historie

Statečná Milada Horáková se narodila před 120 lety. Nikdy ze svých názorů neustoupila, proto vadila totalitám

Komentář

Před Vánoci roku 1911 si vzal život Josef Ladislav Píč, významná osobnost české archeologie

V předvánočním čase před 110 lety zasáhla českou archeologickou obec smutná zpráva. Dne 19. prosince 1911 spáchal sebevraždu jeden ze zakladatelů české archeologie – Josef Ladislav Píč. Toho milovaná věda, které obětoval svůj soukromý život, přivedla do hrobu.

Vánoce za první republiky. Na stole mnohdy chyběl kapr, jinak se zdobil i stromeček

Podoba Vánoc prošla v dějinách velkými proměnami. Jak vypadaly v dobách první republiky? Co lidé jedli o Štědrém večeru, jak zdobili stromeček a čím se obdarovávali? Jaké zvyky se tehdy pojily s Vánocemi?

Tradiční vánoční úprava ryby? Kapr na modro a na černo

Kapr dnes nepochybně patří na vánoční stůl. Tam se však dostal až v průběhu 19. století, tradiční štědrovečerní večeře vypadala v minulosti úplně jinak. Kapr se také nepodával o Štědrém večeru ve formě smažené v trojobalu, ale na modro nebo na černo.

Rozhovor

Umění disentu nabízí pohled na vlastní historii očima americké kultury. Film není jen o Havlovi, říká Čapková

Byli ohromeni, když zjistili, kolik statečných a atraktivních lidí obklopovalo za minulého režimu Václava Havla, o němž původně chtěli natočit film, kterým by bývalému prezidentovi vzdali hold ohledně desetiletého výročí jeho smrti. Poutavé vyprávění od okolí je pohltilo natolik, že jim bylo líto, aby snímek měl jen jednoho hrdinu bojujícího proti komunistické totalitě. Proto se producentka a spolutvůrkyně Mariana Čapková s režisérem a americkým profesorem na Univerzitě v Nebrasce Jamesem Deanem Le Sueurem rozhodli natočit dokument s názvem Umění disentu (The Art of Dissent), který dnes od 22 hodin odvysílá Česká televize na programu ČT Art. „Americký pohled na disent je v mnohém více obdivný, než jakého jsme schopni my. Možnost podívat se na vlastní historii očima jiné kultury přináší překvapivé momenty,“ říká v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

KOMENTÁŘ: Čtyřicet let od stanného práva: Jak to bylo s údajným československým pokusem o okupaci Polska?

Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický vůdce, generál Wojciech Jaruzelski ve své zemi stanné právo, respektive válečný stav. Usnadnil tím razantní zásah bezpečnostních složek proti masové antirežimní opozici v čele s nezávislými odbory Solidarita. V médiích přitom stále rezonují otázky, zda Jaruzelského akce zabránila hrozícímu vojenské intervenci Sovětského svazu, potažmo i dalších států Varšavské smlouvy, a jaká byla role tehdejšího Československa.

Vztah člověka a lesa byl ve středověku zcela zásadní. Čím to bylo?

Zatímco dnes se většina lidí chystá na zimu především nákupem surovin na výrobu cukroví a nákupem vánočních dárků, ve středověku pro lidi už nyní nastal čas na zajištění vlastního bezpečí a komfortu pro nepříznivé zimní měsíce. To vše většinou zajišťoval les.

Jaké vánoční cukroví pekla Magdalena Dobromila Rettigová?

K Vánocům neodmyslitelně patří cukroví. Dnes je známo nepřeberné množství druhů, přičemž každá rodina má zpravidla ten svůj oblíbený. Některé osvědčené recepty se dědí z generace na generaci a mohou mít svůj původ ve starých kuchařských knihách – třeba v těch od Magdaleny Dobromily Rettigové.

České hrady a zámky přes zimu nespí. Kam můžete vyrazit?

Ačkoliv návštěvnická sezona skončila společně s letošním poměrně teplým a slunným podzimem, řada českých památek zůstává otevřená i v nastalém zimním období. Na některých zámcích a hradech jsou v nabídce zkrácené tradiční trasy, ale na některých objektech jsou zpřístupněna místa, kam se jindy návštěvník nepodívá.

S Petrem Uhlem jsem se kvůli jeho levicovým postojům nehádala, v disentu nás pojila společná řeka myšlenek, říká Němcová

Do poslední chvíle ladila smuteční projev, aby se dnes co nejdůstojněji rozloučila s disidentem Petrem Uhlem, který zemřel ve středu 1. prosince. Jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová sice nerozuměla jeho silně levicovým postojům, ale ctila jej jako nesmírně statečného člověka, který pro své přesvědčení ohledně boje za lidská práva strávil v komunistických vězeních devět let. „Petr byl výjimečně vyhraněnou osobností, která ze svých zásad nikdy neustoupila. Je symbolické, že bude pochován právě dnes, kdy je Den lidských práv. Bude mně moc chybět,“ říká pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, která s ostatními chartisty dá Petru Uhlovi sbohem v pražském strašnickém krematoriu od 15 hodin.

Komentář

Japonci před 80 lety napadli Pearl Harbor. Útok paradoxně udělal ze Spojených států supervelmoc

Probudili spícího obra a donutili jej udělat strašlivé rozhodnutí, i když původní varování podcenili. Přesně před 80 lety, v neděli 7. prosince 1941, Japonci pod vedením admirála Isoroka Jamamoto ráno napadli námořní základnu Pearl Harbor nacházející se na havajském ostrově Oahu. Jednalo se bezesporu o jeden z nejdůležitějších okamžiků největšího světového konfliktu v dějinách lidstva. Do druhé světové války vstoupily USA, což mělo zásadní význam nejen v dalším průběhu války, ale i po jejím skončení. Paradoxem je, že právě útok na Pearl Harbor udělal ze Spojených států amerických supervelmoc.

Naše země zasáhla před 155 lety epidemie cholery. Jak o ní referoval dobový tisk?

Roku 1866, tedy před 155 lety, propukla v našich zemích epidemie cholery. V té době se rozhořela prusko-rakouská válka a nebezpečné onemocnění k nám přišlo spolu s pruskými vojsky v létě 1866. O šíření nebo průběhu nemoci přináší zajímavé informace dobový tisk.

Komentář

Před sto lety se narodil Dubček, symbol pražského jara. Tragicky se mýlil v přesvědčení o reformovatelnosti komunismu

Byl symbolem pražského jara, které po krutých padesátých letech náhle představovalo záblesk svobody uprostřed čtyřicetileté komunistické totality. Alexander Dubček, od jehož narození právě dnes uplynulo sto let, působil na konci šedesátých let pro svou lidskost jako zjevení a v zemi se stal nesmírně populární. Jeho socialismus s lidskou tváří však v srpnu 1968 rozdrtily tanky Varšavské smlouvy. Rodák z Uhrovce se tak tragicky mýlil ve svém přesvědčení, že komunismus je možné reformovat. Do historie se bývalý první tajemník ÚV KSČ zapsal jako velmi slabý a naivní politik. Velkým zklamáním pro jeho příznivce bylo zjištění, že při ročním výročí okupace podepsal takzvaný pendrekový zákon umožnující ještě větší perzekuci zadržených demonstrantů. Po nuceném odchodu do ústraní nepodporoval disent a po Listopadové revoluci byli i někteří Slováci proti tomu, aby se stal prezidentem.

Terezínu konec války úplnou úlevu nepřinesl. Udeřila smrtící epidemie

V koncentračních táborech žili vězni ve velmi bídných podmínkách. Špína, zima, hlad a nevyhovující hygienické poměry – to byla každodenní realita. Není divu, že se zde šířila nejrůznější onemocnění. To se stalo i v Terezíně, kde v dubnu roku 1945 propukla epidemie skvrnitého tyfu, která si vyžádala několik set obětí.

Komentář

Před 70 lety byl zatčen Slánský. Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se stal jeho obětí, skončil na popravišti

Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se později stal sám jeho obětí. Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský byl přesně před 70 lety, 23. listopadu 1951, zatčen v pozdních hodinách, když se vracel z večírku, který tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký pořádal pro sovětské poradce. Sovětský vůdce Josif Stalin se nesmířil se skutečností, že Izrael změnil svoji politiku, nešel levicovou cestou a místo toho se přeorientoval na Západ. Slánský, který byl židovského původu, se jako člen KSČ stal dokonalou obětí. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 skončil na popravišti. Jeho příběh inspiroval i zahraniční filmaře.

ANALÝZA: Před 30 lety zemřel prezident Husák. Byl symbolem normalizační šedi, čistek a úpadku. Chyběla mu sebereflexe

Byl tragickou postavou československých dějin. Bývalý prezident Gustáv Husák, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo třicet let, je symbolem a zosobněním dvacetileté normalizační šedi, morálního úpadku. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se podílel na čistkách, represích, stagnaci a především na ponížení českého i slovenského národa, což mělo za následek emigraci schopných lidí. Příběh exgenerálního tajemníka ÚV KSČ je do jisté míry fascinující, neboť sám za obvinění v kauze „slovenského buržoazního nacionalismu“ strávil devět let v krutých bolševických kriminálech, přesto stále věřil ideologii, která má na svědomí miliony mrtvých. Nikdy neprojevil jakoukoli sebereflexi. Představoval tak jeden z řady odstrašujících případů intelektuála, kterému se ideje staly důležitějšími než samotní lidé a jejich životy.

KOMENTÁŘ: Hrozil zásah Varšavské smlouvy? Aneb o Gorbačovově politice v roce 1989

U příležitosti výročí událostí 17. listopadu 1989, které odstartovaly pád diktatury KSČ v tehdejším Československu, se ve veřejném prostoru pravidelně objevuje otázka, jak je možné, že komunistická moc nepoužila ke své záchraně sílu. Podobné úvahy rezonují také v dalších zemích bývalého východního bloku. V českém prostředí je v této souvislosti zmiňována i organizace Varšavské smlouvy, s níž se v širší historické paměti pojí vojenské potlačení pražského jara v srpnu 1968. Nakolik tedy před dvaadvaceti lety hrozil zásah této aliance na "obranu socialismu"?

Rozhovor

Agenti StB mě označili za nebezpečného novináře. Při první návštěvě mě polekaly samopaly pohraničníků, říká Naegele

Jeho hlas šířený v éteru vzbuzoval v rodinách zdecimovaných komunistickým bezprávím naději a vzpruhu. Skvostnými reportážemi zejména před 17. listopadem 1989 prosvětloval socialistickou šeď. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky (VOA) Jolyon Naegele, který působil především v někdejším Československu, však při své práci v totalitní zemi čelil šikaně ze strany StB i zdejších orgánů. „Agenti StB v tiskovém odboru ministerstva zahraničích věcí moje reportáže a zájmy dost důkladně analyzovali a popsali mě vzhledem ke své jazykové dovednosti a znalosti zdejších poměrů jako velmi nebezpečného novináře. Zpočátku mě zdejší úřady považovaly za možného eléva CIA,“ říká v předvečer 32. výročí Sametové revoluce rodák z New Yorku Jolyon Naegele, a to v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Benátky nad Jizerou. Místo, odkud se pozorovaly hvězdy a určoval osud

Malebné město Benátky nad Jizerou leží v okrese Mladá Boleslav asi 30 km od hlavního města Prahy. Historie místa spadá již do 14. století. Velké slávy se však město dočkalo především v období renesance, kdy na místním zámku na přání Rudolfa II. pobýval slavný alchymista a astronom Tycho Brahe.

500 let od dobytí Mexika. Jak vypadaly poslední chvíle Aztécké říše?

V letošním roce uplynulo přesně 500 let od dobytí dnešního Mexika, respektive Aztécké říše, Španěly. V srpnu roku 1521 bylo pod vedením Hernána Cortése definitivně dobyto hlavní město Aztéků - Tenochtitlán. Společně s městem padla téměř 200 let stará říše, což znamenalo začátek konce starého světa.