historie

Sebastian Kneipp a jeho léčení vodou. Doporučoval i otužování

Zámek Nové Město nad Metují představuje unikátní dílo architekta Dušana Jurkoviče

Zámek Nové Město nad Metují se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji. Celé staré město je nazýváno perlou mezi českými renesančními městy a honosí se tituly „Český Betlém“ či „Brána Orlických hor“. Samotný zámek se svou architekturou i historií představuje unikátní objekt. Například je dodnes domovem svých šlechtických majitelů Bartoňů z Dobenína.

Alchymisté ve službách šlechty. Rudolf II. nebyl jediný, koho tajemná věda učarovala

Císař Rudolf II. je pověstný svou vášní pro alchymii. Tento panovník však nebyl zdaleka jediný, koho tato tajemná věda učarovala. O alchymii se zajímala celá řada významných šlechticů. Někteří z nich hostili na svém sídle věhlasné učence, jiní sami prováděli pokusy v laboratořích.

Před 200 lety se narodil Charles Baudelaire, nespoutaný prokletý básník

Dne 9. dubna uplynulo přesně 200 let od narození Charlese Baudelaira, který patřil ke generaci tzv. prokletých básníků. Jeho život byl plný skandálů od začátku až do konce.

Co s vejci po Velikonocích? Takhle si s nimi poradily naše babičky

Velikonoční svátky jsou dnes mimo jiné spojené se zvýšenou spotřebou vajec. Na velikonočním stole se vajíčka objevovala také v minulosti. Vejce při vaření využívali již naši pravěcí předci. Ve středověku byla konzumace vajec omezena přísným půstem. V raně novověkých kuchařských knihách se mezi používanými surovinami vajíčka naopak poměrně často objevují, známá Magdalena Dobromila Rettigová zmiňovala recepty na vajíčka na několik způsobů.

Velikonoce ve vzpomínkách Boženy Němcové: Jak je naši předci slavili?

Božena Němcová je známou autorkou pohádek nebo proslulého díla Babička. Nejenom v této knize však spisovatelka vylíčila každodenní život lidí na vesnici. Božena Němcová rovněž napsala několik etnografických (neboli národopisných) článků, ve kterých mimo jiné popsala velikonoční svátky v lidové kultuře 19. století. To nám dává možnost nahlédnout do minulosti a zjistit, jak lidé tehdy vnímali a slavili Velikonoce.

Jak vypadají Velikonoce na českých hradech a zámcích?

Je už tradicí tuzemských památkových objektů, ať už ve státní či soukromé sféře, zahájit turistickou sezónu během velikonočních svátků. S tím je často spojena i bohatá velikonoční výzdoba. Kvůli epidemiologické situaci se letos návštěvníci na své oblíbené objekty nedostanou, přesto je tu určitá kompenzace. Na co se těšit?

Pravé neštovice. Nebezpečné onemocnění, jehož epidemii zastavilo očkování

Mezi nejzávažnější onemocnění v dějinách lidstva patřil mor, cholera, španělská chřipka nebo pravé neštovice. Tato choroba se objevila již v dobách starověku, zabila stovky milionů lidí, včetně významných panovníků – třeba Marii II. Stuartovnu nebo Ludvíka XV. Díky očkování se neštovice podařilo nakonec vymýtit.

Velikonoční jídelníček našich předků. Podobal se tomu dnešnímu?

Mazanec nebo sladký beránek – to jsou pokrmy, které se dnes nejčastěji pojí s Velikonocemi. Co jedli tradičně o velikonočních svátcích naši předci?

Legendární Mašek byl k nezastavení. Tak jsem na něj vybafl, lekl se a míč si ukopl, směje se novinář

Pokaždé, když si dal míč na svou slavnou levačku, přestal vnímat okolní svět. Herní styl fotbalového vicemistra světa z Chile 1962 a sparťanské ikony Václava Maška, který předminulou neděli oslavil jubilejní osmdesátiny, uchvátil sportovního publicistu Jiřího Jakoubka. Žurnalista, který publikoval ve Svobodném slově anebo Lidových novinách, si vybavuje, jak v nižší třídě nastoupil proti dvojnásobnému šampionovi země. „Mašek se už chystal vniknout do malého vápna a mne nenapadlo nic jiného, než na něj bafnout hu a můj idol se lekl a ukopl si míč za čáru,“ vzpomíná pro EuroZprávy.cz Jiří Jakoubek na střet s Václavem Maškem, který byl nedávno uveden do Síně slávy.

Jak a proč získala svůj název Zlatá stezka?

Od pravěku vedly přes naše území důležité stezky, které spojovaly sever s jihem a východ se západem. Mezi nejznámější středověké dálkové cesty patří jistě Zlatá stezka, vedoucí z Prahy několika směry do Pasova. Kdy tato stezka vznikla a proč získala své pojmenování?

Postní jídelníček podle Magdaleny Dobromily Rettigové. Jak vypadal?

Čtyřicet dnů dlouhý předvelikonoční půst naši předci poctivě dodržovali, a to zcela běžně ještě v poměrně nedávné době. Postní jídelníček mohl být kupodivu velmi pestrý. Známá Magdalena Dobromila Rettigová ve své kuchařské knize z roku 1826 uvedla bezmála dvě stovky receptů na postní pokrmy!

Pražský hrad: Hlavní sídlo českých knížat, králů a prezidentů. Proč právě zde?

Navzdory změnám režimů a způsobů vlády, navzdory času a proměně společnosti, zůstává dodnes Pražský hrad sídlem hlavy českého státu. Tato tradice sahá až k samým kořenům zrodu českého státu. Kdy a proč si naši předkové zvolili toto místo?

Syfilis. Nemoc, kterou do Evropy přivezli Kolumbovi námořníci z nového kontinentu

Rok 1492 je známý především tím, že v něm došlo k objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Tento rok má ovšem své místo také v dějinách lékařství. Z nově objeveného kontinentu totiž do Evropy Kolumbovi námořníci přivezli nejen nové plodiny, ale také novou nemoc - syfilis.

Rozhovor

15. březen 1939: S nacistickou okupací i protektorátní minulostí jsme se nevyrovnali, říká historik

ROZHOVOR – Na duši národa zanechala velkou jizvu, která je stále živá. Datum 15. března 1939, kdy nacistické Německo zahájilo okupaci země a o den později Adolf Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava, představuje pro tuzemské dějiny trvalé trauma. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Jaromír Mrňka se domnívá, že s okupací a protektorátní minulostí jsme se dodnes nevyrovnali. „Okupace nepochybně zásadně ovlivnila vývoj v českých zemích na dlouhá léta. V našem národním příběhu potom slouží jako jedno z traumat, do kterého byla tentokrát vytěsněna řada politováníhodných selhání české společnosti a jejích elit v tomto náročném období,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jaromír Mrňka.

Španělská chřipka: Jak zasáhla vojáky první světové války?

Epidemie španělské chřipky udeřila v době první světové války. Jako první zasáhla vojáky na frontách, kde se nemoc rychle a snadno šířila. Odtud se také dostávala mezi civilní obyvatelstvo.

Rozhovor

Pro objasnění Masarykovy vraždy jsem udělala maximum. Z odložení jsem zklamaná, říká badatelka

ROZHOVOR – Stále je přesvědčena, že ministr zahraničních věcí Jan Masaryk, od jehož podivné smrti zítra uplyne 73 let, byl zavražděný. Badatelka Václava Jandečková na svém postoji setrvává i poté, co kriminalisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu už celkově pátý pokus o objasnění celé kauzy uzavřeli verdiktem, že nejde vyloučit násilný odchod ze světa, sebevraždu ani nešťastnou náhodu. Případ tak policie odložila. „Víc alibisticky odůvodnění znít nemůže. Cítím obrovské zklamání i nutkání k smíchu. Vše působí jako komedie. Nový verdikt nevypovídá o složitosti případu, ale o schopnosti či neschopnosti jeho vyšetřovatele. Masaryk byl vyhozený z okna,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jandečková, které právě nyní vychází kniha s názvem Svědectví o smrti Jana Masaryka.

Smutný příběh mizejícího zámku Maříž. Kdo ho má na svědomí?

Zámek, respektive zbytky zámku Maříž, se nacházejí na okraji stejnojmenné vsi v jihozápadní části Moravy, nedaleko hranic s Rakouskem. Právě blízkost Rakouska několikrát významně zasáhla do dějin tvrze, později zámku, ať už v dobrém, či ve zlém. Dnešní stav zámku má na svědomí působení JZD a částečně též francouzští filmaři.

Mocnými na okamžik. Kteří panovníci vládli nejkratší dobu?

Mezi nejdéle vládnoucí panovníky v dějinách Evropy patřil Ludvík XIV., král Francie, dnes například britská královna Alžběta II. Jejich vláda se počítá na celá desetiletí. Který z panovníků však vládl nejkratší dobu? A jak dlouho trvalo nejkratší panování?

Franz Kafka přežil španělskou chřipku. Jaký měl průběh?

Když na podzim roku 1918 zasáhla Prahu španělská chřipka, nakazil se jí také spisovatel Franz Kafka. I přesto, že trpěl i jinými zdravotními problémy, zákeřné chorobě nepodlehl. Díky dochované korespondenci víme, jaký měl Kafka průběh onemocnění.