Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

V Mariupolu zemřelo přes 2500 lidí, mezi nimi i zraněná žena z porodnice

Od začátku ruské invaze přišlo o život už více než 2500 obyvatel Mariupolu, oznámil dnes poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč s odvoláním na místní úřady. Mezi oběťmi je podle médií také jedna z těhotných žen, zraněných při nedávném ruském bombardování místní porodnice, nepřežilo ani její nenarozené dítě. V Mariupolu, klíčovém přístavním městě u Azovského moře, před válkou žilo více než 430.000 lidí.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda míří na západ Ukrajiny, Češi se mají připravit na uprchlickou vlnu

Rusko dnes posunulo své bojové operace i na západ Ukrajiny do blízkosti Polska. Jeho armáda při raketovém útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv zabila podle Kyjeva nejméně 35 lidí, podle Moskvy dokonce 180. Bojuje se i v dalších částech země, odkud se zatím podařilo evakuovat na 140.000 civilistů. Jejich záchrana se ale nadále nedaří v Mariupolu, kde je stav kritický. Nadějnou zprávou může být alespoň pokrok v rusko-ukrajinských rozhovorech.
Ukrajinský poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Mykhailo Podoliyak při cestě na jednání s Ruskem

Ruský a ukrajinský zástupce tvrdí, že dosahují pokroku v jednáních

Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij dnes uvedl, že se v rusko-ukrajinských rozhovorech podařilo dosáhnout významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou "společné pozice“. Informovala o tom agentura Ria Novosti. O možném pokroku v jednáních s ruskou stranou, kterého by se mohlo podařit dosáhnout v příštích dnech, hovořil v dnes zveřejněném videu i ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo podle OSN nejméně 596 civilistů

Nejméně 596 civilistů zemřelo od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Oznámil to dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Zároveň upozornil, že zveřejňuje pouze údaje o civilních úmrtích, které sám nezávisle ověřil. Ukrajinská generální prokuratura dnes uvedla, že mezi mrtvými civilisty je také 85 dětí.
Rusko údajně nasadilo v noci na dnešek při útoku na město Popasna v Luhanské oblasti fosforovou munici

Rusko na Ukrajině údajně odpálilo fosforové bomby a zabilo novináře

Rusové na Ukrajině údajně použili fosforové bomby. S odkazem na gubernátora Luhanské oblasti to uvedla agentura Ukrinform. Útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva také měl připravit o život novináře. Ukrajinská policie uvedla, že patřil k listu The New York Times, ten to ale popřel.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Separatisté údajně obsadili část Severodoněcku, Rusové dosadili v Melitopolu starostku

Proruští separatisté ovládli části města Severodoněck v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Vyplývá to z dnešního sdělení ruského ministerstva obrany, podle něhož ruští vojáci na Ukrajině zničili od začátku nynějších bojů na Ukrajině 3687 ukrajinských vojenských objektů. Britské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že podle informací britských tajných služeb se nyní ruská armáda pokouší odříznout ukrajinské vojáky na východě Ukrajiny postupem ze směru od Charkova na severu a od Mariupolu na jihu.
Bydlení, ilustrační foto Komentář

Jak válka ovlivní ceny bydlení? Ceny energií i Putinova agrese ovlivní statisíce lidí

Meziroční březnový nárůst průměrné ceny za 1 m² bytu ukázal, že nejvíc se ceny z vybraných měst zvýšily v tuzemsku v jihočeské metropoli, Českých Budějovicích. Jenže ani tamní, skoro dvaašedesáti procentní nárůst, v konečném důsledku nedosahuje nominále za jeden metr čtvereční bytu v Praze, který musí zaplatit všichni ti, kteří by si rádi koupili vlastní bydlení. V hlavním městě totiž stojí 1 m² bytu průměrných 126 078 korun.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajina obvinila ruskou armádu z útoku na humanitární konvoj, několik mrtvých

Ukrajinská zpravodajská služba dnes obvinila Rusko z ostřelování konvoje, který evakuoval ženy a děti z vesnice Peremoha v Kyjevské oblasti. Zahynulo přitom sedm lidí včetně jednoho dítěte. Agentura Reuters poznamenala, že zprávu se zatím nepodařilo ověřit a Rusko obvinění nekomentovalo. Ukrajinské ministerstvo obrany dnes večer uvedlo, že konvoj se pohyboval mimo evakuační koridor sjednaný s Ruskem.
Ukrajinská armáda

Rusko zničilo leteckou základnu, Kyjev se připravuje na útok

Sedmnáctý den ruské války proti Ukrajině pokračuje boji i snahami o evakuaci civilistů z obléhaných měst. Ruská armáda se po přeskupení začala přibližovat ke Kyjevu z několika směrů. Ruské útoky zatím také dnes maří pokusy o evakuaci lidí, kritická situace zůstává především ve východoukrajinském Mariupolu, kde ruská munice zasáhla i mešitu, v níž se skrývaly desítky civilistů. Rusové podle ukrajinských informací unesli starostu Melitopolu a lidé se tam dnes snažili demonstrací dosáhnout jeho propuštění.
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

OSN: Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo 579 civilistů

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva od počátku ruské invaze na Ukrajinu potvrdil úmrtí 579 civilistů, z toho 42 dětí. Informovala o tom dnes agentura AP. Podle OSN většina obětí zemřela následkem použití výbušných zbraní s "širokou dopadovou plochou" včetně dělostřeleckého nebo raketového ostřelování. Dalších více než 1000 lidí utrpělo zranění, poraněných dětí OSN zatím zaznamenala 54.
Pavlo Kyrylenko

Volnovacha jako město už de facto neexistuje, řekl doněcký gubernátor

Volnovacha jako město už de facto neexistuje, prohlásil dnes gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Většina obyvatel východoukrajinského města podle něj odešla, infrastruktura je zničená. O samotné území však ukrajinské ozbrojené složky s ruskými silami stále bojují, protože je strategicky důležité z hlediska přístupu k městu Doněck, poznamenala ruská služba stanice BBC.
Emmanuel Macron

Scholz a Macron Putina vyzvali k okamžitému příměří na Ukrajině

Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron v dnešním 75minutovém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyzvali k okamžitému příměří na Ukrajině. Oznámil to mluvčí německé vlády. Putin podle Kremlu informoval oba evropské státníky o dosavadním vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem.
Ukrajinská armáda

Zelenskyj: V boji proti ruským invazním silám padlo už 1300 ukrajinských vojáků

V boji proti ruským invazním silám padlo už 1300 ukrajinských vojáků, řekl na dnešním brífinku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve dnes uvedl, že ztráty na ruské straně jsou "kolosální". Ukrajinské a ruské vyjednávací týmy si podle Zelenského přestaly vyměňovat ultimáta a začaly jednat o konkrétních tématech.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Ukrajinská armáda nemůže kvůli ruské agresi snížit intenzitu bojů, řekl Zelenskyj

Rusko posílá na Ukrajinu další jednotky a ukrajinská armáda proto nemůže snížit intenzitu bojů. V dnešním videoposelství to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ztráty ruské armády jsou podle něj největší za poslední desetiletí. Vyzval také mezinárodní společenství, aby pomohlo dosáhnout propuštění starosty obsazeného Melitopolu, kterého podle Kyjeva unesli ruští vojáci.

Aktuálně se děje

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

včera

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy