Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Desetidenní uzavírku zmírní návštěvy u klientů doma, míní kadeřnice

Koronavirus má vliv i na taxikáře

Šíření koronaviru má vliv i na provoz taxi a alternativních přepravních služeb. Dopad na poptávku bude nejspíš vyšší než například při jarních prázdninách.

Donald Trump se koronavirem nenakazil

Lékař amerického prezidenta Donalda Trumpa Sean Conley uvedl, že test na koronavirus u šéfa Bílého domu má negativní výsledek. Dnes o tom informují agentury s odvoláním na prohlášení, které Conley vydal.

Manželka španělského premiéra Sáncheze se nakazila koronavirem

Manželka španělského premiéra Pedra Sáncheze Begoňa Gómezová se nakazila koronavirem. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na kancelář šéfa španělské vlády. Oběma se daří dobře, uvedl rovněž úřad.

Austrálie rázně: Každý, kdo přijede, musí na dva týdny do karantény

Všichni, kdo přijedou do Austrálie, budou muset na dva týdny do karantény. Toto opatření proti šíření nového typu koronaviru dnes oznámil premiér Scott Morrison. Platit začne od dnešní půlnoci. Výletní lodě, které připlouvají z přístavů v cizině, nesmí po 30 dnů zakotvit u australských břehů.

V Česku je už 214 potvrzených případů nákazy koronavirem

V Česku je 214 potvrzených případů nákazy novým koronavirem, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Od sobotního večera přibylo 25 nových případů, během soboty přibylo 39 nakažených.

NOVÉ INFORMACE: Počet nakažených lidí v ČR koronavirem je už 189

Počet pacientů nakažených koronavirem stoupl na 189. Novinářům to dnes vpodvečer řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po jednání na ministerstvu průmyslu a obchodu. Nakažených je o 39 více než dnes ráno, jde o nejvyšší denní nárůst od 1. března, kdy se objevily první potvrzené případy nákazy koronavirem. Výrazněji stoupnul počet nakažených v Olomouckém kraji, kde měl pozitivní test i lékař urgentního oddělení Fakultní nemocnice (FN) v Olomouci. Nakaženého lékaře má také nemocnice v Břeclavi.

Zákazy kvůli koronaviru dopadají na Čechy. Hrozí krach, říkají pro EZ živnostníci

Mohou se ocitnout na úplné mizině. Nařízení vlády České republiky, která nečekaně uzavřela kvůli pandemii nového typu koronaviru COVID-19 všechny obchody kromě potravin, elektroniky, drogerie, lékáren nebo krmiva pro zvířata, dostalo do úzkých zejména drobné živnostníky, kteří řeší existenční starosti. Provoz by měl být obnoven až v úterý 24. března 2020. Podnikatelé jako restauratéři, hoteliéři a další proto vůbec netuší, jak zákaz prodeje i služeb přežijí. „Pro mě jako malého živnostníka je nařízení vlády téměř likvidační, vůbec nevím, jak zvládnu deset dní nevydělávat a mít zavřenou hospodu,“ říká zkroušeně pro web EuroZprávy.cz Tomáš Urban, nájemce restaurační provozovny Chodovská tvrz.

Británie asi nařídí lidem nad 70 let kompletní čtyřměsíční izolaci

Británie kvůli nebezpečí nákazy novým koronavirem asi brzy nařídí všem lidem nad 70 let kompletní izolaci po dobu čtyř měsíců. Řekl to dnes politický redaktor britské televizní stanice ITV Robert Peston.

Španělsko vyhlásilo na 15 dní stav nouze, pohyb obyvatel je omezen

Španělský premiér Pedro Sánchez dnes kvůli novému typu koronaviru v zemi vyhlásil nouzový stav. Trvat bude 15 dní a spojena s ním budou drastická opatření, uvedl předseda vlády. Nevyloučil přitom, že by se opatření mohlo ještě prodloužit. Aby zabránila šíření viru, nařídila vláda uzavřít restaurace, kavárny, bary, kina a další zábavní podniky a většinu obchodů vyjma potravin či drogerií. Ve Španělsku na nemoc z koronaviru zemřelo už 189 lidí. Přes 6200 lidí se virem nakazilo.

Izrael kvůli koronaviru uzavře kavárny, restaurace a zábavní podniky

Kvůli šíření nového koronaviru Izrael od neděle částečně utlumí ekonomiku. Uzavře kavárny, restaurace a zábavní podniky. V boji s nákazou nasadí protiteroristické technologie, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Messi nabádá fanoušky k zodpovědnosti v koronavirové krizi

Fotbalová superstar Lionel Messi nabádá prostřednictvím sociálních sítí fanoušky ke zodpovědnému chování v krizi způsobené pandemií koronaviru.

Na Praze 14 se uzavřou všechny mateřské školy

Radnice Prahy 14 uzavře všechny mateřské školy na svém území. V provozu zůstanou pouze pro děti rodičů zajišťujících krizovou infrastrukturu státu a samoživitelů, kteří nemají jinou možnost jak pečovat o dítě. Na svém facebookovém profilu to po mimořádném jednání radních uvedl starosta Radek Vondra (TOP 09).

Francie o půlnoci uzavře kvůli viru obchody a restaurace

Francie kvůli šíření nového typu koronaviru uzavře od dnešní půlnoci restaurace, bary, kluby, kavárny, kina a obchody, s výjimkou těch se zbožím běžné potřeby. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Édouard Philippe.

Podnikatelé chtějí povolit provoz podniků a s nízkou koncentrací lidí

Podnikatelé požádali vládu o změny v zákazech provozu většiny obchodů. Chtějí, aby v nouzovém stavu mohly fungovat například opravárny, banky i zdravotní, sociální a poštovní služby. Dnes o tom informovala Hospodářská komora. Vláda kvůli šíření koronaviru nařídila od dnešních 6:00 na příštích deset dnů zavření obchodů s výjimkou potravin, lékáren, drogérii a některých dalších vybraných prodejen.

Norsko uzavře kvůli koronaviru všechna letiště a přístavy

Norsko uzavře od pondělního rána kvůli šíření koronaviru všechny přístavy a letiště, oznámila dnes premiérka Erna Solbergová. Vláda je podle ní v kontaktu s leteckými společnostmi, které v minulých dnech upozorňovaly na potíže, s nimiž se kvůli omezení cest potýkají. Skandinávské aerolinky SAS dnes uvedly, že kvůli epidemii nového koronaviru přechodně propustí 100 pilotů a 100 členů posádky. První úmrtí na onemocnění z koronaviru dnes oznámilo Dánsko.

V neděli odletí dvě letadla do Číny pro testy na koronavirus

V neděli ráno odletí do Číny dva letouny pro 100.000 rychlotestů na nový koronavirus. Stát navíc uvolnil ze zásob Správy státních hmotných rezerv 10.000 respirátorů. Během jednání ministrů na ministerstvu průmyslu to novinářům řekli premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).

Česko pošle autobusy pro lidi, kteří uvízli v zahraničí

Ministerstvo zahraničí vyšle autobusy pro Čechy, kteří uvízli kvůli opatřením proti šíření koronaviru v evropských zemích a nemohou se dostat Česka sami. První z nich odjel do Frankfurtu nad Mohanem. Ze zákazu vycestování z Česka navíc budou mít lidé, kteří pojedou vyzvednout své rodinné příslušníky na evropská mezinárodní letiště, informovala česká diplomacie po dnešním jednání svého krizového štábu.

Trump se nechal testovat na koronavirus

Americký prezident Donald Trump se nechal otestovat na nový typ koronaviru. Oznámil to dnes na tiskové konferenci ve Washingtonu a dodal, že výsledky zatím nejsou k dispozici. Ve Spojených státech se nový typ koronaviru potvrdil zatím u více než 2000 lidí. Nemoci COVID-19, kterou virus způsobuje, podle Trumpa už podlehlo 50 lidí. První oběť dnes oznámil stát New York. Je jí 82letá žena.

Koronavir COVID-19 ONLINE: Mrtvých v Itálii je už 1441

V Itálii na onemocnění způsobené koronavirem zemřelo už 1441 lidí. V pátek bylo obětí 1266, za posledních 24 hodin se tak bilance zvýšila o 175, informovala dnes s odvoláním na civilní ochranu italská média. Celkový počet případů nákazy koronavirem přesáhl v Itálii 21.000. Ve srovnání s pátkem se zvýšil téměř o 3500.