Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Vladimir Putin

Putin brzy zemře, věří šéf ukrajinské rozvědky. Ruský prezident je prý smrtelně nemocný

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov očekává další útoky na ruském území. Naznačil to v dnes odvysílaném rozhovoru s americkou stanicí ABC News, aniž by řekl, zda za dosavadními údery v Rusku stál Kyjev. Náčelník vojenské zpravodajské služby rovněž prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin je smrtelně nemocný, má zřejmě rakovinu a pravděpodobně brzy zemře.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusové pokračují v ofenzivě u Bachmutu, ostřelují i civilní cíle

Ruští vojáci stejně jako v závěru minulého roku pokračují v ofenzivních operacích okolo Bachmutu, uvedl v ranním hlášení o situaci na frontě ukrajinský generální štáb. Ruské jednotky podle něj ostřelují i civilní cíle, a to zejména na severu Doněcké oblasti a v jihoukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Válka na Ukrajině stagnuje, spěje k patové situaci, míní expert

Dynamika konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany stagnuje, obě strany podle něj dospěly do kulminačního bodu, kdy aktivity na jedné i druhé straně nevedou k žádoucímu efektu. Petráš to napsal v analýze pro ČTK.
Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Od dronů po autonomní bojové roboty. Analytici popisují novou éru války

Nasazení bezpilotních letounů v bojích na Ukrajině urychlily technologický trend, který by mohl brzy přinést na bojiště první plně autonomní bojové roboty, a zahájit tak novou éru válčení. Napsala to dnes agentura AP. Čím déle bude válka trvat, tím je pravděpodobnější, že drony budou identifikovat, vybírat i útočit na cíl bez asistence člověka, domnívají se vojenští analytici, bojovníci a výzkumníci v oblasti umělé inteligence. Vize využití plně autonomních zbraní zároveň vyvolává pochyby, zda je technologie dostatečně spolehlivá, aby nezabíjely civilisty.
Vladimir Putin, ruský prezident

Putin nařídil promítání propagandistických filmů o válce na Ukrajině v ruských kinech

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruskému ministerstvu kultury, aby zajistilo promítání dokumentárních filmů o válce na Ukrajině v ruských kinech. Resort kultury má také poskytnout potřebnou podporu ruským dokumentaristům, aby mohly vzniknout snímky ukazující "odvahu" a "hrdinství" ruských vojáků. Vyplývá to z nařízení vládě zveřejněného na webu Kremlu.
Ruská armáda, ilustrační foto

Kyjev: Rusko sice válku proti Ukrajině prohrává, ale nechystá se ji ukončit

Rusko sice válku proti Ukrajině prohrává, ale nechystá se ji ukončit a v letošním roce naopak chystá novou ofenzívu, varuje podle agentury Ukrinform ukrajinská rozvědka. Ruská armáda podle tajné služby může v příštích čtyřech či pěti měsících ztratit dalších 70.000 vojáků, na což je ovšem vedení Ruska připraveno.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj se obává zesílení ruských útoků drony

Rusko chystá zesílení útoků na Ukrajinu pomocí bezpilotních letounů, uvedl v noci na dnešek ve videoprojevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská protivzdušná obrana podle něj jenom v prvních dvou dnech roku 2023 sestřelila 80 ruských dronů.
Boris Jelcin a George H. W. Bush v Bílém domě. Komentář

30 let od START II. Pokus o hlubší spolupráci USA a Ruska zkrachoval, Kreml dál rachotí jadernými zbraněmi

Mělo se jednat o další milník na cestě k bezpečnějšímu světu a ukázku spolupráce někdejších studenoválečných supervelmocí. Před 30 lety, 3. ledna 1993, podepsali prezidenti Spojených států George H. W. Bush a Ruska Boris Jelcin smlouvu START II, která dále výrazně omezovala strategické jaderné arzenály obou zemí. Následující vývoj však zamezil jejímu uvedení do praxe a učinil z ní jeden ze symbolů pozvolného krachu pokusů budovat korektní vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.
Ukrajinská armáda

Osvobodili jsme 40 procent okupovaného území, shrnuje rok Zalužnyj

Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily 40 procent území, které od loňského února obsadila ruská invazní armáda. Ve svém shrnutí uplynulého roku to na sociálních sítích uvedl náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Ten dále mimo jiné píše, že pyrotechnici napadené země zlikvidovali na 42.000 výbušných předmětů a partnerské země vycvičily přes 20.000 ukrajinských vojáků.
Předchozí články Další články

před 59 minutami

Trump trvá na svém: Írán chce dohodu, i když to popírá. Pokud se nevzdá, rozpoutáme peklo

Aktuálně se děje

před 10 minutami

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má plán, jak uspět ve volbách. Distancuje se od Trumpa

Vedení německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) začalo v tichosti brzdit své donedávna velmi vřelé vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním důvodem je klesající popularita šéfa Bílého domu v Německu, kterou způsobila především válka v Íránu. Zatímco řadoví členové strany nadále udržují kontakty s hnutím MAGA, špičky AfD se obávají, že přílišná blízkost k Washingtonu se před klíčovými volbami stává politickou přítěží.

před 59 minutami

před 1 hodinou

Bílý dům, Washington D.C., USA

Mír není na dohled. Cesta k ukončení války mezi USA a Íránem naráží na zásadní překážky

Cesta k ukončení válečného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem naráží na zásadní překážky, které plynou z diametrálně odlišných požadavků obou stran. Přestože administrativa prezidenta Donalda Trumpa dává veřejně najevo optimismus a mluví o probíhajících jednáních, evropští spojenci i státy v Perském zálivu vyjadřují rostoucí obavy z nedostatku skutečného pokroku. Propast mezi tím, co Washington žádá a co je Teherán ochoten nabídnout, zůstává hluboká a návrat k jednacímu stolu doprovází řada nejistot.

před 2 hodinami

J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami

Americký viceprezident JD Vance se chystá na návštěvu Maďarska, která se uskuteční jen několik dní před tamními parlamentními volbami. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí, který získal server Politico, je cesta do Budapešti naplánována na 7. a 8. dubna. Cílem této mise je vyjádřit podporu znovuzvolení premiéra Viktora Orbána. Samotné hlasování v Maďarsku proběhne 12. dubna.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou

Závěr března přinese do Česka výrazné ochlazení a návrat zimního počasí, zejména do východních částí republiky. Podle aktuálních předpovědí nás čekají dny plné srážek, které budou už od středních poloh sněhové. Zatímco v Čechách bude oblačnosti méně, Morava a Slezsko se musí připravit na citelný severní vítr a v horách i na novou sněhovou pokrývku.

včera

Ilustrační foto

Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích

Kalifornská porota vynesla historický rozsudek, který může navždy změnit tvář digitálního světa. Společnosti Meta a YouTube byly shledány vinnými ve všech bodech obžaloby v přelomovém sporu, který je vinil z úmyslného budování závislosti u mladých uživatelů. Podle verdiktu technologičtí giganti postupovali nedbale při návrhu svých platforem, věděli o jejich nebezpečnosti, a přesto uživatele nevarovali, čímž způsobili vážné poškození duševního zdraví žalující strany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.

včera

F-16 Israel Defense Forces

HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor

Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.

včera

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

včera

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

včera

včera

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

včera

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

včera

včera

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

včera

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy