historie

Před 1100 lety byla zavražděna svatá Ludmila, první česká světice

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Před 70 lety prorazil Vlak svobody železnou oponu. Bolševická moc se mstila

Jejich odvaha a statečnost ohromila demokratický svět. Čtveřice mužů - výpravčí Karel Truxa, strojvůdce Jaroslav Konvalinka, úředník Václav Trobl a zubní lékař Jaroslav Švec - odmítala snášet nesnesitelné komunistické bezpráví, a tak přesně před 70 lety 11. září 1951 prorazili vlakem železnou oponu. Osobní spoj číslo 3717 na trase mezi Chebem a Aší dostal přezdívku Vlak svobody. Na Západě, v německém Selbu, se tak nečekaně ocitlo 111 cestujících a 32 lidí se rozhodlo pro nový život. Zatímco pluralitní státy byly netradičním útěkem nadšeny, bolševická moc zuřila a mstila se. Navrátivší tvrdě vyslýchala a v rámci akce „Selb“ poslala pět osob na doživotí a dalších 65 odpůrců režimu na 570 let vězení.

Kámen mudrců, elixír nesmrtelnosti nebo homunkulus. O co se pokoušeli alchymisté?

O alchymistech se někdy hovoří jako o podvodnících nebo šarlatánech. Většinou se sice jednalo o vážené učence, ovšem některé alchymistické pokusy dnes příliš seriózně nepůsobí. Co všechno se snažili alchymisté vyrobit? Třeba zlato, kámen mudrců, elixír nesmrtelnosti nebo zvláštní umělou bytost.

Tragický osud sester Brontëových. Co se s nimi stalo?

Sestry Brontëovy se zapsaly do dějin svými literárními počiny, ale také tragickým osudem, který zasáhl především jejich otce Patricka Brontë. Velmi brzy mu zemřela manželka, a děti tak ztratily matku již v útlém věku. Syn Branwell propadl závislosti na alkoholu a drogách. Všichni potomci mu postupně podlehli tehdy neléčitelné nemoci – tuberkulóze.

"Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!" Před 675 lety zemřel v bitvě u Kresčaku Jan Lucemburský

Dne 26. srpna 1346, tedy před 675 lety, se v rámci stoleté války odehrála bitva u Kresčaku. Za francouzskou stranu do boje vyjel i český král Jan Lucemburský, který zde zemřel. Jaký byl tehdy zdravotní stav panovníka a jaká v bitvě utrpěl zranění? Na tyto a další otázky přinesl odpověď antropologický průzkum jeho ostatků, který intenzivně probíhal v 80. letech minulého století.

Jaké byly první letní olympijské hry před 125 lety?

Letošní letní olympiáda již skončila, ta první v moderních dějinách se uskutečnila před 125 lety? Kdo stál u jejího zrodu a kde se konala? Kdo a v jakých disciplínách tehdy uspěl?

Steinmeier uctil památku výsadkářů, kteří stáli za atentátem na Heydricha

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes u krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Výzkum z území Čech přinesl překvapivé poznatky o migraci v pravěku

Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovali zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě.

Politici při pietě k srpnu 1968 hovořili o svobodě slova i hrdinství

Důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií zdůraznil při dnešním pietním aktu k 53. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na území Československa místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla před budovou Českého rozhlasu v Praze hrdinství jednotlivců, které je podle ní podstatným prvkem svobody a demokracie.

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci

Duše národa se po jejich násilnickém vpádu nikdy nezhojila. Slzy vlastenců, kteří od časného rána 21. srpna 1968, museli na ulicích přihlížet přítomnosti sovětských tanků a jejich vazalů z Varšavské smlouvy, neoschly ani po 53 letech. Invaze socialistických armád vrátila snílky o demokracii do tvrdé normalizační reality. Šok přišel i o rok později, kdy občané při demonstracích umírali z rukou tuzemských kremelských zrádců. Protesty ze srpnů z let 1988 a 1989 k tragickému výročí ale otevřely cestu k Listopadu 1989. Je smutné, že zmíněné tragické období a jeho důsledky je absolutně nedostatečně reflektováno při výuce dějepisu. Mnozí bohužel i v kalendáři přehlédnou, že datum 21. srpna je Dnem památky obětí invaze a následné okupace Varšavské smlouvy.

Berlínská zeď začala růst před 60 lety. Stala se symbolem studené války

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila - zahynulo při tom 140 osob. Zeď padla 9. listopadu 1989.

Rozhovor

Mamince nechtěl dělat starosti, útěk jí zamlčel. Tautz mohl přežít, jak napsali odvážní soudní znalci, říká Müller

Netušil, do jakého rizika se pouští. Neznal důmyslné technické zabezpečení železné opony, nevěděl, že proti uprchlíkovi pohraničníci vypouštějí samostatně útočící psy, kteří se mu na okraji Bratislavy 8. srpna 1986 stali osudnými. Osmnáctiletý mladík Hartmut Tautz doplatil přesně před 35 lety podle advokáta Lubomíra Müllera na nezkušenost. „Bohužel nedomyslel všechny důsledky svého jednání. Kdyby věděl, co jej čeká, do akce by nešel. I v době perestrojky režim ukázal, jak je cynický. Neváhal uplatnit sílu i proti tak mladým lidem jako byl Hartmut Tautz. Včas mu neposkytl ani první pomoc a Hartmut zbytečně zemřel. Jeho případ je mementem komunistického bezpráví,“ říká ve druhé části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Lubomír Müller, jemuž se podařilo hocha z bývalé NDR rehabilitovat a pozůstalé rodině vysoudit odškodné.

Bojovali proti moru, sami mu podlehli. Které osobnosti potkal takový osud?

Mor představoval v dějinách velké nebezpečí. Tato infekční choroba se rychle šířila mezi lidmi a stejně rychle zabíjela. Proto řada lékařů, učenců nebo duchovních bojovala proti této nemoci, což se některým z nich stalo osudným.

Rozhovor

Zrůdnost pohraničníků na železné oponě. Mladíka roztrhali psi. Ani po rehabilitaci nikdo nepřiznal vinu, říká advokát

Slzy na jejich tvářích neoschly ani po pětatřiceti letech. Matka i sestra tehdy osmnáctiletého východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze neustále myslí na syna a bratra, který na železné oponě zemřel kvůli cyničnosti bývalého komunistického režimu. Chlapce z Magdeburgu při pokusu o útěk do svobodného Rakouska 8. srpna 1986 roztrhali u bratislavské Petržalky psi a pohraničníci mu poskytli ošetření až po osmdesáti minutách. Jeho život se už zachránit nepodařilo. „Pro pohraniční stráž měla ochrana státních hranic vyšší hodnotu než lidské životy. Odpovědné orgány i nadále tvrdí, že nikdo za nic nemůže,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz advokát Lubomír Müller, jemuž se před čtyřmi lety podařilo Tautze jako prvního uprchlíka rehabilitovat a vysoudit pro pozůstalou rodinu odškodnění.

Počasí a pověry. Co má zapudit bouřku nebo vichřici?

Počasí hrálo v dějinách vždy důležitou roli, přízeň a nepřízeň přírodních živlů totiž významně ovlivňovaly život člověka. Na počasí závisela úroda, a tedy i obživa našich předků, přírodní katastrofy připravovaly o život i střechu nad hlavou. Proto se snad v každém historickém období objevovala snaha nějakým způsobem přírodu ovlivnit – například pověrečnými praktikami.

Ničivý vítr byl několikrát zaznamenán ve středověku. Jak jeho řádění popisovali kronikáři?

Přízeň či nepřízeň přírodních živlů bezpochyby ovlivňuje náš život. Přírodní katastrofy se čas od času objevují od pradávna, popis některých živelných pohrom se dochoval z pera středověkých kronikářů.

Rozhovor

Jakešův projev přispěl k pádu režimu, znamenal pro něj prohru. Přiznal, že socialismus nefunguje, říká historik

Historik Pavel Žáček je přesvědčený, že legendární projev bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše z Červeného Hrádku, od něhož dnes uplynulo přesně 32 let, přispěl o čtyři měsíce později k pádu totalitního režimu. „Veřejnost se mohla naprosto bez cenzury přesvědčit, jaký aparátčík stanul v čele strany. Lidé viděli, že král je úplně nahý i bezbranný. Nebál bych se říci, že Jakešovo vystoupení bylo jeho životní politickou prohrou. Najednou přiznal, že socialismus, který budoval, a pro nějž žil, nefunguje,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček o vystoupení ze 17. července 1989.

Rozhovor

Střelba pohraničníků na cizím území byla neakceptovatelná. Vojáci často porušovali i tehdejší zákony, tvrdí historik

Neváhali použít zbraň ani na cizím území, když pronásledovali civilistu anebo svého kolegu. Zásahy Pohraniční stráže (PS) na cizím území sousedního státu považuje historik Libor Svoboda za zcela neakceptovatelné. „Vojáci PS tak v řadě případů porušovali i tehdy platné zákony, podle kterých nesměli vojáci zasahovat mimo československé území. Případy, kdy při pronásledování ´narušitelů´ překročili státní hranice a na území cizího státu po nich stříleli, prali se s nimi, těžce zranili, případně odvlekli zpátky do Československa, nebyly, zejména v padesátých letech, nijak výjimečné,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů o PS, která vznikla před 70 lety.

Rozhovor

Pohraniční stráž začala před 70 lety hlídat zadrátovanou zemi. Někteří využili služby k útěku na Západ, říká historik

Definitivně uzamkli občany v jejich zemi, kterou podle sovětského vzoru zadrátovali. Přesně před sedmdesáti lety 11. července 1951 komunistické Národní shromáždění schválilo vznik represivní Pohraniční stráže (PS), jež střežila neprodyšnou železnou oponu. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že čelní představitele vládnoucí KSČ zneklidňoval exodus lidí, kteří po Únoru 1948 prchali přes zelenou hranici. „Pohraniční stráž byla vybudována podle sovětského vzoru, což se týkalo celého systému ostrahy státních hranic, jako byly ploty či zakázaná pásma. Někteří její vojáci ale služby u ní využili ke zběhnutí na Západ. Celkem dezertovalo 384 mužů v uniformách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Komentář

KOMENTÁŘ Martiny Viktorie Kopecké: Mistr Jan Hus inspiruje i dnes: Nenechal se umlčet a povzbuzoval přátele. Lépe je dobře zemřít než špatně žít, napsal

Jeho odkaz je aktuální i dnes a dokonce by nám měl být blízký. Mistr Jan Hus, který byl upálen před 606 lety v německé Kostnici, uměl komunikovat s okolním světem. Nenechal se umlčet, a to ani v době, kdy věděl, že mu jde o život. V listech nedával najevo svůj žal. Nerezignoval, naopak blízké a přátele povzbuzoval v aktivitách. Bojoval s mocenskou převahou autority i zradou. Po vzestupu zažil strmý pád v podobě kněze i člověka. Je spojen i s heslem „Pravda vítězí“. Památku statečného muže, který zemřel 6. července 1415, slavíme dnes jako státní svátek – Den upálení mistra Jana Husa.