hrady a zámky

Praha

Nejen Pražský hrad byl sídlem českých knížat a králů. Jaké byly další?

Pražský hrad je turisty i mnohými obyvateli České republiky považován za jediné a výsostní sídlo českých panovníků z řad knížat, králů, císařů a následně prezidentů. Byť nelze Pražskému hradu odepřít jisté výsadní postavení, pravdou je, že čeští panovníci vládli i z jiných, dnes méně známých míst.
Praha, ilustrační foto

Záhada kolem Pražského hradu: Proč na něm první český král nesídlil?

Nepřehlédnutelná dominanta hlavního města Prahy a odvěký symbol české státnosti, to je Pražský hrad. Svou významnou roli v otázce svrchovanosti nad okolím měl pražský ostroh již od nepaměti. První česká knížata, počínaje Bořivojem, soustředila svou moc právě sem. Přesto zde později první český král nesídlil. Který to byl a proč se tak stalo?
Velký Blaník (zdroj: Dr. Ivan Rozkošný)

Záhada kolem bájného hradu na hoře Blaník. Podle pověsti tu dřímají rytíři

Pověst o blanických rytířích dřímajících v posvátné hoře, kteří v čele se sv. Václavem přijedou na pomoc české zemi, až jí bude nejhůř, zná snad každý. Zájemci o turistiku si vzpomenou i na místní nejmenší CHKO v České republice, případně rozhlednu na vrcholu Velkého Blaníku. Málo kdo už ovšem zná záhadu blanického hradu, jehož lokalizaci se dodnes věrohodně nepodařilo určit.
Zámek Měšice

Zámek Měšice zdobí nejstarší hromosvod u nás. Víte, kdy vznikl?

Málo známý, v historii i kráse nedoceněný zámek Měšice se nachází jen 14 km od hlavního města Prahy ve stejnojmenné obci. Okolo zámku se rozkládá anglický park se vzácnými dřevinami, vyzdobený volně umístěnými sochami. Rokokovou budovu zámku zdobí nejstarší dochovaný hromosvod u nás.
Vánoční strom na Staroměstském náměstí

Víte, kdy a kde byl u nás ozdoben první vánoční stromeček?

Historie zdobení stromů sahá až do pohanských časů. Ostatně právě tento zvyk, doplněný o křesťanské symboly a náplň stál i u zrodu samotné tradice zdobení vánočních stromků. To, jak známe vánoční stromeček, je ale až záležitostí 19. století. U nás se poprvé objevil na zámku Šilboch.
Nový hrad

Vznik Nového hradu u Adamova potvrzuje, že chybami se člověk učí

Nedaleko obce Olomoučany v okrese Adamov leží zříceniny dvou hradů. Zatímco Nový hrad se v nedávné minulosti dočkal obnovy, ze Starého hradu dodnes zůstaly jen nevelké ruiny. Nejinak tomu bylo v 15. století, kdy se noví majitelé panství po zkušenosti z minulosti, rozhodli opustit polorozbořený Starý hrad a v místech, odkud byl dobýván, postavit hrad nový.
Pozůstatky hradu Nový Žeberk. (autor: Petr Kinšt)

Páni z Bergova vyměnili starý dům za nový – příběh Starého a Nového Žeberka

Hrady Starý a Nový Žeberk leží nedaleko od sebe v Krušných horách na dohled známého zámku Jezeří, severozápadně od města Most. Vrchy, na kterých obě hradní zříceniny stojí, přesahují 600 m n. m. Tyto jinak málo známé lokality ukazují názorný příběh, kdy již ve středověku středověcí páni měnily stará a nevelká sídla za nová a pohodlnější.
V příbramském zámku Ernestinum sídlí Galerie Františka Drtikola.

Zámek v Příbrami snadno přehlédnete. Po kom nese slavné jméno?

Dnešní budova zámku, využívaná jako Galerie Františka Drtikola a městské informační centrum, je schovaná stranou příbramského náměstí. Ač mnohokrát přestavěna, nezastře svůj středověký původ. Z původního hradu se toho ovšem dochovalo jen velice málo. Jedinou upomínkou na slavné časy je název zámku Ernestinum.
Na obrázku obec Strašice, poblíž které se měl nacházet hrad Chlukov. (autor: Loyal78)

Na vrchu Lipovsko můžeme najít hrad, který nikdy neexistoval

Vrch Lipovsko leží nedaleko obce Strašice, jihovýchodně od Rokycan. Podle některých turistických map, ale i populárně-naučné literatury se tu nachází zříceniny hradu Chlukov. Kuriozita tohoto hradu spočívá v tom, že zde vlastně nikdy neexistoval.
Zámek Březnice

Zámek Březnice ve středních Čechách byl místem zakázané lásky

Malebný zámek Březnice se dodnes dochoval z časů své největší slávy, kterou mu dala velkolepá renesanční přestavba v 16. století. Kromě působivě dochovaného mobiliáře zámek ukrývá poutavý příběh zakázané lásky mezi místodržitelem českého království Ferdinandem II. Tyrolským a dcerou bankéře Filipínou Welserovou.
Bítov, ilustrační fotografie

Majitel zámku Bítov byl velký podivín, ale ještě větší vlastenec

Historie hradu Bítov sahá až do časů přemyslovských knížat. Z raně středověkého hradu se postupně stala kamenná pevnost český králů na hranicích s Rakousy, později též pohodlné sídlo bohatých tuzemských i zahraničních rodů. Posledním majitelem byl baron Jiří ml. z rodu Hassů, s níž se pojí příběhy plné podivností, ale i vlastenectví.
Zřícenina hradu Vízmburk. (autor: Petr Kinšt)

S objevem hradu Vízmburk byl odhalen velký poklad, ale ještě větší problém

Ještě v 70. letech minulého století se nedaleko od obce Havlovice nad řekou Úpou nacházel jen zalesněný pahorek. Archeologický výzkum zde však v následujících letech objevil pravý poklad, středověký gotický hrad dochovaný až do výše 1 patra. Euforii z objevu však vystřídaly nekonečné starosti, co s rozpadajícím se hradem.
České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky (insignie) vlády a moci českých králů. Udělovaly se při korunovaci.

Na jakých hradech byly uloženy české korunovační klenoty?

Nové korunovační klenoty, které nechal vyrobit český král a římský císař Karel IV. v roce 1346, patřily mezi hlavní symboly českého království. Pro jejich cenu a význam je bylo zapotřebí bezpečně střežit. O místech jejich uchovávání však dodnes panuje spousta nepřesností.
Státní zámek Stekník.

Rokokový zámek Stekník je plný maleb a vůně chmelu

Nevelký a ne příliš známý zámek Stekník se nachází ve stejnojmenné obci v okrese Louny nedaleko Žatce. Oč je tento rokokový zámek méně známý, o to více dokáže překvapit. Prostory, které byly ještě v minulém století spojené s pěstováním chmele, se opět proměňují v důstojné sály a komnaty s krásnými malbami.

Aktuálně se děje

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

23. prosince 2024 21:33

23. prosince 2024 21:15

23. prosince 2024 19:54

23. prosince 2024 18:20

23. prosince 2024 17:15

Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů

Švédské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Čína zamítla žádost švédských vyšetřovatelů o přístup na palubu čínské lodi Yi Peng 3, která je spojována s incidentem poškození podmořských kabelů. Tyto kabely byly přerušeny v Baltském moři, což vyvolalo mezinárodní napětí a spekulace o možném sabotážním útoku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy