Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Testy na koronavirus může provádět už 30 laboratoří

Prymula věří, že současná opatření už nebude nutné zpřísnit

Předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula nečeká, že by stát musel znovu dramaticky zpřísnit už tak mimořádná opatření a omezení kvůli nákaze koronaviru, například že by lidé nemohli vůbec vycházet z domova nebo že by přestala fungovat veřejná doprava. Věří, že lidé budou dodržovat současné restrikce. Řekl to dnes v televizi Prima.

G7 slíbila spolupráci v boji proti koronaviru a jeho dopadům

Představitelé skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 dnes slíbili spolupráci v boji proti pandemii nového typu koronaviru a jejím hospodářským dopadům. Pandemii označili za globální zdravotnickou krizi a významnou hrozbu pro světovou ekonomiku.

Německo hlásí přes 6 tisíc nakažených, obětí je zatím jen 13

V Německu za posledních 24 hodin přibylo více než tisíc potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. Celkem je jich tak v zemi již přes 6000. Na nemoc COVID-19, kterou virus způsobuje, zemřelo už 13 lidí, informoval dnes na svých stránkách Institut Roberta Kocha (IRK).

Británie začala kvůli koronaviru s izolací občanů

Britové by se měli vyhýbat kontaktu s ostatními lidmi. Premiér Boris Johnson řekl, že by lidé měli pracovat z domova, kde je to možné. Nová opatření oznámil na briefingu po schůzi krizového týmu. Británie tak zásadním způsobem zpřísňuje režim s ohledem na vývoj epidemie koronaviru.

V Itálii vzrostl počet obětí koronaviru na 2158

Počet mrtvých v Itálii kvůli nemoci způsobené novým typem koronaviru vzrostl na 2158. V neděli úřady evidovaly 1809 obětí. Za posledních 24 hodin Itálie také potvrdila 3233 nových případů nákazy, celkový počet infikovaných je nyní 27.980.

V Německu se zavře většina obchodů či bary, potvrdila Merkelová

V Německu musí zavřít všechny bary, kluby, divadla, zoo, veřejné plovárny, hřiště či nevěstince. Potvrdila to dnes večer německá kancléřka Angela Merkelová. Obchody s potravinami nebo lékárny zůstanou otevřené.

Léku na koronavirus Remdesivir dáme kladné stanovisko, oznámil SÚKL

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) dnes na webu informoval, že dá léku na COVID-19 s účinnou látkou remdesivir kladné stanovisko. Použití zatím v ČR a EU neschváleného léku musí povolit ministerstvo zdravotnictví na základě stanoviska SÚKL.

Polsko má 25 nových případů koronaviru. Nakažených bude brzy přes tisíc, tvrdí ministr

Polsko má 25 nových případů nákazy koronavirem, celkový počet nakažených v zemi tím vzrostl na 150, uvedla dnes televize TVN 24 s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Tři lidé nemoci COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, podlehli, zatím 13 se uzdravilo, dodala stanice. Premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci odmítl tlak opozice na odklad květnových prezidentských voleb.

V USA začnou klinické testy vakcíny na koronavirus, tvrdí agentura AP

V Seattlu na severozápadě USA dnes dostane první účastník klinických testů experimentální dávku nové vakcíny proti koronaviru. S odkazem na vyjádření nejmenovaného vládního činitele to píše agentura AP. Na vakcíně pracuje americký Národní ústav zdraví (NIH) ve spolupráci se soukromou společností Moderna. Podle odborníků bude plně ověřená vakcína k dispozici nejdříve za rok až 18 měsíců.

ČNB snížila úrokové sazby o půl procentního bodu, reaguje na koronavirus

Bankovní rada České národní banky dnes na mimořádném jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. ČNB o tom informovala v tiskové zprávě. Bankovní rada je zároveň připravena úrokové sazby dále snížit, pokud si to vyžádá ekonomický vývoj.

Česko dostane z rozpočtu EU na následky koronaviru miliardu eur

Česko dostane z rozpočtu Evropské unie více než miliardu eur (přes 25,5 miliardy korun) na pomoc v boji s následky koronaviru. Počítá s tím návrh Evropské komise, která chce v rámci nouzového investičního fondu poskytnout unijním zemím až 37 miliard eur. Nejvíce má z balíku tvořeného převážně nevyčerpanými penězi na kohezní politiku získat Polsko, nejzasaženější Itálie dostane třikrát méně.

V Praze se koronavirem nakazil zaměstnanec firmy odbavující letadla

Zaměstnanec handlingové společnosti na pražském letišti je nakažený novým typem koronaviru. Jde o brigádníka, který nepřišel do kontaktu s žádnými cestujícími. Uvedla to dnes mluvčí Czech Airlines Handling Kateřina Pavlíková. Firma je součástí skupiny Letiště Praha a zajišťuje odbavení cestujících a letadel.

Hoteliéři zavírají hotely, někde jsou ještě hosté

Hoteliéři zavírají kvůli nedostatku hostů způsobeném epidemií koronaviru a vládními opatřeními proti šíření nákazy hotely v ČR. V některých však ještě bydlí turisté, kteří se nemohli kvůli zrušeným letům vrátit domů. Zůstávají v nich také lidé, kteří je využívají k dlouhodobých obchodním pobytům.

V Česku se první tři lidé vyléčili z onemocnění Covid-19

V Ústeckém kraji se tři pacienti vyléčili z nemoci COVID-19, jde o první potvrzené případy uzdravení v České republice. Jsou to tři lidé z Děčína, kteří byli mezi prvními nakaženými novým typem koronaviru, řekla ČTK ředitelka krajské hygienické stanice Lenka Šimůnková.

Vir je problém i pro vyspělé zdravotnické systémy, konstatuje šéf WHO

I země s dobrou kapacitou zdravotních systémů mají co dělat, aby zvládaly boj s epidemií nového koronaviru. Upozornil na to dnes podle agentury Reuters generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus a vyjádřil "hlubokou obavu" z rozšíření viru do chudších zemí.

Pirátský místopředseda europarlamentu Kolaja koronavirus nemá

Místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) nemá COVID-19. Testovat se nechal v pátek odpoledne v Brně, výsledek zjistil dnes. Kolaja to řekl ČTK. Z Bruselu Kolaja přiletěl ve čtvrtek dopoledne do Prahy a odjel domů do Brna. Večer začal mít kašel a stoupla mu teplota. Vzhledem k návrat z Belgie, která patří mezi 15 rizikových zemí, jak je stanovila vláda, požádal o otestování na koronavirus.

Turecko kvůli koronaviru uzavírá veřejná místa a provozovny

Turecko ve snaze zabránit šíření nového typu koronaviru od dnešní půlnoci do odvolání uzavře některé veřejné prostory, provozovny a kulturní zařízení. Pozastavilo také hromadné modlitby v tamních mešitách. S odvoláním na úřady o tom informovaly zahraniční agentury. Země dosud eviduje 18 případů nákazy.

Covid-19 se začíná šířit i v subsaharské Africe, Egypt do konce března ruší lety

Epidemie nového koronaviru se začíná šířit i v subsaharské Africe, která byla až doposud méně zasažená než zbytek světa. Podle informací agentury AP je nyní přítomnost koronaviru potvrzená v nejméně 30 z 54 afrických zemí.

Stát chce mít kvůli kontrolám centrální databázi lidí v karanténě

Stát chce centralizovat databázi lidí, kteří jsou kvůli nákaze koronavirem v povinné karanténě. Policii by to umožnilo efektivněji kontrolovat její dodržování. Po dnešním jednání Ústředního krizového štábu to České televizi řekl jeho předseda, náměstek ministra zdravotnictví Robert Prymula.