historie

Jak vypadají Velikonoce na českých hradech a zámcích?

Pravé neštovice. Nebezpečné onemocnění, jehož epidemii zastavilo očkování

Mezi nejzávažnější onemocnění v dějinách lidstva patřil mor, cholera, španělská chřipka nebo pravé neštovice. Tato choroba se objevila již v dobách starověku, zabila stovky milionů lidí, včetně významných panovníků – třeba Marii II. Stuartovnu nebo Ludvíka XV. Díky očkování se neštovice podařilo nakonec vymýtit.

Velikonoční jídelníček našich předků. Podobal se tomu dnešnímu?

Mazanec nebo sladký beránek – to jsou pokrmy, které se dnes nejčastěji pojí s Velikonocemi. Co jedli tradičně o velikonočních svátcích naši předci?

Legendární Mašek byl k nezastavení. Tak jsem na něj vybafl, lekl se a míč si ukopl, směje se novinář

Pokaždé, když si dal míč na svou slavnou levačku, přestal vnímat okolní svět. Herní styl fotbalového vicemistra světa z Chile 1962 a sparťanské ikony Václava Maška, který předminulou neděli oslavil jubilejní osmdesátiny, uchvátil sportovního publicistu Jiřího Jakoubka. Žurnalista, který publikoval ve Svobodném slově anebo Lidových novinách, si vybavuje, jak v nižší třídě nastoupil proti dvojnásobnému šampionovi země. „Mašek se už chystal vniknout do malého vápna a mne nenapadlo nic jiného, než na něj bafnout hu a můj idol se lekl a ukopl si míč za čáru,“ vzpomíná pro EuroZprávy.cz Jiří Jakoubek na střet s Václavem Maškem, který byl nedávno uveden do Síně slávy.

Jak a proč získala svůj název Zlatá stezka?

Od pravěku vedly přes naše území důležité stezky, které spojovaly sever s jihem a východ se západem. Mezi nejznámější středověké dálkové cesty patří jistě Zlatá stezka, vedoucí z Prahy několika směry do Pasova. Kdy tato stezka vznikla a proč získala své pojmenování?

Postní jídelníček podle Magdaleny Dobromily Rettigové. Jak vypadal?

Čtyřicet dnů dlouhý předvelikonoční půst naši předci poctivě dodržovali, a to zcela běžně ještě v poměrně nedávné době. Postní jídelníček mohl být kupodivu velmi pestrý. Známá Magdalena Dobromila Rettigová ve své kuchařské knize z roku 1826 uvedla bezmála dvě stovky receptů na postní pokrmy!

Pražský hrad: Hlavní sídlo českých knížat, králů a prezidentů. Proč právě zde?

Navzdory změnám režimů a způsobů vlády, navzdory času a proměně společnosti, zůstává dodnes Pražský hrad sídlem hlavy českého státu. Tato tradice sahá až k samým kořenům zrodu českého státu. Kdy a proč si naši předkové zvolili toto místo?

Syfilis. Nemoc, kterou do Evropy přivezli Kolumbovi námořníci z nového kontinentu

Rok 1492 je známý především tím, že v něm došlo k objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Tento rok má ovšem své místo také v dějinách lékařství. Z nově objeveného kontinentu totiž do Evropy Kolumbovi námořníci přivezli nejen nové plodiny, ale také novou nemoc - syfilis.

Rozhovor

15. březen 1939: S nacistickou okupací i protektorátní minulostí jsme se nevyrovnali, říká historik

ROZHOVOR – Na duši národa zanechala velkou jizvu, která je stále živá. Datum 15. března 1939, kdy nacistické Německo zahájilo okupaci země a o den později Adolf Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava, představuje pro tuzemské dějiny trvalé trauma. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Jaromír Mrňka se domnívá, že s okupací a protektorátní minulostí jsme se dodnes nevyrovnali. „Okupace nepochybně zásadně ovlivnila vývoj v českých zemích na dlouhá léta. V našem národním příběhu potom slouží jako jedno z traumat, do kterého byla tentokrát vytěsněna řada politováníhodných selhání české společnosti a jejích elit v tomto náročném období,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jaromír Mrňka.

Španělská chřipka: Jak zasáhla vojáky první světové války?

Epidemie španělské chřipky udeřila v době první světové války. Jako první zasáhla vojáky na frontách, kde se nemoc rychle a snadno šířila. Odtud se také dostávala mezi civilní obyvatelstvo.

Rozhovor

Pro objasnění Masarykovy vraždy jsem udělala maximum. Z odložení jsem zklamaná, říká badatelka

ROZHOVOR – Stále je přesvědčena, že ministr zahraničních věcí Jan Masaryk, od jehož podivné smrti zítra uplyne 73 let, byl zavražděný. Badatelka Václava Jandečková na svém postoji setrvává i poté, co kriminalisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu už celkově pátý pokus o objasnění celé kauzy uzavřeli verdiktem, že nejde vyloučit násilný odchod ze světa, sebevraždu ani nešťastnou náhodu. Případ tak policie odložila. „Víc alibisticky odůvodnění znít nemůže. Cítím obrovské zklamání i nutkání k smíchu. Vše působí jako komedie. Nový verdikt nevypovídá o složitosti případu, ale o schopnosti či neschopnosti jeho vyšetřovatele. Masaryk byl vyhozený z okna,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jandečková, které právě nyní vychází kniha s názvem Svědectví o smrti Jana Masaryka.

