Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinští piloti vídají své kolegy umírat. I proto si přejí americké F-16

Ukrajinští piloti ve starých stíhačkách mnohdy bojují o život proti modernějším ruským strojům. Ty totiž mají na ukrajinském nebi převahu i přes probíhající protiofenzívu. Přáli by si letouny F-16, které jim umožní spolehlivější manévrování a odpalování raket. Velení v Kyjevě jejich potřeby zohledňuje a západní země na Spojené státy už tlačí s výcvikem letců z Ukrajiny na tyto stroje. 
Vladimír Putin

Další ruské výhrůžky. Nasadíme do výzbroje mezikontinentální raketu Sarmat, tvrdí Putin už poněkolikáté

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil dnes na setkání s absolventy vojenských univerzit, kterého se účastnil i ministr obrany Sergej Šojgu, že Rusko brzy zařadí balistickou raketu Sarmat do své výzbroje. Tato raketa je schopna nést jaderné hlavice. Putin také uvedl, že protiofenziva Ukrajiny je v útlumu a ukrajinské síly čelí značným ztrátám. Kyjev však tvrdí, že jeho síly nadále postupují a způsobují velké ztráty ruské straně. 
Ruská policie zatýká lidi, protestující proti Putinovi, photo by Kirill Kruglikov

Rusové agresi proti Ukrajině vnímají jako „lidovou válku“, veřejné mínění je neotřesitelné

Valná většina Rusů podporuje válku Moskvy proti Ukrajině. Ve výzkumu na to přišli analytici think-tanku Levada Centre, o jeho výsledcích informoval zpravodajský server Euronews. Ruská společnost si už zvykla, že protestovat je zbytečné – ukázaly to jak protesty ze začátku války ve velkých ruských městech, tak menší demonstrace po vyhlášení částečné mobilizace v národních republikách uvnitř Ruské federace. 
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinci postupují za svým cílem na dvou úsecích fronty, patrně chtějí odříznout Krym

Ukrajinská protiofenziva pokračuje, zatím se ale nedostala do své hlavní fáze. Plyne to z informací tamního ministerstva obrany. Rusové se oproti útočným akcím Kyjeva od minulého podzimu poučili alespoň tím způsobem, že šéf resortu obrany Sergej Šojgu protiofenzivu otevřeně přiznal. Nepřiznává však ukrajinské úspěchy, které zřejmě mají vyvrcholit izolací Krymu od Ruska. 
Zničení přehrady a vodní elektrárny Nová Kachovka v Chersonské oblasti (6. června 2023).

Evropa najde na svých plážích ruské miny. Zničení Kachovské přehrady je katastrofou, tvrdí Ukrajina

Ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec tvrdí, že zničení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny představuje nejhorší ekologickou katastrofu od doby ruské invaze na Ukrajinu. Následné záplavy způsobily nenávratné poškození některých ekosystémů. Ministr podle Reuters také varoval, že odplavené miny by mohly dosáhnout černomořských břehů dalších zemí.
Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Rusko varuje Západ. Šojgu prozradil, co by Moskva považovala za jeho zapojení do války

Ministr obrany Ruské federace Sergej Šojgu upozornil, že údajné plánované použití raket dlouhého doletu Storm Shadow a systémů HIMARS Ukrajinci proti ruskému území zatáhne Velkou Británii a USA do přímého konfliktu s Moskvou. Ruské elity už delší dobu ve své protizápadní rétorice přitvrzují, ačkoliv agresi proti Ukrajině rozpoutala sama Moskva. 
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Okupanti v noci úřadovali 70 kilometrů od hranic NATO, Ukrajinci údery opětují

Ukrajina prožila další krušnou noc. Ruští okupanti vyslali 30 dronů Šahíd íránské výroby, 28 z nich neutralizovala protivzdušná obrana. Mezitím protiofenziva pokračuje ve třech směrech a ukrajinské ozbrojené síly osvobodily už osm obcí. Rusové přesouvají jednotky z Chersonské do Záporožské oblasti, aby zvládali čelit tlaku nepřítele. 
Sergej Naryškin, šéf ruské zahraniční zpravodajské služby

Šéf ruské špionáže věří, že Kyjev v Černobylu vyrábí špinavou jadernou bombu

V pondělním prohlášení ředitele ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergeje Naryškina se uvádí, že Rusko doufá, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a Evropská unie se zaměří na jadernou činnost Ukrajiny. Moskva tvrdí, že tato činnost naznačuje možnost, že Kyjev pracuje na vývoji takzvané špinavé nukleárlní bomby. Informaci zveřejnila agentura Reuters s odkazem na ruskou státní agenturu TASS.
Tomáš Řepa Rozhovor

Nikdo nepochybuje, kdo Kachovku vyhodil do vzduchu. Proti Rusům teď míří těžká technika, upozorňuje vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz uvedl, že pokud se potvrdí zničení Kachovské přehrady ze strany agresorů z Ruska, půjde o další z jejich válečných zločinů, kterých na Ukrajině spáchali mnoho. Navíc by to nebylo poprvé, kdy Rusové přehradu na Dněpru zničili – v roce 1941 při ústupu před Němci po zničení vodního díla zemřelo až 120 tisíc civilistů, zatímco nacisté zaznamenali zhruba dva tisíce obětí mezi vojáky.  

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

včera

včera

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

včera

včera

včera

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

včera

včera

včera

20. března 2026 21:50

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

20. března 2026 20:22

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

20. března 2026 19:37

Začne další dlouhá výluka. Tramvaje nebudou jezdit u Pražského hradu

Turisté asi nebudou nadšení, ale každá tramvajová trať potřebuje čas od času opravit. Již o víkendu začnou práce na úseku u Pražského hradu, který je jednou z nejvyhledávanějších památek v hlavním městě. Rekonstrukce potrvá až do léta. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy