Válka na Ukrajině

Související články:

Válka na Ukrajině: Dva zranění po dalším ostřelování Chersonu a Nikopolu. Ukrajinské čluny útočily na ruský přístav

Ukrajina přiznala, že má na svědomí oba útoky na Krymský most

Oleksij Danilov, tajemník ukrajinské bezpečnostní rady, dnes oficiálně potvrdil, že ukrajinská tajná služba SBU se podílela na útocích na Krymský most, které se odehrály v loňském i letošním roce. Ukrajinská tajná služba se již dříve přiznala ke spoluúčasti na loňském útoku na most, který spojuje Krym s Ruskem, a tento rok se k útoku vyjádřila ironicky.

Rusko a Ukrajina neválčí pouze na frontě. Oba státy bojují i o přízeň globálního Jihu

Ukrajinský boj o podporu světa trvá už od začátku ruské invazi z února minulého roku. Od té doby uběhl bezmála rok a půl a válka stále trvá. Snaha o získání životně důležité podpory ale nekončí severní polokoulí, důležité slovo v kontextu mezinárodních vztahů mají i africké, latinskoamerické a z velké části asijské země. Kyjev si potřebuje získat globální Jih, což je z řady důvodů velice náročný úkol. 

Rusové ostřelovali civilisty v Chersonu. Zasáhli katedrálu trolejbus i záchranáře

Ostřelování Chersonu si ve čtvrtek ráno vyžádalo tři zraněné, z toho jednoho kriticky. Zasažena byla katedrála svaté Kateřiny a její okolí, včetně projíždějícího trolejbusu. Při druhém ostřelování Rusové zasáhli pracující záchranáře. Tento týden se toto město na jihu Ukrajiny stalo terčem ostřelování mnohokrát. 

Finsko očekává nárůst ruských dezertérů. Kreml zpřísní zákony o povolávání do armády

Finská pohraniční stráž očekává, že počet lidí snažících se o útěk z Ruska se zvýší poté, co Moskva zpřísnila legislativu o povolávání do vojenské služby, informuje Ukrajinska pravda s odkazem na finskou zpravodajskou stanici Yle.

Bez ruského pasu nedostanou zaměstnání, vzdělání ani lékařskou péči. Ukrajinci na okupovaných územích živoří

Ukrajinci na okupovaných územích čelí takzvané nucené pasportizaci. Bez toho, aby přijali ruský pas, nemají přístup k veřejným službám, zdravotnímu pojištění nebo vzdělání. Od roku 2014 se to děje na anektovaném Krymském poloostrově, následně v Doněcké a Luhanské oblasti a od roku 2022 i v okupovaných oblastech, které Ruská federace získala po plnohodnotné invazi z loňského února.

Ukrajinský (ne)vděk dál hýbe Evropou. Zasloužíme si ho i my, brzdíme Rusko, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu trval na tom, že Ukrajina je vděčná Západu za jeho podporu. Dodal však, že i Ukrajina si zaslouží určitý vděk za to, že zatlačuje Rusy. Téma vděku, který pociťuje Ukrajina vůči svým západním partnerům, je mezi především evropskými státy živé od červencového summitu NATO.

Rusové v Chersonu mučili Ukrajince. Mnozí z nich už nemohou mít děti

Téměř polovina Ukrajinců zadržovaných v detenčních centrech v Chersonu během ruské okupace byla vystavena rozsáhlému mučení, a to včetně sexuálního násilí. S informací v úterý přišla americká stanice CNN. 

Válka na Ukrajině: Počet min na znovudobytém území je naprosto šílený, říká Danilov

Boje mezi Ukrajinci a Rusy se stále vyostřují. Ukrajinské síly odpovídají na ruské ostřelování, zatímco čelí obrovskému počtu min na územích, která v rámci protiofenzívy znovudobývají. Jednu z klíčových rolí nyní hrají drony – kvůli zásahu jednoho z nich bylo v Izmailu zlikvidováno 40 tisíc tun obilí.

Rusové nutí Ukrajincům z obsazených oblastí ruské občanství, uvádí vědci v USA

Úřady na Ruskem ovládaných ukrajinských územích nutí tamní Ukrajince, aby přijímali ruské občanství. Když to nechtějí udělat, hrozí jim postihy, včetně deportace nebo vazby, uvedli ve středu výzkumníci z americké Yaleovy univerzity.

Putin ani Zelenskyj nejsou připraveni na mír, tvrdí brazilský prezident Lula

Brazílie usiluje o mír na Ukrajině, ale ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ani ruský prezident Vladimir Putin na něj nejsou připraveni. Řekl to dnes brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva na tiskové konferenci se zahraničními novináři. Podle agentury EFE Lula také zkritizoval členy Rady bezpečnosti OSN za to, že "podporují války".

Moskva hodlá sledovat summit v Džiddě, řekl Peskov. Budou se řešit požadavky Kyjeva

Summit v Saúdské Arábii má postavit Ukrajinu do silnější role ve vyjednáváních o míru a získat jí mezinárodní podporu pro její mírové požadavky. Zúčastní se ho až třicet zemí, pozvánku ale nedostala Ruská federace. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v této souvislosti řekl, že Moskva bude summit pozorně sledovat.

Ruský styl vedení války připravil o končetinu desítky tisíc ukrajinských vojáků, píše WSJ

O jednu či více končetin od začátku ruské invaze přišlo něco mezi 20 a 50 tisíci ukrajinských vojáků. Nemocnice a rehabilitační centra nápor jen těžko zvládají, na protézy zranění mnohdy čekají rok. Podle jednoho z majitelů protetických firem za tím stojí způsob, jakým Rusové vedou válku. 

OSN odsoudila ukrajinské dronové útoky na Moskvu. Nemáme informace z první ruky, vysvětlil mluvčí

Organizace spojených národů odsoudila pondělní a úterní nálety bezpilotních letounů na civilní budovy v Moskvě. Na tiskové konferenci to potvrdil mluvčí generálního tajemníka OSN Farhan Haq. 

Rusko tvoří nové jednotky pro válku. Bez mobilizace si novou armádu nepořídí

Rusko se snaží posílit svou armádu, která už déle než 500 dní svádí boje na Ukrajině. Podle britských pozorovatelů v posledních týdnech vznikají nové jednotky, ovšem bez povinné mobilizace si zřejmě Moskva  novou armádu nepořídí. 

Válka na Ukrajině: Rusové a Ukrajinci se vzájemně ostřelují, logistika Moskvy je v ohrožení

Úterý a následující noc na středu přinesly vzájemné ostřelování ukrajinských a ruských vojsk. Úřadovat musela protivzdušná obrana v Kyjevě, zasažen byl přístav v Oděse. Různé zdroje rovněž potvrzují zásah regionu v okolí Sevastopolu na Krymském poloostrově, konkrétně mělo dojít k poničení muničních skladů. 

Pavel udělil svolení 14 Čechům, aby mohli vstoupit do ozbrojených sil Ukrajiny

Prezident Petr Pavel udělil svolení 14 občanům České republiky, aby mohli vstoupit do ozbrojených sil Ukrajiny. Web iROZHLAS.cz také uvedl, že prezident zamítl žádosti osmi dalších lidí. 

Rozhovor

Za evropskou perspektivu umírají ukrajinští vojáci. Kyjev budeme podporovat, jak dlouho bude třeba, říká vysoce postavená diplomatka

Zástupkyně stálého představitele České republiky při EU a Stálá představitelka ČR v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínila současný stav přístupového procesu Ukrajiny do Evropské unie. Podle ní dosud není jasné, jak dlouho přijetí potrvá – záleží totiž na připravenosti Ukrajiny i samotné EU. Kvůli takovému rozšíření zřejmě bude muset dojít k reformě unijních smluv, potvrdila.  

Maďaři stále drží zajatce a popírají spolupráci s Ruskem. Čelí i psychologickému nátlaku, zní z Ukrajiny

Investigativní novináři ukrajinského serveru Kyiv Independent a maďarské pobočky RFE/RL zveřejnili článek poukazující na podivné chování Budapešti při výměně jedenácti ukrajinských válečných zajatců mezi Maďarskem a Ruskem. Dosud se jich na Ukrajinu vrátilo pouze pět. Zbytek zřejmě Maďaři drží v náročné situaci, údajně jsou vystaveni psychologickému nátlaku.

Zelenskyj je pro Rusko terčem číslo jedna. Co by se stalo, kdyby zemřel?

Šestý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je jednou z předních postav úsilí v boji proti ruské agresi, která trvá bezmála rok a půl. Pro Moskvu je spolu s rodinou terčem číslo jedna. Na začátku války proti němu mělo proběhnout přes deset neúspěšných atentátů, nepodařily se. Pokud ale dojde na nejhorší, co s Ukrajinou bude?