Smutný příběh mizejícího zámku Maříž. Kdo ho má na svědomí?

Zámek, respektive zbytky zámku Maříž, se nacházejí na okraji stejnojmenné vsi v jihozápadní části Moravy, nedaleko hranic s Rakouskem. Právě blízkost Rakouska několikrát významně zasáhla do dějin tvrze, později zámku, ať už v dobrém, či ve zlém. Dnešní stav zámku má na svědomí působení JZD a částečně též francouzští filmaři.

Mocnými na okamžik. Kteří panovníci vládli nejkratší dobu?

Mezi nejdéle vládnoucí panovníky v dějinách Evropy patřil Ludvík XIV., král Francie, dnes například britská královna Alžběta II. Jejich vláda se počítá na celá desetiletí. Který z panovníků však vládl nejkratší dobu? A jak dlouho trvalo nejkratší panování?

Franz Kafka přežil španělskou chřipku. Jaký měl průběh?

Když na podzim roku 1918 zasáhla Prahu španělská chřipka, nakazil se jí také spisovatel Franz Kafka. I přesto, že trpěl i jinými zdravotními problémy, zákeřné chorobě nepodlehl. Díky dochované korespondenci víme, jaký měl Kafka průběh onemocnění.

Zdraví a pověry. Lidé některým věřili ještě počátkem 20. století

Zdraví je bez nadsázky to nejdůležitější, co člověk má. Není proto divu, že se ho lidé vždy snažili zachovávat nebo zlepšovat. Při tom se mnohdy uchylovali až ke kuriózním pověrečným praktikám.

Rozhovor

Před 30 lety se rozpadla Varšavská smlouva. Havel si ji pojil s invazí, proto žádal její zánik, říká historik

ROZHOVOR – Pásy jejich tanků zadusily náznaky rodící se svobody a demokracie v Maďarsku i Československu, byť Varšavská smlouva, od jejíhož rozpuštění vojenských struktur právě dnes uplynulo třicet let, ve skutečnosti o intervencích armád nerozhodla, ani je formálně neposvětila. Historik Matěj Bílý z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že československá diplomacie sehrála podstatnou roli v zániku socialistické aliance, a to právě kvůli invazi ze srpna 1968. Prezident Havel na setkání s Gorbačovem v červnu 1990 vystoupil s velmi kritickým projevem o ukončení paktu. „Je přitom zarážející, že Gorbačov se nepostavil výrazněji na odpor,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Bílý.

KOMENTÁŘ: Vítězný únor je bohužel stále živý. Bolševičtí vrazi mají sochy i čestná občanství

KOMENTÁŘ – Stále je po něm patrná nezacelená jizva v duši českého národa. Protiprávní komunistický puč, který před 73 lety uvrhl zemi do totality a bezpráví, se bohužel nesmazatelně podepsal na myšlení některých lidí, ačkoli třeba nikdy nebyli členy zrůdné KSČ. Snaha něco si přivlastnit, obohatit se na úkor druhého, využívat protekce, anebo se kochat papalášstvím je bohužel pořád aktuální. Nelidský režim, který z politických důvodů popravil 248 lidí, způsobil apokalypsu, z níž jsme se ještě nevzpamatovali. Datum 25. února 1948 je jedním z nejčernějších milníků v dějinách státu. Tragické výročí by neměla zastínit ani současná koronavirová pandemie.

Mor se vracel ve vlnách a nevybíral si. Zabíjel i mezi umělci a učenci

Mor zasáhl Evropu v několika vlnách a vyžádal si miliony obětí. Tato zákeřná choroba předčasně ukončila život také několika významných umělců a učenců.

Pouštění žilou. Nebezpečná, ale častá lékařská praktika minulosti

Mezi velmi časté lékařské praktiky patřilo v minulosti pouštění žilou. To mělo pacienty zbavit "zkažené" krve a sloužilo jako forma léčby i preventivní opatření. Podle dochovaných dobových zpráv někdy skutečně nemocným pomáhalo, jindy však zabíjelo.

Zámek Hluboš – zapomenuté sídlo prezidenta Tomáše G. Masaryka

Skutečnost, že českoslovenští a následně čeští prezidenti používali k rezidenčním účelům i jiné objekty než Pražský hrad, je dobře známa. Lidé si jistě vybaví Lány, případně Náměšť nad Oslavou. Málokdo už ovšem ví, že prvním sídlem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka byl dnes téměř neznámý zámek Hluboš v podhůří Brd.