Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Vojáci vyvěšují ukrajinskou vlajku v obci Blahodatne.

Ukrajinci hlásí první územní zisky během dlouho očekávané protiofenzivy

Ukrajinci se už i oficiálně chlubí dosaženými územními zisky během probíhající protiofenzivy. Dnes informovali o dobytí trojice obcí, které se nachází v Doněcké oblasti či na jejím pomezí se Záporožskou oblastí. Prezident Volodymyr Zelenskyj už v sobotu přiznal, že na bojišti probíhají protiofenzivní akce. 
Rusko uvedlo, že Ukrajina se neúspěšně snažila zaútočit na loď jeho námořnictva.

VIDEO Drama v Černém moři: Ukrajina zaútočila na ruskou válečnou loď, tvrdí Kreml

V neděli ruské ministerstvo obrany oznámilo neúspěšný pokus Ukrajiny zaútočit na loď ruského námořnictva v Černém moři s využitím šesti vysokorychlostních bezpilotních člunů. Ruská loď prováděla hlídkování v oblastech, kde jsou umístěny plynovody Blue Stream a TurkStream. Vzhledem ke konfliktní situaci nelze však tvrzení obou bojujících stran ověřit.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Téměř tisíc padlých Rusů za poslední den, tvrdí Kyjev

Během posledního dne ukrajinské protiofenzívy ztratilo život téměř tisíc Rusů. Podle informací z Kyjeva, Rusové za doby celé války ztrátily už více než 215 tisících vojáků. Tuto informaci nelze ověřit a jde o tvrzení generálního štábu ukrajinské armády.
německý tank Leopard 2 A7+

Blíží se jedna z největších vojenských operací po II. světové válce

Podle zprávy zveřejněné v New York Times se na počátku protiofenzivy ukrajinští vojáci zaměřují na pečlivé testování síly ruské obrany a dávají zřetelně najevo svou schopnost zaútočit na libovolné místo. Tento prestižní americký deník naznačuje, že je v plánu provedení jedné z nejrozsáhlejších vojenských operací od ukončení druhé světové války.
Předchozí články Další články

před 8 hodinami

Pavel popřál Babišově vládě úspěch, ale také ji varoval

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Tomáš Plekanec

Dvě extraligové rezignace trenérů. Do nového roku vstupují s novými kouči Třinec a Kladno

Než se stihl s námi všemi rozloučit rok 2025, stihli naopak hned dva extraligové kluby sáhnout ke změnám na lavičkách. Zatímco jedna z nich byla nečekaná, o druhé už se spekulovalo delší dobu. Ta nečekaná přišla z Třince, který v době, kdy moravskoslezský celek atakuje nejvyšší příčky extraligové tabulky, opouští úspěšný stratég Zdeněk Moták. Druhá změna je z kategorie očekávaných, neboť se jedná o konec Davida Čermáka na lavičce Kladna. To se už delší dobu trápí a neustále se tak předposlednímu celku ztenčuje náskok před posledním Litvínovem.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Pavel popřál Babišově vládě úspěch, ale také ji varoval

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu popřál vládě premiéra Andreje Babiš (ANO), aby byla úspěšná. Zároveň současný kabinet upozornil, že ho bude pozorovat, aby nedošlo k ohrožení demokracie v Česku. Hlava státu se jinak v televizním vysílání k politice moc nevyjadřovala. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Pavel Nečas

Zemřel známý herec Pavel Nečas

Česko zasáhla hned na Nový rok první smutná zpráva roku 2026. Na Silvestra ve věku 59 let zemřel známý divadelní, televizní a filmový herec či moderátor Pavel Nečas. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační fotografie.

Policie zhodnotila Silvestra v Česku. Dva lidé utrpěli těžká zranění

Česko má za sebou v očích policistů průměrnou silvestrovskou noc, která se výrazně nelišila oproti předchozím rokům. Lidé si stěžovali na rušení nočního klidu či používání pyrotechniky. Došlo ale nejméně ke dvěma incidentům, které si vyžádaly vážná zranění zúčastněných osob. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025)

Bartoška, Duka, Drábová. Česko letos přišlo o výrazné osobnosti

Česko letos přišlo o několik výrazných osobností, které je dobré si v závěru roku připomenout. O tvář přišel karlovarský filmový festival, s někdejším nejvyšším představitelem se musela rozloučit tuzemská církev. Odešel také držitel prestižní filmové ceny Oscar. 

včera

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Sníh na Silvestra komplikuje dopravu v Česku. Platí výstraha

Zimní počasí působí během silvestrovské středy komplikace v dopravě. Potíže jsou hlášeny například ze středních Čech či Krkonoš. Meteorologové dnes aktualizovali varování před novým sněhem, silným větrem a sněhovými jazyky či závějemi. 

včera

včera

Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění

Rok 2025 převrátil českou politiku vzhůru nohama. Říjnové volby vrátily k moci Andreje Babiše a spolu s ním vznikla křehká koalice ANO, SPD a Motoristů, v níž reálný vliv drží Filip Turek. Vznik vlády provázejí spory s prezidentem Petrem Pavlem i vážné pochyby o kompetenci a etice aktérů. Dosavadní pětikoalice mezitím zaplatila za vlastní komunikační chaos a aféry. Rok 2026 proto spíš, než stabilitu slibuje turbulence a vleklé vnitřní konflikty.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy