Covid-19

 

Covid-19: Příznaky, léčba, historie, mutace, důležité kontakty

 

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

  • horečka
  • suchý kašel
  • únava
  • bolesti svalů
  • bolest v krku
  • průjem
  • bolest hlavy
  • ztráta chuti nebo čichu
  • vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
  • dýchací obtíže nebo dušnost
  • bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Informační linka MZ 1221 / 224 972 222
Informační linka MPO 1212
Informační linka SZÚ 724 810 106 / 725 191 367
Hygienická stanice hl. města Prahy 1221
Hygienická stanice Středočeského kraje 234 118 111
Hygienická stanice Jihočeského kraje 387 712 111
Hygienická stanice Karlovarského kraje 355 328 311
Hygienická stanice kraje Vysočina 567 564 551 / 566 650 866
Hygienická stanice Královehradeckého kraje 495 058 111
Hygienická stanice Libereckého kraje 485 253 111
Hygienická stanice Moravskoslezského kraje 595 138 111
Hygienická stanice Olomouckého kraje 585 719 719
Hygienická stanice Ústeckého kraje 704 829 502
Hygienická stanice Zlínského kraje 577 006 759 / 724 221 953

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Očkování proti nemoci covid-19: Informace, otázky a odpovědi Přehledně: Kolik je v ČR a ve světě nakažených, uzdravených a zemřelých? Podrobná data: Jaká je aktuální situace v ČR, v krajích a jaké jsou lůžkové kapacity?

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Důležité stránky:
Seznam očkovacích míst: ockoreport.uzis.cz
Registrace k očkování: registrace.mzcr.cz
Rezervace očkovacího termínu: reservatic.com/ockovani

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Testy na covid jsou toxické a mohou poškodit mozek, tvrdí konspirace. Pravda je úplně jiná Vyvracíme dezinformace: Vědělo se o covidu už před řadou let a mohou testy ublížit? Vyvracíme hoaxy: Roušky nás oxidem uhličitým neotráví, nezpůsobují hyperkapnii
Dezinformátoři mají žně. Případ ženy, které po testu na covid kapal mozkomíšní mok, ale nepochopili Vyvracíme dezinformace: Roušky děti nezabíjí. Hoax šířený sociálními sítěmi je nepravdivý Analytik: Dezinformace vede tvrzení, že epidemie covid-19 je řízená
Bojujeme proti fake news: Proč se lidé bojí vakcín proti koronaviru? Analýza: Jak mluvit s blízkými, kteří propadli konspiračním teoriím Dezinformace připisují vznik pandemie Gatesovi nebo 5G sítím
Největší dezinformační šílenosti, které najdete na internetu Vyvracíme dezinformace: Lze z vakcíny onemocnět koronavirem? Vliv dezinformací na ochotu nechat se naočkovat: Jak se lidé rozhodují?

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

Rozhovory

Komentáře

Nebyly nalezeny žádné články

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Klimatická konference COP31

COP31 směřovala k historickému krachu celý týden. Co se na klimatické konferenci stalo?

Světové klimatické rozhovory COP31 v turecké Antalyi skončily v neděli chaotickým krachem, když se nepodařilo schválit závěrečnou dohodu o boji proti globálnímu oteplování. Jednání se protáhla o osmačtyřicet hodin za plánovaný konec a stala se nejdelším klimatickým summitem v třicetileté historii těchto konferencí. Státy tak po dvou týdnech intenzivního vyjednávání odjíždějí pouze s hrstkou technických ujednání a dílčími kroky v takzvané akční agendě, nikoliv však s klíčovým politickým dokumentem o tom, jak odvrátit nebezpečné klimatické změny.

před 2 hodinami

Donald Trump a Vladimír Putin

Trump opět označil Putina za přítele. Není přítelem USA, zareagoval americký Senát

Americký prezident Donald Trump označil ruského vládce Vladimira Putina již podruhé za krátkou dobu za svého přítele. Na své sociální síti Truth Social zveřejnil fotografii jejich podání ruky s tímto popiskem. Pozdvižení vyvolal už ve čtvrtek, kdy Putina nazval svým přítelem před třístranným jednáním s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v čínském Šen-čenu, a nyní svá slova ještě podpořil dalším příspěvkem.

před 3 hodinami

Ruská armáda

Dronový útok zničil ruskou válečnou loď kotvící v Libyi

Výbuch na ruském plavidle kotvícím u námořní základny v libyjském přístavu Benghází způsobil v neděli za svítání zřejmě útok dronů, oznámila východolibyjská vláda. Podle libyjských státních médií, která se odvolávají na východní správu, se loď zastavila pro doplnění paliva a zásob na zpáteční cestě do Ruska. Úřady uvedly, že prostor je zabezpečen a nedošlo k žádným obětem na životech, přičemž Moskva se k události zatím nevyjádřila.

před 5 hodinami

Klimatická konference COP31

Klimatická konference COP31 je nejdelší v historii. Poprvé po 17 letech ztroskotala

Klimatická konference COP31 v turecké Antalyi ztroskotala, když se státy po více než dvou týdnech sporných vyjednávání nedohodly na hlavní zastřešující dohodě, a text takzvaného antalyjského paktu odmítly mimo jiné Evropská unie, Spojené království i část rozvojových zemí. Klíčovým bodem sporu se stal odklon od fosilních paliv, o nichž se návrh vůbec nezmiňoval, zatímco jednání naplánovaná původně na pátek se protáhla do nedělního odpoledne a stala se nejdelší konferencí COP v historii i prvním velkým selháním od summitu COP15 v Kodani v roce 2009.

před 6 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Hřib označil v České televizi šéfa Sněmovny Okamuru za „komerčního nácka“

Předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib označil v Nedělní debatě České televize šéfa Sněmovny a vládního hnutí SPD Tomia Okamuru za „komerčního nácka“ a prohlásil, že si předseda SPD založil na rozdělování společnosti běžný byznys. Vyjádřil se tak v souvislosti s Okamurovou účastí na pietním aktu u pražské Hlávkovy koleje během státního svátku 17. listopadu, přičemž diskuse v pořadu se věnovala také obraně před drony, zahraničním cestám či demonstraci na Letné.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Washington usiluje o rozšíření humanitárních evakuací mezi Ukrajinou a Ruskem na příměří

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi Fox News uvedl, že Washington usiluje o rozšíření dřívějších místních humanitárních evakuací mezi Ukrajinou a Ruskem na širší příměří. Podle jeho vyjádření Bílý dům pracuje na větší podobě tohoto modelu, aniž by zveřejnil konkrétní provozní podrobnosti. Trump zároveň vyzdvihl roli první dámy Melanie Trumpové, kterou ocenil za klíčový podíl na předchozích humanitárních snahách a její spolupráci s činiteli i zprostředkovateli.

před 9 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31 se protahuje. Na stole je nový návrh dohody, má zabránit zhroucení jednání

Spolupořadatelé klimatické konference COP31 Turecko a Austrálie předložili v neděli v časných ranních hodinách nový návrh dohody, aby zabránili zhroucení jednání v turecké Antalyi. Jednání pokračují už druhý den přesčas poté, co se účastníkům nepodařilo uzavřít dohodu do pátečního oficiálního ukončení summitu. Vyjednavači se scházejí na závěrečném plenárním zasedání a snaží se překlenout hluboké rozpory mezi jednotlivými zeměmi.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Velká Británie by mohla jednat o návratu do Evropské unie

Návrat Spojeného království do Evropské unie by mohlo být jedním z témat při budoucích neformálních jednáních premiéra Andyho Burnhama s evropskými představiteli v Bruselu, uvedl podle The Guardian ministr zahraničí Ed Miliband. Podle něj budou v tomto procesu posuzovány všechny možnosti poté, co předseda vlády v pátek s unijním blokem dohodl ujednání týkající se obchodu a mladých lidí.

před 13 hodinami

Donald Trump

Americké firmy v pasti. Lidé v USA datová centra nechtějí, Trump hrozí uvalením cel, pokud je postaví v zahraničí

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil uvalením výrazné daně na americké firmy, které staví datová centra v zahraničí, a to přesto, že voliči napříč Spojenými státy v listopadových doplňovacích volbách podobné stavby na domácí půdě drtivě odmítli. Svůj návrh přednesl na tiskové konferenci ve Washingtonu s tím, že tím může překvapit i své nejbližší poradce.

před 14 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj označil údery na Krymský most za spravedlivou reakci na 109 ruských útoků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil opakované údery na Krymský most, který spojuje Rusko s Ruskem anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym, za spravedlivou reakci na 109 samostatných ruských útoků na mosty na Ukrajině. Vyjádřil se tak v Kyjevě před setkáním s britským ministrem obrany Wesem Streetingem, který do ukrajinského hlavního města přijel vyjádřit jednotnou evropskou podporu Ukrajině.

před 15 hodinami

včera

StarDance

StarDance dnes večer nikdo neopustil

V soutěži StarDance na České televizi dnes večer zůstalo v boji o titul krále či královny parketu všech pět zbývajících tanečních párů, protože sedmý přímý přenos byl charitativní a nikdo z nich ze soutěže nevypadl. Během vysílání se podařilo shromáždit přes 41 milionů korun ve prospěch Centra Paraple, které pomáhá lidem se zdravotním postižením, a na parket se spolu se soutěžícími zapojilo i pět klientů této organizace.

včera

včera

Jan Grolich

Vláda nejprve zruší televizní poplatky, pak změní obsah, varuje Grolich

Financování veřejnoprávních médií, demonstrace na pražské Letné a financování krajů patřily k hlavním tématům diskusního pořadu Za pět minut dvanáct, v němž vystoupili senátor, hejtman Jihomoravského kraje a předseda lidovců Jan Grolich, senátorka a bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová z hnutí ANO a předseda hnutí Naše Česko a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

včera

Andrej Babiš

Babiš doufá, že konec televizních a rozhlasových poplatků nastane nejpozději 1. července

Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO v rozhovoru pro server iDnes.cz uvedl, že doufá v konec televizních a rozhlasových poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas nejpozději k 1. červenci 2027. Zrušení poplatků je podle něj součástí vládního programového prohlášení a současné protesty za nezávislost médií, včetně demonstrace na pražské Letné z 15. listopadu, na tomto záměru nic nezměnily.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Ukrajinský dron zasáhl ve finských vodách ruskou loď

Finská armáda v sobotu dopoledne zaznamenala útok bezpilotního letounu na ruskou nákladní loď v mezinárodních vodách západně od ostrova Suursaari ve východní části Finského zálivu, po němž plavidlo začalo hořet a unášelo se směrem k finským vodám. Finské ministerstvo obrany uvedlo, že o události okamžitě vyrozumělo Severoatlantickou alianci a zavedlo dočasná omezení ve vzdušném a námořním prostoru východní části zálivu.

včera

Ilustrační fotografie

Akcie společnosti Anthropic se po raketovém růstu propadly, klesá i Meta, Amazon nebo Apple

Akcie společnosti Anthropic se v pátek vrátily zpět směrem k upisovací ceně poté, co v předchozí den při svém burzovním debutu prudce posílily, zatímco širší výprodej technologických akcií stlačil dolů světové finanční trhy. Pokles přichází uprostřed přetrvávajících obav z rychlosti a objemu investic do umělé inteligence i kvůli konkrétním potížím velkých firem, včetně společností Nvidia a SpaceX.

včera

včera

Dánská policie zmařila pokus ruských zpravodajských služeb o atentát na americko-ukrajinského rappera

Dánská policie a bezpečnostní složky v pátek oznámily, že v září zmařily pokus ruských zpravodajských služeb o atentát na americko-ukrajinského rappera krátce před jeho plánovaným vystoupením severně od Kodaně. Krátce po zveřejnění těchto informací Dánsko na protest oznámilo vyhoštění ruského přidělence obrany a ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil údajný plán za nepřijatelné překročení mezí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy