Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Vojáci vyvěšují ukrajinskou vlajku v obci Blahodatne.

Ukrajinci hlásí první územní zisky během dlouho očekávané protiofenzivy

Ukrajinci se už i oficiálně chlubí dosaženými územními zisky během probíhající protiofenzivy. Dnes informovali o dobytí trojice obcí, které se nachází v Doněcké oblasti či na jejím pomezí se Záporožskou oblastí. Prezident Volodymyr Zelenskyj už v sobotu přiznal, že na bojišti probíhají protiofenzivní akce. 
Rusko uvedlo, že Ukrajina se neúspěšně snažila zaútočit na loď jeho námořnictva.

VIDEO Drama v Černém moři: Ukrajina zaútočila na ruskou válečnou loď, tvrdí Kreml

V neděli ruské ministerstvo obrany oznámilo neúspěšný pokus Ukrajiny zaútočit na loď ruského námořnictva v Černém moři s využitím šesti vysokorychlostních bezpilotních člunů. Ruská loď prováděla hlídkování v oblastech, kde jsou umístěny plynovody Blue Stream a TurkStream. Vzhledem ke konfliktní situaci nelze však tvrzení obou bojujících stran ověřit.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Téměř tisíc padlých Rusů za poslední den, tvrdí Kyjev

Během posledního dne ukrajinské protiofenzívy ztratilo život téměř tisíc Rusů. Podle informací z Kyjeva, Rusové za doby celé války ztrátily už více než 215 tisících vojáků. Tuto informaci nelze ověřit a jde o tvrzení generálního štábu ukrajinské armády.
německý tank Leopard 2 A7+

Blíží se jedna z největších vojenských operací po II. světové válce

Podle zprávy zveřejněné v New York Times se na počátku protiofenzivy ukrajinští vojáci zaměřují na pečlivé testování síly ruské obrany a dávají zřetelně najevo svou schopnost zaútočit na libovolné místo. Tento prestižní americký deník naznačuje, že je v plánu provedení jedné z nejrozsáhlejších vojenských operací od ukončení druhé světové války.
Předchozí články Další články

před 1 hodinou

Důchody se v lednu zvýší. Juchelka představil první odhady

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce

Evropská komise potvrdila, že ví o možných nesrovnalostech u projektů digitalizace financovaných ze slovenského plánu obnovy. Slovensko bude muset u závěrečné deváté žádosti o platbu prokázat, že sporné investice splnily stanovené cíle, přičemž Brusel zohlední i výsledky auditů. Pokud se potvrdí podvod, korupce nebo střet zájmů, které slovenské úřady nenapraví, může Komise krátit evropskou podporu a požadovat vrácení peněz. 

před 4 hodinami

Ministerstvo zdravotnictví

Maximum možného. Do lékáren míří tisíce balení léku na rakovinu prsu

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.

před 5 hodinami

Ministerstvo zemědělství

Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží

Obce mohou již od 7. září začít podávat žádosti o dotaci na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění vodních nádrží. Žádosti o dotace se budou přijímat do 7. října. Ministr zemědělství Martin Šebestyán podepsal výzvu, podle které si obce mezi sebou rozdělí 300 miliónů korun v rámci programu Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích – 3. etapa. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. 

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz

Koupací sezóna pokračuje za příznivých podmínek a většina sledovaných přírodních koupacích lokalit v České republice vykazuje vyhovující kvalitu vody ke koupání. Přírodní koupací vody nadále představují oblíbené místo letní rekreace a v uplynulém týdnu se na jejich zvýšené návštěvnosti podílelo také velmi teplé počasí s teplotami často přesahujícími 30 °C.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí

Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko

Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

včera

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

Česko se rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem

Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy