Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.
Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.
K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.
| Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině? |
Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska.
Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.
Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.
V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.
Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.
Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.
Válka na Ukrajině: Rozhovory
Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.
Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky.
Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.
Válka na Ukrajině: Komentáře
Související články:
Schůzka Kuleby a Lavrova pokrok nepřinesla. Rusko obvinilo z války na Ukrajině Západ
Jednání šéfů diplomacie Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v Turecku nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří ani ustavení koridoru pro evakuaci civilistů z Mariupolu. Po schůzce to řekl ukrajinský ministr zahraničí Kuleba, podle kterého jsou požadavky Moskvy nepřijatelné. Podle Lavrova má být Ukrajina neutrální a demilitarizovaná. Z vypuknutí konfliktu obvinil ruský ministr západní země, které podle něj nutily Ukrajinu, aby se rozhodla mezi Ruskem a Západem.
Ruská armáda při bombardování nemocnice v Mariupolu zabila dítě, uvedla rada města
Při středečním leteckém útoku ruských sil na dětskou nemocnici v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny zahynuli tři lidé, včetně jednoho dítěte. Podle agentury Unian to dnes uvedla městská rada Mariupolu na sociální síti Telegram. Sedmnáct lidí podle správy města při útoku utrpělo zranění. Mluvčí ruského prezidenta dnes řekl, že Kreml požádá armádu o informace ohledně útoku. Moskva obvinění z bombardování ovšem odmítá a tvrdí, že jde o dezinformace.
Británie žádá své vojáky na Ukrajině, aby se vrátili zpět domů
Británie vyzvala své vojáky v aktivní službě, kteří se vydali na Ukrajinu, aby se vrátili do vlasti. O výzvě ministerstva obrany informovala ve středu stanice BBC. Podle ministerstva malý počet vojáků zřejmě neuposlechl příkazu a vydal se do východoevropské země s cílem se zapojit do zahraniční legie.
Rusové bombardovali dětskou nemocnici v Mariupolu, nejméně 17 zraněných
Dětská nemocnice v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny dnes byla terčem ruského náletu a pod troskami jsou tam i děti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Počet zraněných či mrtvých neupřesnil. Podle gubernátora Doněcké oblasti si útok vyžádal 17 zraněných, žádné děti mezi nimi podle něj ale nejsou.
Ukrajinská města opustily další tisíce lidí, Rusové bombardovali dětskou nemocnici
Dětská nemocnice v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny se stala terčem ruského náletu, informovaly ukrajinské úřady. Útok si podle nich vyžádal nejméně 17 zraněných. Stal se v době, kdy v obléhaném městě měl platit klid zbraní, aby se z něho mohli evakuovat civilisté. Odejít se podle ukrajinských úřadů podařilo 40.000 obyvatel jiných měst.
Ruský nálet na nemocnici je válečný zločin, shodují se Fiala s Lipavským
Ruský nálet na ukrajinský Mariupol, při kterém byla zasažena dětská nemocnice, je válečným zločinem, uvedl dnes večer na twitteru český premiér Petr Fiala (ODS). Ruského prezidenta Vladimira Putina obvinil ze zabíjení nevinných žen a dětí. Za válečného zločince označil Putina také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). O situaci na Ukrajině dnes hovořil se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že invaze na Ukrajinu se účastní také branci a že někteří tam padli do zajetí. Prezident Vladimir Putin přítomnost odvedenců na Ukrajině podle tiskových agentur popřel a uvedl, že bojů se účastní pouze profesionální vojáci, kteří mají podepsanou smlouvu s ruskou armádou. Kreml slíbil potrestat ty, kteří odvedence na Ukrajinu vyslali.
Ukrajina evakuovala 40 tisíc lidí, problémy hlásí Kyjev, Charkov a Mariupol
Ukrajina během dneška evakuovala 40.000 ohrožených civilistů, uvedl předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa David Arachamija. Problémy s evakuací podle něj přetrvávají v Kyjevě, Charkově a Mariupolu.
Rusko na Ukrajině utrpí strategickou porážku, myslí si Blinken
Ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině selže a nehledě na vyústění vojenského konfliktu nakonec odejde z války jako poražený. Na tiskové konferenci to dnes řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Putin má podle něj v plánu Ukrajinu týrat, ovšem nemůže si získat přízeň Ukrajinců ani postavit do jejich čela loutkovou vládu.
Hokejové Brno mělo konto u ruské Sberbank. Klub tak teď nemá přístup k penězům
Válka na Ukrajině zapříčinila problémy, se kterými se v současnosti potýká i hokejová Kometa Brno. Poté, co Rusko vpadlo vojensky na Ukrajinu, rozhodla se 25. února ruská Sberbank uzavřít své pobočky v zahraničí. Klientům se tak rázem nedostávalo svým uloženým penězům a tento probblém nyní krátce před začátkem play-off řeší i hokejová Kometa Brno, která měla taktéž účty u této banky.
Fialu vyzvalo deset zákonodárců k omezené bezletové zóně nad Ukrajinou
Deset poslanců a senátorů dnes vyzvalo premiéra Petra Fialu (ODS), aby zahájil jednání o vytvoření úzce vymezené bezletové zóny nad humanitárními koridory nad Ukrajinou, která čelí ruské vojenské agresi. Předseda vlády by o tom měl jednat se sousedními zeměmi, případně s dalšími státy mimo NATO, jakými jsou Švédsko nebo Finsko, uvedli zákonodárci v otevřeném dopise, který poskytli ČTK.
REPORTÁŽ: Maminko, zůstaň v Česku a nevracej se na Ukrajinu, prosí syn. Na pláč dětí si nejde zvyknout, shodují se dobrovolníci
Postarší dámě vyklouzl z ruky těžký kufr a svezl se jí po schodech, do nichž těžce šlapala od metra na stanici Vyšehrad. Rámus zavazadla probouzí malé dítě, které pevně v náruči svírá její příbuzná. Náhle se ozve pláč ratolesti a není k utišení. Na tváři části rodiny z Kyjeva, která se právě jde registrovat do asistenčního centra uprchlíků pro Ukrajince, je patrná nejistota. V očích se některým lesknou slzy z utrpení války, kterou před dvěma týdny rozpoutal prezident Ruské federace Vladimir Putin. „Jsme unavené z cestování a máme strach o muže, kteří zůstali doma, aby mohli bránit naší zemi. Ukrajinci jsou statečný národ, vše zvládneme,“ říká jedna z nich. Zpravodajský portál EuroZprávy.cz navštívil pražské Kongresové centrum, které přijímá utečence a měl možnost s nimi exkluzivně hovořit. Jejich osudy prožívají i dobrovolníci. „Na dětský pláč si nejde zvyknout,“ shodují se.
Schopnosti ruské logistiky se na Ukrajině dostaly za hranu udržitelnosti, hodnotí expert
Pokud chce Rusko na Ukrajině udržet ofenzivní povahu operace, musí podle Pavla Crhonka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany doplnit zásoby. Schopnosti ruské logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti ruských sil nasazených na Ukrajině. Crhonek to dnes napsal ČTK. Rusko zaútočilo na Ukrajinu před dvěma týdny. Podle dostupných zdrojů má ruská armáda při postupu potíže právě i v logistice.
Moskva tvrdí, že má originál rozkazu k útoku ukrajinských sil na Donbas
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo dokument, o němž tvrdí, že jde o originál tajného rozkazu svědčícího o tom, že Kyjev připravoval na březen útok na Donbas. Informovala o tom agentura TASS. Ukrajinská strana zatím na tuto zprávu nereagovala.
Europarlament bude řešit válku na Ukrajině a zákaz zlatých víz
Evropský parlament se dnes bude zabývat ruskou invazí na Ukrajinu a bezpečnostní situací v Evropě, na rozpravě vystoupí i estonská premiérka Kaja Kallasová. Odpoledne budou europoslanci hlasovat o usnesení, které reaguje na zahraniční vměšování do demokratických procesů v zemích Evropské unie. Rovněž přijmou usnesení týkající se režimů občanství pro investory.
Vojenský konflikt na Ukrajině kvůli Číně pozorně sleduje i Tchaj-wan
Vojenský konflikt na Ukrajině, na kterou na konci minulého měsíce zaútočila ruská vojska, se zatajeným dechem sleduje celý svět. Pečlivou pozornost však ukrajinské obraně před ruským náporem věnují tchajwanští vojenští stratégové. Odpor Ukrajinců jim slouží jako příklad pro případ, že by ostrovní stát napadla Čína, píše agentura Reuters.
Ze Sumy se evakuovalo 5000 civilistů, první dorazili do Poltavy
Ze severoukrajinského města Sumy se během dnešního dočasného příměří evakuovalo 5000 civilistů. Podle agentury Unian to uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, která potvrdila, že přibližně 1700 z nich byli zahraniční studenti. První z civilistů již bezpečně dorazili do středoukrajinské Poltavy. Příměří v oblasti bylo přerušeno jednou poblíž kontrolního stanoviště, uvedl gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Agentura Reuters už dříve evakuaci ze Sum označila za první úspěšný "humanitární koridor" od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Situace v Mariupolu je podle úřadů katastrofální, začínají se kopat hromadné hroby
Po téměř dvou týdnech od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu dnes Spojené státy přistoupily k zákazu dovozu ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Podobný krok oznámila i Británie, závislost na ruském plynu plánuje snížit i Evropská unie. Na Ukrajině se po předchozích nezdarech dnes podařilo otevřít první humanitární koridor dohodnutý s Moskvou. Týká se ale jen východoukrajinského města Sumy. Před boji už z Ukrajiny na Západ podle OSN uprchly dva miliony lidí, více než polovina do Polska.
OSN: Zpráva o údajné směrnici ohledně používání slova válka není pravdivá
Organizace spojených národů zakázala svým zaměstnancům používat slova válka či invaze v souvislosti s děním na Ukrajině. Podle deníku The Irish Times to vyplývá z interní e-mailové komunikace, v níž jsou pracovníci vybízeni k "nestrannému" vyjadřování. OSN informace popřela.
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie.
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
Policie obvinila devětačtyřicetiletého cizince z ublížení na zdraví s následkem smrti. Podle kriminalistů měl pod vlivem alkoholu způsobit družce při hádce bodné poranění, jemuž žena nakonec podlehla. Muži hrozí až desetiletý trest odnětí svobody.
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu.
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
Karlos Vémola se po spekulacích, které se v posledních dnech objevily v médiích, opravdu dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
Českou hereckou obec zasáhla na začátku probíhajícího lednového týdne smutná zpráva. Ve věku 70 let zemřel herec, moderátor či dabér Mojmír Maděrič.
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
Kreml v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel od Donalda Trumpa pozvání do nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace). Tento orgán má dohlížet na křehké příměří v Pásmu Gazy a řídit poválečnou obnovu tohoto zdevastovaného území.
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu.
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák