historie

České hrady a zámky přes zimu nespí. Kam můžete vyrazit?

S Petrem Uhlem jsem se kvůli jeho levicovým postojům nehádala, v disentu nás pojila společná řeka myšlenek, říká Němcová

Do poslední chvíle ladila smuteční projev, aby se dnes co nejdůstojněji rozloučila s disidentem Petrem Uhlem, který zemřel ve středu 1. prosince. Jedna z prvních signatářek Charty 77 Dana Němcová sice nerozuměla jeho silně levicovým postojům, ale ctila jej jako nesmírně statečného člověka, který pro své přesvědčení ohledně boje za lidská práva strávil v komunistických vězeních devět let. „Petr byl výjimečně vyhraněnou osobností, která ze svých zásad nikdy neustoupila. Je symbolické, že bude pochován právě dnes, kdy je Den lidských práv. Bude mně moc chybět,“ říká pro EuroZprávy.cz Dana Němcová, která s ostatními chartisty dá Petru Uhlovi sbohem v pražském strašnickém krematoriu od 15 hodin.

Komentář

Japonci před 80 lety napadli Pearl Harbor. Útok paradoxně udělal ze Spojených států supervelmoc

Probudili spícího obra a donutili jej udělat strašlivé rozhodnutí, i když původní varování podcenili. Přesně před 80 lety, v neděli 7. prosince 1941, Japonci pod vedením admirála Isoroka Jamamoto ráno napadli námořní základnu Pearl Harbor nacházející se na havajském ostrově Oahu. Jednalo se bezesporu o jeden z nejdůležitějších okamžiků největšího světového konfliktu v dějinách lidstva. Do druhé světové války vstoupily USA, což mělo zásadní význam nejen v dalším průběhu války, ale i po jejím skončení. Paradoxem je, že právě útok na Pearl Harbor udělal ze Spojených států amerických supervelmoc.

Naše země zasáhla před 155 lety epidemie cholery. Jak o ní referoval dobový tisk?

Roku 1866, tedy před 155 lety, propukla v našich zemích epidemie cholery. V té době se rozhořela prusko-rakouská válka a nebezpečné onemocnění k nám přišlo spolu s pruskými vojsky v létě 1866. O šíření nebo průběhu nemoci přináší zajímavé informace dobový tisk.

Komentář

Před sto lety se narodil Dubček, symbol pražského jara. Tragicky se mýlil v přesvědčení o reformovatelnosti komunismu

Byl symbolem pražského jara, které po krutých padesátých letech náhle představovalo záblesk svobody uprostřed čtyřicetileté komunistické totality. Alexander Dubček, od jehož narození právě dnes uplynulo sto let, působil na konci šedesátých let pro svou lidskost jako zjevení a v zemi se stal nesmírně populární. Jeho socialismus s lidskou tváří však v srpnu 1968 rozdrtily tanky Varšavské smlouvy. Rodák z Uhrovce se tak tragicky mýlil ve svém přesvědčení, že komunismus je možné reformovat. Do historie se bývalý první tajemník ÚV KSČ zapsal jako velmi slabý a naivní politik. Velkým zklamáním pro jeho příznivce bylo zjištění, že při ročním výročí okupace podepsal takzvaný pendrekový zákon umožnující ještě větší perzekuci zadržených demonstrantů. Po nuceném odchodu do ústraní nepodporoval disent a po Listopadové revoluci byli i někteří Slováci proti tomu, aby se stal prezidentem.

Terezínu konec války úplnou úlevu nepřinesl. Udeřila smrtící epidemie

V koncentračních táborech žili vězni ve velmi bídných podmínkách. Špína, zima, hlad a nevyhovující hygienické poměry – to byla každodenní realita. Není divu, že se zde šířila nejrůznější onemocnění. To se stalo i v Terezíně, kde v dubnu roku 1945 propukla epidemie skvrnitého tyfu, která si vyžádala několik set obětí.

Komentář

Před 70 lety byl zatčen Slánský. Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se stal jeho obětí, skončil na popravišti

Pomáhal rozpoutat komunistický teror, aby se později stal sám jeho obětí. Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Rudolf Slánský byl přesně před 70 lety, 23. listopadu 1951, zatčen v pozdních hodinách, když se vracel z večírku, který tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký pořádal pro sovětské poradce. Sovětský vůdce Josif Stalin se nesmířil se skutečností, že Izrael změnil svoji politiku, nešel levicovou cestou a místo toho se přeorientoval na Západ. Slánský, který byl židovského původu, se jako člen KSČ stal dokonalou obětí. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k trestu smrti a 3. prosince 1952 skončil na popravišti. Jeho příběh inspiroval i zahraniční filmaře.

ANALÝZA: Před 30 lety zemřel prezident Husák. Byl symbolem normalizační šedi, čistek a úpadku. Chyběla mu sebereflexe

Byl tragickou postavou československých dějin. Bývalý prezident Gustáv Husák, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo třicet let, je symbolem a zosobněním dvacetileté normalizační šedi, morálního úpadku. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se podílel na čistkách, represích, stagnaci a především na ponížení českého i slovenského národa, což mělo za následek emigraci schopných lidí. Příběh exgenerálního tajemníka ÚV KSČ je do jisté míry fascinující, neboť sám za obvinění v kauze „slovenského buržoazního nacionalismu“ strávil devět let v krutých bolševických kriminálech, přesto stále věřil ideologii, která má na svědomí miliony mrtvých. Nikdy neprojevil jakoukoli sebereflexi. Představoval tak jeden z řady odstrašujících případů intelektuála, kterému se ideje staly důležitějšími než samotní lidé a jejich životy.

KOMENTÁŘ: Hrozil zásah Varšavské smlouvy? Aneb o Gorbačovově politice v roce 1989

U příležitosti výročí událostí 17. listopadu 1989, které odstartovaly pád diktatury KSČ v tehdejším Československu, se ve veřejném prostoru pravidelně objevuje otázka, jak je možné, že komunistická moc nepoužila ke své záchraně sílu. Podobné úvahy rezonují také v dalších zemích bývalého východního bloku. V českém prostředí je v této souvislosti zmiňována i organizace Varšavské smlouvy, s níž se v širší historické paměti pojí vojenské potlačení pražského jara v srpnu 1968. Nakolik tedy před dvaadvaceti lety hrozil zásah této aliance na "obranu socialismu"?

Rozhovor

Agenti StB mě označili za nebezpečného novináře. Při první návštěvě mě polekaly samopaly pohraničníků, říká Naegele

Jeho hlas šířený v éteru vzbuzoval v rodinách zdecimovaných komunistickým bezprávím naději a vzpruhu. Skvostnými reportážemi zejména před 17. listopadem 1989 prosvětloval socialistickou šeď. Bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky (VOA) Jolyon Naegele, který působil především v někdejším Československu, však při své práci v totalitní zemi čelil šikaně ze strany StB i zdejších orgánů. „Agenti StB v tiskovém odboru ministerstva zahraničích věcí moje reportáže a zájmy dost důkladně analyzovali a popsali mě vzhledem ke své jazykové dovednosti a znalosti zdejších poměrů jako velmi nebezpečného novináře. Zpočátku mě zdejší úřady považovaly za možného eléva CIA,“ říká v předvečer 32. výročí Sametové revoluce rodák z New Yorku Jolyon Naegele, a to v první části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Benátky nad Jizerou. Místo, odkud se pozorovaly hvězdy a určoval osud

Malebné město Benátky nad Jizerou leží v okrese Mladá Boleslav asi 30 km od hlavního města Prahy. Historie místa spadá již do 14. století. Velké slávy se však město dočkalo především v období renesance, kdy na místním zámku na přání Rudolfa II. pobýval slavný alchymista a astronom Tycho Brahe.

500 let od dobytí Mexika. Jak vypadaly poslední chvíle Aztécké říše?

V letošním roce uplynulo přesně 500 let od dobytí dnešního Mexika, respektive Aztécké říše, Španěly. V srpnu roku 1521 bylo pod vedením Hernána Cortése definitivně dobyto hlavní město Aztéků - Tenochtitlán. Společně s městem padla téměř 200 let stará říše, což znamenalo začátek konce starého světa.

Zámek Tloskov představuje pozdní dozvuk historismu

Zámek Tloskov, který leží ve stejnojmenné obci nedaleko Neveklova ve středních Čechách, patří k našim málo známým památkám. Dáno je to především tím, že zámek samotný není přístupný, neboť v něm sídlí Centrum sociálních služeb. Okolní zámecký park je však otevřený a láká k podzimním procházkám mezi pestrobarevnými korunami stromů.

Barbora Celská. Schopná panovnice, vášnivá nevěrnice i alchymistka

Barbora Celská patří mezi opomíjené historické postavy. Přitom byla manželkou krále a císaře Zikmunda Lucemburského, významně se podílela na vládě a po smrti manžela se zabývala alchymií. Kronikáři ji však také popisovali jako pyšnou ženu a vášnivou nevěrnici.

Den válečných veteránů dojal i vojáky, ztrátu kamarádů nesou těžce. Přeji si, aby už další kříže nepřibývaly, říká Černochová

Nad pražským náměstím Míru se vznášel obdiv k jejich vlastenectví, za které neváhali obětovat své životy. Mnozí vojáci při Dni válečných veteránů, kterým už posedmé vzdala hold Městská část Prahy 2, se nestyděli za slzy dojetí pramenící ze ztráty svých kamarádů na válečných i pozorovacích misích. Jejich ztrátu nesou těžce. Na klopách všech se vyjímal červený vlčí mák, který se stal symbolem padlých hrdinů v uniformách a v den ukončení I. světové války znamená i vděk za vybojovanou svobodu, o níž usilovali i odpůrci fašismu. „Při Dni válečných veteránů nevzpomínáme jen padlé legionáře z první světové války a vojáky, kteří zemřeli v dalším konfliktu s Němci, ale vybaví se nám hrdinství i všech Čechů, kteří se po revoluci nevrátili z válečných operací. Každý rok si přeji, aby v našem Křížovém háji už nepřibyl další kříž představující vojenskou oběť,“ říká starostka Prahy 2 a kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS).

Německo si připomíná osudové datum, podle Steinmeiera spojuje slzy i radost

Být Němcem znamená nést si v srdci radost i slzy. Dnes to prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti připomínky 9. listopadu. V tento den v roce 1918 byla v Německu vyhlášena republika, v roce 1938 nacisté rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc a v roce 1989 padla berlínská zeď.

Podzim ve znamení posvícení a hodování. Jaké pokrmy sytily naše předky na konci léta?

K podzimu dnes patří dýně, které se v kuchyni upravují na mnoho způsobů. Dříve byste tuto plodinu na talířích hledali marně, naši předci si dopřávali jiné pochoutky. Jaké pokrmy a chutě byly v minulosti spojeny s podzimem?

Slavný básník a novinář Karel Havlíček Borovský se narodil před 200 lety

Byl mistrem básnické satiry, předním žurnalistou své doby, ale i politikem-liberálem, který hájil věc národního obrození či zrovnoprávnění jazyka. Za pouhých 34 let života toho stihl dost: prošel kněžským seminářem, působil jako vychovatel v carském Rusku (vrátil se ale jako kritik tamních poměrů), vládní režim jej na tři a půl roku deportoval do tyrolského Brixenu.

Rozhovor

Generál Janoušek byl veselý člověk, volební zkázu komunistů by uvítal, říká před odhalením desky jeho příbuzná

Před očima má neustále jeho smích i vlnité vlasy, které ji jako malou holku fascinovaly. Mahulena Křenková, která je praneteří jediného československého leteckého maršála RAF a generála Karla Janouška, si na prastrýci nejvíce cení, že jej životní tragédie, kdy za války přišel téměř o celou rodinu, ani následný dvanáctiletý komunistický kriminál, nezlomily. „Jako voják byl silnou osobností. Zvládl neuvěřitelný profesní i lidský pád. Přijímala jej anglická královna i král Jiří VI., a najednou z něj komunisté udělali nulu, která kvůli nízké penzi musela ve skladu tahat těžký nábytek. Přesto se radoval ze života, byl veselý,“ říká Mahulena Křenková pro EuroZprávy.cz, které s Městskou částí Prahy 2 a její starostkou Janou Černochovou (ODS) odhalí zítra generálu Janouškovi v Malé Štěpánské 5 pamětní desku, a to v 10 hodin.

Invalidovna je celosvětovým unikátem v samém srdci Prahy

Nikdy nedostavěný, přesto monumentální barokní areál pražské Invalidovny se nachází v Praze 8 – Karlín nedaleko stejnojmenné zastávky metra. Je až s podivem kolik lidí tuto stavbu v rámci živelné moderní zástavby v okolí dennodenně míjí, aniž by si tohoto světového unikátu všimli. Invalidovna přitom není jedinečná jen svou architekturou, ale i svým hlubokým příběhem.