Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ruská armáda

Ruská armáda se dala do pohybu. Pokračuje v postupu na Kyjev

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu na Kyjev, uvedla dnes agentura AP. Hlavní část vojsk se podle hodnocení britského ministerstva obrany nachází 25 kilometrů od centra ukrajinské metropole. Kritická zůstává situace v přístavu Mariupol na jihu Ukrajiny, kde by se dnes po řadě neúspěšných pokusů mohl otevřít humanitární koridor. Ukrajinské úřady ale hlásí, že na některých únikových trasách se opět bojuje.
NATO

KOMENTÁŘ: Česko si připomíná vstup do NATO. Putinova agrese mu dává nový rozměr

Před třiadvaceti lety, 12. března 1999, vstoupila Česka republika spolu s Polskem a Maďarskem do Severoatlantické aliance. Výročí je v tuzemském veřejném prostoru pravidelně připomínáno, letos však s ohledem na ruský vojenský útok na Ukrajinu získává nový rozměr a obsah. Události na východě nám totiž názorně ukazují, jak zásadním rozdílem je být, či nebýt součástí systému kolektivní bezpečnosti.
Ruská armáda

Ruské nálety dál zabíjí ukrajinské civilisty, zasáhly i západ země

Boje na Ukrajině se dnes přenesly i na její západ a do vzdálenosti pouhých 150 kilometrů od slovenské hranice, když Rusové vyřadili z provozu vojenské letiště v Ivano-Frankivsku. Velení ukrajinské armády navíc tvrdí, že nové cílené provokace ze strany Ruska mají ospravedlnit zapojení běloruských jednotek do války, která za dva týdny vyhnala za hranice už 2,5 milionu lidí. Kritická je i nadále situace v obléhaném Mariupolu, kde podle radnice zahynulo téměř 1600 civilistů.
Vladimir Putin.

Putin podpořil, aby se do bojů na Ukrajině zapojili bojovníci z Blízkého východu

Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že souhlasí s tím, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci ze zahraničí. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua tak chce učinit na 16.000 osob z Blízkého východu. Jde především o lidi ze Sýrie, poznamenal ruskojazyčný server stanice BBC. Není ale jasné, zda Rusko již dokázalo z oblasti získat bojovníky.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko se snaží obviněními o biologických zbraních odpoutat pozornost, tvrdí USA

Ruská obvinění ohledně biologických zbraní na Ukrajině jsou podle USA snahou odpoutat pozornost, užití biologických a chemických zbraní během války hrozí spíše ze strany Ruska. Po dnešním jednání Rady bezpečnosti OSN to řekla americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Mimořádné zasedání Rady bezpečnosti, už několikáté od zahájení války na Ukrajině, svolalo Rusko.
Černobyl, ilustrační fotografie.

Ukrajina: Moskva chystá teroristický útok na Černobyl, chce ho svést na nás

Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil přípravu teroristického útoku na odstavenou jadernou elektrárnu v Černobylu a chce z něj obvinit Ukrajinu. Informovala o tom dnes ukrajinská média. Moskva zprávu zatím nekomentovala. Elektrárnu, která byla v roce 1986 dějištěm bezprecedentní jaderné katastrofy, v současné době ovládají ruské invazní jednotky.
Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Od začátku ruské invaze na Ukrajině bylo zabito 78 dětí, uvedla ombudsmanka

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito 78 dětí a více než 100 dalších bylo zraněno, uvedla dnes ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Kolik obětí si vyžádaly boje ve městech Mariupol, Volnovacha na východě země a Irpiň v Kyjevské oblasti, nebylo možné stanovit, poznamenala agentura Interfax-Ukrajina. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva podle dnešní bilance potvrdil od začátku ruské invaze na Ukrajinu 564 mrtvých mezi civilisty, z toho 41 dětí.
Čisté oblečení a mobilní telefon je podle některých internetových hrdinů známka luxusu, na který uprchlíci zřejmě nemají nárok...

GLOSA: Miliarda a půl na uprchlíky zvedá Čechy ze židlí. Kdyby věděli, kolik platíme na vesmírný výzkum...

Nějak se nám ta solidarita postupně hroutí. Po dvou týdnech od vypuknutí války se začínají objevovat tendence vinit za své zkažené životy ukrajinské uprchlíky, a soudě dle některých názorů kolujících internetem mohou pomalu za vše, od růstu cen energií po uhynutí oblíbené kytičky na zahrádce. Pomoc lidem v nouzi začala zdánlivě narážet na vlastní pohodlí, ačkoliv se k němu ve skutečnosti ani na míle nepřiblížila.
Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Na Ukrajině už bylo evakuováno přes 400.000 lidí

Na Ukrajině bylo dosud evakuováno přes 400.000 lidí, uvedl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj. Většina evakuovaných podle něj uprchla z oblastí bojů mezi ukrajinskou a ruskou armádou. Moskva dnes znovu nabídla, že umožní evakuaci obyvatel Ukrajiny do Ruska.
Ruská armáda, ilustrační foto

Taktika ruské armády sází na bezohledné ničení stále více ukrajinských měst

Bez výsledku skončilo dnešní jednání šéfů diplomacií Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v Turecku. Rusko podle Kuleby podmiňuje zastavení agrese kapitulací Kyjeva, které se mu ale nedostane. Rusko také trvá na neutralitě a demilitarizaci Ukrajiny. Rozdílné zůstávají interpretace středečního útoku na nemocnici v Mariupolu, na nějž dnes ruská armáda znovu útočila. Kreml přiznal, že ruská ekonomika zažívá vlivem sankcí šok. Evropská unie se vedle sankcí zamýšlí nad dalšími kroky k zastavení ruské agrese.
Ruská armáda

Odpor Ukrajiny překvapil USA stejně jako Rusko

Ruské síly na Ukrajině operují bez ohledu na civilisty a ze strany ukrajinských vojáků se setkávají se silnějším odporem, než čekaly, uvedla dnes ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Schopnost odolávat ruským vojskům podcenily i tajné služby, uvedli jejich představitelé. Hainesová zároveň odmítla tvrzení Moskvy, že Ukrajina usiluje o výrobu biologických či jaderných zbraní.
Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Kyjev: Ruské invazní síly na Ukrajině zničily infrastrukturu a majetek za 100 miliard dolarů

Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek v hodnotě nejméně 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Na internetové akci pořádané americkým Petersonovým institutem pro mezinárodní ekonomiku to dnes řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Válka podle něj způsobila, že polovina ukrajinských podniků je zcela zavřená, zatímco ta druhá polovina funguje na výrazně nižší úrovni, než je jejich kapacita.
Několikanásobný vítěz Premier League Chelsea.

Abramovičův majetek je zmrazen. Chelsea tak nemůže prodávat, ani kupovat hráče

Ruskému podnikateli žijícímu v Londýně se zkomplilkoval ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu život. Vyhnout se problémům se chtěl prodejem svého klubu, tedy londýnské Chelsea. Jenže nakonec britská vláda ve čtvrtek rozhodla zmrazit majetek celkem osmi ruským oligarchům a mezi nimi se nachází právě i ten Romana Abramoviče. Jeho klub nyní bude muset fungovat ve vládou nažízeném speciálním režimu.
Kamala Harrisová během debaty kandidátů na viceprezidenta.

Harrisová: Rusko by mělo čelit vyšetřování za invazi na Ukrajinu

Rusko by za svou invazi na Ukrajinu a bombardování civilistů mělo kvůli podezření z válečných zločinů čelit mezinárodnímu vyšetřování. Na dnešní návštěvě Polska to řekla americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Pokud jsou bombardovány nemocnice a zabíjeni civilisté, je to barbarské a blíží se to genocidě, prohlásil po jednání s Harrisovou polský prezident Andrzej Duda, kterého cituje agentura Reuters.

Aktuálně se děje

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

včera

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy