historie

ROZHOVOR: 25 let od česko-německé deklarace. Otevírat Pandořinu skříňku vzájemných vztahů bych neradil, říká Václav Houžvička

Rozhovor

Palachova pochodeň nikdy nezhasla. I díky němu žijeme přes třicet let v demokracii, říká starostka Udženija

Poprvé se zde nadechl, když přišel na svět, a přesně před 53 lety, i naposledy vydechl. Krátký životní osud Jana Palacha (20), který 19. ledna 1969 v 15:30 hodin zemřel v někdejším Borůvkově sanatoriu na následky upálení, jímž chtěl společnost vyburcovat z apatie po sovětské invazi v roce 1968, je úzce spjatý s Městskou částí Prahy 2. Její starostka Alexandra Udženija (ODS) považuje studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za hrdinu, jehož odkaz přesahuje hranice země a v roce 1989 pomohl jeho čin vybojovat svobodu. „Palachova pochodeň nikdy nezhasla, její plamínek byl v srdci a mysli téměř každého z nás. A i když neprobudila náš národ z letargie v roce 1969, podařilo se to o dvacet let později. I díky němu žijeme už více než třicet let v demokracii,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Alexandra Udženija.

Rozhovor

Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat. Zůstal pevný do posledního vydechnutí, říká kněz Halík

Zůstal morálně čistý, a to hlavně díky odkazu Jana Palacha, od jehož upálení, kterým chtěl probudit národ z letargie po sovětské okupaci, uplynulo právě dnes 53 let. Studentova oběť byla pro katolického kněze Tomáše Halíka symbolem, aby se nezapletl s komunistickým režimem. „Palachův čin se stal trvalým závazkem nekolaborovat alespoň pro několik procent lidí, a to už mělo význam. Malá skupina tu jiskru pronesla sychravým časem normalizace a ona zas vzplála po dvaceti letech při Palachově týdnu v lednu 1989 a pak v listopadových událostech, které doprovázely kolaps komunismu. Obdivuji na něm, že zůstal pevný do posledního vydechnutí,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor Tomáš Halík.

Heinrich Schliemann se narodil před 200 lety. Objevil skutečně bájnou Tróju?

Dne 6. ledna 1822, tedy před 200 lety, se narodil Heinrich Schliemann. Toho již od dětství fascinovaly bájné Homérovy příběhy a brzy zahořel touhou objevit legendární Tróju. A to se mu skutečně podařilo a nesmazatelně se tím zapsal do dějin archeologie. I když tak trochu podvodem.

Kdy děti postavily prvního sněhuláka? Historie sahá až k Shakespearovi

Sněhová nadílka láká k zimním radovánkám, ke kterým kromě sportovních aktivit patří i dětské kratochvíle, jakou je třeba stavění sněhuláků. Vytváření figur ze sněhu má dlouhou historii. Kdy děti poprvé vytvarovaly sněhovou postavu?

Rozhovor

Charta 77 pronikla před 45 lety za železnou oponu. „Bez Havlových kontaktů by o nás na Západě nevěděli,“ tvrdí Němcová

O jejich aktivitě se dozvěděli za železnou oponou a podařilo se jim tak rudé propagandě zasadit nečekaný úder, po němž totalitní moc nemohla odpůrce režimu ignorovat. Zveřejněné prohlášení Charty 77 na stránkách renomovaného západního tisku přesně před 45 lety znamenalo první výrazné vítězství tehdejšího disentu usilující o dodržování lidských práv v někdejším normalizačním, komunistickém Československu. Dana Němcová označuje 7. leden 1977 za velký den signatářů. Publikace textu totiž v demokratickém světě zabránila ještě větší perzekuci. „Klíčové bylo, že Václav Havel měl zahraniční kontakty, a to i na západní média, která jeho osobnost uznávala. Bez jeho známostí by se Charta 77 nedostala ven do britských Timesů, amerického deníku The New York Times německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung a pařížského Le Mondu,“ říká ve druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, rozená Valtrová.

Rozhovor

Divokou honičkou se StB před 45 lety pokusila zničit Chartu 77. Největší reklamu nám udělalo Rudé právo, říká Němcová

Provedli zásah, který měl zničit rodící se vzdor opozičního hnutí. Dana Němcová vzpomíná, jak akce ze strany StB, která po divoké automobilové honičce 6. ledna 1977 znemožnila přesně před 45 lety rozeslat Václavu Havlovi, Pavlu Landovskému a Ludvíku Vaculíkovi opisy signatářům Charty 77, ještě více zviditelnila občanskou iniciativu usilující o dodržování lidských práv. „Zátah na trio pošťáků nás nezlomil. Naopak se náš efekt vstupu na opoziční jeviště tím ještě zvýšil. Estébáci nám udělali velkou reklamu. O ještě větší propagaci se postaralo komunistické Rudé právo, po jeho článku Ztroskotanci a Samozvanci a také po Antichartě nás kontaktovali další lidé, kteří prohlášení podepsali. Zájem o nás stoupl,“ říká v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, významná tvář disentu a vzdoru.

Tajemství dolaru: Věděli jste, že název nejslavnější světové měny má svůj původ u nás?

Nejznámější a dnes také nejpoužívanější měnou světa je dolar. Při vyslovení této měny si jistě každý vybaví Ameriku, respektive Spojené státy americké. Málo kdo však ví, že tato měna má historické vazby na české země.

Historie českých hradů a zámků: Které u nás byly jako první zpřístupněny veřejnosti?

Proslulá muzea a galerie vítají své návštěvníky již desítky, ba dokonce stovky let. Je však nutné si uvědomit, že základy muzejních sbírek tvořily především původní soukromé sbírky panovníků či šlechticů. Přitom i oni sami otvírali dveře svých sídel návštěvníkům, aby se i jiní mohli podívat na unikátní exponáty sbírané po staletí dávnými předky. Kdy a jaké hrady a zámky u nás byly otevřeny veřejnosti?

Komentář

Před 80 lety vypukla Operace Anthropoid. Kubiš s Gabčíkem se snesli z nebes zabít tyrana. Bez odboje by neuspěli

Tušili, že se z mise, na níž se pečlivě připravovali, živí nevrátí. Do svých deníků si rotmistři Jan Kubiš a Josef Gabčík napsali, že je čeká zvláštní, nebezpečný úkol, jehož se nebojí a nezastaví je ani to nejhorší. Přesně před osmdesáti lety vypukla slavná Operace Anthropoid, jejímž cílem bylo zneškodnění třetího nejvyššího muže Třetí říše, a to zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, architekta holocaustu. Parašutisté se neplánovaně u Nehvizd snesli z nebes do Protektorátu Čechy a Moravy, aby v mrazivé noci 29. prosince 1941 ve 2:24 hodin započali měnit dějiny druhé světové války. Geniální dvojice po výsadku prokázala mimořádné hrdinství, talent, chladnokrevnost i schopnosti. Avšak bez odvahy domácích odbojářů by se atentát na tyrana nezdařil, jen díky nim se rozkaz naplnil.

KOMENTÁŘ: 30 let po rozpadu SSSR vidíme dopady nezvládnuté transformace Ruska

Před třiceti lety, 26. prosince 1991, zanikl Sovětský svaz. Jednalo se o vyústění tendencí, které od konce osmdesátých let rozkládaly "první socialistický stát světa". Šlo také o nejpatrnější projev selhání politiky posledního sovětského vůdce Michaila Gorbačova, která podobný výsledek v žádném případě nesledovala. Uzavřela se jedna historická kapitola. Při její reflexi se ovšem ukazuje, že na ní plynule navázala kapitola další, která uzavřená ani zdaleka není. Její hlavní otázka zní: kam směřuje postsovětský prostor a především současné Rusko?

Vánoce ve vzpomínkách Boženy Němcové. Spisovatelka popsala, jak je lidé slavili

Jak naši předci trávili advent a Vánoce? Co jedli o Štědrém večeru? Z pera Boženy Němcové se dochoval detailní popis života venkovského obyvatelstva. Spisovatelka ve svém proslulém díle Babička i v národopisných článcích zaznamenala podobu adventního času i vánočních svátků v české lidové kultuře 19. století.

Komentář

Statečná Milada Horáková se narodila před 120 lety. Nikdy ze svých názorů neustoupila, proto vadila totalitám

Dnes slavíme především Boží hod vánoční, kdy si podle tradice připomínáme narození Páně. Na sváteční sobotu ale připadá také 120. výročí narození člověka, který nám může posloužit jako důkaz, že rozhodně Češi nejsou národem zbabělců, jak bývají někdy vykreslováni. A právě politička Milada Horáková v našich dějinách zastupuje statečné a odvážné lidi. Nikdy ze svých názorů a přesvědčení neustoupila, a proto tolik vadila totalitním režimům, jak nacistickému, tak i komunistickému, který ji 27. června 1950 zavraždil. Osud neměla jednoduchý, což platilo nejen pro její politické působení, ale i osobní život, v němž ztratila sourozence. Ani těžkosti, kterých zažila za celý svůj život bezpočet, její vůli nezlomily.

Před Vánoci roku 1911 si vzal život Josef Ladislav Píč, významná osobnost české archeologie

V předvánočním čase před 110 lety zasáhla českou archeologickou obec smutná zpráva. Dne 19. prosince 1911 spáchal sebevraždu jeden ze zakladatelů české archeologie – Josef Ladislav Píč. Toho milovaná věda, které obětoval svůj soukromý život, přivedla do hrobu.

Vánoce za první republiky. Na stole mnohdy chyběl kapr, jinak se zdobil i stromeček

Podoba Vánoc prošla v dějinách velkými proměnami. Jak vypadaly v dobách první republiky? Co lidé jedli o Štědrém večeru, jak zdobili stromeček a čím se obdarovávali? Jaké zvyky se tehdy pojily s Vánocemi?

Tradiční vánoční úprava ryby? Kapr na modro a na černo

Kapr dnes nepochybně patří na vánoční stůl. Tam se však dostal až v průběhu 19. století, tradiční štědrovečerní večeře vypadala v minulosti úplně jinak. Kapr se také nepodával o Štědrém večeru ve formě smažené v trojobalu, ale na modro nebo na černo.

Rozhovor

Umění disentu nabízí pohled na vlastní historii očima americké kultury. Film není jen o Havlovi, říká Čapková

Byli ohromeni, když zjistili, kolik statečných a atraktivních lidí obklopovalo za minulého režimu Václava Havla, o němž původně chtěli natočit film, kterým by bývalému prezidentovi vzdali hold ohledně desetiletého výročí jeho smrti. Poutavé vyprávění od okolí je pohltilo natolik, že jim bylo líto, aby snímek měl jen jednoho hrdinu bojujícího proti komunistické totalitě. Proto se producentka a spolutvůrkyně Mariana Čapková s režisérem a americkým profesorem na Univerzitě v Nebrasce Jamesem Deanem Le Sueurem rozhodli natočit dokument s názvem Umění disentu (The Art of Dissent), který dnes od 22 hodin odvysílá Česká televize na programu ČT Art. „Americký pohled na disent je v mnohém více obdivný, než jakého jsme schopni my. Možnost podívat se na vlastní historii očima jiné kultury přináší překvapivé momenty,“ říká v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

KOMENTÁŘ: Čtyřicet let od stanného práva: Jak to bylo s údajným československým pokusem o okupaci Polska?

Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski ve své zemi stanné právo, respektive válečný stav. Usnadnil tím razantní zásah bezpečnostních složek proti masové antirežimní opozici v čele s nezávislými odbory Solidarita. V médiích přitom stále rezonují otázky, zda Jaruzelského akce zabránila hrozícímu vojenské intervenci Sovětského svazu, potažmo i dalších států Varšavské smlouvy, a jaká byla role tehdejšího Československa.

Vztah člověka a lesa byl ve středověku zcela zásadní. Čím to bylo?

Zatímco dnes se většina lidí chystá na zimu především nákupem surovin na výrobu cukroví a nákupem vánočních dárků, ve středověku pro lidi už nyní nastal čas na zajištění vlastního bezpečí a komfortu pro nepříznivé zimní měsíce. To vše většinou zajišťoval les.

Jaké vánoční cukroví pekla Magdalena Dobromila Rettigová?

K Vánocům neodmyslitelně patří cukroví. Dnes je známo nepřeberné množství druhů, přičemž každá rodina má zpravidla ten svůj oblíbený. Některé osvědčené recepty se dědí z generace na generaci a mohou mít svůj původ ve starých kuchařských knihách – třeba v těch od Magdaleny Dobromily Rettigové.