Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Dvě pětiny Poláků se domnívají, že válka na Ukrajině představuje velkou hrozbu pro ekonomiku
Zhruba dvě pětiny Poláků se domnívají, že válka na Ukrajině představuje velkou hrozbu pro polskou ekonomiku. Vyplývá to podle agentury PAP ze srpnového průzkumu, jehož výsledky zveřejnil polský statistický úřad.
Šest největších evropských zemí v červenci neslíbilo novou pomoc Kyjevu
Šest největších evropských zemí po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Jde o první měsíc bez nového příslibu od ruského vpádu na Ukrajinu na konci února, píše server Politico s odvoláním na dnes zveřejněné údaje výzkumníků z Kielského ústavu pro světové hospodářství (IfW). Údaje IfW se podle serveru týkají Británie, Francie, Německa, Španělska, Itálie a Polska.
Rusko se snaží, aby útoky na Krymu vypadaly jako terorismus
Rusko se snaží vzbudit zdání, že údery na vojenská zařízení na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrovu Krym jsou teroristické činy. Snaží se tím odvrátit pozornost od toho, že porušuje mezinárodního právo, a podkopat výzvy, aby bylo označeno za stát podporující terorismus. Ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Slovensko letos v souvislosti s konfliktem na Ukrajině plánuje vynaložit 241 milionů eur
Slovensko letos v souvislosti s konfliktem na Ukrajině plánuje vynaložit na různá opatření 241 milionů eur (5,9 miliardy Kč), většina z této částky je na pomoc uprchlíkům a Kyjevu. Ve zprávě o hospodaření státu o tom informovalo slovenské ministerstvo financí. Krátce po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu Slovensko zaznamenalo silnou uprchlickou vlnu z Ukrajiny, která postupně opadla.
Nejméně dva mrtvé si vyžádalo ruské ostřelování a nálety
Nejméně dva mrtvé a sedm zraněných civilistů si během uplynulých 24 hodin vyžádalo ruské ostřelování Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde se nyní vedou nejtvrdší boje, uvedly tiskové agentury s odvoláním na tamního gubernátora Pavla Kyrylenka.
Rusko se snaží útočit na několika místech najednou, podle Ukrajiny přišlo o 44 tisíc vojáků
Ruská vojska se snaží útočit na několika místech najednou, ve směru na Charkov a Slovjansk a u Doněcka v Donbasu na východě země, jakož i v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti ve 175. den války.
ROZHOVOR: Vzdušná válka na Ukrajině ukázala, že vychvalované ruské zbraně mají zásadní slabiny, říká letecký historik Tom Cooper
Ukrajinské politické vedení nebralo hrozbu ruské invaze dostatečně vážně a v tomto světle je velkým překvapením, že ukrajinské vzdušné síly dokážou i nadále vzdorovat na papíře silnějšímu nepříteli, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tom Cooper, rakouský analytik a historik věnující se vojenskému letectví, především pak sovětské a ruské technice. Autor šesti desítek knižních publikací přiblížil například to, proč se ruskému letectvu nepodařilo získat během konfliktu vzdušnou převahu, proč dochází ke ztrátám moderních strojů a proč západní bojové letouny nejsou tou hlavní zbraní, kterou Ukrajina potřebuje k vítězství ve válce.
Biden už v říjnu věděl o ruském plánu zaútočit na Ukrajinu
Špičky amerických bezpečnostních složek loni v říjnu, tedy zhruba čtyři měsíce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, předložily prezidentovi Joeu Bidenaovi hodnocení, že Moskva plánuje podniknout proti sousední zemi rozsáhlý útok. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP), který vydal obsáhlý článek mapující "cestu k válce" z pohledu Spojených států.
Biden podle médií věděl o ruském plánu útoku na Ukrajinu od října
Špičky amerických bezpečnostních složek loni v říjnu, tedy zhruba čtyři měsíce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, předložily prezidentovi Joeu Bidenaovi hodnocení, že Moskva plánuje podniknout proti sousední zemi rozsáhlý útok.
Boje uvázly ve slepé uličce, ale zmrazení konfliktu se nehodí Moskvě ani Kyjevu
Boje uvázly ve slepé uličce, ale zmrazení konfliktu se nehodí Moskvě ani Kyjevu. Politické cíle tlačí strany k ještě větší válce. Lze jí uniknout? ptá zpravodajský server Meduza.
Morálka separatistů klesá. Někteří odmítají dál bojovat za Doněckou lidovou republiku
Mezi představiteli dvou proruských separatistických útvarů na východě Ukrajiny se objevují další známky rozkolu. Některé jednotky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) údajně odmítly pokračovat ve vyčerpávajících bojích s ukrajinskou armádou v Doněcké oblasti, uvedl ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Američtí analytici i ukrajinský generální štáb v pravidelné ranní svodce hlásili ruské ostřelování podél celé frontové linie.
Guardian: NATO se nehrdinsky odmítlo zapojit do války. Vrazí Evropa Ukrajině nůž do zad?
Americký prezident Joe Biden letos v březnu ve Varšavě jasně předložil strategické cíle Západu na Ukrajině - odrazit ruskou invazi, obnovit národní svrchovanost a nastolit vítězství globální demokracie nad "silami temnoty". Jeho slova později podpořila Británie a další evropští lídři, píše list The Guardian.
Od Záporožské jaderné elektrárny je hlášeno ostřelování, obviňují se obě strany
Z oblasti Záporožské jaderné elektrárny znovu přicházejí zprávy o ostřelování. Informovala o tom dnes ruská služba stanice BBC. Představitelé proruské správy městě Enerhodar, kde se největší evropská atomová elektrárna nachází, informovali o sérii výbuchů ve městě i v okolí zařízení, které okupují ruská vojska. Z útoku viní ukrajinskou armádu. Naopak šéf ukrajinské správy nedalekého Nikopolu tvrdí, že Enerhodar ostřelují Rusové.
Ruské útoky na Bachmut, Avdijivku a Slovjansk byly neúspěšné
Ruské útoky ve čtyřech směrech, na Bachmut, Avdijivku a Slovjansk v Donbasu na východě Ukrajiny a na Novopavlivku na jihu země, byly neúspěšné, hlásí ukrajinský generální štáb v ranní svodce o situaci na bojišti.
Raketomety HIMARS údajně zasáhly základnu wagnerovců v Popasně
Raketomety HIMARS, které díky dodávkám ze Spojených států nyní používá ukrajinská armáda, údajně zasáhly základnu ruské žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny v okupovaném ukrajinském městě Popasna.
Přes 40 států vyzvalo ruské vojáky k odchodu ze Záporožské jaderné elektrárny
Více než 40 států včetně České republiky a Evropská unie se podepsaly pod společnou výzvu k odchodu ruských vojáků z okupované Záporožské jaderné elektrárny nedaleko jihoukrajinského města Enerhodar. Rusko podle nich porušuje bezpečnostní zásady, k jejichž dodržování se zavázaly všechny členské státy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Prioritou ruské armády je patrně přeorientovat jednotky na posílení pozic
Prioritou ruské armády za poslední týden bylo patrně přeorientovat jednotky na posílení pozic na jižní Ukrajině. Ve své pravidelné zprávě to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany.
Ruská armáda údajně získala kontrolu nad důležitou obcí Pisky, Ukrajina to popřela
Moskva tvrdí, že získala plnou kontrolu nad důležitou obcí Pisky na východě Ukrajiny. Informaci dnes přinesla agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Velení ukrajinské armády ale dnes večer uvedlo, že o Pisky se nadále tvrdě bojuje. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze obvykle bezprostředně nezávisle ověřit.
Kyjev zasáhl a vyřadil z provozu Kachovský most
Dva hlavní silniční mosty, které umožňovaly přístup do Ruskem okupované oblasti na západním břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti na jihu země, jsou nyní pravděpodobně mimo provoz a nelze je využít pro vojenské zásobování. Ve své pravidelné zprávě to dnes ráno uvedlo britské ministerstvo obrany. O úspěšných útocích na mosty v Chersonské oblasti informovala v minulých dnech ukrajinská armáda.
Aktuálně se děje
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová je od listopadu mimo vrcholnou politiku. Bez práce ale není. Podle nejnovějších informací se jedna z velkých nadnárodních firem rozhodla využít jejích zkušeností a kontaktů z politiky.
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
Pražská policie se zabývá pokusem o vraždu bezdomovce, kdy podezřelým je stále ještě nezletilý teenager. Muži způsobil těžká zranění v podchodu u stanice metra Vltavská. Soud poslal mladíka do vazby. O případu informoval web novinky.cz.
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
Dvě opoziční strany si o nadcházejícím víkendu zvolí vedení. Zatímco u Pirátů se očekává pokračování Zdeňka Hřiba v jejich čele, ODS si vybere nového předsedu. Jeho jméno se změní po neuvěřitelných 12 letech. Tak dlouho přitom stranu nevedl ani její otec zakladatel Václav Klaus, bývalý prezident a premiér.
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
Kamion v úzkých malostranských uličkách vedoucích k Pražskému hradu šokoval místní v noci na čtvrtek. Policisté a hasiči pomáhali řidiči, jenž bezmezně věřil navigaci, která ho však zavedla do míst, kde nákladní vozidla opravdu nemají co dělat.
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
Svědectví z Teheránu, které přinesla stanice France 24, odhaluje mrazivé detaily o brutalitě, s jakou íránský režim potlačuje současnou vlnu protestů. Muž, kterému se podařilo uprchnout do Evropy, popsal, jak se pokojné demonstrace změnily v krvavá jatka. Podle aktivistů si zásahy bezpečnostních složek vyžádaly již nejméně 2 637 mrtvých, přičemž největší násilnosti propukly mezi 8. a 10. lednem, kdy se miliony lidí v Teheránu pokusily postavit teokratické nadvládě.
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.
včera
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.
včera
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.
včera
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.
včera
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák