historie

Dnes je Den památky obětí komunistického režimu. Kdo všechno se mu znelíbil?

Ženy a válka. Jak se v historii měnila jejich role během konfliktů?

Válka měla v dějinách vždy vliv na osudy lidí. Jak zasáhla do života žen? Vzala jim milované manžely a syny, dovedla je mnohdy až na bitevní pole, ale také přispěla k jejich emancipaci. Celá řada žen se zejména během druhé světové války aktivně zapojila do bojů nebo činnosti odbojových skupin, za což zaplatila životem.

Jan Kubiš se narodil před 110 lety. Kdo byl muž, který spáchal atentát na Heydricha?

Dnes je tomu přesně 110 let, co se narodil jeden z největších hrdinů protinacistického odboje za druhé světové války, voják Jan Kubiš. Do dějin se navždy zapsal jako ten, kdo spáchal atentát na Reinharda Heydricha.

Operace Barbarossa začala před 82 lety. Němci dokázali Sověty paralyzovat jen dočasně

Zítra uplyne 82 let od začátku operace Barbarossa. Spustili ji Němci dne 22. června 1941 a stála životy milionů vojáků na sovětské i německé straně. Německo rozpoutalo brutální válku na východní frontě, kterou nakonec prohrálo. Takzvaná Velká vlastenecká válka za sebou nechala desítky milionů mrtvých vojáků a civilistů. 

Německo čeká smutné výročí. Sovětské tanky utopily touhu lidí po svobodě v krvi

Německo si zítra připomene 70 let od velkého protikomunistického povstání. Více než milion lidí v Německé demokratické republice (známé jako Východní Německo) narazilo na těžký odpor v podobě sovětských tanků. Zemřelo přes sto lidí, další komunistické soudy poslaly na smrt nebo na dlouhá léta do vězení. 

Světový den dárců krve. Kdo stál u počátků dárcovství?

Od roku 2004 je 14. červen Světovým dnem dárců krve. V tento den se roku 1868 (tedy přesně před 155 lety) narodil Karl Landsteiner, významný rakouský lékař a vědec, který se proslavil objevením Rh faktoru v krvi. Za svůj přínos v oboru medicíny a fyziologie byl vyznamenán Nobelovou cenou. U počátků dárcovství krve stáli i další odborníci, například Čech Jan Janský, od jehož narození letos uplynulo 150 let. 

Prohlédněte si galerii

Dnes je Den památky obětí vyhlazení obce Lidice. Tou nejznámější je katolický kněz Josef Štemberka

Desátý červnový den je dnem památky obětí vyhlazení obce Lidice. Právě 10. června 1942 bylo nacisty zavražděno více než 170 obyvatel této středočeské obce. Jednou z obětí se stal i kněz Josef Štemberka, katolický mučedník. Ten přitom v Lidicích již v době tragédie neměl být.

Prohlédněte si galerii

O osudu nacismu se rozhodlo před 79 lety. Den D připravil mnoho hrdinů o možnost vidět svobodnou Evropu

Přesně před 79 lety německé okupační jednotky na pobřeží Lamanšského průlivu nečekalo příliš příjemné probuzení. Spojenecká vojska v čele s Američany a Brity spustila na severu Francie Operaci Overlord, která změnila chod druhé světové války a předurčila Třetí říši k porážce. Den D začal. 

Orient Express se vydal na svou první cestu před 140 lety

Vlaková souprava Orient Express je symbolem luxusu. Na svou první jízdu vyrazila před 140 lety, dne 5. června 1883. Ve vagónech tohoto vlaku se psaly dějiny, odehrály se zde výjimečné i tragické okamžiky. Postupem času se stal legendou, dostal se na stránky knih i na filmové plátno. 

Výročí horkovzdušného balonu. Poprvé se vznesl před 240 lety

Dne 5. června je tomu přesně 240 let, co vzlétl první horkovzdušný balon. Jednalo se o vůbec první úspěšný letecký pokus. 

Rozhovor

55 let od atentátu na Roberta Kennedyho. Politické násilí bylo v USA bohužel docela běžné, uvádí amerikanista Pondělíček

Robert Kennedy, vlivný politik a uchazeč o prezidentskou nominaci za Demokratickou stranu, bratr v roce 1963 zavražděného prezidenta Spojených států Johna Kennedyho, se před 55 lety, 5. června 1968, stal rovněž obětí atentátu. O den později zemřel. Pro své názory, především na nepřípustnost rasové segregace, byl mnohými nenáviděn, avšak motiv vraždy s vnitřní politikou patrně nesouvisel, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Pondělíček. 

Děti kvůli válkám vždy strádají. Historie je toho důkazem

Válečné konflikty zasáhnou každou vrstvu společnosti, děti nevyjímaje. Hlad, nucené práce, omezení povinné školní docházky i domácí výchovy, úmrtí členů rodiny i bezprostřední ohrožení vlastního života – to vše a mnoho dalšího prožívaly děti během několika zuřících válek v historii. 

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Česko si dnes připomíná hrdinský čin parašutistů, kteří zlikvidovali Heydricha

Lidé si dnes v Praze u památníku Anthropoid připomněli 81. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Česká republika si výročí připomíná jako významný den s označením Den národního vzdoru. Na místě útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora se sešlo několik desítek lidí, zástupci Prahy 8, Parlamentu a organizace Orel, jejímiž členy byli i vojáci a výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík. Akce k výročí se konaly i na dalších místech České republiky.

Poláci chtěli omluvu od Zelenského. Na smutnou historii stále nezapomněli

Polsko sice patří k lídrům v pomoci Ukrajině, přesto se do sebe zástupci obou zemí v uplynulých dnech slovně pustili kvůli smutné vzájemné historii. Varšava dokonce vyzvala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k tomu, aby se za činy svých předků omluvil. 

Rozhovor

25 let od schválení Velkopáteční dohody. Sektářské násilí v Severním Irsku utichlo, konflikt ale nebyl zcela vyřešen, upozorňuje Váška

Před 25 lety, 22. května 1998, byla ve dvou referendech, které proběhly v Irsku a Severním Irsku, schválena Velkopáteční dohoda. Jejím cílem bylo ukončit období nazývané Troubles, neboli násilný konflikt v Severním Irsku mezi katolickými zastánci sjednocení Irska a protestantskými stoupenci setrvání v unii s Velkou Británií. Dohoda si vyžádala obrovské nasazení všech zúčastněných stran, připomíná v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Váška z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy v Praze. Odborník na moderní britské dějiny podotýká, že po uzavření dohody sice nastalo nejlepší období v dějinách Severního Irska, přesto však v regionu začínají sílit protesty a kritika dohody ze strany radikálnější části unionisté komunity.  

Maturitní zkoušky mají v Česku stovky let starou historii. Skládaly se i z latiny a řečtiny

Po roce se v Česku opět skládají maturitní zkoušky, které jsou pro nejednoho studenta strašákem. Víte ale, kdy studenti maturovali poprvé a z čeho? Historie maturit se začala psát před více než 200 lety. 

Původní zpráva

Sovětská vojska zahájila před 35 lety odsun z Afghánistánu. Gorbačovovy cíle naplněny nebyly

Před 35 lety, 15. května 1988, zahájila sovětská armáda odsun z Afghánistánu, kde téměř celé desetiletí vojensky podporovala a u moci udržovala promoskevský, autoritářský levicový režim. Odchod sovětských vojáků sice zemi mír a stabilitu nepřinesl, přispěl však k ukončení jiného dlouhodobého konfliktu – studené války.

Historie Dne matek: V Česku se slaví už rovných sto let

Den matek se u nás již tradičně slaví druhou květnovou neděli, letos připadá na 14. května. Poprvé se na našem území oslavy dne matek objevily přesně před 100 lety, v roce 1923. Tehdy svátek matek začala propagovat především Alice Masaryková, dcera prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a bojovnice za ženská práva. 

Charlotta Garrigue Masaryková zemřela před 100 lety. Jaký vliv měla na prezidenta a proč se nikdy nestala první dámou?

Před 100 lety, dne 13. května 1923, zemřela Charlotta Garrigue Masaryková, žena prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Kvůli zdravotním problémům se nikdy fakticky nestala první dámou, na svého muže však měla výrazný vliv.