Komunismus

Komunistický převrat v únoru 1948 byl protiústavní, tvrdí uznávaný historik

"Nedejte sebou vláčet diktátory!" Jan Zajíc napsal před smrtí Čechům dopis, z těch slov mrazí

"Slyším vaši zbabělost! ... Bije z věží kostelů umíráček národu a zemi. Ve jménu života vašeho! - Hořím!" napsal v jedné básni tehdy osmnáctiletý student šumperské střední průmyslové školy Jan Zajíc, který se před půl stoletím, 25. února 1969, upálil v Praze na Václavském náměstí. Přinést nejvyšší oběť se rozhodl na protest proti smířlivosti spoluobčanů s totalitní mocí po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Následoval tak jako "pochodeň číslo dvě" Jana Palacha. Svou oběť přinesl symbolicky v den výročí komunistického puče z roku 1948 a přesně měsíc od Palachova pohřbu.

Matka Mašínů dostala osvědčení za protikomunistický odboj, dosud neměla důstojný pohřeb

Ministerstvo obrany udělilo matce bratrů Mašínových Zdeně Mašínové starší in memoriam osvědčení účasti na protikomunistickém odboji. Mašínová již v roce 1998 obdržela posmrtně Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Jak se balzamuje Lenin? Došlo i k pokusu o "posmrtný atentát"

S komunismem na věčné časy. V případě duchovního otce Vladimira Iljiče Lenina to v sovětském Rusku vzali doslovně a rozhodli se slavného revolucionáře zachovat pro budoucí generace. Z Lenina udělali prvotřídní mumii a zbudovali pro ni mauzoleum inspirované egyptskými stavbami. Jenomže Moskva není Egypt, a tak je možné, že Leninova mumie tisíce let nevydrží.

Vražda generála Píky patří k nejhorším zločinům českých komunistů

Zinscenovaný soud s generálem Heliodorem Píkou, který byl zatčen v květnu 1948, patří spolu s případem političky Milady Horákové k zřejmě nejznámějším politickým procesům v komunistickém Československu. Před popravou neuchránila respektovaného vojáka a diplomata ani řada vysokých vyznamenání, včetně sovětských. Svůj verdikt nad ním vynesl komunistický soud před 70 lety, 28. ledna 1949.

Obr na hliněných nohou? Čína stojí před klíčovou volbou, míní historik

Krátce po příchodu nového roku profesor z Pekingské univerzity Čeng Jie-fu vyzval vládnoucí Komunistickou stranu Číny, aby "se laskavě odešla z jeviště dějin", konstatuje historik Jün Tchang. V komentáři pro server National Interest vysvětluje, že apel navazuje na předchozí petici, v níž stovka čínských intelektuálů žádala politické reformy, demokratizaci a nastolení vlády práva.

Palacha inspirovaly k sebeupálení protesty buddhistů, soudí historik

Jan Palach se velmi pravděpodobně inspiroval protesty vietnamských buddhistů proti politice generálů, míní historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Sebeupálení buddhistů bylo inspirací pro značnou část světových případů, ač v jiném kontextu a s jinými cíli, řekl na dnešní mezinárodní konferenci Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku.

Atmosféra v ČSSR se měnila od léta 1988, režim tvrdě zakročil 19. ledna 1989

Atmosféra v československé společnosti se měnila už v roce 1988, kdy se uskutečnily demonstrace při 20. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy či při 70. výročí vzniku Československa. Série demonstrací v lednu 1989 byla vyústěním situace, začaly vznikat nové nezávislé iniciativy, nebo se k těm stávajícím hlásilo víc lidí. V rozhovoru pro ČTK to řekl historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Palachův týden před 30 lety otřásl komunistickým režimem

Třetí lednový týden roku 1989 nečekaně otřásl československým komunistickým režimem. Plánovaný pietní akt k 20. výročí úmrtí Jana Palacha se totiž změnil v nejsilnější výbuch protestu proti normalizační moci. Tisíce lidí se mezi 15. a 20. lednem nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen politiky, ale také opozici a byla předzvěstí revolučních událostí v listopadu 1989.

Jan Palach nebyl jediná pochodeň: Dále se upálili i Jan Zajíc nebo Evžen Plocek

Výběr informací o lidech, kteří se v roce 1969 upálili podobně jako Jan Palach, který tuto formu protestu proti nastupující letargii společnosti po okupaci zvolil před 50 lety, 16. ledna 1969:

Hlavní události roku 1989 v tehdejším Československu

Výběr hlavních událostí roku 1989 v tehdejším Československu; politické změny, které vedly až k pádu komunistického režimu, odstartovaly takzvaným Palachovým týdnem před 30 lety, 15. ledna 1989:

Si Ťin-Pching na hraně. V předvečer výročí pekingského masakru jej oslabují spory s Trumpem

Si Ťin-Pching začíná svůj nejdůležitější rok v nejtěžší možné chvíli, píše americká CNN. Připomíná letošní čínská výročí i obchodní válku s USA, která výrazně zpomalila čínskou ekonomiku.

