historie

Divokou honičkou se StB před 45 lety pokusila zničit Chartu 77. Největší reklamu nám udělalo Rudé právo, říká Němcová

Rozhovor

Tajemství dolaru: Věděli jste, že název nejslavnější světové měny má svůj původ u nás?

Nejznámější a dnes také nejpoužívanější měnou světa je dolar. Při vyslovení této měny si jistě každý vybaví Ameriku, respektive Spojené státy americké. Málo kdo však ví, že tato měna má historické vazby na české země.

Historie českých hradů a zámků: Které u nás byly jako první zpřístupněny veřejnosti?

Proslulá muzea a galerie vítají své návštěvníky již desítky, ba dokonce stovky let. Je však nutné si uvědomit, že základy muzejních sbírek tvořily především původní soukromé sbírky panovníků či šlechticů. Přitom i oni sami otvírali dveře svých sídel návštěvníkům, aby se i jiní mohli podívat na unikátní exponáty sbírané po staletí dávnými předky. Kdy a jaké hrady a zámky u nás byly otevřeny veřejnosti?

Komentář

Před 80 lety vypukla Operace Anthropoid. Kubiš s Gabčíkem se snesli z nebes zabít tyrana. Bez odboje by neuspěli

Tušili, že se z mise, na níž se pečlivě připravovali, živí nevrátí. Do svých deníků si rotmistři Jan Kubiš a Josef Gabčík napsali, že je čeká zvláštní, nebezpečný úkol, jehož se nebojí a nezastaví je ani to nejhorší. Přesně před osmdesáti lety vypukla slavná Operace Anthropoid, jejímž cílem bylo zneškodnění třetího nejvyššího muže Třetí říše, a to zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, architekta holocaustu. Parašutisté se neplánovaně u Nehvizd snesli z nebes do Protektorátu Čechy a Moravy, aby v mrazivé noci 29. prosince 1941 ve 2:24 hodin započali měnit dějiny druhé světové války. Geniální dvojice po výsadku prokázala mimořádné hrdinství, talent, chladnokrevnost i schopnosti. Avšak bez odvahy domácích odbojářů by se atentát na tyrana nezdařil, jen díky nim se rozkaz naplnil.

KOMENTÁŘ: 30 let po rozpadu SSSR vidíme dopady nezvládnuté transformace Ruska

Před třiceti lety, 26. prosince 1991, zanikl Sovětský svaz. Jednalo se o vyústění tendencí, které od konce osmdesátých let rozkládaly "první socialistický stát světa". Šlo také o nejpatrnější projev selhání politiky posledního sovětského vůdce Michaila Gorbačova, která podobný výsledek v žádném případě nesledovala. Uzavřela se jedna historická kapitola. Při její reflexi se ovšem ukazuje, že na ní plynule navázala kapitola další, která uzavřená ani zdaleka není. Její hlavní otázka zní: kam směřuje postsovětský prostor a především současné Rusko?

Vánoce ve vzpomínkách Boženy Němcové. Spisovatelka popsala, jak je lidé slavili

Jak naši předci trávili advent a Vánoce? Co jedli o Štědrém večeru? Z pera Boženy Němcové se dochoval detailní popis života venkovského obyvatelstva. Spisovatelka ve svém proslulém díle Babička i v národopisných článcích zaznamenala podobu adventního času i vánočních svátků v české lidové kultuře 19. století.

Komentář

Statečná Milada Horáková se narodila před 120 lety. Nikdy ze svých názorů neustoupila, proto vadila totalitám

Dnes slavíme především Boží hod vánoční, kdy si podle tradice připomínáme narození Páně. Na sváteční sobotu ale připadá také 120. výročí narození člověka, který nám může posloužit jako důkaz, že rozhodně Češi nejsou národem zbabělců, jak bývají někdy vykreslováni. A právě politička Milada Horáková v našich dějinách zastupuje statečné a odvážné lidi. Nikdy ze svých názorů a přesvědčení neustoupila, a proto tolik vadila totalitním režimům, jak nacistickému, tak i komunistickému, který ji 27. června 1950 zavraždil. Osud neměla jednoduchý, což platilo nejen pro její politické působení, ale i osobní život, v němž ztratila sourozence. Ani těžkosti, kterých zažila za celý svůj život bezpočet, její vůli nezlomily.

Před Vánoci roku 1911 si vzal život Josef Ladislav Píč, významná osobnost české archeologie

V předvánočním čase před 110 lety zasáhla českou archeologickou obec smutná zpráva. Dne 19. prosince 1911 spáchal sebevraždu jeden ze zakladatelů české archeologie – Josef Ladislav Píč. Toho milovaná věda, které obětoval svůj soukromý život, přivedla do hrobu.

Vánoce za první republiky. Na stole mnohdy chyběl kapr, jinak se zdobil i stromeček

Podoba Vánoc prošla v dějinách velkými proměnami. Jak vypadaly v dobách první republiky? Co lidé jedli o Štědrém večeru, jak zdobili stromeček a čím se obdarovávali? Jaké zvyky se tehdy pojily s Vánocemi?

Tradiční vánoční úprava ryby? Kapr na modro a na černo

Kapr dnes nepochybně patří na vánoční stůl. Tam se však dostal až v průběhu 19. století, tradiční štědrovečerní večeře vypadala v minulosti úplně jinak. Kapr se také nepodával o Štědrém večeru ve formě smažené v trojobalu, ale na modro nebo na černo.

Rozhovor

Umění disentu nabízí pohled na vlastní historii očima americké kultury. Film není jen o Havlovi, říká Čapková

Byli ohromeni, když zjistili, kolik statečných a atraktivních lidí obklopovalo za minulého režimu Václava Havla, o němž původně chtěli natočit film, kterým by bývalému prezidentovi vzdali hold ohledně desetiletého výročí jeho smrti. Poutavé vyprávění od okolí je pohltilo natolik, že jim bylo líto, aby snímek měl jen jednoho hrdinu bojujícího proti komunistické totalitě. Proto se producentka a spolutvůrkyně Mariana Čapková s režisérem a americkým profesorem na Univerzitě v Nebrasce Jamesem Deanem Le Sueurem rozhodli natočit dokument s názvem Umění disentu (The Art of Dissent), který dnes od 22 hodin odvysílá Česká televize na programu ČT Art. „Americký pohled na disent je v mnohém více obdivný, než jakého jsme schopni my. Možnost podívat se na vlastní historii očima jiné kultury přináší překvapivé momenty,“ říká v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

KOMENTÁŘ: Čtyřicet let od stanného práva: Jak to bylo s údajným československým pokusem o okupaci Polska?

Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski ve své zemi stanné právo, respektive válečný stav. Usnadnil tím razantní zásah bezpečnostních složek proti masové antirežimní opozici v čele s nezávislými odbory Solidarita. V médiích přitom stále rezonují otázky, zda Jaruzelského akce zabránila hrozícímu vojenské intervenci Sovětského svazu, potažmo i dalších států Varšavské smlouvy, a jaká byla role tehdejšího Československa.

Vztah člověka a lesa byl ve středověku zcela zásadní. Čím to bylo?

Zatímco dnes se většina lidí chystá na zimu především nákupem surovin na výrobu cukroví a nákupem vánočních dárků, ve středověku pro lidi už nyní nastal čas na zajištění vlastního bezpečí a komfortu pro nepříznivé zimní měsíce. To vše většinou zajišťoval les.

Jaké vánoční cukroví pekla Magdalena Dobromila Rettigová?

K Vánocům neodmyslitelně patří cukroví. Dnes je známo nepřeberné množství druhů, přičemž každá rodina má zpravidla ten svůj oblíbený. Některé osvědčené recepty se dědí z generace na generaci a mohou mít svůj původ ve starých kuchařských knihách – třeba v těch od Magdaleny Dobromily Rettigové.

České hrady a zámky přes zimu nespí. Kam můžete vyrazit?

Ačkoliv návštěvnická sezona skončila společně s letošním poměrně teplým a slunným podzimem, řada českých památek zůstává otevřená i v nastalém zimním období. Na některých zámcích a hradech jsou v nabídce zkrácené tradiční trasy, ale na některých objektech jsou zpřístupněna místa, kam se jindy návštěvník nepodívá.

S Petrem Uhlem jsem se kvůli jeho levicovým postojům nehádala, v disentu nás pojila společná řeka myšlenek, říká Němcová

Do poslední chvíle ladila smuteční projev, aby se dnes co nejdůstojněji rozloučila s disidentem Petrem Uhlem, který zemřel ve středu 1. prosince. Jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová sice nerozuměla jeho silně levicovým postojům, ale ctila jej jako nesmírně statečného člověka, který pro své přesvědčení ohledně boje za lidská práva strávil v komunistických vězeních devět let. „Petr byl výjimečně vyhraněnou osobností, která ze svých zásad nikdy neustoupila. Je symbolické, že bude pochován právě dnes, kdy je Den lidských práv. Bude mně moc chybět,“ říká pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, která s ostatními chartisty dá Petru Uhlovi sbohem v pražském strašnickém krematoriu od 15 hodin.

Komentář

Japonci před 80 lety napadli Pearl Harbor. Útok paradoxně udělal ze Spojených států supervelmoc

Probudili spícího obra a donutili jej udělat strašlivé rozhodnutí, i když původní varování podcenili. Přesně před 80 lety, v neděli 7. prosince 1941, Japonci pod vedením admirála Isoroka Jamamoto ráno napadli námořní základnu Pearl Harbor nacházející se na havajském ostrově Oahu. Jednalo se bezesporu o jeden z nejdůležitějších okamžiků největšího světového konfliktu v dějinách lidstva. Do druhé světové války vstoupily USA, což mělo zásadní význam nejen v dalším průběhu války, ale i po jejím skončení. Paradoxem je, že právě útok na Pearl Harbor udělal ze Spojených států amerických supervelmoc.

Naše země zasáhla před 155 lety epidemie cholery. Jak o ní referoval dobový tisk?

Roku 1866, tedy před 155 lety, propukla v našich zemích epidemie cholery. V té době se rozhořela prusko-rakouská válka a nebezpečné onemocnění k nám přišlo spolu s pruskými vojsky v létě 1866. O šíření nebo průběhu nemoci přináší zajímavé informace dobový tisk.

Komentář

Před sto lety se narodil Dubček, symbol pražského jara. Tragicky se mýlil v přesvědčení o reformovatelnosti komunismu

Byl symbolem pražského jara, které po krutých padesátých letech náhle představovalo záblesk svobody uprostřed čtyřicetileté komunistické totality. Alexander Dubček, od jehož narození právě dnes uplynulo sto let, působil na konci šedesátých let pro svou lidskost jako zjevení a v zemi se stal nesmírně populární. Jeho socialismus s lidskou tváří však v srpnu 1968 rozdrtily tanky Varšavské smlouvy. Rodák z Uhrovce se tak tragicky mýlil ve svém přesvědčení, že komunismus je možné reformovat. Do historie se bývalý první tajemník ÚV KSČ zapsal jako velmi slabý a naivní politik. Velkým zklamáním pro jeho příznivce bylo zjištění, že při ročním výročí okupace podepsal takzvaný pendrekový zákon umožnující ještě větší perzekuci zadržených demonstrantů. Po nuceném odchodu do ústraní nepodporoval disent a po Listopadové revoluci byli i někteří Slováci proti tomu, aby se stal prezidentem.

Terezínu konec války úplnou úlevu nepřinesl. Udeřila smrtící epidemie

V koncentračních táborech žili vězni ve velmi bídných podmínkách. Špína, zima, hlad a nevyhovující hygienické poměry – to byla každodenní realita. Není divu, že se zde šířila nejrůznější onemocnění. To se stalo i v Terezíně, kde v dubnu roku 1945 propukla epidemie skvrnitého tyfu, která si vyžádala několik set obětí.