historie

Historie tajemného Faustova domu. Žil v něm skutečně učenec, který upsal duši ďáblu?

Dlouhá cesta k volebnímu právu žen. Kdy jej získaly v Česku?

Od druhé poloviny 19. století začaly ženy bojovat za své volební právo. Poprvé mohly volit na Novém Zélandu roku 1893, zanedlouho také v Austrálii nebo v zemích severní Evropy. U nás si ženy na uzákonění volebního práva musely počkat až do roku 1920.

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Prezident Havel by dnes oslavil 85. narozeniny. Kritiku Studentských listů ustál, rozený demokrat

Vzpomínat na Václava Havla (1936-2011), disidenta, dramatika, vůdčí osobu Listopadu 1989 a následně československého i českého prezidenta, který by se dnes dožil 85. narozenin, není vůbec jednoduché. Při vyslovení jeho jména se mně ale okamžitě vybaví Havlova největší přednost. Byl rozeným demokratem, o čemž jsem se přesvědčil osobně, když mu část redakce Studentských listů, v níž jsem působil jako šéfredaktor, vytýkala, že neprovedl debolševizaci, anebo jsme kritizovali jeho okolí. Nikdy se neurazil, nebyl arogantní. Výtky ustál. Pokaždé vyslechl názor oponenta a poté s ním debatoval. Pan Václav Havel mně moc chybí.

Bývalý zámek v Pičíně ukrývá příběh české Čachtické paní

Kdo by neznal slavný příběh o kruté a krvežíznivé uherské hraběnce Alžbětě Báthory, přezdívané Čachtické paní. Málokdo už ovšem ví, že podobný příběh se odehrál i v českých zemích, konkrétně na nevelkém pičínském panství nedaleko Příbrami.

Jak dlouho se u nás pije káva a co o ní napsala Magdalena Dobromila Rettigová?

Na 1. října připadá Mezinárodní den kávy. Tento nápoj se ve střední Evropě objevil někdy na konci 17. století a od té doby je velmi oblíbený. Kávu milovala i slavná Magdalena Dobromila Rettigová, která o ní dokonce napsala celou knihu.

Malý zámek Doudleby nad Orlicí zachránilo skryté tajemství

Nevelký, o to však útulnější zámek Doudleby nad Orlicí, se nachází ve stejnojmenné obci, asi 5 km od Rychnova nad Kněžnou ve východních Čechách. Jeho zdi ukrývají nejeden unikát, přičemž jeden z nich zachránil zámek před demolicí.

Komentář

KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Svatý Václav se projevil jako schopný politik a zachránce národa. Jeho odkaz je aktuální i dnes

Svatý Václav, jehož výročí si dnes připomínáme jako Den české státnosti, má v našich dějinách mimořádné místo. Jeho význam pro českou společnost je hned dvojí. Jednak se stal hlavním patronem českého národa a do dějin se zapsal i jako člověk, který stál u samých počátků české státnosti. Ačkoli se jedná o významnou osobnost, panovníkův život je obestřený řadou záhad. Do současnosti nejsou úplně objasněné okolnosti jeho zavraždění, za kterým má stát bratr Boleslav. Otazníky také panují nad tím, zda k hrůznému činu ve Staré Boleslavi došlo 28. září v roce 935 anebo už v roce 929. K jeho odkazu, který je po tisících letech aktuální i dnes, se Češi obrací pokaždé, když je jim nejhůře. Svatý Václav se projevil jako velmi schopný politický vůdce, státník a zachránce národa.

Spolek oslavující komunismus odhalil sochu pohraničníka. Zvrácenost, říká Fiala. Výsměch obětem, tvrdí Jurečka

Jsou znechucení adorací Pohraniční stráže, která na železné oponě připravila o život 282 lidí dychtících po svobodě. Lídři koalice Spolu, které EuroZprávy.cz oslovily, považují včerejší odhalení sochy pohraničníka se samopalem a psem v krušnohorském Cínovci za naprostou zvrácenost, i když se stalo na soukromém pozemku. „Nepochybně se jedná o neúctu k obětem, jejichž lidské životy na železné oponě vyhasly. Vztyčení sochy je výsměchem i pro pozůstalé blízkých. Podobnou akci pochopitelně odsuzuji, neboť i v legislativě máme zakotvené, že komunistický režim byl zločinný,“ říká pro EuroZprávy.cz předseda ODS a kandidát na premiéra Petr Fiala. Za propagací strážce hranic stojí extrémistický Klub českého pohraničí (KČP).

Slovo "grázl" má původ ve skutečném člověku. Čím se provinil?

Slovo „grázl“ se dnes užívá pro označení lumpů a zločinců. Odvozeno je od jména Jana Jiřího Grasela, který měl za svůj krátký život na svědomí stovky krádeží a několik vražd.

Hrad Sion byl místem posledního vzdoru husitů proti Šelmě ryšavé

Pozůstatky kdysi pohodlného a výstavného sídla husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé, se nachází asi jeden kilometr východně od obce Chlístovice, nedaleko Kutné Hory. Zbytky zdí zde nejsou připomínkou jen středověkého hradu, ale také významné bitvy, která měla jednou pro vždy zlomit poslední vzdor husitů.

Svatý Rochus přežil mor díky toulavému psovi

Jedním z nejznámějších patronů proti moru je svatý Rochus. Sám nebezpečnou chorobu přežil, a to díky toulavému psovi, který mu nosil chléb. Socha tohoto světce v doprovodu věrného psa se proto nachází na celé řadě morových sloupů v našich zemích. Část jeho ostatků byla umístěna do chrámu sv. Víta v Praze.

Zámek Tovačov se pyšní nejvyšší zámeckou věží u nás

Ač nepříliš známý, o to však zajímavější zámek Tovačov leží ve stejnojmenné obci, v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Dodnes ho tvoří rozsáhlý komplex budov a dvě nádvoří, včetně původního opevnění. Po započatých opravách nabízí nejen krásně zařízené interiéry, ale i vyhlídky z nejvyšší zámecké věže u nás.

Před 1100 lety byla zavražděna svatá Ludmila, první česká světice

V noci z 15. na 16. září 921, tedy před 1100 lety, zemřela svatá Ludmila. Manželka vůbec prvního písemnými prameny potvrzeného knížete z rodu Přemyslovců a první česká světice byla podle staré legendy zavražděna krutými Vikingy najatými její snachou Drahomírou. Jako vražedná zbraň jim posloužil kněžnin vlastní šátek.

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Před 70 lety prorazil Vlak svobody železnou oponu. Bolševická moc se mstila

Jejich odvaha a statečnost ohromila demokratický svět. Čtveřice mužů - výpravčí Karel Truxa, strojvůdce Jaroslav Konvalinka, úředník Václav Trobl a zubní lékař Jaroslav Švec - odmítala snášet nesnesitelné komunistické bezpráví, a tak přesně před 70 lety 11. září 1951 prorazili vlakem železnou oponu. Osobní spoj číslo 3717 na trase mezi Chebem a Aší dostal přezdívku Vlak svobody. Na Západě, v německém Selbu, se tak nečekaně ocitlo 111 cestujících a 32 lidí se rozhodlo pro nový život. Zatímco pluralitní státy byly netradičním útěkem nadšeny, bolševická moc zuřila a mstila se. Navrátivší tvrdě vyslýchala a v rámci akce „Selb“ poslala pět osob na doživotí a dalších 65 odpůrců režimu na 570 let vězení.

Kámen mudrců, elixír nesmrtelnosti nebo homunkulus. O co se pokoušeli alchymisté?

O alchymistech se někdy hovoří jako o podvodnících nebo šarlatánech. Většinou se sice jednalo o vážené učence, ovšem některé alchymistické pokusy dnes příliš seriózně nepůsobí. Co všechno se snažili alchymisté vyrobit? Třeba zlato, kámen mudrců, elixír nesmrtelnosti nebo zvláštní umělou bytost.

Tragický osud sester Brontëových. Co se s nimi stalo?

Sestry Brontëovy se zapsaly do dějin svými literárními počiny, ale také tragickým osudem, který zasáhl především jejich otce Patricka Brontë. Velmi brzy mu zemřela manželka, a děti tak ztratily matku již v útlém věku. Syn Branwell propadl závislosti na alkoholu a drogách. Všichni potomci mu postupně podlehli tehdy neléčitelné nemoci – tuberkulóze.

"Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!" Před 675 lety zemřel v bitvě u Kresčaku Jan Lucemburský

Dne 26. srpna 1346, tedy před 675 lety, se v rámci stoleté války odehrála bitva u Kresčaku. Za francouzskou stranu do boje vyjel i český král Jan Lucemburský, který zde zemřel. Jaký byl tehdy zdravotní stav panovníka a jaká v bitvě utrpěl zranění? Na tyto a další otázky přinesl odpověď antropologický průzkum jeho ostatků, který intenzivně probíhal v 80. letech minulého století.

Jaké byly první letní olympijské hry před 125 lety?

Letošní letní olympiáda již skončila, ta první v moderních dějinách se uskutečnila před 125 lety? Kdo stál u jejího zrodu a kde se konala? Kdo a v jakých disciplínách tehdy uspěl?

Steinmeier uctil památku výsadkářů, kteří stáli za atentátem na Heydricha

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes u krypty pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Výzkum z území Čech přinesl překvapivé poznatky o migraci v pravěku

Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovali zástupci Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě.