EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

Fico opět útočí na Zelenského kvůli zastaveným dodávkám ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) bude v příštím týdnu jednat se zástupci Evropské unie o obnovení dodávek ropy, které podle Bratislavy zastavil Kyjev. Fico dokonce prohlásil, že pokud ropovod Družba není poškozený, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je prý schopný ho poškodit. 

Válka v Íránu vráží klín mezi USA a EU. Madrid se bouří proti Washingtonu, nesouhlasí ani s Merzem

Evropská unie se pevně postavila za Španělsko poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil „přerušením veškerých styků“. Důvodem amerického hněvu je kritika Madridu vůči probíhající válce v Íránu. Eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné v Bruselu prohlásil, že jakákoli hrozba namířená proti členskému státu je z definice hrozbou proti celé EU.

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.

Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Trump se směje, v Evropě padají hlavy. Následky zveřejněných Epsteinových spisů naráží na propastné rozdíly

Zatčení bývalého britského prince Andrewa vneslo do veřejné debaty téma propastného rozdílu v tom, jak se k vyšetřování kauzy Jeffreyho Epsteina staví Evropa a jak Spojené státy. Zatímco na starém kontinentu začínají padat hlavy vlivných osobností, v USA zůstává jedinou odsouzenou osobou v celém případu Ghislaine Maxwellová, Epsteinova bývalá přítelkyně a komplicka.

Trumpova administrativa hrozí Evropě odvetou, pokud bude upřednostňovat domácí výrobce zbraní

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pohrozila odvetnými opatřeními vůči evropským zemím v případě, že Evropská unie začne při přezbrojování kontinentu upřednostňovat domácí výrobce zbraní. Pentagon důrazně odmítl jakékoli snahy Bruselu omezit přístup amerických zbrojařských firem na evropský trh. Podle Washingtonu by takový krok vyvolal reciproční reakci, která by mohla poškodit evropské společnosti působící ve Spojených státech.

Znepokojivý průzkum: Pětina Evropanů by uvítala diktaturu

Průzkum veřejného mínění provedený agenturou AboutPeople pro think-tank Progressive Lab odhalil znepokojivý trend v evropské společnosti. Každý pátý Evropan, tedy celkem 22 % dotázaných, zastává názor, že v určitých případech by mohla být diktatura vhodnější formou vlády než demokracie. Studie, která byla realizována v pěti zemích – v Řecku, Francii, Švédsku, Rumunsku a ve Velké Británii – ukazuje na hlubokou nespokojenost občanů s praktickým fungováním demokratických institucí.

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.

EU vzkazuje úřadům a neziskovkám: Nenechte se zastrašit rostoucím tlakem ze strany USA

Vysoký představitel Evropské komise Prabhat Agarwal vyzval evropské regulátory a neziskové organizace, aby se nenechali zastrašit rostoucím tlakem ze strany Spojených států. Ve svém projevu na univerzitě v Amsterdamu reagoval na eskalující spor mezi Bruselem a Washingtonem ohledně Aktu o digitálních službách (DSA). Agarwal zdůraznil, že Komise plně stojí za svými týmy i občanskou společností, které čelí útokům kvůli vymáhání těchto pravidel.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.

EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři

Evropská unie není v tuto chvíli připravena nabídnout Ukrajině konkrétní datum vstupu do bloku. Shodli se na tom lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během bezpečnostní konference v Mnichově. Ačkoliv oba zdůrazňují, že Ukrajina do Evropy patří, proces naráží na potřebu vyřešit širší geopolitické souvislosti a vnitřní připravenost členských států.

Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum

V české veřejnosti po loňských říjnových volbách posílily segmenty, které si nepřejí odchod z Evropské unie. Podle nejnovějších dat analytického ústavu STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR přibylo lidí spokojených s naším členstvím i těch, kteří by v případném referendu hlasovali pro setrvání. Tento posun lze pravděpodobně přisoudit umírněnému tónu předvolební kampaně, kdy se hlavní politické síly vyhýbaly ostrým střetům na téma unijní politiky.

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve

Evropský parlament bude již tuto středu hlasovat o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině pomoci s financováním jejího válečného úsilí. Předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová v pondělí oznámila, že zákonodárci rozhodli o posunutí termínu hlasování na dřívější datum. Původně se mělo o finanční pomoci rozhodovat až koncem tohoto měsíce.

Europoslankyně Nikola Bartůšek opustila frakci Patrioti pro Evropu. Důvod nevysvětlila

Česká politická scéna na půdě Evropského parlamentu zaznamenala nečekaný obrat. Europoslankyně Nikola Bartůšek, která byla zvolena za hnutí Přísaha, se rozhodla ukončit své působení ve frakci Patrioti pro Evropu.

OSN i EU ostře odsoudily rozsudek nad Jimmym Laiem

Spojené království, Organizace spojených národů i Evropská unie ostře odsoudily rozsudek nad prodemokratickým aktivistou a vydavatelem Jimmym Laiem. Osmasedmdesátiletý britský občan byl v Hongkongu odsouzen k bezprecedentním 20 letům vězení za ohrožení národní bezpečnosti. Podle kritiků je tento proces politicky motivovaný a má sloužit k umlčení kritiků Číny.