historie

Svědectví o hladomorech ve středověkých kronikách. Zoufalé matky jedly své děti

Komentář

KOMENTÁŘ Ondřeje Benešíka: 70 let od Akce 77 tisíc do výroby. Komunisté poslali inteligenci k pásům v továrnách a na stavby

Jejich slibně rozjetou kariéru násilně ukončili. Lékaři, právníci, inženýři i učitelé náhle skončili v továrnách u pásů a na stavbách. Inteligence, která nebyla k poúnorovému režimu loajální, náhle opustila státní správu, do níž nastoupili prověření dělníci. Právě před 70 lety 25. června 1951 komunisté spustili Akci 77 či 77 tisíc do výroby. Noví vládci se rozhodli vypořádat s částí střední třídy a zbytečné úředníky poslali na práci do průmyslu, který se měl potýkat s nedostatkem sil. Poté, co bolševici znárodněním zlikvidovali živnostníky a zemědělce, zničili lidské osudy i úředníkům.

Rozhovor

Dokud u nás byli Sověti, vše se mohlo ještě zvrátit. Odchod komplikovali jestřábi z Moskvy, říká Kocáb

Pod okny domova mu denně pochodovali okupanti. Hudební skladatel a zpěvák Michael Kocáb, který stanul v čele Parlamentní komise pro dohled na stažení sovětských vojsk, si tak neustále uvědomoval, že díky přítomnosti nezvané armády není země svobodná, a to ani po Sametové revoluci. Proto hned po Listopadu 1989 nové vedení Československa započalo vyjednávání o odsunu, který skončil v červnu 1991 před třiceti lety. „Dokud u nás byla Sovětská armáda, hrozilo, že vývoj se může ještě zvrátit. Jednání komplikovali generálové stalinského a brežněvského střihu. Jestřábi z Moskvy tvrdili, že jde o unáhlenou akci a Gorbačova pomlouvali,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Michael Kocáb.

Do pocitů obklíčených parašutistů v kostele se nelze vžít. Obětovali se pro blízké i národ, říká historik

ROZHOVOR – Jejich odvaha a statečnost jej nepřestává fascinovat. Historik Vojtěch Šustek tvrdí, že do pocitů parašutistů obklíčených 18. června 1942 v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se nelze vžít. Přesto se domnívá, že sedm vojáků v čele s Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ne-považovali svůj boj s německou přesilou čítající téměř osm stovek vojáků za marný. „Věděli, že budou muset obětovat život, ale určitě si uvědomovali, že se obětují pro své bližní a pro svůj národ. Parašutisté předvedli ostatním Čechům, že domněle všemocnému okupačnímu režimu je možné se neohroženě postavit se zbraní v ruce,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz badatel Vojtěch Šustek.

Hrad Přimda představuje v českých dějinách mnohá „nej“

Zřícenina hradu Přimda se vypíná na kopci nad stejnojmennou obcí v okrese Tachov v západních Čechách. Skutečnost, že se jedná o nejstarší kamenný hrad u nás, je všeobecně dobře známa. Jaké jsou však další „nej“ tohoto unikátního hradu?

Mor zabíjel i mezi šlechtici. Kdo na něj doplatil?

Mor si nevybíral mezi bohatými a chudými, urozenými či neurozenými. Smrtelná choroba zasáhla také několik šlechtických rodů.

Sebastian Kneipp a jeho léčení vodou. Doporučoval i otužování

Léčivé účinky vody jsou známy celá tisíciletí, lázeňství se zrodilo již v období starověku. Voda byla vždy vnímána jako životadárná tekutina, hrála významnou roli v náboženství nebo magických úkonech i v lidovém léčitelství. Průkopníkem propagujícím léčení pomocí vody byl Sebastian Kneipp. Ten mimo jiné již v 19. století doporučoval dnes tak populární otužování.

Zámek Nové Město nad Metují představuje unikátní dílo architekta Dušana Jurkoviče

Zámek Nové Město nad Metují se nachází ve stejnojmenném městě v okrese Náchod, v Královéhradeckém kraji. Celé staré město je nazýváno perlou mezi českými renesančními městy a honosí se tituly „Český Betlém“ či „Brána Orlických hor“. Samotný zámek se svou architekturou i historií představuje unikátní objekt. Například je dodnes domovem svých šlechtických majitelů Bartoňů z Dobenína.

Alchymisté ve službách šlechty. Rudolf II. nebyl jediný, koho tajemná věda učarovala

Císař Rudolf II. je pověstný svou vášní pro alchymii. Tento panovník však nebyl zdaleka jediný, koho tato tajemná věda učarovala. O alchymii se zajímala celá řada významných šlechticů. Někteří z nich hostili na svém sídle věhlasné učence, jiní sami prováděli pokusy v laboratořích.

Před 200 lety se narodil Charles Baudelaire, nespoutaný prokletý básník

Dne 9. dubna uplynulo přesně 200 let od narození Charlese Baudelaira, který patřil ke generaci tzv. prokletých básníků. Jeho život byl plný skandálů od začátku až do konce.

Co s vejci po Velikonocích? Takhle si s nimi poradily naše babičky

Velikonoční svátky jsou dnes mimo jiné spojené se zvýšenou spotřebou vajec. Na velikonočním stole se vajíčka objevovala také v minulosti. Vejce při vaření využívali již naši pravěcí předci. Ve středověku byla konzumace vajec omezena přísným půstem. V raně novověkých kuchařských knihách se mezi používanými surovinami vajíčka naopak poměrně často objevují, známá Magdalena Dobromila Rettigová zmiňovala recepty na vajíčka na několik způsobů.

Velikonoce ve vzpomínkách Boženy Němcové: Jak je naši předci slavili?

Božena Němcová je známou autorkou pohádek nebo proslulého díla Babička. Nejenom v této knize však spisovatelka vylíčila každodenní život lidí na vesnici. Božena Němcová rovněž napsala několik etnografických (neboli národopisných) článků, ve kterých mimo jiné popsala velikonoční svátky v lidové kultuře 19. století. To nám dává možnost nahlédnout do minulosti a zjistit, jak lidé tehdy vnímali a slavili Velikonoce.

Jak vypadají Velikonoce na českých hradech a zámcích?

Je už tradicí tuzemských památkových objektů, ať už ve státní či soukromé sféře, zahájit turistickou sezónu během velikonočních svátků. S tím je často spojena i bohatá velikonoční výzdoba. Kvůli epidemiologické situaci se letos návštěvníci na své oblíbené objekty nedostanou, přesto je tu určitá kompenzace. Na co se těšit?

Pravé neštovice. Nebezpečné onemocnění, jehož epidemii zastavilo očkování

Mezi nejzávažnější onemocnění v dějinách lidstva patřil mor, cholera, španělská chřipka nebo pravé neštovice. Tato choroba se objevila již v dobách starověku, zabila stovky milionů lidí, včetně významných panovníků – třeba Marii II. Stuartovnu nebo Ludvíka XV. Díky očkování se neštovice podařilo nakonec vymýtit.

Velikonoční jídelníček našich předků. Podobal se tomu dnešnímu?

Mazanec nebo sladký beránek – to jsou pokrmy, které se dnes nejčastěji pojí s Velikonocemi. Co jedli tradičně o velikonočních svátcích naši předci?

Legendární Mašek byl k nezastavení. Tak jsem na něj vybafl, lekl se a míč si ukopl, směje se novinář

Pokaždé, když si dal míč na svou slavnou levačku, přestal vnímat okolní svět. Herní styl fotbalového vicemistra světa z Chile 1962 a sparťanské ikony Václava Maška, který předminulou neděli oslavil jubilejní osmdesátiny, uchvátil sportovního publicistu Jiřího Jakoubka. Žurnalista, který publikoval ve Svobodném slově anebo Lidových novinách, si vybavuje, jak v nižší třídě nastoupil proti dvojnásobnému šampionovi země. „Mašek se už chystal vniknout do malého vápna a mne nenapadlo nic jiného, než na něj bafnout hu a můj idol se lekl a ukopl si míč za čáru,“ vzpomíná pro EuroZprávy.cz Jiří Jakoubek na střet s Václavem Maškem, který byl nedávno uveden do Síně slávy.

Jak a proč získala svůj název Zlatá stezka?

Od pravěku vedly přes naše území důležité stezky, které spojovaly sever s jihem a východ se západem. Mezi nejznámější středověké dálkové cesty patří jistě Zlatá stezka, vedoucí z Prahy několika směry do Pasova. Kdy tato stezka vznikla a proč získala své pojmenování?

Postní jídelníček podle Magdaleny Dobromily Rettigové. Jak vypadal?

Čtyřicet dnů dlouhý předvelikonoční půst naši předci poctivě dodržovali, a to zcela běžně ještě v poměrně nedávné době. Postní jídelníček mohl být kupodivu velmi pestrý. Známá Magdalena Dobromila Rettigová ve své kuchařské knize z roku 1826 uvedla bezmála dvě stovky receptů na postní pokrmy!

Pražský hrad: Hlavní sídlo českých knížat, králů a prezidentů. Proč právě zde?

Navzdory změnám režimů a způsobů vlády, navzdory času a proměně společnosti, zůstává dodnes Pražský hrad sídlem hlavy českého státu. Tato tradice sahá až k samým kořenům zrodu českého státu. Kdy a proč si naši předkové zvolili toto místo?

Syfilis. Nemoc, kterou do Evropy přivezli Kolumbovi námořníci z nového kontinentu

Rok 1492 je známý především tím, že v něm došlo k objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Tento rok má ovšem své místo také v dějinách lékařství. Z nově objeveného kontinentu totiž do Evropy Kolumbovi námořníci přivezli nejen nové plodiny, ale také novou nemoc - syfilis.