komentář

Inflace bude dál znehodnocovat naše úspory, trumfy má v rukou ČNB. Zázraky ale nečekejte

Komentář

Komentář

Rok 2022 přinesl válku a prudké zdražování. Co nás čeká v roce 2023?

Už za několik dní se začne psát rok 2023 a jistě nejednoho z nás napadají při bilancování letošního roku vážné otázky. Tak třeba přinese nový rok konec krizím? Zastaví se výrazně všeobecné zdražování nebo ne? A hlavně, skončí nesmyslná válka na Ukrajině, kterou vyvolal agresor Vladimir Putin? A může to všechno zlepšit náladu lidí?

Komentář

Zeman v projevu stavěl sobě samému pomník. Nejlepší na něm bylo, že byl poslední

Vezměme to nejdřív stručně a jasně. Nejlepší na posledním vánočním poselství Miloše Zemana bylo to, že bylo poslední. A že už žádné další nebude. A komu ze ctěných čtenářů tohle shrnutí nestačí, ať klidně pokračuje ve čtení.

Komentář

Češi platí za potraviny nejvyšší daň v Evropě. Co by udělalo její snížení?

Z pohledu finančních trhů by to byla jistě tzv. kurzotvorná informace, kdyby se na veřejnost dostala zpráva o tom, jak konkrétně by se mohla změnit sazba Daně z přidané hodnoty (DPH) v Česku. Jde totiž o to, bráno širším úhlem pohledu, že Češi platí třeba za opozicí tolik zmiňovanými potravinami (v současné době nejvyšších hodnot inflace za poslední dekádu) 15 procent, což je vskutku hodně vysoko, zatímco ve velké většině Evropy jsou potraviny zdaněny DPH většinou do deseti procent. 

Komentář

Vánoční nákupní horečka: Proč lidé žádají na náměstích demise politiků, když v obchodech utrácí stále více?

Tržby českých obchodníků o třetím adventním víkendu meziročně stouply o deset až 20 procent. A co víc, některé obchody i přes letošní zdražování hlásí stejný nárůst počtu zákazníků. Říkáte si možná, jak pak jdou s těmito zprávami dohromady často opravdu smutné scény z barvitě líčených reportáží o tom, jak některé rodiny trápí to, jak zaplatí faktury za energie nebo ceny potravin. A protože veřejnost má prý ráda jednoduché a jasné poselství, pak je nasnadě otázka, proč si lidé žádají na náměstích demise politiků, když jsou pak (jak se říká v globále) ochotni a schopni utrácet v obchodech meziročně víc? Znamená to, že drahé Vánoce, jak jsou líčeny, jsou vymyšlené? Anebo nedokážeme rozlišit mezi obecným a individuálním?

Komentář

Chudoba i hazard jako problémy současného Česka. Jak to může jít ruku v ruce?

Říkat o Češích, že si nevidí kvůli své chamtivosti na špičku nosu, by bylo asi nošením dříví do lesa. Anebo nepokrytou urážkou. Doslova. Proč se ten člověk hned tak zpočátku textu čílí, řeknete si. No posuďte sami: Zatímco den co den můžeme v přímém přenosu sledovat jistě opravdové srdceryvné příběhy o tom, jak rodiny v Česku nemají na faktury za drahé energie nebo čím nakrmit své nejbližší kvůli inflaci, s o to větším klidem pak vyjde už jen psaným slovem zpráva o tom, že Češi prosázeli na právě finišujícím mistrovství světa ve fotbale už dvě miliardy korun. A to prosím tu dosud nebyly započítány výsledky ze semifinále a finále, které jistě přinesou další nuly ve statistikách navíc. 

Komentář

Češi stále více spoléhají na někoho jiného než na sebe. Nemusí se to vyplatit

I dávní moudří vladaři dobře věděli, že když chtějí vědět to, co si lidi skutečně myslí, musí mezi „lid“. No a tady se člověk dozví opravdu nejrůznější věci. Třeba, že prý vláda málo dělá pro lidi, nepomáhá včas nebo dostatečně. Co na tom, že se pravidelně objevují seriózní studie, které ukazují spíše na to, že stát možná dělá víc, než by měl. Pak si můžeme myslet, že jsme lenivější než kdykoliv předtím, místo sebe se spoléháme na stát a podle často lákavých, nicméně šílených slibů se rozhodujeme, když máme rozhodovat o své budoucnosti spíše špatně než dobře. Stále víc totiž naskakujeme na sliby, že nebudeme nic dělat, ale budeme dostávat za to nicnedělání peníze. 

Komentář

Dvojí kvalita potravin: Proč šidí výrobci právě nás Čechy?

Někdy se říká, že i když máme novou realitu, pořád se potýkáme se starými problémy. A dvojí kvalita potravin nebo výrobků je toho zářným důkazem. Určitě si budete pamatovat vlnu řešení tohoto problému, který se objevil poté, co už ani domácí politici nemohli snášet rozdíly, hlavně mezi kvalitou potravin prodávaných na západě a na východě Evropy. Chvilku to trvalo, než se našlo nějaké řešení a pak se problém - alespoň zdánlivě - uklidnil. Hlavně asi po slibech výrobců a producentů, že tohle už se dít nebude. Ale chyba lávky. 

Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.

Komentář

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.

Komentář

Budou letos české Vánoce jiné? I cenovky u stromků se změní

Je zajímavé, že právě probíhající výprodeje z akcí „Černého pátku“ se dějí snad ve všech částech obchodních menu, jen ty vánoční stromky žádné Black Friday nemají. A bylo by to potřeba. Vždyť tuzemští pěstitelé říkají, že cena tradiční vánoční ikony českých domácností půjde letos zřejmě s cenou nahoru prý o deset až patnáct procent oproti loňsku. A když připočteme dennodenní zprávy, reportáže a titulky o tom, že stále více lidí nemá kvůli rostoucím cenám třeba ani na základní potraviny, bude to znamenat, že letos budou Vánoce v Čechách bez stromků? Problém totiž je, jak zjistila agentura ČTK, že ani možné náhrady živého jehličí, totiž umělé stromky, nebudou se zvýšením ceny otálet. 

Komentář

Česko zase v něčem zaostává. Bartoš dělá reklamu pro Metu, ale lidé stále čekají ve frontách

Taky jste si mysleli, že zdigitalizovat v české ekonomice minimálně ty služby, které poskytují úřady či stát, nebo vůbec komunikaci s nimi, je výborný nápad? Bodejť by ne. Nikdo přece nechce brzy ráno vstávat, zvlášť když je třeba z okresů Praha-východ nebo Praha-západ a musí být už na osmou osobně přítomen na Úřadu práce, byť přijde na řadu třeba až v poledne, kvůli žádosti třeba o podporu v nezaměstnanosti. Naivky, kteří si myslí, že by tohle mělo fungovat kliknutím na políčko v nějaké mobilní aplikaci, se rozhodně se zlou potážou. Slib neslib. 

Komentář

Andropov se ujal moci před 40 lety. Obávaný šéf KGB chtěl změnit SSSR

Před čtyřiceti lety stanul v čele Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Jurij Andropov. Muž, jehož kariéra byla dlouho spojena s obávaným Výborem státní bezpečnosti (KGB) a který sehrál výraznou roli ve vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956 i pražského jara 1968, byl v době svého nástupu do čela země paradoxně připraven provést výrazné, byť striktně shora řízené reformy. 

Komentář

Firmy hlásí propouštění, ČEZ rekordní zisky. Proč tedy opět šroubuje ceny?

Hned zkraje tohoto komentáře musím říct, že Česko se vskutku stává zemí, tak říkajíc po Coenovsku, která není nejen pro starý, ale brzy asi pro nikoho. Proč? Dějí se tu prapodivné věci. Eufemisticky řečeno, protože v textu nebudu používat expresívní výrazy. Kdo je na vině tentokrát? Největší energetická společnost v zemi, tedy ČEZ. Ta totiž, aniž by to bylo zatím reálně vidět třeba změnou dodavatele, zvedla pořádně ze židlí zástupy lidí. Soudě tak alespoň pode reakcí na sociálních sítích.

