Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Dmytro Kuleba je ukrajinský politik a diplomat, od března 2020 ministr zahraničí ve vládě premiéra Denyse Šmyhala.

Kyjev srovnal Izrael s Ukrajinou: Kdybychom měli stejnou podporu Západu jako Izraelci, ubránili bychom se taky

Úspěch Izraele a jeho spojenců, kterým se v noci na neděli ve velké míře podařilo zmařit masivní útok íránských raket a dronů, naznačuje, čeho by Ukrajina mohla dosáhnout proti ruským vzdušným útokům, pokud by měla větší podporu od svých partnerů. V reakci na nejnovější vývoj na Blízkém východě to v pondělí podle agentury AP uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj se opřel do Západu kvůli obcházení protiruských sankcí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzval Západ, aby učinil další kroky proti obcházení sankcí a zabránil tak ruskému terorismu na Ukrajině. Ruská armáda v poslední době zintenzivnila vzdušné útoky, cílí zejména na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. 
Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin opět promluvil o útoku na další evropské státy

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl obvinění, že Rusko plánuje agresi proti jiným evropským zemím. Reagoval tak na mnohá prohlášení západních politiků, kteří tvrdili, že je nutné pomoci Ukrajině, protože pokud se Putinovi podaří porazit ji, zaútočí na její spojence na Západě.
Stockholm

Švýcarsko plánuje mírovou konferenci o Ukrajině, bez Ruska

Švýcarsko plánuje konferenci o Ukrajině, která se uskuteční ve dnech 15. a 16. června s cílem podpořit mírový proces. Informaci poskytla dnes švýcarská vláda podle agentury Reuters. Rusko, které je vedeno válkou proti Ukrajině již přes dva roky, se však na této konferenci nezúčastní.
Předchozí články Další články

před 4 hodinami

Počasí ukáže jinou tvář. Z tropů se vyvinou až velmi silné bouřky, platí varování

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Karel Havlíček

Nový systém podpory pro české firmy. Havlíček spustil CzechBusiness

České firmy mohou od srpna počítat s jednodušší, přehlednější a efektivnější podporou svého podnikání. Vzniká nová státní agentura CzechBusiness, která propojuje dosavadní kompetence agentur CzechTrade a CzechInvest. Firmám nabídne jednoho partnera pro rozvoj od inovací až po zahraniční expanzi, informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Suchý zip se uplatnil například u dětských bot.

Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?

Na druhý srpnový den připadal Mezinárodní den suchého zipu. Toto spínadlo se bezpochyby řadí mezi přelomové vynálezy a dnes má všestranné využití: v odívání, průmyslu nebo třeba ve zdravotnictví. Jak suchý zip vznikl? Kdo a kdy ho vynalezl?

včera

Adam Vojtěch

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Česká fotbalová reprezentace má prvního zahraničního trenéra v historii. Španěla Santiho Deniu

To, o čem se v posledních dnech spekulovalo, se koncem července potvrdilo. Česká fotbalová reprezentace bude mít poprvé ve své historii zahraničního hlavního trenéra, konkrétně dvaapadesátiletého španělského stratéga Santiho Deniu. Jdeo trenéra, který byl dosud spjat se španělskými mládežnickými reprezentacemi, s nimiž měl několik úspěchů, když vyhrál evropské šampionáty hráčů do 17 let i do 19 let. Jeho jistě nejvýraznějším úspěchem je pak zlatá olympijská medaile z Paříže 2024, kterou vyhrál se Španělskem. Jeho nejbližším pobočníkem v novém realizačním týmu pak bude jeho krajan Pablo Amo.

včera

Vojenští policisté vyšetřují tragickou nehodu armádního vrtulníku

Tragickou červencovou nehodu armádního vrtulníku v Náměšti nad Oslavou vyšetřuje Vojenská policie. V případu byly zahájeny úkony trestního řízení, hrozit může až desetiletý trest odnětí svobody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy