historie

Politici při pietě k srpnu 1968 hovořili o svobodě slova i hrdinství

Komentář

KOMENTÁŘ Pavla Žáčka: Výuka dějepisu je tragédií z 21. srpna 1968 téměř nedotčena a ruská propaganda stále hovoří o bratrské pomoci

Duše národa se po jejich násilnickém vpádu nikdy nezhojila. Slzy vlastenců, kteří od časného rána 21. srpna 1968, museli na ulicích přihlížet přítomnosti sovětských tanků a jejich vazalů z Varšavské smlouvy, neoschly ani po 53 letech. Invaze socialistických armád vrátila snílky o demokracii do tvrdé normalizační reality. Šok přišel i o rok později, kdy občané při demonstracích umírali z rukou tuzemských kremelských zrádců. Protesty ze srpnů z let 1988 a 1989 k tragickému výročí ale otevřely cestu k Listopadu 1989. Je smutné, že zmíněné tragické období a jeho důsledky je absolutně nedostatečně reflektováno při výuce dějepisu. Mnozí bohužel i v kalendáři přehlédnou, že datum 21. srpna je Dnem památky obětí invaze a následné okupace Varšavské smlouvy.

Berlínská zeď začala růst před 60 lety. Stala se symbolem studené války

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi léty 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila - zahynulo při tom 140 osob. Zeď padla 9. listopadu 1989.

Rozhovor

Mamince nechtěl dělat starosti, útěk jí zamlčel. Tautz mohl přežít, jak napsali odvážní soudní znalci, říká Müller

Netušil, do jakého rizika se pouští. Neznal důmyslné technické zabezpečení železné opony, nevěděl, že proti uprchlíkovi pohraničníci vypouštějí samostatně útočící psy, kteří se mu na okraji Bratislavy 8. srpna 1986 stali osudnými. Osmnáctiletý mladík Hartmut Tautz doplatil přesně před 35 lety podle advokáta Lubomíra Müllera na nezkušenost. „Bohužel nedomyslel všechny důsledky svého jednání. Kdyby věděl, co jej čeká, do akce by nešel. I v době perestrojky režim ukázal, jak je cynický. Neváhal uplatnit sílu i proti tak mladým lidem jako byl Hartmut Tautz. Včas mu neposkytl ani první pomoc a Hartmut zbytečně zemřel. Jeho případ je mementem komunistického bezpráví,“ říká ve druhé části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Lubomír Müller, jemuž se podařilo hocha z bývalé NDR rehabilitovat a pozůstalé rodině vysoudit odškodné.

Bojovali proti moru, sami mu podlehli. Které osobnosti potkal takový osud?

Mor představoval v dějinách velké nebezpečí. Tato infekční choroba se rychle šířila mezi lidmi a stejně rychle zabíjela. Proto řada lékařů, učenců nebo duchovních bojovala proti této nemoci, což se některým z nich stalo osudným.

Rozhovor

Zrůdnost pohraničníků na železné oponě. Mladíka roztrhali psi. Ani po rehabilitaci nikdo nepřiznal vinu, říká advokát

Slzy na jejich tvářích neoschly ani po pětatřiceti letech. Matka i sestra tehdy osmnáctiletého východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze neustále myslí na syna a bratra, který na železné oponě zemřel kvůli cyničnosti bývalého komunistického režimu. Chlapce z Magdeburgu při pokusu o útěk do svobodného Rakouska 8. srpna 1986 roztrhali u bratislavské Petržalky psi a pohraničníci mu poskytli ošetření až po osmdesáti minutách. Jeho život se už zachránit nepodařilo. „Pro pohraniční stráž měla ochrana státních hranic vyšší hodnotu než lidské životy. Odpovědné orgány i nadále tvrdí, že nikdo za nic nemůže,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz advokát Lubomír Müller, jemuž se před čtyřmi lety podařilo Tautze jako prvního uprchlíka rehabilitovat a vysoudit pro pozůstalou rodinu odškodnění.

Počasí a pověry. Co má zapudit bouřku nebo vichřici?

Počasí hrálo v dějinách vždy důležitou roli, přízeň a nepřízeň přírodních živlů totiž významně ovlivňovaly život člověka. Na počasí závisela úroda, a tedy i obživa našich předků, přírodní katastrofy připravovaly o život i střechu nad hlavou. Proto se snad v každém historickém období objevovala snaha nějakým způsobem přírodu ovlivnit – například pověrečnými praktikami.

Ničivý vítr byl několikrát zaznamenán ve středověku. Jak jeho řádění popisovali kronikáři?

Přízeň či nepřízeň přírodních živlů bezpochyby ovlivňuje náš život. Přírodní katastrofy se čas od času objevují od pradávna, popis některých živelných pohrom se dochoval z pera středověkých kronikářů.

Rozhovor

Jakešův projev přispěl k pádu režimu, znamenal pro něj prohru. Přiznal, že socialismus nefunguje, říká historik

Historik Pavel Žáček je přesvědčený, že legendární projev bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše z Červeného Hrádku, od něhož dnes uplynulo přesně 32 let, přispěl o čtyři měsíce později k pádu totalitního režimu. „Veřejnost se mohla naprosto bez cenzury přesvědčit, jaký aparátčík stanul v čele strany. Lidé viděli, že král je úplně nahý i bezbranný. Nebál bych se říci, že Jakešovo vystoupení bylo jeho životní politickou prohrou. Najednou přiznal, že socialismus, který budoval, a pro nějž žil, nefunguje,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček o vystoupení ze 17. července 1989.

Rozhovor

Střelba pohraničníků na cizím území byla neakceptovatelná. Vojáci často porušovali i tehdejší zákony, tvrdí historik

Neváhali použít zbraň ani na cizím území, když pronásledovali civilistu anebo svého kolegu. Zásahy Pohraniční stráže (PS) na cizím území sousedního státu považuje historik Libor Svoboda za zcela neakceptovatelné. „Vojáci PS tak v řadě případů porušovali i tehdy platné zákony, podle kterých nesměli vojáci zasahovat mimo československé území. Případy, kdy při pronásledování ´narušitelů´ překročili státní hranice a na území cizího státu po nich stříleli, prali se s nimi, těžce zranili, případně odvlekli zpátky do Československa, nebyly, zejména v padesátých letech, nijak výjimečné,“ říká ve druhá části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů o PS, která vznikla před 70 lety.

Rozhovor

Pohraniční stráž začala před 70 lety hlídat zadrátovanou zemi. Někteří využili služby k útěku na Západ, říká historik

Definitivně uzamkli občany v jejich zemi, kterou podle sovětského vzoru zadrátovali. Přesně před sedmdesáti lety 11. července 1951 komunistické Národní shromáždění schválilo vznik represivní Pohraniční stráže (PS), jež střežila neprodyšnou železnou oponu. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že čelní představitele vládnoucí KSČ zneklidňoval exodus lidí, kteří po Únoru 1948 prchali přes zelenou hranici. „Pohraniční stráž byla vybudována podle sovětského vzoru, což se týkalo celého systému ostrahy státních hranic, jako byly ploty či zakázaná pásma. Někteří její vojáci ale služby u ní využili ke zběhnutí na Západ. Celkem dezertovalo 384 mužů v uniformách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.

Komentář

KOMENTÁŘ Martiny Viktorie Kopecké: Mistr Jan Hus inspiruje i dnes: Nenechal se umlčet a povzbuzoval přátele. Lépe je dobře zemřít než špatně žít, napsal

Jeho odkaz je aktuální i dnes a dokonce by nám měl být blízký. Mistr Jan Hus, který byl upálen před 606 lety v německé Kostnici, uměl komunikovat s okolním světem. Nenechal se umlčet, a to ani v době, kdy věděl, že mu jde o život. V listech nedával najevo svůj žal. Nerezignoval, naopak blízké a přátele povzbuzoval v aktivitách. Bojoval s mocenskou převahou autority i zradou. Po vzestupu zažil strmý pád v podobě kněze i člověka. Je spojen i s heslem „Pravda vítězí“. Památku statečného muže, který zemřel 6. července 1415, slavíme dnes jako státní svátek – Den upálení mistra Jana Husa.