Brazilská vláda chystá ideologickou čistku na úřadech: Skoncujeme s komunisty

Brazilská vláda chystá propouštění úředníků federálních ministerstev, kteří tíhnou k socialistické či komunistické ideologii. Kabinet nového krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara plán "očisty" státního aparátu zveřejnil po svém čtvrtečním prvním zasedání. Bolsonaro se kromě toho zmínil o možnosti umístění americké vojenské základny v zemi.

Fidel Castro se probil k moci před 60 lety. Budování socialismu Kubu zruinovalo

Původně lidová revoluce, která přerostla postupně v revoluci socialistickou, svrhla 1. ledna 1959 na Kubě režim diktátora Fulgencia Batisty. K moci se dostal vůdce a ikona revoluce - Fidel Castro, který o všech aspektech života na Kubě rozhodoval téměř půlstoletí. Příznivce si získával nejen bojem proti imperialismu pod hesly "Vlast nebo smrt!", ale posléze i bezplatným zdravotnictvím a odstraněním zhruba 25procentní negramotnosti. Jeho budování socialismu však nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu.

Československo se před 50 lety změnilo ve federaci. Už tehdy panovaly obavy, naplnily se

Ústavní zákon o federativním uspořádání Československé socialistické republiky, který byl přijat v říjnu 1968 a v platnost vstoupil 1. ledna 1969, byl jedním z mála "výdobytků", které byly prosazeny v obrodném procesu roku 1968. Měl přinést oběma národům rovnoprávnost a suverenitu. S ohledem na politickou realitu, danou uplatňováním totalitní moci komunistické strany, zůstal však model československé federace podle některých historiků jen na papíře.

Čína chce zrušit Vánoce? Úřady v několika městech udělaly radikální krok

V některých čínských městech byly zakázány vánoční ozdoby a další symboly spojené s oslavou křesťanského svátku. Již v minulých týdnech přitom vládnoucí komunistická strana tvrdě potlačovala nezávislou křesťanskou církev v zemi.

Mučil v koncentráku vězně? "Ušaté torpédo" Zápotocký měl nevalnou pověst

V pořadí druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký byl typickým představitelem komunistického režimu. Pocházel z tvrdých dělnických poměrů,. Místo prestižního studia, se vyučil ve vysoké škole života. Budoval kolem sebe aureolu otcovského opatrovatele dělníků, ale v realitě se jednalo o technologa moci, za jehož nehty ulpělo mnoho krve. A nejen krve, měnová reforma spuštěná za jeho vlády okradla všechny drobné střadatele v tehdejším Československu o úspory.

Stasi vykrádala statisíce balíků ze západního Německa ročně, zdůvodnila to mazaně

Východoněmecká tajná policie Stasi systematicky vykrádala balíky zasílané z tehdejšího západního Německa do komunistické Německé demokratické republiky (NDR). Ročně jich podle posledního východoněmeckého ministra pošty Hanse-Jürgena Niehofa byly statisíce. Jen za poslední čtyři roky své existence z nich NDR získala hotovost ve výši kolem 32 milionů marek a zboží v hodnotě deseti milionů marek.

Populárnější než Stalin? Vražda Sergeje Kirova je dosud záhadou, rozpoutala brutální čistky

Snad o žádné jiné revoluci v lidské historii se nedá říci, že by agresivněji požírala své děti než ta, kterou rozpoutali bolševici v Rusku a s postupem 2. poloviny 20. století ovládla bezmála polovinu světa. Jedním z mnoha beránků na oltáři komunistické revoluce byl i Sergej Mironovič Kirov, svého času nejpopulárnější sovětský politik, oblíbenější než Stalin.

Vojna za komunistů? V socialistické armádě umíralo přes 200 vojáků ročně, i kvůli šikaně

Počet úmrtí v československé armádě se od počátku šedesátých let pohyboval přes 200 ročně. Mezi lety 1964 až 1989 nepřežilo službu v Československé lidové armádě 3843 mužů. Vyplývá to ze statistik Vojenského historického ústavu (VHÚ). Jde o čísla, která odborníci spočítali poprvé po pádu totality. Z armádního archivu se podařilo dohledat data o takzvaných mimořádných událostech v armádě od roku 1964 až do sametové revoluce.