komentář

Mohou kvůli drahým energiím lidé přijít o práci?

Komentář

Komentář

Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety

Co se stane, když spojíme lidovou tvořivost s obranou vlastního státu? O tom by mohli vyprávět Rusové. Ukrajinská armáda od Američanů dostala moderní raketové systémy HIMARS, které okupantům doslova nahánějí hrůzu. S jejich dostřelem až 80 kilometrů jsou obránci schopni zasáhnout nepřítele hluboko do týlu.

Komentář

Fixovat ceny energií a ušetřit? Jistotu úspory už nemáte, experti radí obezřetnost

Ceny energií jsou v Česku velký problém. Ohrožují nejen domácnosti, ale s ohledem na poslední události také fungování země jako takové. Můžeme jistě diskutovat o tom, co nebo kdo za to může, proč to už někdo nezastavil, ale jednoznačné odpovědi se (určitě) hned tak nedočkáme. Jistě, viděno politologicky, celá situace je z pohledu vládních politiků tak trochu podřezáním si vlastní větve pod sebou, kterou dokázaly opoziční strany šikovně využít ve svůj prospěch a před nadcházejícími komunálními volbami to dají všem vládním stranám s vysokou pravděpodobností „sežrat“. Otázku, kterou ovšem pořád, bohužel bez ohledu na dohady politiků, řeší stále větší procento „obyčejných lidí“, je, zda je nyní správný čas při konci fixace cen energií znovu domluvit fixaci nebo dát raději přednost dynamickému kontraktu

Komentář

Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu

Neinformovanost, lži, záměrné utajování zásadních událostí. Ruské techniky se nijak neliší od těch, které Sovětský svaz v čele s Ústředním výborem Komunistické strany sovětského svazu (KSSS) hojně používal. Tento přístup pak vede ke smrti alespoň zdánlivě nevinných lidí. Okupanti nejdříve obsazovali oblast bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, nyní se snaží bojovat o Záporožskou jadernou elektrárnu.

Komentář

Proč se nadále zdražuje? Inflaci ovlivňují i důchody či nevyřešené problémy

Když český finanční regulátor, tedy Česká národní banka (ČNB), v roce 2010 oznámil, že tzv. inflačním cílem je meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši dvou procent, jistě nikdo netušil, že za 12 let budou čísla znehodnocení cen mnohem vyšší. A i když má tento způsob držení inflace pod krkem (tedy onoho cílování inflace) nejen své příznivce, ale i odpůrce, dnes by si mohli být názory víc blízcí. A to v tom, že právě dnes je možná až příliš optimistické čekat, že inflace v dohledné době klesne právě na ona dvě procenta za rok.

Komentář

Energetická bouře smýká Evropou. EU a vlády hasí požár vyvolaný Ruskem

Možná si ještě řada z vás vzpomene na heslo bolševické propagandy, která jej s chutí sobě vlastní využívala při „potírání“ nejen ekonomických, ale především vojensko-politických aktivit Západu a opakovala, že: „Ten, kdo seje vítr, sklidí bouři…“ No, nutno říct, že ač bolševický žvást, dobře se hodí. Smutným faktem totiž je, že ač se zdá, že ze všech seriózních médií pomalu mizí viník současných strastí, útrap, a hlavně války na Ukrajině, který zasel v únoru vítr, tak pomalu ale jistě se i díky výsledkům těchto aktivit přesouvá vztek lidí v Evropě vesměs k těm, co jednotlivé země vedou.

Komentář

Potraviny hned tak levnější nebudou. Proč to u nás nejde a v zahraničí ano?

Nedávno jsem při nakupování v supermarketu vyslechl dost „rozčilený“ (hodně slušně řečeno) rozhovor mezi staršími manželi. „To snad není pravda,“ čílil se on. „Ty (asi všichni, kdo jsou v tzv. dodavatelsko-obchodním řetězci) už nevědí, co by si za ten chleba měli říct.“ A ona mu odpověděla: „Vždyť v tý televizi říkali, že ceny těch komodit či co už se prý dostaly na předválečnou (rozuměj před spuštěném ruské agrese na Ukrajině) úroveň, tak proč ten chleba pořád zdražuje?“ Naposledy červencové statistiky ukázaly, že z jednotlivých potravin se ceny mouky zvýšily meziročně o téměř 70 procent. Chleba pak ve stejném čase zdražil o 28,6 procenta.

Komentář

Česko dál říká společné evropské měně ne. Má to dnes ještě smysl?

Kdo sleduje finančně-ekonomické a politické zprávy z tuzemska i ze světa, nemohl být uprostřed třetího srpnového týdne roku 2022 výrazně překvapen po zveřejnění rozdílů výše inflace v ČR a v Evropě. Nynější data, třeba ta, která zveřejnila hlavní zpravodajská relace České televize v tzv. prime time, ukazují, že Česko má čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropě. Před českou hodnotou znehodnocení peněz ve výši 17,3 procenta jsou už jen pobaltské státy. Nejsilnější ekonomika „sedmadvacítky“, tedy Německo, má za poslední rok inflaci ve výši 8,5 procenta a ve Francii je to dokonce jen necelých sedm procent. A zatímco v celé Evropské unii, tedy i zemích, které ani přes letité členství nebyly sto zavést společnou měnu euro, činila za poslední rok inflace 9,8 procenta, v těch zemích, které euro mají je to méně - 8,9 %. Otázka tedy zní: Opravdu je euro nevýhodné?

Komentář

Bytová krize může trvat až 11 let. Do hry se vrací družstva i mamahotely

Když patříte mezi ty, kteří se rozhodují o tom, zda si kvůli tomu, že potřebují někde bydlet, chtějí nyní pořídit vlastní dům, byt nebo raději půjdou do nájmu, či dokonce založí nebo se jen chtějí přidat k nějakému „esvéjéčku“ (snad vás neodradí shlédnutí filmu Vlastníci…), to opravdu nemají vůbec lehké. I ve druhém čtvrtletí letošního roku totiž Česko nezastavilo doslova prudký růst cen nemovitostí.

Komentář

Rostou obavy z podzimní energetické drahoty. Jak může snížit spotřebu každý z nás?

Zdá se, že koktejl všemožných opatření namířených na vysokou inflaci, které zavedly v tuzemsku instituce k tomu povolané, zřejmě začíná zabírat. Červencová inflace totiž byla dle zveřejněných statistik v porovnání s předchozím měsícem jen o 1,3 procenta vyšší, což byl podle konstatování Českého statistického úřadu, který data zveřejňuje, nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. To není vůbec špatná zpráva, a to přesto, že v prvním letním prázdninovém měsíci letošního roku narostla meziročně hodnota inflace o 17,5 procenta. Zkouška ohněm, jak se říká, nás ale teprve všechny čeká zřejmě na podzim.

Komentář

Inflace stále ještě roste. Populisté ji svým chováním a hesly o lepších zítřcích nesníží

Čeští voliči mají před blížícím se závěrem letošního roku nejeden úkol. Ten hlavní je vybrat nové reprezentace do místních zastupitelstev a magistrátů. A i když nejen politologové, ale i další odborníci většinou říkají, že komunální volby by se s těmi parlamentními spojovat neměly (nejen proto, že ony reprezentace mají zcela odlišná práva a povinnosti), tak tomu v našich končinách zas tak moc není. Už nyní se třeba ukazuje, a nejen podle voličských preferencí, že lidem se líbí nejen „spanilé“ jízdy v cizí zemi soudem uznaného spolupracovníka totalitní československé Státní bezpečnosti, ale hlavně hesla o tom, že za něj bude zase líp, oproti nějakým argumentům, snažícím se vysvětlit, co v komunálu změnit, ale navíc nálada ukazuje, že snahy samotných lidí deagrofertizovat společnost, nemusí už být tou hlavní motivací ve volbách. Bez ohledu na to, které to jsou.

Komentář

Jít na jedno se nám nejspíš prodraží. Kolik může výhledově stát pivo?

Milí Češi, tohle se vám ale opravdu nebude líbit. Při přerušení dodávek zemního plynu, se kterým už počítá v rychle se blížící topné sezóně snad celá Evropa, by tuzemské pivovary, alespoň tak to uvedla agentura ČTK, byly schopné vyrábět a prodávat (pivo) jen v omezeném množství. ČTK říká, že podle nejznámějšího domácího pivovaru, tedy Plzeňského Prazdroje, by přerušení dodávek plynu mělo zásadní vliv na celé pivovarnictví včetně dodavatelů. Když tohle člověk slyší, říká si, zda pak bude platit i pro vládu země, která za tohle může, lidové moudro o tom, že právě taková vláda, která zdraží pivo, padne.

Komentář

Globální okolnosti nebudí optimismus. Bude litr benzínu v Česku za stovku?

Ač se v několika posledních dnech už i v tuzemsku mluví o tom, že ceny benzínu a nafty na čerpacích stanicích klesají, globální okolnosti zatím moc nenahrávají optimistickým úvahám o tom, že by se číslovky na „benzínových totemech“ mohly snížit, jak to už někde v českém mediálním prostoru zaznělo, znovu třeba k pětatřiceti korunám za litr. Proč taková skepse, řeknete si. Vždyť přece ropa Brent nyní nestojí na trzích ani 96 amerických dolarů za barel, což je přece dost vzdálené některým odhadům komoditních analytiků z března letošního roku, které počítaly s cenou ropy až kolem 250 amerických dolarů za barel.

Komentář

Jak na drahé energie? Univerzální řešení není, jednu věc ale může udělat každý

Topná sezóna se blíží doslova mílovými kroky a možná ještě rychleji se zvyšují ceny za zálohy na plyn i elektřinu. Nejspíš si proto říkáte, když snad denně čtete, posloucháte nebo vidíte tu politiky, jindy zase analytiky a ekonomy, vyprávět o tom, že od přelomu září a října to bude s cenami za energie opravdu „hustý“, že musíte něco udělat. Ale co?

Komentář

Dražší obilí a tím pádem i pečivo. Existuje naděje na snížení cen?

Přestože tuzemská média nedávno přišla se zdánlivě příznivou zprávou o tom, že odhad letošní sklizně obilí, s nímž přišel Český statistický úřad (ČSÚ), je dle mínění analytiků poměrně povzbudivý, ceny obilí dávají (a nejen v tuzemsku) tušit, že varování českých mlynářů o tom, že ceny pečiva a chleba budou ještě pořádně růst, můžou být vskutku reálná. Statistici říkají, že sklizeň základních obilovin v Česku by měla být na úrovni loňského roku, poměrně úspěšného a měla by převyšovat pětiletý průměr.

Komentář

Za zdražování můžeme "poděkovat" Rusku. Dokud válku neukončí, cena obilí neklesne

Přestože tuzemská média nedávno přišla se zdánlivě příznivou zprávou o tom, že odhad letošní sklizně obilí, s nímž přišel Český statistický úřad (ČSÚ), je dle mínění analytiků poměrně povzbudivý, ceny obilí dávají (ale to nejen v tuzemsku) tušit, že varování českých mlynářů o tom, že cena pečiva a chleba bude ještě pořádně růst, bez zastavení války, můžou být vskutku reálná. Statistici říkají, že sklizeň základních obilovin v Česku by měla být na úrovni loňského roku, poměrně úspěšného a měla by převyšovat pětiletý průměr.

Komentář

Káva podražila a zlevnění je v nedohlednu. Důvodů je hned několik

Zatímco energie už nejen v tuzemsku zdražují několik měsíců za sebou, u jiných položek každodenního života, jakou je třeba káva, jsou cenové skoky znát, zjednodušeně řečeno, výrazněji jen několik týdnů. A proč je zrovna řeč o kávě? Inu proto, že právě nyní se česká spotřeba či lépe řečeno chování zákazníků začíná výrazněji, a to kvůli souběhu všemožných okolností, skutečně měnit.

Komentář

Jsme kvůli inflaci opravdu chudí? Začátek léta ukazuje něco jiného

Snad mi dáte za pravdu, že všichni můžeme každý den vidět, slyšet, ale i na vlastní kůži zažít, jaké jsou nejrůznější následky všeobecného zdražování, vyjádřeného ukazatelem inflace. Přestože nejen ekonomové, analytici, ale i politici a lidé z centrální banky, kteří sledují či mají přímo na starosti nutné kroky pro udržení, či ještě lépe řečeno snížení inflace, netrpělivě čekají na červnová čísla o ní, jedno už je teď jasné. Zdá se, že navzdory neustálým výkřikům levicové a extrémistické politické opozice o katastrofální chudobě v tuzemsku, Češi tyhle „politické plky“ ignorují. A možná, že chudobu také.

Komentář

Stát má lidem pomáhat. Nikoliv však "divně" a na úkor budoucnosti

Pamatujete si na to, jak jsme všichni rádi říkali: Všechno je relativní? Tak tedy je. Začnu ale zdánlivě „od lesa“. Když v říjnu loňského roku uspěly v parlamentních volbách koalice Spolu a PirStan, považovala řada analytiků jejich vítězství za výsledek chutí voličů změnit směřování, fungování, a především vystupování a činy vládních politiků. Lidé chtěli něco jiného, lepšího než osm let předvádělo hnutí ANO a ČSSD s komunisty v zádech. Zvláště když noví vítězové tvrdili, že mají připraveny recepty na nejeden problém. Hlavním trumfem byl navíc předseda ODS Petr Fiala, označovaný za klidného a slušného člověka, který bude mít jako předseda vlády zcela jinou autoritu nejen v tuzemsku, ale i ve světě. Ukázalo se, že to tak v řadě potíží, které Babiš neřešil, může být.

Komentář

V Česku hrozí splasknutí realitní bubliny. Ceny však výrazně klesat nemusí

Snad každý člověk ví, že hospodářský cyklus má několik fází, které mohou být různě dlouhé. Definice říká, že se sestává obvykle z recese, kdy je tzv. ekonomická aktivita země podle statistik minimální, následovaná fází expanze neboli oživení, kdy je krize překonána a pak už je veseleji - přichází fáze tzv. konjunktury, či růstu ekonomiky a příznivého vývoje. No a celý cyklus by nebyl kompletní bez deprese, tedy poklesu výkonu celé ekonomiky. Tahle definice se dnes více než hodí, protože snad všichni dobře vědí a vidí, že nejen ČR, ale i celý svět neprožívá ekonomicky příliš příznivé období.