „U nás se bohužel zaměňuje nedisciplinovanost se svobodomyslností, a celý boj s epidemií jsme tak strašně moc zpolitizovali, že jakákoli racionální řešení už se prosazují jen velmi těžko,“ konstatoval.
Ilustrační fotografie.

Jak funguje špinavá bomba? Spíše zastraší, než zabije

Špinavá bomba zdaleka není tak nebezpečná jako strategická jaderná puma. Napětí ve světě se stupňuje a Rusové obvinili Kyjev z její výroby a plánů na její použití při obraně Ukrajiny. Sami přitom disponují jadernými zbraněmi schopnými zlikvidovat celou zemi. Na Twitteru dokonce ruský resort zahraničí zveřejnil fotografii údajné ukrajinské továrny na špinavé bomby. Tato obvinění ale musela vyvracet vláda Slovinska, odkud více než deset let staré fotografie pocházely.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Wagnerovci verbují i na Západě. Dobrovolníci bojují ve válce i na straně Ruska, upozorňují experti

Bezpečnostní expert Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz vysvětlil, že výcvikové mise ze strany NATO i EU jsou zásadně rutinní záležitost. „Probíhaly a probíhají v řadě zemí po světě mnoho let. Historicky jde samozřejmě o Irák či Afghánistán, v současnosti pak některé africké země. Obvykle jde o výcvik regulérních ozbrojených sil či policie,“ popsal Drmola.
Dominik Petýrek

Student Petýrek se přímo v Bruselu podílí na českém předsednictví EU. Nasazení všech lidí je obrovské, konstatuje

Student Dominik Petýrek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci od letošního června do prosince podstupuje stáž v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie. Konkrétně zastává pozici člena týmu, který má na starost digitální a telekomunikační agendu Stálého zastoupení ČR v Bruselu. „Zejména digitalizace je z mého pohledu velmi důležitá pro nějaký budoucí rozvoj a je to něco, co může v mnohém ovlivnit i každodenní život běžného občana,“ konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Hodnotí také kladně, že Rada EU nyní žije českým předsednictvím.
Německá armáda má momentálně ve výzbroji tanky Leopard. (autor: Boevaya mashina)

Evropě má zajistit bezpečnost jednotný bojový tank. Němci a Francouzi ale v projektu nechtějí Poláky

Armádní technika Severoatlantické aliance je rozmanitá. Americkým ozbrojeným silám může konkurovat jen málokterá nebo vůbec žádná země. Projevy tohoto trendu se snaží dohánět například Francie a Německo, které vytvořily projekt společného evropského tanku (MGCS) s následnou distrubicí po roce 2035. Projektu se chtělo účastnit také Polsko, ale jako tanková velmoc a druhý největší dovozce americké ozbrojené techniky není mezi Francií a Německem příliš vítané. Zájem o zapojení má dalších pět zemí, zejména Paříž však chce počkat až po dokončení návrhů tanku.
Vladimir Putin

KOMENTÁŘ: Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností

Poslední týdny je stále aktuálnější mluvit o tom, kdo zastoupí ruského prezidenta Vladimira Putina na tomto postu. Před pár dny oslavil 70. narozeniny. Jenže je otázka, zda rezignuje nebo bude „rezignován“. Čím dál pravděpodobnější se zdá být, že ve funkci prezidenta Ruské federace nezestárne. Alespoň ne ještě víc, de facto 23 let ve vedení země je opravdu dost.
Petr Kalina

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů

Ukrajinista Petr Kalina z Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomněl, že válkou zmítaná země má kulturně i společensky co nabídnout. Dokonce se Češi a Ukrajinci od sebe liší jen málo. „Přesto je však odlišná do té míry, že pro nás může být dostatečně obohacující, inspirativní a tedy zajímavá,“ popisuje odborník. Na Ukrajinu se snaží dojíždět každý rok, ne-li častěji. „Poznal jsem také Zakarpatskou oblast i Oděsu a jsem rád, že jsem mohl čtyřikrát pobývat také na Krymu,“ zavzpomínal Kalina.
Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin

Ruská sféra vlivu? Putinovi zbyl jen Lukašenko. Pobaltí je ztraceno, vzdaluje se i střední Asie

Po rozpadu Sovětského svazu se mohlo zdát, že se sféry vlivu nadobro rozpadly. Rusko bylo poměrně slabé a těžce se vzpamatovávalo z ekonomické krize, kterou mu jeho rudý předchůdce přenechal. Někdejší satelity SSSR si Rusko ponechalo pod jakýmsi dohledem prostřednictvím Bělověžské dohody, kdy se k tzv. Společenství nezávislých států (SNS) připojila Ukrajina a Bělorusko.

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy