Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Moskva údajně zaútočila na západě Ukrajiny na výcvikové středisko se žoldnéři

Moskva tvrdí, že střelami s plochou dráhou letu zasáhla výcvikové středisko v Rivnenské oblasti na západě Ukrajiny. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS prohlásil, že při úderu bylo "zlikvidováno přes 80 žoldnéřů a nacionalistů". Ukrajinské úřady dříve uvedly, že u vojenského výcvikového střediska v Rivnenské oblasti dopadlo několik ruských raket.
Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

25. den války. Obléhání Mariupolu pokračuje. Ukrajinci zabili dalšího ruského velitele

Ruská armáda v obléhaném ukrajinském městě Mariupol bombardovala uměleckou školu, ve které se údajně ukrývalo asi 400 lidí. Oznámila to dnes rada města; počet obětí útoku není znám. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu prohlásil, že ruské obléhání Mariupolu je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí.
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj odsoudil obléhání Mariupolu. Rusové vyzvali Ukrajince ke kapitulaci

Ruské obléhání ukrajinského přístavního města Mariupol je válečný zločin, který se bude připomínat po staletí. Podle agentury AP to dnes ve svém pravidelném nočním videoposelství řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské jednotky mezitím podle zpráv z místa po týdnech bombardování postupovaly hlouběji do Mariupolu.
Žena se objevila s protiválečným vzkazem v živém vysílání ruské televize.

Ruska protestovala proti válce v televizi, nyní vyzývá k odsouzení invaze

Ruská novinářka a televizní produkční Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s protiválečným transparentem vtrhla do hlavního vysílání ruské státní televize, vyzvala své spoluobčany, aby odsoudili ruskou invazi na Ukrajině. Ovsjannikovová to uvedla v rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC News. Rusové podle ní chování ruských bezpečnostních složek na Ukrajině nepodporují.
Boris Johnson

Johnson chce, aby Čína odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu

Britský premiér Boris Johnson dnes vyzval Čínu, aby zaujala stanovisko a odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. V rozhovoru s listem The Sunday Times obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina ze snahy nastolit nový světový řád. Peking podle něj riskuje, že se ocitne na špatné straně dějin.
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů.

OSN potvrdila smrt dalších 55 civilistů na Ukrajině. Obětí už je celkem 902

Od začátku války bylo na Ukrajině zabito nejméně 902 civilistů a nejméně 1459 dalších utrpělo zranění, uvedl dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Od sobotní bilance počty narostly o 55 potvrzených úmrtí a 60 zranění. Hlášených ztrát na životech mezi civilní populací přibylo více než v předchozích dnech.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

24. den války. Na Ukrajině pokračovaly evakuace, Rusové použili hypersonické střely

Z ukrajinských měst se dnes podařilo přes humanitární koridory evakuovat 6623 lidí. Oznámil to zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně osob než v pátek, kdy jich bylo evakuováno přes 9000. Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) od začátku invaze na Ukrajinu zahynulo nejméně 847 civilistů, včetně 64 dětí. Ruská vojska zahájila invazi 24. února.
Lidé se před ruskou armádou ukrývají v kyjevském metru.

Z ukrajinských měst bylo dnes evakuováno 6623 lidí, výrazně méně než v pátek

Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 6623 lidí. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně osob než v pátek, kdy jich bylo evakuováno přes 9000. Podle Tymošenka opustilo dnes celkem 4128 lidí obléhaný Mariupol, zatímco v pátek jich bylo asi 5000.
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

23. den války. Západní částí Ukrajiny i Kyjevem se opět ozývají výbuchy

Nedaleko západoukrajinského Lvova dnes dopadly čtyři ruské střely, vypálené zřejmě z Černého moře. Ruská ofenziva se tak opět přiblížila k hranicím členských států NATO. Polsko následně oznámilo, že na summitu aliance příští týden formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Na debatu o tomto návrhu je podle ministryně obrany Jany Černochové připraveno i Česko. Ukrajina a Rusko se podle Moskvy nachází "někde napůl cesty", pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny, ohledně možného vstupu Ukrajiny do NATO se v jednáních "maximálně přiblížily". Ruský prezident Vladimir Putin invazi obhajoval před desítkami tisíc lidí na stadionu v Moskvě.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajinské armádě se podle Kyjeva podařilo dobýt zpět 30 obcí

Ukrajinské armádě se podařilo dobýt zpět 30 obcí v Kyjevské oblasti, které byly dočasně v rukou ruských sil, oznámil dnes podle portálu Ukrajinska pravda prezident země Volodymyr Zelenskyj. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová pak podle Reuters ve vysílání ukrajinské televize řekla, že vládní síly během dneška zabránily ruským vojákům v jakémkoli novém postupu. Štáb ukrajinské armády varoval, že Rusko by mohlo na Ukrajinu přemístit své vojáky z Arménie.
Divadlo v Mariupolu, ilustrační fotografie.

Pod rozbombardovaným mariupolským divadlem zůstává 1300 lidí. Záchranáři k nim kvůli ruským útokům nemohou

Ještě více než 1300 lidí zůstává v krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla, o jejich osudu se neví, uvedla dnes podle agentury Ukrinform ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Radnice města v první předběžné bilanci uvedla, že zatím nemá zprávy o žádných mrtvých, jeden člověk byl těžce zraněn. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zůstávají pod sutinami stovky lidí, záchranným pracím podle něj brání ruské ostřelování.

Aktuálně se děje

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

včera

včera

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

včera

včera

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

včera

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

včera

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

včera

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

včera

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

včera

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

včera

30. března 2026 21:57

První jméno pro letošní StarDance. Tančit bude Marta Jandová

ČT začala už na konci března s odhalováním soutěžících, kteří se na podzim zúčastní letošní řady taneční show StarDance. První potvrzenou účastnicí je Marta Jandová, úspěšná zpěvačka a dcera legendárního rockera Petra Jandy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy