Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů, které od loňského podzimu cílí na Ukrajinu, řekl dnes serveru RBK-Ukrajina zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky GUR Vadym Skibickyj. Rusko sice podle něj i nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nové cíle ale budou vojenské.
Kyjev

Válku vyhrajeme, Rusko porazíme, je přesvědčeno 97 procent Ukrajinců

Naprostá většina Ukrajinců, 97 procent, věří ve vítězství nad Ruskem a téměř tři čtvrtiny věří i v to, že se Ukrajině podaří získat zpět i všechna území v hranicích z roku 1991. Vyplývá to z průzkumu, který provedla ukrajinská sociologická skupina Rejting na zakázku amerického Mezinárodního republikánského institutu (IRI). O výsledcích průzkumu informovala mimo jiné ruská redakce BBC, která připomněla, že loni v dubnu takto uvažovalo jen 53 procent dotázaných.
Zničená Ukrajina.

Ukrajina bude potřebovat na obnovu a rekonstrukci po válce 411 miliard dolarů

Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů (devět bilionů Kč), což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky (SB), OSN, Evropské komise (EK) a Ukrajiny, na kterou se odvolává agentura Reuters. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard USD.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Nejméně sedm lidí zemřelo u Kyjeva při nočním ruském dronovém útoku

Nejméně sedm lidí přišlo v Kyjevské oblasti o život při nočním ruském dronovém útoku. Serveru Ukrajinska pravda to řekla mluvčí záchranných složek. Úřady předtím informovaly o čtyřech obětech, bilance ale stoupla poté, co záchranáři vyprostili z trosek poškozené budovy další tři těla. 
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové tvrdí, že odrazili útok dronů na krymský přístav

Ruské námořnictvo tvrdí, že sestřelilo ukrajinské bezpilotní letouny nad přístavem Sevastopol na Krymu. S odkazem na tamního gubernátora Michaila Razvožajeva o tom informovala agentura AFP. Tři "objekty" byly podle něj zničeny a útok si nevyžádal oběti ani zraněné. Kyjev se k útoku na poloostrově, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014, zatím nepřihlásil.
Fumio Kišida

Japonský premiér Kišida oznámil na Ukrajině balíček pomoci za 500 milionů dolarů

Japonský premiér Fumio Kišida při dnešní návštěvě Ukrajiny představil nový balíček pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů (11,1 miliardy korun) pro zemi napadenou Ruskem. Jeho součástí bude vojenské vybavení za 30 milionů dolarů, ne ovšem smrtící zbraně. Civilní část pomoci v hodnotě 470 milionů dolarů má směřovat zejména do obnovy energetické infrastruktury, která v posledních měsících utrpěla značné škody v důsledku ruských vzdušných útoků. Informoval o tom server RBK-Ukrajina.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj: Čína nereaguje na výzvu, aby se přidala k ukrajinskému mírovému plánu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že navrhl Číně, aby se připojila k ukrajinskému návrhu na ukončení války na Ukrajině. Odpověď ale dosud nedostal, informovala agentura Interfax-Ukrajina. Peking v únoru představil vlastní mírový plán, který by se podle dnešního vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina mohl stát základem pro urovnání konfliktu na Ukrajině. Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby řekl, že pokud chce Čína hrát konstruktivní roli, měla by na Rusko naléhat, aby válku ukončilo. Podle šéfky německé diplomacie Annaleny Baerbockové je výsledek dnešního jednání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s Putinem v Moskvě zklamáním.
Vladimír Putin

Západ chce bojovat až do posledního Ukrajince, ne jednat, myslí si Putin

Čínský mírový plán by mohl být základem urovnání konfliktu na Ukrajině, řekl ruský prezident Vladimir Putin po dnešním jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Moskvě. Šéf Kremlu ale současně dodal, že dosud nevidí ochotu Západu a Kyjeva jednat v tomto směru. Západ chce podle něj bojovat "až do posledního Ukrajince".
Jens Stoltenberg

Stoltenberg varoval Čínu, aby dodávkami zbraní do Ruska nepodporovala nezákonnou válku

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes varoval Čínu před dodávkami smrtících zbraní do Ruska. Podpořilo by to podle něj nezákonnou válku, napsala agentura Reuters. Stoltenberg, který dnes představil výroční zprávu Severoatlantické aliance za loňský rok, své prohlášení učinil ve chvíli, kdy v Moskvě jednají ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.
Krym, ilustrační fotografie.

Exploze na Krymu jsou signálem, aby ho Rusové opustili, zní z Kyjeva

Pondělní exploze na poloostrově Krym jsou signálem pro Rusy, že mají oblast opustit, uvedla podle agentury Unian mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková. Ve městě Džankoj na severu Krymu, kde byly v pondělí slyšet exploze, místní úřady zavedly mimořádný stav, informoval server BBC News. Ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na Donbasu

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na ukrajinském Donbasu dřív, než při své jarní ofenzivě přijdou o iniciativu, uvedli v novém hodnocení situace na ukrajinském bojišti analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusové podle ISW v uplynulém dni zaznamenali malé úspěchy v Bachmutu a jeho okolí. Za cenu vysokých ztrát také zesilují útoky na Avdijivku.
Ministerstvo zahraničních věcí

Na Ukrajině padl český dobrovolník, úmrtí potvrdilo ministerstvo

O víkendu na Ukrajině padl český dobrovolník, který bojoval na ukrajinské straně. Informaci webu Blesk.cz dnes ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle informací resortu jde o druhý takový případ za poslední rok. O život přišel podle dostupných informací první Čech při bojích s ruskou armádou v Donbasu loni v červnu.
Ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda hlásí odražení téměř sedmi desítek útoků na východě země

Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili 69 ruských útoků v pěti směrech, přičemž epicentrem bojů zůstává město Bachmut. Uvedl to dnes ve svém ranním operačním hlášení ukrajinský generální štáb. Ruské invazní síly podle něj pokračují v útocích také ve směrech na Lyman, Avdijivku, Marjinku a Šachtarske na východě Ukrajiny. 
Vladimír Putin

Putin: Rusko je otevřené politickému a diplomatickému řešení ukrajinské krize

Rusko je otevřené politickému a diplomatickému řešení ukrajinské krize, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin v příspěvku pro čínské noviny Žen-min ž'-pao, jehož anglický překlad zveřejnil Kreml. Rusko-čínské vztahy jsou na nejvyšší úrovni v historii, vyjadřuje v textu své další přesvědčení Putin, který se má dnes v Moskvě sejít s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ten své postoje dal zase najevo v článku publikovaném ruským listem Rossijskaja gazeta.

Aktuálně se děje

včera

Houby, ilustrační fotografie.

Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré

Hlavní houbařská sezóna se nachýlila ke svému konci, ale počasí babího léta nadále láká k výletu do lesa. Není přitom vyloučeno, že na houby stále narazíte. Stále populárnější jsou u sběračů i druhy, které nejsou z těch nejznámějších. V českých lesích se například objevil hřib štíhlotřenný, který pochází ze Severní Ameriky.

včera

Ilustrační fotografie.

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.

včera

Donald Trump

Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil

Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace. 

včera

Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

včera

Andrej Babiš

O Turkovi stále není rozhodnuto. Babiš neví, jestli zůstane na ministerstvu

Dopravní nehoda čestného prezidenta hnutí Motoristé Filipa Turka míří do správního řízení. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl premiér Andrej Babiš s tím, že v současné době stále není jasné, kdo byl viníkem celé události. Předseda vlády zároveň připomněl předchozí vyjádření samotného aktéra nehody ohledně jeho dalšího působení ve státní funkci. Turek se totiž dříve zavázal vyvodit z případného zavinění osobní odpovědnost.

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Tragický útok nožem na slovenské základní škole má druhou oběť

Tragický útok nožem na základní škole v obci Staškov v okrese Čadca má druhou oběť. Žákyně, která při úterním incidentu utrpěla těžká zranění, ve čtvrtek v nemocnici zemřela. Poslanecká sněmovna Národní rady Slovenské republiky uctila památku zesnulé dívky minutou ticha. O její smrti informoval v plénu parlamentu předseda Národní rady Richard Raši.

včera

Francouzská policie, ilustrační foto

Stovky zadržených, desítky zraněných policistů. Ve Francii vypukly ostré protesty studentů

Francouzský premiér Sébastien Lecornu zvolal krizové zasedání v reakci na eskalující protesty studentů a žáků středních škol po celé zemi. Důvodem nespokojenosti mladých lidí jsou chybějící učitelé, náročný rozvrh hodin i přehřáté třídy v budovách. Demonstrace v řadě měst narušily veřejnou dopravu a vedly k rozsáhlému zatýkání. Během zásahů policie zadržela již stovky lidí a desítky policistů utrpěly zranění.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi

Kyjev upravil svůj systém reakce na ruské útoky zaměřené na kritickou infrastrukturu ukrajinské metropole. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s vojenskými činiteli a zástupci vlády oznámil, že země již přistoupila k nezbytnému přerozdělení zdrojů. Podle jeho slov je nutné plně zajistit všechna ochranná opatření. Místní úřady v hlavním městě musejí být podle prezidenta připraveny přijímat rychlá rozhodnutí na podporu obyvatelstva.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví

Poprava odsouzené americké vražedkyně Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončila nezdarem poté, co přežila podání dvou smrtících injekcí. Padesátiletá žena byla po neúspěšném pokusu o odebrání života převezena do zdravotnického zařízení mimo věznici. V nemocnici se jí nyní dostává lékařské péče zaměřené na záchranu života. Zdravotní stav vězeňkyně zůstává nejasný a lékařští experti podle BBC varují před možným trvalým poškozením mozku v důsledku opožděné resuscitace.

včera

Ilustrační fotografie

Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán

Britský premiér Andy Burnham oznámil, že existují silné indicie ukazující na zapojení Íránu do plánovaného útoku na britskou leteckou základnu využívanou americkou armádou. Podle jeho slov tyto informace podporují předchozí hodnocení Spojených států, podle nichž v celém incidentu figuroval zahraniční aktér. Případ zaměřený na základnu Královského letectva Fairford v západní Anglii je v současnosti předmětem rozsáhlého vyšetřování policie.

včera

Filip Turek

Turkova nehoda v centru Prahy podle policie nebyla trestným činem

Policisté ukončili prověřování dopravní nehody poslance Filipa Turka v centru Prahy. Při srážce podle závěrů vyšetřování nedošlo ke spáchání trestného činu. Celá záležitost byla proto postoupena příslušnému úřadu k projednání možného přestupku obou účastníků.

včera

Summit NATO

Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyloučila několik klíčových spojenců ze Severoatlantické aliance z nadcházejícího jednání v Polsku. Setkání zaměřeného na budoucnost celého vojenského paktu se nezúčastní zástupci Velké Británie, Francie ani pobaltských států. Rozhodnutí vyvolalo mezi tradičními partnery značné zmatky, neboť vyloučené země patří k nejsilnějším přispěvatelům do kolektivní obrany.

včera

Serhij Koreckyj

Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

včera

Poslanecká sněmovna

Poslanci už třetí den jednají o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš nepřišel

Poslanecká sněmovna pokračuje třetím dnem v mimořádné schůzi, kterou svolala opozice s cílem vyslovit nedůvěru kabinetu premiéra Andreje Babiše. Jednání započalo již v úterý odpoledne a přerušeno bylo naposledy ve středu večer. V té době zbývalo k vystoupení ještě téměř čtyřicet přihlášených zákonodárců. V úvodu schůze obhajovali činnost kabinetu především samotní ministři, kteří dominovali úternímu i středečnímu dopolednímu programu. Zástupci opozičních stran se ke slovu dostali až v průběhu středečního poledne.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael stále neví, kdo stojí za pokusem o únos letadla

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je zatím příliš brzy na závěry, kdo stojí za incidentem na palubě letadla společnosti  FlyDubai směřujícího do Tel Avivu. Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon událost označil za teroristický útok vyvolaný radikálním jednotlivcem, přičemž zdůraznil úmysl letadlo poslat k zemi. Společnost flydubai v reakci na událost dočasně pozastavila všechny své lety do Izraele i v opačném směru. Aerolinky zároveň vyzvaly všechny strany, aby se zdržely předčasných spekulací, dokud úřady nezjistí kompletní fakta.

včera

Ilustrační foto

Vědci: Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, lidstvo na to není připraveno

Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.

včera

krimi

Nejvyšší soud na poslední chvíli povolil popravu Pikeové. Obě smrtící injekce přežila

Pokus o popravu Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončil nezdarem, ačkoli jí vězeňská služba vpravila do těla dvě injekce smrtící látky. Padesátiletá žena zůstala naživu a záchranáři ji museli převézt do zdravotnického zařízení mimo objekt věznice. Pikeová je jedinou ženou v tomto státě čekající na trest smrti a měla se stát první popravenou ženou v Tennessee po více než dvou sto letech.

včera

30. září 2026 21:59

30. září 2026 21:02

Ilegální tuningový sraz má být v Česku. Policie řekla, jak se připravuje

Policie je před nadcházejícím víkendem obezřetná. Existují totiž informace, podle kterých do Česka dorazí tisíce upravených vozidel na tuningový sraz, přičemž by mohlo docházet k situacím, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy