globální oteplování

Globální oteplování představuje jednu z nejnaléhavějších výzev současného světa. Je to dlouhodobé zvyšování průměrných teplot na Zemi, což má rozsáhlé a komplexní dopady na životní prostředí, společnost a ekonomiku. Tato změna klimatu vyžaduje globální spolupráci a účinná opatření, abychom omezili její negativní dopady a chránili budoucnost naší planety.

Hlavní příčinou globálního oteplování je lidská činnost, zejména emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý (CO2) a metan (CH4). Těmito emisemi dochází k zesilování skleníkového efektu, což způsobuje zadržování tepla v atmosféře a zvyšuje teploty na povrchu Země.

Globální oteplování má rozsáhlé a mnohostranné dopady. Ledovce a sněhové pokrývky se zmenšují, což vede ke zvýšené hladině moří a extrémnějším povodním. Nárůst teplot způsobuje také intenzivnější bouře, sucho a vlny veder. Oteplování ovlivňuje biodiverzitu, migrační vzory zvířat a rostlin, což v konečném důsledku ohrožuje celé ekosystémy.

Globální oteplování ovlivňuje i společnost a ekonomiku. Zemědělství je postiženo změnami v podnebí, což má důsledky pro potravinovou bezpečnost. Přírodní katastrofy způsobené klimatickými změnami vedou k obrovským ekonomickým ztrátám. Vysoké teploty a extrémní povětrnostní podmínky ohrožují lidské zdraví a zvyšují riziko šíření nemocí.

Boj proti globálnímu oteplování vyžaduje kolektivní úsilí a konkrétní opatření. Snížení emisí skleníkových plynů, podpora obnovitelných zdrojů energie, zvýšená energetická efektivnost a udržitelnější způsoby výroby a spotřeby jsou klíčovými kroky směrem k udržitelné budoucnosti.

Mezinárodní spolupráce, politická dohoda a vzdělávání veřejnosti jsou rovněž nezbytné pro úspěch těchto opatření. Závazek celého světa je klíčový pro ochranu klimatu a udržení životní prostředí pro budoucí generace.

Související články:

Ilustrační foto

Počasí v roce 2025? Meteorologové už vědí, jaké bude

Rok 2024 ještě neskončil, ale vědci již předpovídají, že rok 2025 se zařadí mezi tři nejteplejší v historii měření. Podle britské meteorologické služby Met Office se globální průměrná teplota příštího roku pravděpodobně stane třetí nejvyšší od začátku záznamů v roce 1850. Tento odhad přichází poté, co podle odhadů rok 2024 zaujme první místo a rok 2023 druhé.
Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.
Ilustrační foto

Extrémní počasí jsme nezastavili. 2024 bude nejteplejším rokem v historii, oteplení překročí hranici 1,5 stupně

Podle nejnovějších údajů služby Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S) byl listopad 2024 celosvětově druhým nejteplejším listopadem od začátku měření. Tento trend potvrzuje rostoucí obavy z oteplování planety, přičemž odborníci varují, že rok 2024 bude prvním rokem, kdy globální oteplení překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.  
Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.
Ilustrační fotografie.

Nenormální únorové počasí. Je o více než šest stupňů tepleji

Čeští meteorologové předpokládají, že letošní únor bude nejteplejším únorem v Česku v historii měření. Na sociální síti X to v pondělí uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V průměru je zatím o více než šest stupňů tepleji oproti dlouhodobému průměru. 
Sršeň

Změny počasí mají na přírodu výrazný dopad. Zanedlouho s námi může být hmyz celoročně

Ačkoliv podzim většinou znamená čas, kdy se hmyz pomalu vytrácí a začíná zimovat, stále častěji se ukazuje, že doba, po kterou zůstává aktivní, se prodlužuje. Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu řízen přírodními podmínkami, ty se ale vlivem oteplování mění. A jednou bychom se mohli dočkat nelichotivé budoucnosti, ve které hmyz budeme vídat celoročně.
Ilustrační foto

Letošní počasí je neskutečné, nic takového jsme nezažili. Je to rozsudek smrti, komentují rekordy experti

Září letošního roku se stalo celosvětově nejteplejším měsícem v historii měření a celý rok směřuje k absolutnímu teplotnímu rekordu. Vyplývá to z dat, které prezentoval program Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Průměrná globální teplota v září byla 16,38 stupňů Celsia, což je o 0,93 stupně více než průměrná teplota mezi lety 1991 až 2020. Podle meteorologů jde o mimořádný rekord, který Zemi přibližuje k hranici oteplení o 1,5 stupně.
Bill Gates

Změnám počasí už nezabráníme? Udržet oteplování pod 1,5 stupně se nepovede, je přesvědčen Bill Gates

V roce 2015 se státy na pařížském klimatickém summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně. Stále více lidí je ale přesvědčeno, že takový závazek je nesplnitelný. Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN k naplnění patřičného snížení oteplování nestačí, o čemž je přesvědčen i filantrop a miliardář Bill Gates.
Lyžování, ilustrační foto

Užijme si sníh, dokud můžeme. Pokud se počasí bude oteplovat, lyžařská střediska budou minulostí, varují vědci

Klimatické změny mají dopady nejen na zdraví lidí či zemědělskou produkci, ohrožují ale i trávení volného času či sportovní aktivity. Globální oteplování se může velmi negativně promítnout do budoucnosti lyžařských středisek v Evropě. Podle nové studie nebudou nedostatek přírodního sněhu schopny dostatečně kompenzovat ani zařízení na výrobu umělého sněhu. 
Globální oteplování

Počasí bude v Česku celý týden tropické, část světa zažívá novou vlnu veder

Česko má před sebou týden plný tropických teplot, před kterými varují i meteorologové. Po několika chladnějších týdnech se tak vrací denní maxima přesahující třicetistupňovou hranici, a nejen k nám. Například v části Británie bude tento týden teplejší než ve slunné americké Kalifornii, a některé země mimo Evropu zažívají extrémní vedra s teplotami přesahujícími 50 stupňů.
Globální oteplování

Počasí v červenci zřejmě zláme všechny dosavadní rekordy. Půjde o nejteplejší měsíc za až desítky tisíc let

Podle analýzy Lipské univerzity v Německu, na kterou upozornila agentura Reuters, se letošní červenec pravděpodobně stane nejteplejším měsícem v historii měření. Průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s obdobím předprůmyslové éry. Klimatolog Karsten Haustein uvedl, že je téměř jisté, že se jedná o nejteplejší červenec, a možná bychom se museli vrátit o tisíce nebo desetitisíce let zpět, abychom na Zemi našli podobně teplé podmínky.
Ilustrační foto

Počasí: Cháron může do Evropy přinést nejteplejší léto v historii. Teploty porostou k 48 stupňům

Česká republika má ten zatím nejteplejší den roku za sebou. Teploty hravě vyrostly až k 38 stupňům a ačkoliv tropické třicítky budou pokračovat i tento týden, zatím se nezdá, že by rekordní sobotu překonaly. Jižní a východní Evropa se ale na rekordní teploty teprve připravuje. , protože přichází spalující vlna veder. Po Evropě se začala pohybovat tlaková výše nazvaná Cháron, která bude téměř jistě trhat rekordy. A Evropa díky ní může zažít nejteplejší léto v historii.

Aktuálně se děje

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině

Myšlenka na dramatické zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, o které hovoří prezident USA Donald Trump, by mohla mít významné dopady nejen na ukrajinskou obranu, ale i na americký obranný průmysl. Trump ve svém virtuálním projevu na fóru v Davosu vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu z aktuálního cíle 2 % HDP na ambiciózních 5 %.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Slovákům nehrozí převrat podle plánů opozice, ale Kremlu. Fico lidem odepře práva rád

Slovenský premiér Robert Fico rozehrává nebezpečnou hru, která znepokojuje nejen jeho vlastní národ, ale i mezinárodní partnery Slovenska. Jeho „suverénní“ zahraniční politika, často až zuřivě proruská, rozděluje společnost a staví Slovensko do izolace. Ficovy kroky vyvolávají otázky: slouží opravdu zájmům Slovenska, nebo jen slepě následují scénář diktovaný Moskvou?

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.

včera

včera

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

včera

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

včera

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

včera

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

včera

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

včera

včera

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

včera

24. ledna 2025 22:13

24. ledna 2025 21:44

24. ledna 2025 20:53

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

24. ledna 2025 19:18

24. ledna 2025 17:15

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

24. ledna 2025 16:32

Slovensko čelí masivnímu kybernetickému útoku, oznámil Fico těsně před demonstracemi

Slovensko čelí dalšímu masivnímu kybernetickému útoku, který tentokrát míří na státní Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VšZP). Premiér Robert Fico (Směr-SD) a ministr zdravotnictví Kamil Šaško (Hlas-SD) na dnešní tiskové konferenci potvrdili, že útok stále probíhá, ale bezpečnostní týmy se mu úspěšně brání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy