historie

Před 70 lety byl zatčen Slánský. Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se stal jeho obětí, skončil na popravišti

Komentář

ANALÝZA: Před 30 lety zemřel prezident Husák. Byl symbolem normalizační šedi, čistek a úpadku. Chyběla mu sebereflexe

Byl tragickou postavou československých dějin. Bývalý prezident Gustáv Husák, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo třicet let, je symbolem a zosobněním dvacetileté normalizační šedi, morálního úpadku. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se podílel na čistkách, represích, stagnaci a především na ponížení českého i slovenského národa, což mělo za následek emigraci schopných lidí. Příběh exgenerálního tajemníka ÚV KSČ je do jisté míry fascinující, neboť sám za obvinění v kauze „slovenského buržoazního nacionalismu“ strávil devět let v krutých bolševických kriminálech, přesto stále věřil ideologii, která má na svědomí miliony mrtvých. Nikdy neprojevil jakoukoli sebereflexi. Představoval tak jeden z řady odstrašujících případů intelektuála, kterému se ideje staly důležitějšími než samotní lidé a jejich životy.

KOMENTÁŘ: Hrozil zásah Varšavské smlouvy? Aneb o Gorbačovově politice v roce 1989

U příležitosti výročí událostí 17. listopadu 1989, které odstartovaly pád diktatury KSČ v tehdejším Československu, se ve veřejném prostoru pravidelně objevuje otázka, jak je možné, že komunistická moc nepoužila ke své záchraně sílu. Podobné úvahy rezonují také v dalších zemích bývalého východního bloku. V českém prostředí je v této souvislosti zmiňována i organizace Varšavské smlouvy, s níž se v širší historické paměti pojí vojenské potlačení pražského jara v srpnu 1968. Nakolik tedy před dvaadvaceti lety hrozil zásah této aliance na "obranu socialismu"?

Rozhovor

Agenti StB mě označili za nebezpečného novináře. Při první návštěvě mě polekaly samopaly pohraničníků, říká Naegele

Jeho hlas šířený v éteru vzbuzoval v rodinách zdecimovaných komunistickým bezprávím naději a vzpruhu. Skvostnými reportážemi zejména před 17. listopadem 1989 prosvětloval socialistickou šeď. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky (VOA) Jolyon Naegele, který působil především v někdejším Československu, však při své práci v totalitní zemi čelil šikaně ze strany StB i zdejších orgánů. „Agenti StB v tiskovém odboru ministerstva zahraničích věcí moje reportáže a zájmy dost důkladně analyzovali a popsali mě vzhledem ke své jazykové dovednosti a znalosti zdejších poměrů jako velmi nebezpečného novináře. Zpočátku mě zdejší úřady považovaly za možného eléva CIA,“ říká v předvečer 32. výročí Sametové revoluce rodák z New Yorku Jolyon Naegele, a to v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Benátky nad Jizerou. Místo, odkud se pozorovaly hvězdy a určoval osud

Malebné město Benátky nad Jizerou leží v okrese Mladá Boleslav asi 30 km od hlavního města Prahy. Historie místa spadá již do 14. století. Velké slávy se však město dočkalo především v období renesance, kdy na místním zámku na přání Rudolfa II. pobýval slavný alchymista a astronom Tycho Brahe.

500 let od dobytí Mexika. Jak vypadaly poslední chvíle Aztécké říše?

V letošním roce uplynulo přesně 500 let od dobytí dnešního Mexika, respektive Aztécké říše, Španěly. V srpnu roku 1521 bylo pod vedením Hernána Cortése definitivně dobyto hlavní město Aztéků - Tenochtitlán. Společně s městem padla téměř 200 let stará říše, což znamenalo začátek konce starého světa.

Zámek Tloskov představuje pozdní dozvuk historismu

Zámek Tloskov, který leží ve stejnojmenné obci nedaleko Neveklova ve středních Čechách, patří k našim málo známým památkám. Dáno je to především tím, že zámek samotný není přístupný, neboť v něm sídlí Centrum sociálních služeb. Okolní zámecký park je však otevřený a láká k podzimním procházkám mezi pestrobarevnými korunami stromů.

Barbora Celská. Schopná panovnice, vášnivá nevěrnice i alchymistka

Barbora Celská patří mezi opomíjené historické postavy. Přitom byla manželkou krále a císaře Zikmunda Lucemburského, významně se podílela na vládě a po smrti manžela se zabývala alchymií. Kronikáři ji však také popisovali jako pyšnou ženu a vášnivou nevěrnici.

Den válečných veteránů dojal i vojáky, ztrátu kamarádů nesou těžce. Přeji si, aby už další kříže nepřibývaly, říká Černochová

Nad pražským náměstím Míru se vznášel obdiv k jejich vlastenectví, za které neváhali obětovat své životy. Mnozí vojáci při Dni válečných veteránů, kterým už posedmé vzdala hold Městská část Prahy 2, se nestyděli za slzy dojetí pramenící ze ztráty svých kamarádů na válečných i pozorovacích misích. Jejich ztrátu nesou těžce. Na klopách všech se vyjímal červený vlčí mák, který se stal symbolem padlých hrdinů v uniformách a v den ukončení I. světové války znamená i vděk za vybojovanou svobodu, o níž usilovali i odpůrci fašismu. „Při Dni válečných veteránů nevzpomínáme jen padlé legionáře z první světové války a vojáky, kteří zemřeli v dalším konfliktu s Němci, ale vybaví se nám hrdinství i všech Čechů, kteří se po revoluci nevrátili z válečných operací. Každý rok si přeji, aby v našem Křížovém háji už nepřibyl další kříž představující vojenskou oběť,“ říká starostka Prahy 2 a kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS).

Německo si připomíná osudové datum, podle Steinmeiera spojuje slzy i radost

Být Němcem znamená nést si v srdci radost i slzy. Dnes to prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti připomínky 9. listopadu. V tento den v roce 1918 byla v Německu vyhlášena republika, v roce 1938 nacisté rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc a v roce 1989 padla berlínská zeď.

Podzim ve znamení posvícení a hodování. Jaké pokrmy sytily naše předky na konci léta?

K podzimu dnes patří dýně, které se v kuchyni upravují na mnoho způsobů. Dříve byste tuto plodinu na talířích hledali marně, naši předci si dopřávali jiné pochoutky. Jaké pokrmy a chutě byly v minulosti spojeny s podzimem?

Slavný básník a novinář Karel Havlíček Borovský se narodil před 200 lety

Byl mistrem básnické satiry, předním žurnalistou své doby, ale i politikem-liberálem, který hájil věc národního obrození či zrovnoprávnění jazyka. Za pouhých 34 let života toho stihl dost: prošel kněžským seminářem, působil jako vychovatel v carském Rusku (vrátil se ale jako kritik tamních poměrů), vládní režim jej na tři a půl roku deportoval do tyrolského Brixenu.

Rozhovor

Generál Janoušek byl veselý člověk, volební zkázu komunistů by uvítal, říká před odhalením desky jeho příbuzná

Před očima má neustále jeho smích i vlnité vlasy, které ji jako malou holku fascinovaly. Mahulena Křenková, která je praneteří jediného československého leteckého maršála RAF a generála Karla Janouška, si na prastrýci nejvíce cení, že jej životní tragédie, kdy za války přišel téměř o celou rodinu, ani následný dvanáctiletý komunistický kriminál, nezlomily. „Jako voják byl silnou osobností. Zvládl neuvěřitelný profesní i lidský pád. Přijímala jej anglická královna i král Jiří VI., a najednou z něj komunisté udělali nulu, která kvůli nízké penzi musela ve skladu tahat těžký nábytek. Přesto se radoval ze života, byl veselý,“ říká Mahulena Křenková pro EuroZprávy.cz, které s Městskou částí Prahy 2 a její starostkou Janou Černochovou (ODS) odhalí zítra generálu Janouškovi v Malé Štěpánské 5 pamětní desku, a to v 10 hodin.

Invalidovna je celosvětovým unikátem v samém srdci Prahy

Nikdy nedostavěný, přesto monumentální barokní areál pražské Invalidovny se nachází v Praze 8 – Karlín nedaleko stejnojmenné zastávky metra. Je až s podivem kolik lidí tuto stavbu v rámci živelné moderní zástavby v okolí dennodenně míjí, aniž by si tohoto světového unikátu všimli. Invalidovna přitom není jedinečná jen svou architekturou, ale i svým hlubokým příběhem.

Historie tajemného Faustova domu. Žil v něm skutečně učenec, který upsal duši ďáblu?

Jedním z nejtajemnějších domů v Praze je tzv. Faustův dům. S ním se pojí pověst o učenci Faustovi, který upsal svou duši ďábla. Žil však skutečně v domě někdo takový?

Dlouhá cesta k volebnímu právu žen. Kdy jej získaly v Česku?

Od druhé poloviny 19. století začaly ženy bojovat za své volební právo. Poprvé mohly volit na Novém Zélandu roku 1893, zanedlouho také v Austrálii nebo v zemích severní Evropy. U nás si ženy na uzákonění volebního práva musely počkat až do roku 1920.

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Prezident Havel by dnes oslavil 85. narozeniny. Kritiku Studentských listů ustál, rozený demokrat

Vzpomínat na Václava Havla (1936-2011), disidenta, dramatika, vůdčí osobu Listopadu 1989 a následně československého i českého prezidenta, který by se dnes dožil 85. narozenin, není vůbec jednoduché. Při vyslovení jeho jména se mně ale okamžitě vybaví Havlova největší přednost. Byl rozeným demokratem, o čemž jsem se přesvědčil osobně, když mu část redakce Studentských listů, v níž jsem působil jako šéfredaktor, vytýkala, že neprovedl debolševizaci, anebo jsme kritizovali jeho okolí. Nikdy se neurazil, nebyl arogantní. Výtky ustál. Pokaždé vyslechl názor oponenta a poté s ním debatoval. Pan Václav Havel mně moc chybí.

Bývalý zámek v Pičíně ukrývá příběh české Čachtické paní

Kdo by neznal slavný příběh o kruté a krvežíznivé uherské hraběnce Alžbětě Báthory, přezdívané Čachtické paní. Málokdo už ovšem ví, že podobný příběh se odehrál i v českých zemích, konkrétně na nevelkém pičínském panství nedaleko Příbrami.

Jak dlouho se u nás pije káva a co o ní napsala Magdalena Dobromila Rettigová?

Na 1. října připadá Mezinárodní den kávy. Tento nápoj se ve střední Evropě objevil někdy na konci 17. století a od té doby je velmi oblíbený. Kávu milovala i slavná Magdalena Dobromila Rettigová, která o ní dokonce napsala celou knihu.

Malý zámek Doudleby nad Orlicí zachránilo skryté tajemství

Nevelký, o to však útulnější zámek Doudleby nad Orlicí, se nachází ve stejnojmenné obci, asi 5 km od Rychnova nad Kněžnou ve východních Čechách. Jeho zdi ukrývají nejeden unikát, přičemž jeden z nich zachránil zámek před demolicí.