Profil editora

Související články:

Typické ukrajinské pokrmy dobře známe i v Česku

Ukrajinská gastronomie je typická používáním běžně dostupných surovin domácí produkce i starých tradičních receptů. Mísí se v ní prvky mnoha národních kuchyní a přinesla i dodnes světoznámé pokrmy.

Ukrajinci si také vyprávějí pohádky. Známe jejich příběhy i u nás?

Každá země má své pohádky a Ukrajina není výjimkou. Některé ukrajinské národní pohádky se nápadně podobají těm našim.

Ukrajinské Velikonoce. Jak se liší od těch našich?

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, kdy si věřící připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zatímco v některých zemích mají Velikonoce spíše charakter lidových oslav příchodu jara s pohanskými prvky, na Ukrajině si tyto svátky zachovaly výrazně duchovní ráz.

Pomlázka, kraslice nebo beránek. Jaký je původ velikonočních symbolů?

K velikonočním svátkům bezpochyby patří pomlázka, malovaná vajíčka, sladký beránek nebo mazanec. Jaký je původ těchto velikonočních symbolů a jaký mají význam?

Nejenom Lidice a Ležáky. Jaké obce zanikly v důsledku válek?

Válečné konflikty byly příčinou zániku celých obcí, známé jsou například Lidice nebo Ležáky vypálené nacisty za druhé světové války. Sídla však mizela již mnohem dříve, některá z nich nepřečkala třeba boje husitských válek nebo třicetiletou válku. Jaká místa se ztratila z mapy na našem území?

Nejvýznamnější osobnosti ukrajinské historie. Kdo patří mezi ně?

Největším Čechem byl Čechy v anketě v roce 2005 zvolen Karel IV., český král a císař Svaté říše římské. Stejný průzkum se provedl roku 2008 na Ukrajině. Na seznamu nejvýznamnějších osobností ukrajinské historie figurují panovníci, vojevůdci, spisovatelé, sportovci i poněkud kontroverzní postavy dějin.

Památky zničené válkou. Jaké zmizely nadobro a jaké musely být znovu postaveny?

Na stavební památky dnes pohlížíme jako na významné historické a kulturní dědictví, které je památkově chráněno. V průběhu staletí však mnoho architektonických pokladů podlehlo válečným vřavám. Husitské války, celosvětové konflikty nebo útoky radikálních islamistů zničily celou řadu památek. Některé z nich zmizely nadobro, jiné byly znovu postaveny – třeba katedrála v Drážďanech nebo Staroměstská radnice.

Kyjev je opět dobýván. Ukrajinské hlavní město se vždy zvládlo vzpamatovat

Kyjev je město s dlouhou historií, během které zažilo slávu i pád. Několikrát bylo ve svých dějinách dobýváno, vždy se však vzpamatovalo.

Ukrajinci zažili genocidu už ve 30. letech. Stalin nechal vyhladovět miliony lidí

K nejhorším zločinům proti lidskosti patří genocida. Tento pojem bývá spojován zejména s nacistickým režimem, ovšem ještě dříve se genocida odehrála na Ukrajině. V letech 1932 až 1933 tam Stalin nechal miliony lidí zemřít hladem.

Milostné pletky v literárních kruzích 19. století. Božena Němcová a Karolina Světlá byly svým manželům nevěrné

K hlavním tématům literárních děl v 19. století patřila láska – romantická, vášnivá, ale i dramatická nebo tragická. Spisovatelé a spisovatelky tohoto období lásku také prožívali různými způsoby, a to i mnohdy mezi sebou v literárních kruzích. To je případ mileneckého páru Boženy Němcové a Václava Bolemíra Nebeského nebo dvojice Karoliny Světlé a Jana Nerudy.

Pierre de Coubertin. Kdo byl zakladatel moderní olympiády?

Je všeobecně známo, že Pierre de Coubertin se zasloužil o pořádání olympijských her v moderních dějinách. Kdo byl tento muž a co víme o jeho životě?

Exkurze historií zimních olympijských her. Provázely je nejrůznější skandály

Konání zimních olympijských her má takřka stoletou tradici. Za tuto dlouhou dobu byly zaznamenány mnohé úspěchy a rekordy, ale také tragické události či skandály.

První zimní olympijské hry se uskutečnily v roce 1924. Jak tehdy probíhaly?

Dne 25. ledna 1924 byl ve francouzském městě Chamonix zahájen „Týden zimních sportů“, který měl být původně jakousi předehrou k letním olympijským hrám v Paříži. Protože však tato sportovní událost sklidila velký úspěch, zpětně byla o rok později oficiálně uznána za vůbec první zimní olympijské hry.

Dětské oběti holocaustu. Jejich deníčky jsou děsivým svědectvím hrůz války

Hrůzy druhé světové války se dotýkaly také dětí, z nichž statisíce zemřely v koncentračních táborech. Známou dětskou obětí holocaustu je díky svému deníku Anna Franková. Záznamy ve válečných letech si však vedlo mnoho dětí. Tyto deníčky přinášejí autentický pohled dětskýma očima na děsivou dobu.

Kdo za války pomáhal Židům přežít? Jména hrdinů jsou dnes mnohdy zapomenuta

Miliony Židů jsou oběťmi holocaustu. Nacistický režim měl jako jeden z cílů vyhlazení tohoto národa. Našli se však také jedinci, kteří se snažili Židům v těžkých chvílích pomoci, a to i přesto, že tím riskovali vlastní život. Jména těchto hrdinů jsou dnes bohužel mnohdy zapomenuta.

Molière. Ve svých hrách zesměšňoval autority, zemřel jako hypochondr na jevišti

Před 400 lety se narodil Jean-Baptiste Poquelin. Jako mladík se přidal ke kočovným komediantům a později se pod jménem Molière stal známým dramatikem. Ve svých divadelních hrách zesměšňoval a kritizoval soudobé autority, sám zemřel na jevišti v roli hypochondra.

Heinrich Schliemann se narodil před 200 lety. Objevil skutečně bájnou Tróju?

Dne 6. ledna 1822, tedy před 200 lety, se narodil Heinrich Schliemann. Toho již od dětství fascinovaly bájné Homérovy příběhy a brzy zahořel touhou objevit legendární Tróju. A to se mu skutečně podařilo a nesmazatelně se tím zapsal do dějin archeologie. I když tak trochu podvodem.

Kdy děti postavily prvního sněhuláka? Historie sahá až k Shakespearovi

Sněhová nadílka láká k zimním radovánkám, ke kterým kromě sportovních aktivit patří i dětské kratochvíle, jakou je třeba stavění sněhuláků. Vytváření figur ze sněhu má dlouhou historii. Kdy děti poprvé vytvarovaly sněhovou postavu?

Vánoce ve vzpomínkách Boženy Němcové. Spisovatelka popsala, jak je lidé slavili

Jak naši předci trávili advent a Vánoce? Co jedli o Štědrém večeru? Z pera Boženy Němcové se dochoval detailní popis života venkovského obyvatelstva. Spisovatelka ve svém proslulém díle Babička i v národopisných článcích zaznamenala podobu adventního času i vánočních svátků v české lidové kultuře 19. století.

Před Vánoci roku 1911 si vzal život Josef Ladislav Píč, významná osobnost české archeologie

V předvánočním čase před 110 lety zasáhla českou archeologickou obec smutná zpráva. Dne 19. prosince 1911 spáchal sebevraždu jeden ze zakladatelů české archeologie – Josef Ladislav Píč. Toho milovaná věda, které obětoval svůj soukromý život, přivedla do hrobu.