historie

Typický štědrovečerní pokrm v minulosti? Šlo o velice prosté a obyčejné jídlo

Pučálka, muzika nebo kuba. Co jedli o Štědrém večeru naši předci?

Víte, co je pučálka, hubník, muzika nebo kuba? To jsou tradiční štědrovečerní pokrmy našich předků! Jak a z čeho se připravovaly a proč nesměly o Štědrém večeru chybět na stole?

Víte, kdy a kde byl u nás ozdoben první vánoční stromeček?

Historie zdobení stromů sahá až do pohanských časů. Ostatně právě tento zvyk, doplněný o křesťanské symboly a náplň stál i u zrodu samotné tradice zdobení vánočních stromků. To, jak známe vánoční stromeček, je ale až záležitostí 19. století. U nás se poprvé objevil na zámku Šilboch.

Vánoční ozdoby. Kdy se poprvé objevily na stromečku?

Zdobení stromečku patří k poměrně mladým vánočním zvykům. Dnes podléhá módním trendům, jak vypadaly vánoční ozdoby v minulosti? A kdy se na stromečku poprvé objevily?

Hřeb z Ježíšova kříže? Zkoumat okolnosti ukrytí relikvie bude dobrodružství, říká historička

Nedávný nález schránky s relikvií v Milevsku, částí hřebu považovaného za hřeb z Kristova kříže, slibuje dobrodružství pro historiky. Relikvie měly pomoci lidem ke spáse, kromě Karla IV. vlastnili zajímavý svátostný soubor i Rožmberkové. V rozhovoru s ČTK to řekla Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd ČR.

Jak v Rusku povolovali a zakazovali stromečky. Komunisti načas Vánoce i zakázali

Před 85 lety Stalinovým příkazem v Sovětském svazu povolili strojit stromečky. Předtím jen ve 20. století dvakrát stačili stromečky zakázat, píše ruský list Kommersant.

Čeští archeologové našli část hřebu možná pocházející z Kristova kříže, jeho hodnotu ani nelze vyčíslit

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu, který s největší pravděpodobností pochází z takzvaného Pravého kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Novináře o tom dnes informovali na místě zástupci církve a vědci.

Vznik Nového hradu u Adamova potvrzuje, že chybami se člověk učí

Nedaleko obce Olomoučany v okrese Adamov leží zříceniny dvou hradů. Zatímco Nový hrad se v nedávné minulosti dočkal obnovy, ze Starého hradu dodnes zůstaly jen nevelké ruiny. Nejinak tomu bylo v 15. století, kdy se noví majitelé panství po zkušenosti z minulosti, rozhodli opustit polorozbořený Starý hrad a v místech, odkud byl dobýván, postavit hrad nový.

U Brna se našel stříbrný poklad z 15. století, opodál byl železný tesák

Malý stříbrný poklad našli pomocí detektoru kovů lidé v lesích v okolí Brna. Nález z místa vyzvedli odborníci z Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP) Brno a Moravského zemského muzea. V keramické nádobě bylo 274 mincí, řekl ČTK Ivan Čižmář z ÚAPP.

Netušený poklad. Krabice na doutníky ve Skotsku ukrývala egyptský artefakt

Na první pohled nenápadná plechová krabička na doutníky uložená na univerzitě ve skotském Aberdeenu dlouhá léta skrývala netušený poklad. Tamní zaměstnankyně v ní objevila kus dřeva z Chufuovy pyramidy v Egyptě, jeden z pouhých tří artefaktů, které kdy byly z této světoznámé stavby vyneseny.

Historik poznal v díle "neznámého českého malíře" obraz Hanse von Aachena

Obraz v břevnovském klášteře dosud připisovaný neznámému českému malíři druhé poloviny 17. století je podle historika Štěpána Váchy dílem Hanse von Aachena, dvorního malíře císaře Rudolfa II. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Akademie věd. Dnes začíná ve Window Gallery, výlohách knihovny Ústavu dějin umění AV v Husově ulici, výstava Něžné utrpení podle Hanse von Aachena, která představuje obraz a seznamuje s výsledky bádání i s jeho restaurováním.

Velký londýnský mor. Jaká opatření proti šíření nebezpečné choroby platila roku 1665?

V roce 1665 se v Londýně rozšířila morová nákaza. Ta donutila i samotného krále Karla II. Stuarta k odchodu z hlavního města do Oxfordu. Do dnešní doby se dochoval soubor nařízení, která tehdy měla zabránit šíření nebezpečné nemoci.

Očkování v českých zemích trvá už 200 let, vymýtilo řadu smrtelných nemocí

Očkování proti nemocem má na území dnešní České republiky dlouhou tradici, první plošná vakcinace proti pravým neštovicím začala v habsburské monarchii už v roce 1821. Smrtelně nebezpečnou chorobu se díky tomu podařilo vymýtit.

Páni z Bergova vyměnili starý dům za nový – příběh Starého a Nového Žeberka

Hrady Starý a Nový Žeberk leží nedaleko od sebe v Krušných horách na dohled známého zámku Jezeří, severozápadně od města Most. Vrchy, na kterých obě hradní zříceniny stojí, přesahují 600 m n. m. Tyto jinak málo známé lokality ukazují názorný příběh, kdy již ve středověku středověcí páni měnily stará a nevelká sídla za nová a pohodlnější.

Víte, kde se nachází nejstarší český pivovar? Dnes opět funguje

Pivo jako tradiční česká pochoutka patří neodmyslitelně k české současnosti i historii. Málo kdo už ovšem ví, kam až sahá historie výroby piva na našem území. Odpověď možná překvapí, jelikož to nebylo ani šlechtické, ani královské prostředí.

Před 50 lety se Poláci vzbouřili proti komunistům. Režim brutálně zakročil, desítky mrtvých

Před 50 lety, 14. prosince 1970, začaly v Polsku rozsáhlé protesty proti rozhodnutí komunistického režimu o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. Vlna demonstrací a stávek ochromila hlavně průmyslový sever Polska a k potlačení občanských nepokojů nasadili polští komunisté kromě policie i armádu. Výsledkem byly čtyři desítky mrtvých a stovky zraněných.

Obřadní věž Aztéků vydala tajemství. Archeologové našli dalších 119 lebek

Archeologové našli v mexické metropoli dalších 119 lebek, které byly součástí obřadní věže vystavěné Aztéky před více než 500 lety. Informovalo o tom v pátek mexické ministerstvo kultury. Místo nálezu, kde byly v předchozích pěti letech objeveny stovky lebek, včetně dětských, leží v centru Mexika nedaleko katedrály.

Vánoční ozdoby. Kdy se poprvé objevily na stromečku?

Zdobení stromečku patří k poměrně mladým vánočním zvykům. Dnes podléhá módním trendům, jak vypadaly vánoční ozdoby v minulosti? A kdy se na něm poprvé objevily?

Na španělskou chřipku umíralo tolik lidí, že se nestíhalo pohřbívat

Každá epidemie v dějinách lidstva s sebou přinášela přetížení zdravotního systému, ale také hrobníků, kteří nestíhali oběti pohřbívat. Truhláři zase měli problém vyrábět dostatečné množství rakví. Taková situace byla i během španělské chřipky.

David namísto Dory. Německo se vrací k hláskování z časů před nástupem Hitlera

Německo upustí od používání hláskovací tabulky, kterou zavedli po nástupu diktátora Adolfa Hitlera k moci nacisté, protože ta předchozí pro ně obsahovala příliš mnoho židovských jmen. O této iniciativě Michaela Blumeho, pověřence pro potírání antisemitismu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, informuje portál tagesschau.de.