viry a bakterie

Lovci virů prohledávají netopýří jeskyně. Snaží se předpovědět další pandemii

Covid-19 je mnohem horší než chřipka. V čem se liší dopady na zdravotní systém?

Koronavirus si od začátku loňského podzimu vyžádal přes 3 miliony nakažených a více než 200 000 mrtvých. Chřipka ale každoročně zabije až 650 000 lidí a nakazí řádově desítky až stovky milionů dalších. Přesto má covid-19 na rozdíl od chřipky podstatně masivnější dopad na ekonomiku i chod celého světa. Čím je to způsobeno? Především tím, že covid-19 je ve skutečnosti mnohem horší, než chřipka, ač se to na první pohled nemusí zdát.

Pandemie není jedna vlna, všechny se vrátily, tvrdí vědci. Koronavirus může udeřit silněji

Představa, že se pandemie koronaviru přežene napříč světem, a poté sama odezní, sice vypadá lákavě, je ale zcela mylná. Zatímco jednotlivé státy uvolňují opatření, vědci upozorňují, že všechny velké pandemie a epidemie, které lidstvo prodělalo, udeřily ve vracejících se vlnách, a to včetně španělské chřipky, která zabila více než 50 milionů lidí. Jiné to zřejmě nebude ani v případě současného koronaviru, další vlna může být naopak mnohem horší.

Vědci ví, proč covid-19 zabíjí podstatně více mužů než žen. Za vším je mužská rýmička

Čína, Itálie, Spojené státy, Austrálie... Covid-19 má v různém státě různou intenzitu. Každá země hlásí odlišný počet nakažených či mrtvých, jedno ale mají všechny společné. Na koronavirus umírá podstatně více mužů než žen. Vědci nyní už zřejmě vědí, co za tím stojí.

Na Zemi existuje více virů než planet v celém vesmíru. Proč člověka infikují jen některé?

Vědci odhadují, že na planetě je asi 10 kvintilionu virů. Kdybychom vzali všechny viry na planetě a položili je vedle sebe, tato přímka by měřila 100 miliónů světelných let. Ve vědě jsou čísla velmi komplikovaná, proto se srovnání uvádí s velkými čísly pro lepší představu, převážně v oblasti mikrobiologie.

"Válka" o roušky: Jsou zbytečné, tvrdí WHO. Česko říká opak. Kde je pravda?

Světová zdravotnická organizace (WHO) nevidí žádný užitek ve všeobecném nošení roušek v nynějším boji proti šíření koronaviru SARS-CoV-2. Česko je ale jedna z mála zemí, kde je jejich nošení povinné, a z úst některých zdejších odborníků zaznívá směrem k tomuto kroku spíše chvála. Navzdory tomu, že ani nejhůře zasažené země k nařízení této ochrany nepřistoupily.

Děti jsou jedním z hlavních přenašečů. Koronavirem jich je nakaženo víc, než tušíme

Dosavadní důkazy naznačují, že děti jsou mnohem náchylné na účinky koronaviru, než zbytek populace. Mohou být sice nakaženy stejně jako všichni ostatní, mají ale mnohem mírnější symptomy, často i vůbec žádné. Vědci se proto domnívají, že ve věkové skupině pod 19 let je nakažených podstatně více lidí, než uvádějí statistiky.

Může UV záření zabít koronavirus? Internetem se šíří nový mýtus

Na internetu nejen v Česku se hojně diskutuje o možnostech, jak koronavirus zabíjet rychleji. Sociální sítě jsou plné návodů a rad, mezi nimiž převládá možnost dezinfekce UV zářením. Může koronavirus opravdu zabít? Odpověď je podstatně složitější, než se zdá.

Koronavirus mutuje, mezi lidmi mohou být dva typy viru, říká část vědců. Nesmysl, tvrdí WHO

COVID-19, chřipka, ale i obyčejné nachlazení jsou nemoci, které nevznikají náhodou. Za jejich propuknutí stojí viry a koronaviry, ale ačkoliv je každá nemoc zcela odlišná, jedno mají společné. Původci těchto nemocí postupem času podléhají mutaci. Vědci už nyní vědí, že jen nachlazení může způsobit zhruba 200 různých virů, známe i několik typů chřipkových virů. A jak se nově ukazuje, mutaci podléhá i koronavirus způsobující nemoc COVID-19.

Experti mění názor na koronavirus. V bezpečí není nikdo, ani děti

Statistiky doposud hovořily jasně. Čím jste starší, tím více vás ohrožuje nákaza koronavirem. Nyní se ukazuje, že to není tak úplně pravda. Světová zdravotnická organizace (WHO) totiž varovala mladé, aby se nepovažovali za neporazitelné. Umírat v důsledku nemoci COVID-19 totiž začali i lidé nízkého věku.

Preventivní opatření mohou někde trvat i dva roky. Koronavirus má větší R než španělská chřipka

Země po celém světě zavádějí kvůli koronaviru opatření, která mají zabránit jakémukoliv mezilidskému kontaktu. Právě osobní styk s lidmi je jedním ze způsobů, jak se nemoc COVID-19 šíří. Jak dlouho tato opatření potrvají nyní nikdo netuší, historie ale ukázala, proč je nutné takzvaný sociální distanc dodržovat.

ANALÝZA: Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupá nejrychleji na světě?

Pandemie koronaviru si svou daň nejvíce vybírá v Itálii. Počet nakažených zde přibývá rychleji než v jakékoliv jiné zemi na světě, a stejně i bohužel počet mrtvých. Statistiky infikovaných a zemřelých ale potvrzují dřívější tvrzení vědců, že nemoc COVID-19 téměř nenapadá děti a mladistvé. Těch se naštěstí nakazilo naprosté minimum.

Poznej svého nepřítele. Co je nový koronavirus, kde se vzal a proč je nebezpečný

NÁZOR - "Co víme o novém koronaviru?" táže se editorial serveru Washington Post. Renomovaný americký deník v něm upozorňuje na známou poučku, že je nutné znát svého nepřítele.

Kde se vzaly koronaviry? Experti objasňují, co se stalo v posledních 40 letech

Koronavirus se stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily. Ekonomický magazín Fast Company ale upozornil, že lidé znají návod na zabití virů už 5000 let. A podle televize BBC není jediný.

Proč koronavirus prakticky nenapadá děti? Záhada, na kterou nikdo nezná odpověď

Téměř 120 tisíc nakažených a 4300 mrtvých. Taková je aktuální celosvětová bilance nemoci zvané Covid-19. Ačkoliv vědci den za dnem odhalují další tajemství nákazy, jedna věc jim dodnes nedává o moc větší smysl, než před několika týdny. Koronavirus totiž prakticky vůbec nenapadá děti a mezi mrtvými není nikdo mladší devíti let.

Účinná obrana proti koronaviru existuje. Velká část lidí s ní bude mít problém, tvrdí experti

Navzdory masivnímu rozšíření koronaviru není tak lehké se Covidem-19 nakazit. Je totiž potřeba strávit větší množství času v těsné blízkosti nakažené osoby, nebo na sebe nákazu přenést jiným způsobem. Například skrze doteky a sliznice. Zdálo by se, že recept na účinnou prevenci je nasnadě - nedotýkat se obličeje. To je ale překvapivě mnohem těžší, než se zdá.

Koronavirus Covid-19: Tři scénáře budoucnosti světa

Od doby, kdy se poprvé objevil nový koronavirus Covid-19, uplynuly více než tři měsíce. Za tu má na kontě přes 110 000 nakažených a 3800 mrtvých. Počet zemí s nákazou roste, stejně jako počet lidí v karanténě. Jak se bude situace vyvíjet dál? Na to hledala odpověď televize CNN.

Porazí koronavirus Covid-19 počasí? Není to sezónní nemoc, v létě nezmizí, tvrdí lékaři

Koronavirus způsobující nemoc Covid-19 je často nesprávně přirovnáván k chřipce. Příznaky sice mají obě choroby podobné, v zásadě tím ale veškerá spojitost končí. Lékaři tudíž nepředpokládají, že by Covid-19 byla sezónní nemoc, která zmizí s příchodem léta.

Koronavirus Covid-19: Je horší než španělská chřipka a spalničky? Na vzteklinu zdaleka nemá

Zhruba 3,4 procenta potvrzených případů nemoci Covid-19 způsobované novým typem koronaviru skončilo úmrtím, zatímco u sezónní chřipky zemře méně než procento nakažených. Jak si ale stojí nemoc v porovnání například se spalničkami?

Pacient 1 nalezen. Kdo přinesl koronavirus do Evropy?

Koronavirus Covid-19 byl dlouhé týdny záležitostí pouze Číny. Poté, co se rozšířil do dalších asijských zemích, se objevil i v Evropě. Vědci jsou nyní na stopě člověku, který mohl virus nevědomky do Evropy přivézt.