válka na Ukrajině

Trump odpovídal na dotaz, zda Američané náhodou neunesou i Putina

Je na čase, aby Evropa začala jednat o Ukrajině i s Ruskem, prohlásila Meloniová

Italská premiérka Giorgia Meloniová se v pátek připojila k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a vyzvala k zahájení přímých rozhovorů mezi Evropou a Ruskem. Podle šéfky italské vlády nastal čas, aby Evropská unie vystupovala v konfliktu na Ukrajině aktivněji a nenechávala iniciativu pouze na jiných globálních hráčích. Meloniová dokonce navrhla, aby unie jmenovala speciálního vyslance, který by měl dialog s Moskvou na starosti.

Proč Rusko použilo na Ukrajině Orešnik? Pomstilo se za útok, který si podle všeho samo vymyslelo

Rusko použilo balistickou raketu Orešnik jako součást masivního nočního útoku na Ukrajinu. Tamní ministerstvo obrany uvedlo, že útok byl odvetou na údajný ukrajinský útok dronu zaměřený na rezidenci Vladimira Putina z konce prosince. Ten se ale podle expertů i Kyjeva nikdy nestal. 

Útoky na Ukrajinu jsou šílené, řekl Macinka. Překroutil otázku novinářky, příznivce Ruska označil za pošuky

Český ministr zahraničí Petr Macinka se v Kyjevě důrazně postavil za napadenou Ukrajinu a vyzval k tomu, aby nyní v mírových jednáních převzalo iniciativu Rusko. Během tiskové konference se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou zdůraznil, že ukrajinská strana již učinila značné množství ústupků. Podle Macinky nastala chvíle, kdy musí začít slevovat ze svých požadavků Ruská federace, aby se situace mohla pohnout kupředu.

Rusko použilo na Ukrajině hypersonickou raketu Orešnik

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu hypersonickou střelou Orešnik. Jde o vzácné nasazení jedné z jeho nejmodernějších zbraní během probíhajících mrazů. Moskva tuto zbraň, která může nést více konvenčních i jaderných hlavic, použila po více než roce. Ruské ministerstvo obrany v pátečním prohlášení potvrdilo, že šlo o masivní úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého dosahu odpálenými ze země i z moře.

EU čelí kritice z podněcování Putinovy ​​války dovozem ruského zkapalněného zemního plynu

Evropské vlády čelí ostré kritice za to, že nepřímo financují ruskou agresi na Ukrajině. Nová data ukazují, že Kreml v loňském roce utržil přibližně 7,2 miliardy eur za export zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropské unie. Přestože Brusel slíbil ukončit dovoz ruského LNG do roku 2027, analýzy naznačují, že tok suroviny z komplexu na sibiřském poloostrově Jamal do evropských přístavů zatím nijak neslábne.

Rusko nabídlo Spojeným státům Venezuelu výměnou za Ukrajinu

Nedávné zadržení Nicoláse Madura americkými komandy vyneslo na světlo starší zákulisní plány Moskvy na geopolitický obchod s Washingtonem. Fiona Hillová, někdejší Trumpova expertka na Rusko, tvrdí, že už před lety Kreml nabízel snížení podpory venezuelskému režimu výměnou za to, že mu USA nebudou zasahovat do dění na Ukrajině. Ruští diplomaté tuto možnost tehdy opakovaně naznačovali s odkazem na historické rozdělení sfér vlivu.

Rusové se zajetím Madura cítí poníženi. Měli bychom najmout americké generály, píší tamní blogeři

V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj

Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.

Zelenskyj: Chceme konec války, ne konec Ukrajiny. Zbylých 10 procent mírové dohody rozhodne o osudu Evropy

Mírová dohoda, která by mohla ukončit ruskou agresi, je hotová z 90 procent. Toto zásadní prohlášení zaznělo z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho novoročním projevu k národu. Přestože se zdá, že konec bojů je na dosah, Zelenskyj varoval, že zbývajících 10 procent obsahuje ty nejtěžší otázky, které rozhodnou o osudu Ukrajiny i celé Evropy.

Kreml plánuje provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou, varuje Kyjev

Ukrajinská rozvědka vydala varování před plány Kremlu na provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou. Podle zpravodajských informací má být cílem útoku místo s vysokou symbolickou hodnotou, pravděpodobně náboženský objekt, přičemž k akci má dojít v období nadcházejících pravoslavných Vánoc, které připadají na 7. ledna.

Ukrajinský dronový útok v Rusku údajně zabil desítky lidí. Kyjev to popírá

První den roku 2026 přinesl tragické zprávy z okupované části Chersonské oblasti. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok hotel a kavárnu v letovisku Chorly na pobřeží Černého moře, kde právě probíhaly novoroční oslavy. Incident si podle Moskvy vyžádal nejméně 24 mrtvých, včetně jednoho dítěte, a dalších více než 50 zraněných.

Ukrajinci nacházejí způsoby, jak se vyrovnat s výpadky proudu kvůli ruským útokům

Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, přesto její obyvatelé odmítají nechat svůj život zastavit. Ruské útoky na energetickou soustavu se v posledních týdnech zintenzivnily a cílí na to, co prezident Volodymyr Zelenskyj označuje za snahu vyvolat chaos a psychologický nátlak. Jen v prosinci 2025 zažil Kyjev průměrné denní výpadky trvající téměř deset hodin, přičemž po masivních útocích z konce roku zůstala téměř polovina města bez vytápění.

Babiš slíbil, že vláda bude řešit problémy lidí. Mír označil za povinnost vůči dětem

Nový rok se nese také ve znamení politických projevů. Ještě před prezidentem Petrem Pavlem zveřejnil svou řeč k národu nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Zmínil, že chce, aby vláda řešila problémy obyčejných lidí, které zároveň vyzval k tomu, aby byli na Česko hrdí. 

Rusové ukázali mapu údajného útoku na Putina. Trump udělal překvapivou věc

Ukrajinci vypustili drony, které podle neověřeného tvrzení ruské strany zaútočily na rezidenci prezidenta Vladimira Putina, ze Sumské a Černihivské oblasti, tvrdí Moskva. Americký prezident Donald Trump zároveň udělal něco, čímž naznačil, že Kremlu tentokrát nevěří. 

Zelenskyj v novoroční řeči mluvil o mírové dohodě. Putin věří v ruský triumf

Válka na Ukrajině, která vypukla na konci února 2022, se již protáhla až do roku 2026. Lídři obou stran konfliktu přednesli své novoroční projevy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že mírová dohoda je téměř hotová. Ruský protějšek Vladimir Putin podle svých slov věří ve vítězství Moskvy. 

Ukrajina neztrácí ani den. Diplomatická jednání budou pokračovat i v novém roce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že Kyjev již na úvodní dny roku 2026 naplánoval dvě jednání se svými spojenci. Ukrajina tak chce navázat na nedělní rozhovory Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. 

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.