Profil editora

Související články:

Historie Pražského hradu: Jak vznikalo sídlo českých králů a prezidentů?

Dnes je Pražský hrad sídlem prezidenta republiky, také v minulosti zde sedávaly hlavy státu – knížata a králové. Areál Pražského hradu má velmi dlouhou historii, kterou pomáhají již více než sto let rekonstruovat archeologové svými výzkumy. Díky nim víme, že toto místo obývali lidé již v pravěku, nebo že ještě před výstavbou přemyslovského hradu tu bývalo významné centrum náboženského charakteru. 

Kardinál Josef Beran. Jediný Čech pohřbený po boku papežů ve Vatikánu

Jenom málu osobností se dostalo pocty pohřbení v kryptě baziliky svatého Petra ve Vatikánu. Po boku papežů zde byl pochován jediný Čech, a to kardinál Josef Beran, který prokázal svou odvahu během pronásledování a věznění nacistickým i komunistickým režimem.

Korunovační klenoty jsou symboly moci českých králů. Dochovaly se celé?

V současné době jsou v katedrále sv. Víta k vidění české korunovační klenoty, symboly moci českých králů a unikátní movitá kulturní památka. Jaké předměty soubor obsahuje a čím vším jsou cenné? A dochovaly se dodnes korunovační klenoty v úplnosti?

Krvavá historie papežů: Benediktové se potýkali s vraždami, skandály i zvráceným chováním

Posledního dne roku 2022 zemřel emeritní papež Benedikt, v pořadí šestnáctý. Jací byli jeho předchůdci a jmenovci na papežském stolci, tedy patnáct předchozích Benediktů? Období jejich pontifikátu bylo například poznamenáno problémy, skandály, vraždami, někteří z nich měli i zásadní vliv na vývoj v českých zemích.

Louis Pasteur se narodil po Vánocích před 200 lety. Zapsal se do dějin mikrobiologie

Dne 27. prosince 1822, tedy před 200 lety, se ve francouzském městečku Dole narodil chudému koželuhovi a jeho manželce chlapec, který dostal jméno Louis. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že na svět přišel člověk, který se výrazně a nesmazatelně zapíše do dějin lékařství, bakteriologie a virologie, jeden z nejvýznamnějších vědců 19. století.

Vánoce za války. Do dějin se zapsalo příměří a fotbalový zápas během něj

Vánoce během zuřících válečných konfliktů nebývaly zrovna šťastné a veselé. Jak trávili v minulosti vánoční svátky vojáci na frontě? A jak válka poznamenala Vánoce běžným lidem nebo třeba dětem?

Vánoční rostliny. Naši předci věřili v jejich magickou moc a používali je k věštění

Jmelí, vánoční hvězda, ale třeba také obyčejná třešňová větvička – to jsou rostliny spojené s Vánocemi. Dříve lidé věřili v jejich magickou moc a používali je k věštění o vánočním čase.

Punč a svařák patří k Vánocům. Jak je dělala Magdalena Dobromila Rettigová?

K předvánočnímu a vánočnímu období dnes mimo jiného patří punč nebo svařené víno. Tyto horké opojné nápoje znala a připravovala již Magdalena Dobromila Rettigová.

Stromek bez ozdob, jako dárek jablko. Jak slavili Vánoce naši předci?

K dnešním Vánocům patří ozdobený stromeček a mnohdy velké množství dárků, jídla a pití. Vánoční svátky si lidé užívají plnými doušky a za pár dní neváhají utratit i mnoho peněz. Oproti tomu Vánoce našich předků bývaly velice skromné. K večeři o Štědrém dnu jim postačil obyčejný kuba nebo prostá kaše. Stromeček se nezdobil a dárky se dávaly praktické, pokud vůbec nějaké. I přesto si lidé dokázali užít kouzlo Vánoc. 

Jak se Vánoce na Ukrajině liší od těch českých? Slaví se jinak i v jiný den

Vánoce se na Ukrajině vzhledem k jinému kalendáři slaví až v lednu. Svátky mají v této zemi výrazný duchovní a rodinný charakter, nesou se i ve znamení úcty k předkům. S Vánocemi se zde pojí specifické zvyklosti, pokrmy i rituály. Jak se liší od těch našich?

Před 135 lety se narodil Josef Lada. Jak slavil legendární umělec Vánoce?

Na letošní prosinec připadají dvě výročí spojená s významným umělcem Josefem Ladou, a to 135 let od jeho narození a 65 let od úmrtí. Lada se zapsal do historie svými specifickými ilustracemi, ve kterých se mnohdy objevovaly zimní a vánoční náměty, přičemž se v nich odrážely i jeho vzpomínky z dětství. Jak malý Josef Lada trávil advent a Vánoce?

Kachlová kamna. Geniální středověký vynález, který vyhříval i zdobil interiér

Kachlová kamna mají dlouhou historii, patří k nejvýznamnějším vynálezům středověku. Z technického hlediska představovala nový a efektivní druh otopného zařízení s mnohými výhodami. Kromě výhřevné funkce měla středověká kamna také funkci estetickou. Skládala se totiž z reliéfně zdobených kachlů, které mají dodnes značnou výpovědní hodnotu. Dávají nám třeba možnost nahlédnout do každodenního i duchovního života lidí v minulosti, způsobu jejich myšlení i řemeslné zručnosti.

Přílišné teplo prý škodí více než zima. Jak se vytápěly domácnosti před sto lety?

Komfort bydlení v zimním období zajišťovalo vždy především vytápění domácnosti. Od 19. století se toto téma objevovalo v nejrůznějších příručkách, ať už určených pro hospodyňky, nebo třeba pro zdravotníky. Některými radami starými více než sto let se můžeme řídit i dnes.

Před 70 lety komunisté ve vykonstruovaném procesu se Slánským odsoudili k trestu smrti 11 svých soudruhů

Před 70 lety, na konci listopadu roku 1952, proběhl vykonstruovaný monstrproces s několika představiteli komunistické strany, který je v úředních záznamech označován jako „proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským“. Jeho příprava trvala více než rok, vyústil na začátku prosince 1952 jedenácti popravami a třemi doživotními tresty. Z hlediska uděleného počtu nejvyšších trestů se jednalo o nejkrutější politický proces za hranicemi Sovětského svazu.

Howard Carter spatřil před 100 lety „úžasné věci“. Objevil Tutanchamonovu hrobku

Před 100 lety učinil britský egyptolog Howard Carter jeden z největších archeologických objevů všech dob, když nalezl hrobku faraona Tutanchamona. Pátral po ní dlouhá léta, až konečně dne 4. listopadu 1922 narazil na schody vedoucí ho hrobky. Do ní vstoupil 26. listopadu téhož roku a jak sám říkal, spatřil „úžasné věci“.

Čím přispěli Ukrajinci vědě? Slavní ukrajinští odborníci napříč obory i historií

Medicína, technika, chemie, matematika nebo třeba archeologie. To všechno jsou vědní obory, ve kterých vynikaly osobnosti ukrajinské národnosti. Někteří z těchto odborníků také působili u nás, v Praze.

Ochrana před mrazem i módní doplněk. Rukavice mají zajímavou minulost. Víte, kde se vzaly?

Do rukavic dnes naprosto běžně schováváme ruce v chladném a mrazivém období. Zdánlivě obyčejný oděv má dlouhou a zajímavou historii, během které plnil nejenom funkci ochrany před mrazem, ale také módního doplňku či symbolu společenského postavení.

Dušičky ve vzpomínkách Boženy Němcové

První listopadové dny jsou svátky zesnulých. Dnes o Dušičkách zapalujeme na hrobech svíčky a pokládáme na ně věnce, jedná se však spíše jen o formální záležitosti. V minulosti se s těmito svátky pojily lidové zvyky a pověry související s úctou k zemřelým předkům. Některé z nich zaznamenala Božena Němcová, od jejíhož úmrtí letos uplynulo 160 let.

Proč dáváme na hroby květiny a věnce?

O Dušičkách, tedy svátku zesnulých, se tradičně zapalují na hrobech svíčky a pokládají se na ně květiny a věnce. Zatímco dnes tvoří spíše výzdobu, dříve měly svůj symbolický význam.

Kmotřička Smrt. Jak se zrodila víra v bytost, která bere lidem život?

Svátky zemřelých se v minulosti pojily nejenom s úctou k předkům, ale také s připomínkou nevyhnutelnosti smrti. Ta měla v představách lidí personifikovanou podobu kostlivce s kosou nebo vyhublé ženské postavy, které se říká kmotřička Smrt. Víra v bytost beroucí život je velmi stará, v lidové tradici se objevovala ještě v moderní době a dodnes přežila například v pohádkách nebo v příslovích a rčeních.