Česko chce energetickou nezávislost na Rusku, pomoci mohou nové plynovody. Má to ale háček
Možná to ještě není všem lidem v Čechách jasné, že i kvůli neschopnosti lidí, jako jsou Andrej Babiš či Karel Havlíček z ANO, kteří „zaručeně“ rozumí energetice, má Česká republika v právě probíhající energetické krizi velký problém. Nejen s cenami, ale s tím, že už mohla mít v zemi položené potřebné plynové potrubí k zemím s mořskými přístavy, jako třeba do Polska (viz slovenská úspěšně otevřená plynová stavba), z něhož mohl proudit nejen plyn z LNG terminálů, ale nemá. Navíc osm let vlády populistů a socialistů nevedlo ani k obnově dodávek třeba od norských dodavatelů plynu (proč, vždyť přece ruský plyn byl levnější) nebo jiných.
KOMENTÁŘ Petra Nutila: Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává
Zas a znova můžeme v posledních dnech, týdnech a měsících výzvy k tomu, že jediná možná cesta, jak skončit válku na Ukrajině, je jednat s Putinem. Hlavně se z tohohle tábora volá po míru. Ve velkém.
Rady, jak šetřit na energiích, si jistě zaslouží pozornost. Lidé ale chtějí jasné informace
Zastánci esoteriky, nebo skutečností či jevů, kterým člověk ne zcela, a ne vždy úplně rozumí, mi jistě dají za pravdu, že události, které se dnes a denně dějí, jsou odplatou za to, že jsme museli dělat dlouhou dobu lidem, Zemi a já nevím ještě komu všemu, pěkně zle. Proč? Tak třeba během října oznámená zpráva - při pro řadu lidí už tak nezvladatelných cenách plynu, elektřiny a dalších paliv - říká, že by Evropu mohla v prosinci zasáhnout výraznější studená vlna. Ta by s největší pravděpodobností negativně ovlivnila nejen ceny paliv, ale i výrazně zamávala s hospodařením plynu.
Energetická krize mění Evropu. Nejde jen o nadcházející zimu
S nelehkou letošní zimou se na starém kontinentu už tak nějak počítá. A dobře se také ví, proč tomu tak je. A když už se zdá, že na jeden vážný problém související s nějakou krizí na energetickém trhu se našlo řešení, ihned se objeví další. Energetický trh prý letos v zimě může zažít „ropný“ šok. A nejsou údajně vyloučeny ani uhelné prázdniny. Zdá se ale, jak upozornili server EuroZprávy.cz analytici, že právě teď je nejlepší čas pro Evropu na to, aby konečně začala skutečně hledat rovnováhu pro každou zemi kontinentu, aby našla své vlastní energetické zdroje.
Ruská sféra vlivu? Putinovi zbyl jen Lukašenko. Pobaltí je ztraceno, vzdaluje se i střední Asie
Po rozpadu Sovětského svazu se mohlo zdát, že se sféry vlivu nadobro rozpadly. Rusko bylo poměrně slabé a těžce se vzpamatovávalo z ekonomické krize, kterou mu jeho rudý předchůdce přenechal. Někdejší satelity SSSR si Rusko ponechalo pod jakýmsi dohledem prostřednictvím Bělověžské dohody, kdy se k tzv. Společenství nezávislých států (SNS) připojila Ukrajina a Bělorusko.
Týrání národů mu není cizí. Teď už se Putin obrací i proti svým lidem.
Jedním z posledních kroků, kterými si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachránit pozici, je vojenská mobilizace. Rusové, kteří doteď sledovali zprávy o „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině a její takzvané úspěchy, by se teď museli zvednout z gauče a jít bojovat. To se jim ale nechce, a na hraničních přechodech to je vidět. Mají ovšem problém – západním zemím se je příliš nechce přijímat.
Česko na prvním místě? „Vlastenci“ jsou sice vidět, v případě války s Ruskem by však zemi zřejmě nebránili
Společnost se štěpí na dva hlavní tábory - ty, co vyčítají současnou krizi vládě Petra Fialy, a ty, kteří za tím vidí Putina. V diskusích na různých sociálních sítích se to hemží hádkami, urážkami a vyjádřeními, která jsou na hranici debaty a trestného činu schvalování genocidy a útočné války.
Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zřejmě došly možnosti, jak před svými vlastními občany obhájit speciální vojenské operaci. Po vyhlášení částečné mobilizace již nemůže tvrdit, že jde o „speciální vojenskou operaci“, jejímž cílem je „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny. Za sedm měsíců bojů Rusové nedosáhli vytyčených cílů a místo toho se potýkají s tragickým stavem své armády a jejího zásobování. Situaci okupantů nevylepšuje ani protiofenzíva ukrajinských ozbrojených sil.
Vláda má v plánu zdanit nečekané zisky. Má na to v demokracii právo?
Má nebo nemá nějaká autorita, a řekněme rovnou, že vláda, rozhodovat o tom, co je ještě přiměřený zisk pro firmy? Říkáte si, jasně, proč mají banky, rafinérie nebo energetické společnosti „odírat“ chudáky spotřebitele, když se vlastně k těm ziskům dostaly tak nějak bez přiložení ruky „k dílu“. A máte možná pravdu. Jak se ale říká, čert je skryt nejen v detailu. Tak je mnohem nebezpečnější záležitost skryta „za rohem“, je pro mnohé z nás neviditelná. A zvláště, když jde o tak citlivé sektory, jako energetika, bankovnictví nebo potravinářství. I když si totiž myslíme, že dokážeme uhlídat všemožná zákoutí totalitářů, extrémistů a ultra nacionálních populistů, kteří touží uchopit moc a pak tu po „putinovsku“ vládnout, platí, že demokracie není opravdu tak silná, aby vždy dokázala ustát všemožné i nemožné útoky na ní.
Slova někdy nestačí a lepší je nic neříkat? Naopak. Fialova vláda musí zlepšit komunikaci
Není těžké zjistit, že Česká republika ztratila za osm let populisticko-socialistických vlád, zvláště v očích západních spojenců, kredit seriózního a spolehlivého partnera. A není už vůbec těžké zjistit proč a kvůli komu. Jenže se zdá, že bude zřejmě opět považována za zemi promarněných šancí. Proč? Bohužel kvůli špatné komunikaci vlády, na jejíž existenci útočí nejen opoziční politické strany, ale stále více i nejrůznější obskurní uskupení dezinformátorů, proruských aktivistů a dalších mocichtivých skupin, jejichž neskrývaným snem je zastavit silně prozápadní směřování České republiky.
Zastavte dětskou práci v kobaltových dolech. EU se musí rozhodnout, na které straně stojí
Záběry televize Sky News z Demokratické republiky Kongo obletěly celý svět. V reportáži se objevily malé, vyčerpané, ušpiněné děti, které nosily těžké pytle s kobaltem. Padala slova o okamžité nápravě, konci nucené dětské práce a narovnání pracovních podmínek v afrických zemích. Nic z toho se ale zatím nestalo. Jedním z důvodů je i vysoká poptávka po tomto namodralém kovu, který se využívá například při výrobě elektroautomobilů.
Mohou kvůli drahým energiím lidé přijít o práci?
Po odkopání se ruského totalitního režimu, který oznámením o tom, že neobnoví dodávky svého plynu do Evropy přes plynovod Nord Stream 1 dokud budou platit západní sankce, ukázal, jak má podle jeho představ fungovat svět, se ihned nejen na dezinformační scéně objevila „jasná“ stanoviska. Fake news hlásají, že jediným řešením, jak zabránit fatálním následkům na ekonomiku vlivem této zprávy, je „okamžité zrušení nesmyslných a sebedestruktivních sankcí, které Rusku neubližují, ale jen dokonale ničí celou Evropskou unii. Konec plynu pak prý přinese obrovskou nezaměstnanost, další spirálu inflace, bankroty, a nakonec (dle četných extremistů prý konečně) rozpad EU.“ A to je pochopitelně nesmysl.
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety
Co se stane, když spojíme lidovou tvořivost s obranou vlastního státu? O tom by mohli vyprávět Rusové. Ukrajinská armáda od Američanů dostala moderní raketové systémy HIMARS, které okupantům doslova nahánějí hrůzu. S jejich dostřelem až 80 kilometrů jsou obránci schopni zasáhnout nepřítele hluboko do týlu.
Fixovat ceny energií a ušetřit? Jistotu úspory už nemáte, experti radí obezřetnost
Ceny energií jsou v Česku velký problém. Ohrožují nejen domácnosti, ale s ohledem na poslední události také fungování země jako takové. Můžeme jistě diskutovat o tom, co nebo kdo za to může, proč to už někdo nezastavil, ale jednoznačné odpovědi se (určitě) hned tak nedočkáme. Jistě, viděno politologicky, celá situace je z pohledu vládních politiků tak trochu podřezáním si vlastní větve pod sebou, kterou dokázaly opoziční strany šikovně využít ve svůj prospěch a před nadcházejícími komunálními volbami to dají všem vládním stranám s vysokou pravděpodobností „sežrat“. Otázku, kterou ovšem pořád, bohužel bez ohledu na dohady politiků, řeší stále větší procento „obyčejných lidí“, je, zda je nyní správný čas při konci fixace cen energií znovu domluvit fixaci nebo dát raději přednost dynamickému kontraktu
Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu
Neinformovanost, lži, záměrné utajování zásadních událostí. Ruské techniky se nijak neliší od těch, které Sovětský svaz v čele s Ústředním výborem Komunistické strany sovětského svazu (KSSS) hojně používal. Tento přístup pak vede ke smrti alespoň zdánlivě nevinných lidí. Okupanti nejdříve obsazovali oblast bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, nyní se snaží bojovat o Záporožskou jadernou elektrárnu.
Proč se nadále zdražuje? Inflaci ovlivňují i důchody či nevyřešené problémy
Když český finanční regulátor, tedy Česká národní banka (ČNB), v roce 2010 oznámil, že tzv. inflačním cílem je meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši dvou procent, jistě nikdo netušil, že za 12 let budou čísla znehodnocení cen mnohem vyšší. A i když má tento způsob držení inflace pod krkem (tedy onoho cílování inflace) nejen své příznivce, ale i odpůrce, dnes by si mohli být názory víc blízcí. A to v tom, že právě dnes je možná až příliš optimistické čekat, že inflace v dohledné době klesne právě na ona dvě procenta za rok.
Energetická bouře smýká Evropou. EU a vlády hasí požár vyvolaný Ruskem
Možná si ještě řada z vás vzpomene na heslo bolševické propagandy, která jej s chutí sobě vlastní využívala při „potírání“ nejen ekonomických, ale především vojensko-politických aktivit Západu a opakovala, že: „Ten, kdo seje vítr, sklidí bouři…“ No, nutno říct, že ač bolševický žvást, dobře se hodí. Smutným faktem totiž je, že ač se zdá, že ze všech seriózních médií pomalu mizí viník současných strastí, útrap, a hlavně války na Ukrajině, který zasel v únoru vítr, tak pomalu ale jistě se i díky výsledkům těchto aktivit přesouvá vztek lidí v Evropě vesměs k těm, co jednotlivé země vedou.
Potraviny hned tak levnější nebudou. Proč to u nás nejde a v zahraničí ano?
Nedávno jsem při nakupování v supermarketu vyslechl dost „rozčilený“ (hodně slušně řečeno) rozhovor mezi staršími manželi. „To snad není pravda,“ čílil se on. „Ty (asi všichni, kdo jsou v tzv. dodavatelsko-obchodním řetězci) už nevědí, co by si za ten chleba měli říct.“ A ona mu odpověděla: „Vždyť v tý televizi říkali, že ceny těch komodit či co už se prý dostaly na předválečnou (rozuměj před spuštěném ruské agrese na Ukrajině) úroveň, tak proč ten chleba pořád zdražuje?“ Naposledy červencové statistiky ukázaly, že z jednotlivých potravin se ceny mouky zvýšily meziročně o téměř 70 procent. Chleba pak ve stejném čase zdražil o 28,6 procenta.
Česko dál říká společné evropské měně ne. Má to dnes ještě smysl?
Kdo sleduje finančně-ekonomické a politické zprávy z tuzemska i ze světa, nemohl být uprostřed třetího srpnového týdne roku 2022 výrazně překvapen po zveřejnění rozdílů výše inflace v ČR a v Evropě. Nynější data, třeba ta, která zveřejnila hlavní zpravodajská relace České televize v tzv. prime time, ukazují, že Česko má čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropě. Před českou hodnotou znehodnocení peněz ve výši 17,3 procenta jsou už jen pobaltské státy. Nejsilnější ekonomika „sedmadvacítky“, tedy Německo, má za poslední rok inflaci ve výši 8,5 procenta a ve Francii je to dokonce jen necelých sedm procent. A zatímco v celé Evropské unii, tedy i zemích, které ani přes letité členství nebyly sto zavést společnou měnu euro, činila za poslední rok inflace 9,8 procenta, v těch zemích, které euro mají je to méně - 8,9 %. Otázka tedy zní: Opravdu je euro nevýhodné?
Aktuálně se děje
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
Tragicky skončilo pátrání po pohřešované seniorce z Kroměřížska, které probíhalo v závěru února. Policisté totiž po nálezu těla zjistili, že se stala obětí vraždy. Podezřelému hrozí až 18 let vězení.
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
Pražská hromadná doprava od pondělí opět jezdí podle běžného jízdního řádu. Po většinu ledna a po celý únor totiž tramvaje a některé autobusy jezdily v mírně prodloužených intervalech.
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Druhého březnového dne roku 1896, tedy přesně před 130 lety, došlo k přelomovému objevu, který se zapsal nejenom do dějin fyziky, ale ovlivnil i budoucnost světa. Francouzský fyzik Henri Becquerel totiž objevil radioaktivitu.
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.
včera
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
včera
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.
Zdroj: Libor Novák