historie

Školní rok v minulosti nezačínal v září. Co se dříve děti učily?

Před 215 lety zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská, nejkrásnější dcera Marie Terezie

Dne 22. září 1808, tedy před 215 lety, zemřela Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská. Ta byla již jako malé děvčátko velice hezká a později se o ní hovořilo jako o nejkrásnější dceři Marie Terezie. Svou krásu ráda využívala, často koketovala s muži u rakouského dvora a právě svým vzhledem se snažila upoutat pozornost budoucího vlivného ženicha. Brzy se však na vlastní kůži přesvědčila, že krása je pomíjivá. Onemocněla totiž neštovicemi, které její půvabný obličej trvale znetvořily.

Vranskou zřejmě zavraždili rotmistr Pěkný a milenka, oběť podřízli zaživa

Případ Otýlie Vranské, který byl právem považovaný za jednu z největších záhad tuzemské kriminalistky, může být považován za objasněný. Prostitutku s největší pravděpodobností zavraždil rotmistr Josef Pěkný s pomocí milenky Antonie Koklesové, oznámil ředitel policejního muzea Radek Galaš ve čtvrtek. 

Rozhovor

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   

Víno v minulosti sloužilo jako lék a využívalo se v kuchyni

Víno zná lidstvo tisíce let. V minulosti se pojilo výhradně s těmi nejvyššími společenskými vrstvami, které ho často využívaly i v gastronomii coby přísadu do nejrůznějších pokrmů. Pro ostatní sloužilo především jako vzácný lék.

Rozhovor

Dohody z Camp Davidu se před 45 lety staly prvním kamenem izraelsko-arabských vztahů, konstatuje Zouplna

Izrael a Egypt uzavřely před 45 lety, 17. září 1978, v letním sídle amerických prezidentů dohody, které otevřely cestu k normalizaci vztahů těchto letitých nepřátel a měly se proklamativně stát i základem pro širší mír na Blízkém východě. Celému procesu přitom opakovaně hrozil krach, připomíná Jan Zouplna z Orientálního ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz za hlavní důvod snah o vzájemné urovnání označil skutečnost, že obě země si další konfrontaci nemohly dovolit, k čemuž se přidaly i bezprecedentně vysoké finanční pobídky z americké strany. Odborník na moderní dějiny blízkovýchodního regionu rovněž poukázal na odvrácenou tvář dohod a nastínil, proč nevedly k normalizaci izraelsko-arabských vztahů v plném významu slova. 

Čokoláda byla v minulosti pochoutkou pro nejbohatší vrstvy společnosti i lékem

Na 13. září připadá Mezinárodní den čokolády. Tuto pochoutku zná lidstvo tisíce let, u nás se však začala konzumovat až v 18. století, kdy byla luxusní záležitostí. Ještě na počátku minulého století se čokoláda využívala jako lék.

Rozhovor

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 

Svatí patroni vojáků. Kdo ochraňuje muže na bitevním poli?

V životě našich předků plnili důležitou úlohu světci. Ti měli ochraňovat města, jednotlivá povolání nebo zabránit vzniku tragédií či epidemií. A protože byla historie plná válečných konfliktů, své svaté patrony mají i vojáci. Kteří svatí mají chránit ve válce?

Zmrzlina jako sváteční dezert. Dělala ji už Magdalena Dobromila Rettigová

V horkých letních dnech si vydatně dopřáváme osvěžující zmrzlinu. Tuto ledovou pochoutku si oblíbili lidé již před 200 lety. Zmrzlina byla v minulosti poměrně drahou až luxusní záležitostí, kterou si mohly dovolit jen zámožné vrstvy společnosti. Mnohé šikovné hospodyňky v 19. století začaly vyrábět zmrzlinu samy doma, a to podle osvědčených receptů Magdaleny Dobromily Rettigové coby sváteční dezert v letním období.

Komentář

Druhá světová válka začala před 84 lety. Šest let zabíjení a boje o svobodu cítíme ještě v roce 2023

Dne 1. září 1939 se rozhořel největší ozbrojený konflikt lidských dějin. Druhá světová válka zmařila desítky milionů životů a přeorientovala celý svět. Touha po moci a vlivu zůstala, změnily se ale techniky k jejímu naplnění. V roce 2023, osmasedmdesát let od konce druhé světové války, stále čelíme jejím přímým důsledkům.

Komentář

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 

Baxa za minulého režimu odsoudil mladíka, který se pokusil o emigraci

Minulost kandidátů na ústavní soudce navržených prezidentem Petrem Pavlem se nadále řeší. Po kauze kolem jmenování Roberta Fremra se začal řešit případ Josefa Baxy, který je dokonce od srpna novým předsedou instituce. Baxa v roce 1985 odsoudila mladíka k podmínce za pokus o emigraci.

Komentář

55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování

Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii. 

Rozhovor

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Maďarsko mělo využít srpna 1968 a připojit k sobě jižní Slovensko, napsal list

Česko a Slovensko si v pondělí připomenou 55 let od událostí 21. srpna 1968, kdy do společného státu podnikla invazi vojska Varšavské smlouvy. Jeden z provládních maďarských deníků teď po letech napsal, že Budapešť měla operace využít k připojení oblasti jižního Slovenska.

Historie dvoudílných plavek. První bikiny oblékla striptérka a staly se symbolem nemravnosti

Ještě počátkem minulého století zakrývaly plavky většinu lidského těla, dnes ho naopak co nejvíce odhalují. První dvoudílné plavky, pro které se ujalo označení bikiny, byly uvedeny na trh před bezmála 80 lety a sklidily vlnu pohoršení a kritiky. Dokonce je na sebe tehdy nechtěla obléknout žádná modelka, a tak první bikiny předváděla striptérka. Trvalo poměrně dlouhou dobu, než se na dvoudílné dámské plavky přestalo pohlížet s nevraživostí.

Rozhovor

Stovky zraněných demonstrantů. Rumunská vláda se před 5 lety zalekla protestů, zásah byl kontraproduktivní, soudí Kocian

Před pěti lety došlo v Rumunsku k masivní demonstraci před sídlem vlády na Vítězném náměstí v Bukurešti. Původně pokojné protesty proti korupci a za obranu principů právního státu byly tvrdě rozehnány bezpečnostními složkami. Jejich zásah z 10. srpna 2018 si vyžádal stovky zraněných a desítky hospitalizovaných. Pozadí událostí možná nebude nikdy plně objasněno, avšak zůstává otázkou, co by museli demonstranti udělat, aby svým chováním vyprovokovali takto extrémní reakci, konstatuje Jiří Kocian v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

"Cílem Západu je zničit Rusko a chopit se nerostného bohatství." Rusové v nové učebnici přepisují dějiny

Nová učebnice dějepisu pro ruské školy zahrnuje téma války na Ukrajině. Označuje tuto východoevropskou zemi za ultranacionalistickou a jako konstrukt Západu. Její vlajku dokonce měli vymyslet Rakušané, aby „Ukrajince přesvědčili, že jsou jiní než Rusové“. Mimo to školství v Ruské federaci prochází změnami, děti podstupují základní vojenskou přípravu, jako povinný mají předmět „Povídání o důležitých věcech“ – kde jim jsou předkládány kremelské propagandistické narativy o invazi na Ukrajinu. 

Rozhovor

15 let od rusko-gruzínské války. S útokem na Ukrajinu ji propojuje Putinova imperiální politika, míní Horák

V noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila gruzínská armáda operaci s cílem obnovit územní celistvost země a dobýt odštěpeneckou provincii Jižní Osetii. Následoval ruský vojenský úder na Gruzii. Boje, které trvaly do necelých deset dní, si vyžádaly několik stovek obětí. Výsledkem bylo mimo jiné uznání nezávislosti Jižní Osetie i Abcházie - další separatistické oblasti - Moskvou. Politický geograf Slavomír Horák z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nicméně soudí, že územní a etnické spory nehrály v událostech před 15 lety prim. Odborník na středoasijský a kavkazský region v rozhovoru pro EuroZprávy nastínil, proč za hlavní příčinu války považuje tehdejší ruskou politiku, jejímž cílem bylo především zamezit vstupu Gruzie do NATO.