Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Boris Johnson

Johnson a Trussová vyzvali vládu, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny

Britští expremiéři Boris Johnson a Liz Trussová dnes vyzvali vládu svého nástupce Rishiho Sunaka, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny. Dvojice s apelem vystoupila během debaty v dolní komoře britského parlamentu o vývoji ruské invaze. Johnson kromě toho vyjádřil názor, že Čína se chystá dodávat zbraně Rusku, které válku proti sousední zemi vede už skoro rok.
Ruská armáda

Rusko má u frontové linie 350 tisíc vojáků, EU musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, řekl Borrell

Ruská armáda chystá u frontové linie 350 tisíc vojáků na klíčové příští týdny války. Evropská unie proto musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, zejména zásobování municí. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož z debaty o společných nákupech zbraní a munice nevzešel žádný konkrétní návrh. Ministři se podle něj shodli na nutnosti rychle schválit desátý balík protiruských sankcí, který bude přijat do pátečního prvního výročí ruského vpádu na Ukrajinu.
Americký prezident Joe Biden navštívil Kyjev, kde ho přivítal Volodymyr Zelenskyj (20. února 2023, Kyjev, Ukrajina). Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Biden v Kyjevě. Návštěva se do poslední chvíle držela v tajnosti

Dnešní příjezd amerického prezidenta Joea Bidena do Kyjeva se do poslední chvíle držel v tajnosti, uvádí stanice CNN. Biden odletěl prezidentským speciálem Air Force One z Andrewsovy základny pod rouškou tmy v neděli ve čtvrt na pět ráno místního času. Novináři, kteří s ním letěli, nemohli mít s sebou žádná zařízení. Bílý dům dokonce zveřejnil na dnešek harmonogram, podle něhož měl být prezident ve Washingtonu, povšiml si deník The New York Times.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Ve Sněmovně se budou skloňovat lidská práva v Číně a její podpora Ruska. Panují obavy z materiální pomoci v Putinově válce

Dnes se v Poslanecké sněmovně odehrává konference s názvem Vztahy s Čínou v uplynulém desetiletí. Probíhá pod záštitou Výboru pro bezpečnost PS ČR a jeho předsedy Pavla Žáčka, zahraničního výboru a jeho předsedy Marka Ženíška a poslankyně a členky zahraničního výboru Evy Decroix. Na akci se podílí také projekt Sinopsis s účastí některých zahraničních partnerů.  
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Ukrajinci podle Kyjeva odrazili útoky u sedmi obcí na východě země

Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili ruské útoky u sedmi obcí na východě země, uvedl dnes ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Invazní síly podle něj nadále soustředí své hlavní úsilí na vedení útočných akcí ve směrech na ukrajinská města Kupjansk v Charkovské oblasti nebo mimo jiné na Lyman, Bachmut a Avdijivku v Doněcké oblasti.
Charkov po raketovém ostřelování na začátku války.

V Charkově zavládla panika, mnoho lidí město opouští, říká Ukrajinka

Mnoho lidí v Charkově se bojí, že ze severu z Ruska přijde nový velký útok na město. I proto někteří Charkov opouštějí, říká v rozhovoru s ČTK Ukrajinka Natalija Zubarová. I v posledních dnech město na východě Ukrajiny zasáhlo několik raketových útoků, často byly vyhlašovány letecké poplachy a následně se ozvalo několik výbuchů. 
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Rok po začátku války zůstává většina Čechů na straně Západu, vyplývá z průzkumu

Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky dnes ČTK poskytl projekt České zájmy v EU.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Tři lidé nepřežili ruské ostřelování Chersonské oblasti

Při dnešním ruském ostřelování obcí v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny dnes o život přišli tři civilisté z jedné rodiny. Další zásah způsobil škody na energetické infrastruktuře, informovaly ukrajinské úřady. Podle gubernátora ruské Belgorodské oblasti zemřela v důsledku ukrajinské dělostřelecké palby 12letá dívka.
Německo, ilustrační fotografie.

Německo bude stát válka na Ukrajině zhruba čtyři procenta HDP

Válka na Ukrajině bude stát německou ekonomiku do konce letošního roku kolem 160 miliard eur (3,8 bilionu Kč), což odpovídá zhruba čtyřem procentům hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Peter Adrian v rozhovoru s listem Rheinische Post. Válka tak podle něj sníží německý HDP o 2000 eur (téměř 50.000 Kč) na osobu, napsala agentura Reuters.
Vladimir Putin

Jací jsou Putin a Zelenskyj? Soupeří na bojišti i v náhledu na svět

Jeden je bývalý příslušník KGB, který se u moci drží už více než 20 let, nenáviděný většinou světa. Druhý býval bavičem, než se z něj stal na Západě obdivovaný vojenský vůdce. Mezi 70letým ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho 45letým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským nejde jen o střet armád, ale i o střet dvou protikladných osobností, píše AFP.
Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Macron: Rusko musí být poraženo, ale ne rozdrceno

Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotním rozhovoru s francouzskými médii prohlásil, že si přeje porážku Ruska ve válce proti Ukrajině, nechce ale, aby bylo Rusko rozdrceno. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. Podle něj Macron zároveň vyzval západní země ke zvýšení vojenské podpory Kyjevu, a uvedl, že je připraven na vleklou válku.
Obyvatelé Ukrajiny utíkají před invazí ruské armády, ilustrační fotografie

Děti stále plakaly, že chtějí domů, vidět tátu, našeho psa, říká Ukrajinka v ČR

Před válkou pracovala Alina jako učitelka na soukromé základní škole ve městě Luck na severozápadě Ukrajiny. Loni 23. února si připravovala prezentaci, ve které měla ukázat, čeho za posledních pět let ve své práci dosáhla. O den později už ale její proslov nikoho nezajímal, uvedla v rozhovoru s ČTK. Nad ránem 24. února 2022 totiž začala ruská invaze na Ukrajinu a život celé její rodiny se změnil.
Ruská armáda, ilustrační foto

Expert: Vzorce chování ruského velení se nezměnily od druhé světové války

Vzorce chování ruského velení v konfliktu na Ukrajině se nezměnily od druhé světové války, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Dosavadní vývoj konfliktu na Ukrajině by se pak podle něj dal nazvat podivnou válkou. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK. Od zahájení vojenského útoku Ruska na Ukrajinu uplyne v pátek rok.
Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán opět volá po míru. Německo podle něj stojí v čele válečného tábora

Maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu o stavu země znovu vyzval k ukončení bojů na Ukrajině a zahájení mírových jednání, jedině tak bude podle něj možné zabránit obětem. Obvinil také Evropskou unii z prodlužování války a Německo, že se postavilo do čela "válečného tábora". Vztahy s Ruskem hodlá předseda maďarské vlády zachovat, informovaly dnes agentury DPA a AP.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

před 2 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

před 7 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

před 8 hodinami

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

před 11 hodinami

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

před 12 hodinami

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

před 13 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

před 14 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

před 15 hodinami

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

před 16 hodinami

před 16 hodinami

včera

včera

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

Zdroj: David Holub

Další zprávy