Názory

Související články:

Jsme cílem psychologické války, Ukrajina je obětí válečného šílenství, říká pro EZ kandidát na prezidenta Fischer

Události Petra Nutila: Posměch po Babišově propadáku, Zemanovy hrátky s ústavou, fraška na pražském magistrátu

Týden se s týdnem sešel a jsou tu další Události Petra Nutila, protože někdo za vás tu změť novinek a nesmyslů sledovat prostě musí. Tak pojďme na to.

Zadlužené Česko se řítí do zdi. Řešíme průšvih z doby covidu, současná vláda má poslední šanci, říká člen NRR Musil

Český stát a jeho instituce si v rozpočtové odpovědnosti nevedou příliš dobře. Zásadní ranou byla koronavirová pandemie, od níž se schodek státního rozpočtu prohlubuje. Kam nyní české veřejné finance kráčí, jak se krotí inflace, či jaké důsledky může mít prohlubování státního dluhu? Nejen na tyto otázky se server EuroZprávy.cz zeptal ekonoma, pedagoga a člena Národní rozpočtové rady (NRR) Petra Musila.

Chudoba i hazard jako problémy současného Česka. Jak to může jít ruku v ruce?

Říkat o Češích, že si nevidí kvůli své chamtivosti na špičku nosu, by bylo asi nošením dříví do lesa. Anebo nepokrytou urážkou. Doslova. Proč se ten člověk hned tak zpočátku textu čílí, řeknete si. No posuďte sami: Zatímco den co den můžeme v přímém přenosu sledovat jistě opravdové srdceryvné příběhy o tom, jak rodiny v Česku nemají na faktury za drahé energie nebo čím nakrmit své nejbližší kvůli inflaci, s o to větším klidem pak vyjde už jen psaným slovem zpráva o tom, že Češi prosázeli na právě finišujícím mistrovství světa ve fotbale už dvě miliardy korun. A to prosím tu dosud nebyly započítány výsledky ze semifinále a finále, které jistě přinesou další nuly ve statistikách navíc. 

Lidé před 50 lety opustili Měsíc. Apollo bylo plodem studené války, připomíná odborník Přibyl

Uplynulo půlstoletí od chvíle, kdy z měsíčního povrchu odstartoval lunární modul mise Apollo 17 s americkými astronauty Eugenem Cernanem a Harrisonem Schmittem, prozatím posledními lidmi, kteří se prošli po jediné přirozené družici Země. Program pilotovaných letů k Měsíci tehdy skončil kvůli obrovským finančním nákladům, které nebyly dlouhodobě udržitelné ani pro Spojené státy, uvádí kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále přiblížil, že 14. prosince 1972 se ovšem nepočítalo s tím, že návrat lidí na Měsíc potrvá tak dlouhou dobu. Stejně tak například vysvětlil, proč stávající americký program Artemis považuje – sportovní terminologií řečeno – za „výkop“ nové éry výzkumu vesmíru. 

Češi stále více spoléhají na někoho jiného než na sebe. Nemusí se to vyplatit

I dávní moudří vladaři dobře věděli, že když chtějí vědět to, co si lidi skutečně myslí, musí mezi „lid“. No a tady se člověk dozví opravdu nejrůznější věci. Třeba, že prý vláda málo dělá pro lidi, nepomáhá včas nebo dostatečně. Co na tom, že se pravidelně objevují seriózní studie, které ukazují spíše na to, že stát možná dělá víc, než by měl. Pak si můžeme myslet, že jsme lenivější než kdykoliv předtím, místo sebe se spoléháme na stát a podle často lákavých, nicméně šílených slibů se rozhodujeme, když máme rozhodovat o své budoucnosti spíše špatně než dobře. Stále víc totiž naskakujeme na sliby, že nebudeme nic dělat, ale budeme dostávat za to nicnedělání peníze. 

Události Petra Nutila: Státní převrat, vánoční teror a speciální vojenská cenzura

Milí čtenáři, vítejte u pravidelného přehledu zpráv týdne, alias Událostí Petra Nutila. I tentokrát se podíváme na to podstatné, co by vám v klokotání toho našeho absurdního světa nemělo utéct. Tak pojďme na to.

Palestinci před 35 lety povstali. Izraelsko-palestinský konflikt se opět blíží k bodu varu, obává se Kalhousová

Zjištění, že Izrael nebude vojensky poražen a zároveň nepřichází s žádným programem jak předat Palestincům kontrolu nad pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu, kde místo toho docházelo k rozšiřování židovských osad, vedlo před 35 lety, 9. prosince 1987, k vypuknutí první palestinské intifády, nastiňuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Irena Kalhousová. Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na pražské Univerzitě Karlově v něm dále přiblížila, nakolik povstání, které trvalo více než pět let a přineslo podstatnou eskalaci blízkovýchodního konfliktu, zaskočilo tehdejší izraelské představitele, proč považuje kritiku izraelského postupu za přemrštěnou a jak souvisí výsledek první intifády s opětovným růstem frustrace Palestinců. 

Dvojí kvalita potravin: Proč šidí výrobci právě nás Čechy?

Někdy se říká, že i když máme novou realitu, pořád se potýkáme se starými problémy. A dvojí kvalita potravin nebo výrobků je toho zářným důkazem. Určitě si budete pamatovat vlnu řešení tohoto problému, který se objevil poté, co už ani domácí politici nemohli snášet rozdíly, hlavně mezi kvalitou potravin prodávaných na západě a na východě Evropy. Chvilku to trvalo, než se našlo nějaké řešení a pak se problém - alespoň zdánlivě - uklidnil. Hlavně asi po slibech výrobců a producentů, že tohle už se dít nebude. Ale chyba lávky. 

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.

Události Petra Nutila: Zeman countdown, České dráhy, tupost bez hranic a teorie krátké paměti

Hlavní zprávou týdne je, že Miloš Zeman za méně než 100 dní zmizí z hradu a pak už s tímhle člověkem nebudeme muset nikdy zabývat. Jeho mizení můžete sledovat dokonce online na speciální stránce www.zemancountdown.cz.

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.

Profesor Vladimír Baar v rozhovoru pro EZ: Co stojí za invazí na Ukrajinu, hrozí Rusku rozpad a dočkáme se někdy klidu?

Expert na kulturní a politickou geografii profesor Vladimír Baar z Ostravské univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil, co stojí za ruskou invazí na Ukrajinu a proč historický kontext nemusí nutně hrát až takovou roli. Zodpověděl také otázky týkající se nestability Ruska jako státu. „V 90. letech jsem byl na Dálném východě a tam se chovali úředníci v podstatě způsobem: ‚Moskva daleko, my si tady zavádíme naše pravidla.‘ To ale Putin zarazil,“ zavzpomínal v rozsáhlém rozhovoru profesor, který dříve v působil jako rektor Ostravské univerzity.

Rusko se posouvá k totalitě, naznačuje politolog. Holzer vysvětlil, jak Rusové přistupují k možné změně režimu

Politolog prof. Jan Holzer z Katedry politologie a Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiblížil komplikovanost rozboru současného ruského režimu. Podle něj je těžké jej v tento moment hodnotit, jelikož se Rusko nachází ve válce a je pro okolí v podstatě uzavřené. Navíc si nemyslí, že by Rusové toužili po svržení režimu. „Ruské obyvatelstvo vždy bylo připraveno nést oběti, lidé jsou k tomu mentálně připraveni a vychováváni. Individuum je vůči státu podřízené,“ nastínil Holzer v rozhovoru.

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 

Kandidatura Babiše na prezidenta je ostuda, s jeho výhrou by politická kultura v ČR klesla, soudí politolog

Za šest týdnů vypukne volební klání mezi devíti kandidáty, jejichž přihlášky potvrdilo Ministerstvo vnitra jako platné. Největší rozruch způsobil bývalý premiér a nynější poslanec Andrej Babiš. Po roce mlžení a popírání své kandidatury ji 31. října potvrdil s tím, že povede pozitivní kampaň. Prezentuje se jako krizový manažer, který bude pracovat pro občany. Přitom společnost prokazatelně rozděluje, jak potvrdil politolog Pavel Šaradín v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. „Tím, že si vytváříte nepřítele, neustále na něj útočíte, tak si zároveň formujete tu část společnosti, která chce útočit s vámi. Jako prezident by v tom samozřejmě pokračoval,“ upozornil politolog, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.

Události Petra Nutila: Prezidentské piškvorky a pohřeb Babišova děťátka

Týden se s týdnem sešel a zas je tu další díl Událostí PN – souhrnu, který za vás celých sedm dnů neúnavně sledoval to podstatné, co se v naší malebné české zemi děje, aby vy už jste nemuseli. Tak pojďme na to. A začneme hned zostra prezidentskými volbami. 

CBD se prosazuje i v Česku. Není návykové a je legální, zdůrazňuje Nosálková jeho pozitiva

I v Česku rozkvétá v poslední době byznys s CBD, kanabinoidem pocházejícím z konopí. Produkty z něj jsou přitom neustále pod drobnohledem. CBD je ovšem legální a není návykové, což v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůrazňuje Petra Nosálková, Marketing and Sales Manager v californiafarms.eu. Mimo jiné také prozradila, jak látka pozitivně působí na lidské tělo. 

Žádná z velmocí nechce riskovat jaderný útok na své území. Odborník popsal, jak se mění pozice USA, Ruska a Číny

Programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS), výzkumník na Univerzitě Palackého v Olomouci a odborný asistent na Mendelově univerzitě v Brně Richard Q. Turcsányi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně popsal vzájemné vztahy Ruska, Číny a USA. Podle něj Čína uplatňuje své zájmy ve velkém kontrastu oproti těm ruským a americkým. „Ruský Dálný Východ, například území kolem současného Vladivostoku, byla historicky pod vlivem Číny – poslední císařská dynastie Qing například pocházela z blízkého území. V Číně se dnes toto téma příliš neotevírá hlavně z důvodu přátelských vztahů s Ruskem,“ popsal výzkumník. Ani v blízké době se na tom podle něj nic nezmění.