Komentář

KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Cyril a Metoděj stáli u zrodu slovanské vzdělanosti. Bratři byli výjimečnými osobnostmi, vynikali rozhledem

Příchod věrozvěstů, kteří stáli u slovanské vzdělanosti, se 5. července slaví teprve od roku 1863, kdy uplynulo tisíc let od jejich příchodu na Velkou Moravu. Právě tento den stanovil papež Pius IX. na žádost tehdejšího olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka. Užíval se nejdříve v Čechách, na Moravě, v Chorvatsku a také na Slovensku. Později byl svátek rozšířený na celou římskokatolickou církev. Do té doby se od časů Karla IV. příchod svatého Cyrila a Metoděje připomínal 9. března. Jistý je jen rok 863, kdy oba sourozence poslal císař Michael III. působit na Moravu. Jejich příchod je v kalendáři zapsán jako státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Komentář

KOMENTÁŘ Vlastimila Válka: 30 let od zániku Varšavské smlouvy, symbolu vraždění a srpnové invaze. Její konec otevřel cestu ke svobodě

Při pohledu na dnešní datum pociťuji štěstí a úlevu. Právě si připomínáme definitivní zánik Varšavské smlouvy, symbol vraždění, potlačování plurality a invaze do tehdejšího Československa v srpnu roku 1968. Její existence a historie byla symbolicky uzavřena 1. července 1991, a to zrovna v Praze, Černínském paláci. Tehdy byla ukončena její politická rovina, když o půl roku dříve byl v Budapešti podepsán akt o rozpuštění vojenských struktur. Je skvělé, že žijeme ve světě bez Varšavské smlouvy, která připravovala země i její obyvatele o svobodu. Její rozpad považuji za další krok k demokracii.

Rozhovor

Poslední sovětský voják opustil zemi před 30 lety. Nadšení z konce okupace mně stále chybí, říká Kocáb

Musel se vyrovnat s řevem sovětských bolševických generálů, kteří nedokázali pochopit, proč jejich armáda musí odejít z České a Slovenské federativní republiky. Bývalý předseda Parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk Michael Kocáb si přesně před třiceti lety 27. června 1991 veškerá příkoří vynahradil, když na kbelském letišti vyprovodil posledního okupanta generála Eduarda Vorobjova. „Mrzí mě, že stát naši operaci nedocenil. Vždyť dodnes není 27. červen v kalendáři zařazen jako památný den či státní svátek. Celkové nadšení z konce okupace mně stále chybí. Osobně jsem prožíval největší vítězství v životě,“ říká v druhé části exkluzivního rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.

"Čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen." Před 400 lety byl popraven Jan Jessenius

Dne 21. června 1621, tedy před 400 lety, se konala staroměstská exekuce, poprava 27 vůdců stavovské rebelie. Mezi popravenými byl i Jan Jessenius – lékař, který vstoupil do dějin především provedením vůbec první veřejné pitvy na našem území.

Největší jezdecká socha u nás se nachází v Praze na Vítkově

Byť odhalení jezdecké sochy v osobě slavného vojevůdce Jana Žižky spadá až do komunistické kapitoly českých dějin, historie pomníku i samotného místa je podstatně starší. Odkud pochází jméno Vítkov a proč byla socha Jana Žižky umístěna právě sem?

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Život všestranně nadaného šlechtice skončil na popravišti

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byl bezpochyby všestranně nadaným šlechticem. Vynikal v diplomacii i válečnictví, napsal cestopis, komponoval hudební skladby, údajně výborně ovládal hru na několik hudebních nástrojů a zpíval. Také se však aktivně zapojil do stavovského povstání, což ho přivedlo až na popraviště.

Komentář

VZPOMÍNKA: Jak jsem kvůli odchodu posledního sovětského okupanta šel poprvé za školu a třídní mě ještě pochválila

Zemi zachvátila radostná euforie. Z televize, rádia i novin se neustále opakovala těžko uvěřitelná zpráva. A to, že ve čtvrtek 27. června 1991 odejde z území České a Slovenské federativní republiky poslední sovětský voják a bude tak ukončen třiadvacet let trvající dočasný pobyt okupantů. V hospodách kolovaly oslavné panáky a všude bylo slyšet: „Konečně budeme svobodní a svrchovaní.“ Lidé se spontánně objímali a juchali. A v této neopakovatelné atmosféře jsem jako sedmnáctiletý student dostal bláznivý nápad. Půjdu vyprovodit generála Eduarda Vorobjova na kbelské letiště, abych měl jistotu, že všichni odešli. Netušil jsem, co vše mě čeká a hlavně jsem poprvé v životě šel za školu.

Zámek Rychnov nad Kněžnou se chlubí nejedním unikátem

Nádherný a rozsáhlý barokní zámek zdobí Rychnov nad Kněžnou v podhůří Orlických hor jen asi 32 km východně od Hradce Králové. Byť nepatří mezi nejznámější české památky, rozhodně se honosí mnohými unikáty a zajímavostmi. Mezi ty nejvěhlasnější patří zdejší Kolowratská obrazárna.