Komentář

Brežněv zemřel před 40 lety. Češi si ho pojí se srpnem 1968, jeho éru si rozhodně nelze idealizovat

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, se završil životní příběh Leonida Brežněva, sovětského komunistického politika, jehož jméno si drtivá většina české populace pojí především s rozhodnutím vojensky intervenovat proti reformnímu procesu v Československu v srpnu 1968. Brežněvova vláda byla ovšem o poznání mnohovrstevnatější a plná rozporů. To je ostatně jeden z důvodů, proč z průzkumu v Rusku provedeného v roce 2013 nezávislým Levadovým centrem vyšel Brežněv jako nejoblíbenější sovětský, potažmo ruský vládce minulého století.

Komentář

Česko má nejdražší elektřinu v Evropě. Může si za to ale bohužel samo

Česká republika, bohužel, má nejdražší elektřina v celé Evropské unii. Podle Evropského statistického úřadu byl totiž v tuzemsku růst této nyní hodně sledované komodity z celé sedmadvacítky vůbec největší, když za první polovinu letošního roku dosáhl 62 procent. Malou náplastí na tohle číslo snad jen může být to, že za domácí ekonomikou následuje Lotyšsko, kde elektřina zdražila o 59 procent a Dánsko, ve kterém si lidé připlatili za spotřebu elektřiny 57 procent. Elektřina se nyní na komoditní burze Power Exchange Central Europe v Praze prodává za 362,40 eur za 1 MWh. Ještě na konci srpna to ale bylo téměř tisíc eur za stejnou měrnou jednotku.

Komentář

Rekordní zadlužení českých domácností se před Vánoci ještě prohloubí. Zbytečně

Když si člověk dá tu práci a projde si ve „virtuálním prostoru“ informace o tom, jak se Češi chovají v nejrůznějších situacích zjistí, že: Češi chtějí od státu co nejvyšší důchod, nebo ‒ Češi nemají na vlastní bydlení, chtějí, aby jim stát pomohl. Konec konců ani události z posledních týdnů neukazují jinou společnost. Ale tím se neříká, že by „stát“ neměl lidem pomáhat. Jenže možná i kvůli přístupu lidí ke všem těm potížím zřejmě nikoho nepřekvapí zpráva o tom, jak místní obyvatelé přistupují k vlastním dluhům.

Komentář

Soumrak nad auty v Evropě? Konec motorismu, jak ho známe, nebude tak jednoduchý

Prý se rychle blíží konec aut v Evropě. Možná, že jste v tuzemském mediálním prostoru tuhle zprávu v různých variantách také zaznamenali. Po letošním Mondial de l'automobile de Paris, tedy Světové výstavě automobilů v Paříži, se tohle poselství tak nějak rozletělo domácím informačním světem. Podle některých komentářů totiž byla přehlídka posledních výdobytků automobilového segmentu po čtyřech letech útrap a potíží, způsobených hlavně koronavirovými restrikcemi, „tragická“ a jasně ukázala „absolutní úpadek evropského motorismu“. 

Komentář

Očima Petra Nutila: Babiš jde do prohraných prezidentských voleb. A ví proč

Tak je to potvrzené. Všichni jsme to tak nějak čekali. Každému, kdo jen trochu sleduje českou politiku, nemohla uniknout hybridní prezidentská kampaň, kterou Babiš vedl.

Komentář

Události Petra Nutila: Dopis Ježíškovi, polévání obrazů a past na Babiše

Týden se s týdnem sešel a je tu další vydání dokonale absurdních zpráv, které jsou ale zaručeně pravdivé. Jak se tak říká - život by byl tragédií, kdyby nebyl vtipný. Tak pojďme na to.