historie

15. březen 1939: S nacistickou okupací i protektorátní minulostí jsme se nevyrovnali, říká historik

Rozhovor

Španělská chřipka: Jak zasáhla vojáky první světové války?

Epidemie španělské chřipky udeřila v době první světové války. Jako první zasáhla vojáky na frontách, kde se nemoc rychle a snadno šířila. Odtud se také dostávala mezi civilní obyvatelstvo.

Rozhovor

Pro objasnění Masarykovy vraždy jsem udělala maximum. Z odložení jsem zklamaná, říká badatelka

ROZHOVOR – Stále je přesvědčena, že ministr zahraničních věcí Jan Masaryk, od jehož podivné smrti zítra uplyne 73 let, byl zavražděný. Badatelka Václava Jandečková na svém postoji setrvává i poté, co kriminalisté z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu už celkově pátý pokus o objasnění celé kauzy uzavřeli verdiktem, že nejde vyloučit násilný odchod ze světa, sebevraždu ani nešťastnou náhodu. Případ tak policie odložila. „Víc alibisticky odůvodnění znít nemůže. Cítím obrovské zklamání i nutkání k smíchu. Vše působí jako komedie. Nový verdikt nevypovídá o složitosti případu, ale o schopnosti či neschopnosti jeho vyšetřovatele. Masaryk byl vyhozený z okna,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jandečková, které právě nyní vychází kniha s názvem Svědectví o smrti Jana Masaryka.

Smutný příběh mizejícího zámku Maříž. Kdo ho má na svědomí?

Zámek, respektive zbytky zámku Maříž, se nacházejí na okraji stejnojmenné vsi v jihozápadní části Moravy, nedaleko hranic s Rakouskem. Právě blízkost Rakouska několikrát významně zasáhla do dějin tvrze, později zámku, ať už v dobrém, či ve zlém. Dnešní stav zámku má na svědomí působení JZD a částečně též francouzští filmaři.

Mocnými na okamžik. Kteří panovníci vládli nejkratší dobu?

Mezi nejdéle vládnoucí panovníky v dějinách Evropy patřil Ludvík XIV., král Francie, dnes například britská královna Alžběta II. Jejich vláda se počítá na celá desetiletí. Který z panovníků však vládl nejkratší dobu? A jak dlouho trvalo nejkratší panování?

Franz Kafka přežil španělskou chřipku. Jaký měl průběh?

Když na podzim roku 1918 zasáhla Prahu španělská chřipka, nakazil se jí také spisovatel Franz Kafka. I přesto, že trpěl i jinými zdravotními problémy, zákeřné chorobě nepodlehl. Díky dochované korespondenci víme, jaký měl Kafka průběh onemocnění.

Zdraví a pověry. Lidé některým věřili ještě počátkem 20. století

Zdraví je bez nadsázky to nejdůležitější, co člověk má. Není proto divu, že se ho lidé vždy snažili zachovávat nebo zlepšovat. Při tom se mnohdy uchylovali až ke kuriózním pověrečným praktikám.

Rozhovor

Před 30 lety se rozpadla Varšavská smlouva. Havel si ji pojil s invazí, proto žádal její zánik, říká historik

ROZHOVOR – Pásy jejich tanků zadusily náznaky rodící se svobody a demokracie v Maďarsku i Československu, byť Varšavská smlouva, od jejíhož rozpuštění vojenských struktur právě dnes uplynulo třicet let, ve skutečnosti o intervencích armád nerozhodla, ani je formálně neposvětila. Historik Matěj Bílý z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že československá diplomacie sehrála podstatnou roli v zániku socialistické aliance, a to právě kvůli invazi ze srpna 1968. Prezident Havel na setkání s Gorbačovem v červnu 1990 vystoupil s velmi kritickým projevem o ukončení paktu. „Je přitom zarážející, že Gorbačov se nepostavil výrazněji na odpor,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Bílý.

KOMENTÁŘ: Vítězný únor je bohužel stále živý. Bolševičtí vrazi mají sochy i čestná občanství

KOMENTÁŘ – Stále je po něm patrná nezacelená jizva v duši českého národa. Protiprávní komunistický puč, který před 73 lety uvrhl zemi do totality a bezpráví, se bohužel nesmazatelně podepsal na myšlení některých lidí, ačkoli třeba nikdy nebyli členy zrůdné KSČ. Snaha něco si přivlastnit, obohatit se na úkor druhého, využívat protekce, anebo se kochat papalášstvím je bohužel pořád aktuální. Nelidský režim, který z politických důvodů popravil 248 lidí, způsobil apokalypsu, z níž jsme se ještě nevzpamatovali. Datum 25. února 1948 je jedním z nejčernějších milníků v dějinách státu. Tragické výročí by neměla zastínit ani současná koronavirová pandemie.

Mor se vracel ve vlnách a nevybíral si. Zabíjel i mezi umělci a učenci

Mor zasáhl Evropu v několika vlnách a vyžádal si miliony obětí. Tato zákeřná choroba předčasně ukončila život také několika významných umělců a učenců.

Pouštění žilou. Nebezpečná, ale častá lékařská praktika minulosti

Mezi velmi časté lékařské praktiky patřilo v minulosti pouštění žilou. To mělo pacienty zbavit "zkažené" krve a sloužilo jako forma léčby i preventivní opatření. Podle dochovaných dobových zpráv někdy skutečně nemocným pomáhalo, jindy však zabíjelo.

Zámek Hluboš – zapomenuté sídlo prezidenta Tomáše G. Masaryka

Skutečnost, že českoslovenští a následně čeští prezidenti používali k rezidenčním účelům i jiné objekty než Pražský hrad, je dobře známa. Lidé si jistě vybaví Lány, případně Náměšť nad Oslavou. Málokdo už ovšem ví, že prvním sídlem prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka byl dnes téměř neznámý zámek Hluboš v podhůří Brd.

Bombardování Prahy: Modlili jsme se, abychom přežili. Stále slyším exploze bomb, říká pamětník

Chytil maminku za ruku a během celé apokalypsy ji pevně svíral. Emil Skřivánek, který 14. února 1945 zažil bombardování Prahy americkými letouny B-17, jež zaměnily metropoli za Drážďany, přiznává, že nikdy v životě se tak nebál jako při tragickém náletu na Popeleční středu. „Na poslední chvíli jsme se dostali do sklepa, odkud jsme slyšeli exploze bomb, na jejichž zvuk nikdy nezapomenu. Když pumy vybuchly v Ječné ulici, modlili jsme se, abychom nálet přežili,“ říká pro EuroZprávy.cz pamětník, jehož redakce vypátrala.

Nemoc i smrt si nevybírají. Na mor umírali i evropští panovníci

Morové epidemie v dějinách zasahovaly stejně do života bohatých i chudých, prostých i mocných lidí. Mor zabíjel i v rodinách významných evropských panovníků.

Jak se zrodilo lyžování? Kořeny má v dávné historii, rozvoj přišel později

Lyžování patří k oblíbeným zimním sportům. Má své kořeny hluboko v minulosti, naplno se však začalo rozvíjet v poměrně nedávném 19. století.

Zámek Moravská Třebová skrývá nejstarší renesanční dílo na sever od Alp

Město Moravská Třebová leží v Pardubickém kraji, v okrese Svitavy, na severozápadní Moravě. Jeho historie sahá až do 13. století. Za časů pánů z Boskovic a ze Žerotína se město těšilo přezdívce Moravské Athény. Nejen humanistické vzdělání, ale i umění obohatilo toto město, Místní zámek dokonce nese prim mezi renesančními památkami na sever od Alp.

Svatí a nemoci. Kdo má ochraňovat proti moru, tuberkulóze nebo proti rakovině prsu?

Důležitou roli v životě našich předků měli světci. Lidé projevovali úctu třeba patronům svých řemesel nebo měst. Také věřili, že je svatí dokáží ochránit v těžkých životních situacích a před chorobami a zdravotními problémy. Kdo ze svatých je patronem proti moru, kdo proti tuberkulóze, rakovině prsu nebo třeba bolestem zad?

Nejen Pražský hrad byl sídlem českých knížat a králů. Jaké byly další?

Pražský hrad je turisty i mnohými obyvateli České republiky považován za jediné a výsostní sídlo českých panovníků z řad knížat, králů, císařů a následně prezidentů. Byť nelze Pražskému hradu odepřít jisté výsadní postavení, pravdou je, že čeští panovníci vládli i z jiných, dnes méně známých míst.

Pravomil Raichl: Havlem oceněný lesník, který se nesklonil před nacisty ani komunisty

Vystudovaný lesník Pravomil Raichl, který se narodil 31. ledna 1921, se už jako dospívající mladík zapojil do boje proti nacistům, později se neváhal postavit ani nastupujícímu komunistickému režimu v Československu. Jen se štěstím unikl trestu smrti a měl dožít za mřížemi, podařilo se mu ale uprchnout a dostat se na Západ. Po listopadu 1989 se dočkal satisfakce, kromě povýšení do hodnosti plukovníka mu také prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva.

Bruslení má u nás tradici. Jaká je historie tohoto zimního sportu?

Počátky bruslení spadají už do období pravěku, o čemž svědčí nálezy archeologů. Brusle však až do novověku sloužily spíše k přemístění z místa na místo, o bruslení jako sportu lze hovořit teprve od 19. století.